Zprávy

Na urovnání napjatých vztahů mezi některými zaměstnanci a vedením pražské záchranné služby má její ředitel Zdeněk Schwarz jen několik dní. Primátor Pavel Bém mu ve středu uložil, aby vypjatou situaci v záchranné službě okamžitě zklidnil. Do konce příštího týdne mu má ředitel předložit návrh dlouhodobého řešení situace v oblasti personální politiky. Materiál s ním chce projednat ještě před Vánoci. Výměnu vedení záchranky pokládá Bém za krajní a až poslední alternativu řešení. "Pakliže se mu podaří současnou situaci zklidnit a pakliže mě argumenty a návrhy ředitele přesvědčí, tak si myslím, že je možné, aby pražská záchranná služba byla řízena managementem současným," řekl primátor. Zdůraznil, že jeho jediným cílem je to, aby záchranná služba, která zachraňuje lidské životy, měla ke svému fungování klidné prostředí a podmínky.

Polský prezident Aleksander Kwaśniewski převzal v úterý na Pražském hradě Řád Bílého lva. Nejvyšší státní vyznamenání mu udělil jeho český protějšek Václav Klaus za zvlášť významné zásluhy ve prospěch České republiky. "Jsem dojat... Každý úspěch České republiky je pro nás velkou radostí," uvedl polský prezident. Po jednání s Klausem řekl, že vyznamenání ho zavazuje k dalšímu rozvíjení strategických vztahů Polska a České republiky. Podle Klause jsou dobré vztahy těchto států důležitým prvkem rovnováhy a stability v Evropě. V přítomnosti prezidentů podepsali zástupci obou zemí dohodu o kulturní spolupráci v letech 2004 až 2006 a také dohodu o vzájemné ochraně utajovaných skutečností.

Kwaśniewski přiletěl do Prahy i s manželkou Jolantou na dvoudenní státní návštěvu. Během jednání s Klausem mluvil mimo jiné o situaci na Ukrajině. Polský prezident se v pondělí zúčastnil v Kyjevě jednání, které se týkalo řešení ukrajinské krize. Ukrajinská mise Kwaśniewského byla také předmětem setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem. Podle něj právě tato zprostředkovatelská cesta ukázala, v čem mohou být pro EU její nové členské státy přínosem. "Tato mise a vůbec naše angažmá v nedemokratických režimech je to, v čem jsme dobří, čemu rozumíme často lépe než věhlasní evropští politici. Prezident Kwaśniewski splnil očekávání, fungoval jako moderátor přísně nestranný, usnadňoval komunikaci," řekl Pithart ČTK.

Za triumf středoevropského regionu považuje posledních 15 let polský prezident Aleksander Kwaśniewski. "Stali jsme se značkou těch, kteří posilují stabilitu," prohlásil Kwaśniewski během přednášky na půdě českého Senátu. Státy takzvané visegrádské čtyřky i státy pobaltské mají nyní po vstupu do EU nejen možnost ovlivňovat podobu Evropy, ale musí se také zajímat o další rozšiřování unie a aktuální problémy v nečlenských zemích. Za nejpalčivější z nich označil Kwaśniewski jednoznačně politickou krizi na Ukrajině.

Premiér Stanislav Gross mluvil s polským prezidentem o ekonomické spolupráci obou zemí. "Zmínili například privatizaci české petrochemické skupiny Unipetrol, do které letos vstoupil polský PKN Orlen. Jednali i o možné účasti české energetické společnosti ČEZ v polské privatizaci," řekla ČTK Grossova mluvčí Věra Dušková. Stejně jako s ostatními českými politiky mluvil polský prezident i s Grossem o situaci na Ukrajině a informoval ho o nejnovějším vývoji.

Česká armáda v úterý oficiálně převzala první mobilní verzi pasivního sledovacího systému Věra. Unikátní zařízení dokáže sledovat najednou až 200 cílů do vzdálenosti zhruba 450 kilometrů a zjistit jejich polohu a výšku s přesností 50 až 300 metrů. Samo je přitom nezaměřitelné. Výrobek společnosti ERA Pardubice patří podle odborníků ke světové špičce. Radiolokátor je ve výzbroji 53. centra pasivních a sledovacích systémů a elektronického boje v Plané na Českobudějovicku.

"Velmi laicky se dá funkce Věry vysvětlit asi takto: Stojím- li na louce a dívám se proti okraji temného lesa, kde stojí postava s baterkou, tak tu postavu nevidím. Když rozsvítí baterku, vidím, zhasne-li ji, nevidím. Věra pracuje přesně na tomto principu. Letadlo něco vysílá, Věra ho vidí a je schopna ho zaměřit," řekl ČTK obchodní ředitel společnosti ERA Pardubice Milan Bernard. V odborné terminologii Věra pracuje na základě časově hyperbolického systému.

Podle náčelníka štábu armádního velení společných sil Jiřího Jančíka je Česká republika momentálně vedoucím státem v oblasti pasivních sledovacích systémů v rámci států NATO. Souvisí to s její specializací v rámci aliance. "Systém nám umožňuje zjišťování vzdušných objektů v našem prostoru bez toho, že by samy vyzařovaly elektromagnetickou energii. Může zaměřit i takzvané nezjistitelné cíle. Jeho úkolem je pasivně přijímat signály vysílané jakýmikoliv objekty ve vzduchu, na zemi či vodní hladině. Pro armádu jeho zavedení znamená doplnění systému aktivního zjišťování cílů," řekl Jančík.

Podle dostupných informací o vojenskou Věru projevilo zájem několik zemí, například Spojené státy, Čína, Malajsie a Vietnam. Zatímco dohoda o vývozu jednoho exempláře do USA je již uzavřena a nic mu nebrání, s exportem do Číny nesouhlasilo ministerstvo zahraničí. Bernard nevyloučil další žádosti o licence, podrobnosti však odmítl uvést.

Při slavnostním ceremoniálu ve Vyškově se v úterý vedení české armády rozloučilo se svými vůbec posledními příslušníky základní vojenské služby. Zhruba 500 vojáků odejde do civilu 22. prosince, a armáda se tak stane plně profesionálním ozbrojeným sborem. Všeobecná branná povinnost platila pro mladé muže z českých zemí od roku 1858. Se stovkami dosluhujícím příslušníků základní vojenské služby se za mrazivého počasí rozloučil v areálu vyškovských kasáren náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Konec prezenční služby označil za historický okamžik i nutnost. Ochota nastupovat do základní vojenské služby se podle něj snižovala, a na to se muselo reagovat stejně jako na fakt, že armáda je modernizována a vybavována stále sofistikovanějšími přístroji.

Jako poděkování armády všem odvedencům, kteří v branné moci sloužili od založení Československa a vzniku České republiky, dostali vybraní vojáci diplomy a dýku s vyrytým věnováním. Mnozí z vojáků, které oslovila ČTK, se netajili tím, že k odvodu šli právě proto, že budou posledními "záklaďáky" v historii.

Po ukončení prezenční služby čeká podle Štefky armádu náročná výcviková etapa profesionálů. "Příští rok je rokem stabilizace, kdy přestaneme konečně hýbat s lidmi, útvary a materiálem a kdy se začnou secvičovat všechny druhy a formy profesionálních jednotek," uvedl generál. Podle armádní koncepce by české vojsko v roce 2006 mělo dosáhnout takzvaných počátečních operačních schopností, tedy schopnosti rychle a účinně zasáhnout při řešení jakéhokoli ozbrojeného konfliktu v zahraničí. Výcvik profesionálních vojáků bude soustředěn výhradně do Vyškova. Na rozdíl od "záklaďáků" čeká budoucí profesionály výcvik fyzicky i psychicky obtížnější.