Zprávy

Komunisté mění stranickou rétoriku. Podle předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka je třeba, aby všichni straničtí členové hodnotili zločiny totalitní komunistické vlády objektivně. "Já se s věcmi, které se děly v padesátých letech a v roce 1968 rozhodně neztotožňuji," řekl ČTK na zasedání ÚV KSČM v Nymburku. Zároveň podrobil kritice vedení pražské komunistické organizace, které se k návaznosti na KSČ před rokem 1989 otevřeně hlásí. Grebeníček se domnívá, že dělení společnosti na dělníky, rolníky a bohaté je již přežitkem.

Podle předsedy Grebeníčka by nejsilnější levicová strana měla nalézt nové způsoby myšlení a nové nápady, jak oslovit větší část voličů. Částečně tak vyhověl reformnímu křídlu komunistů v čele s Jiřím Dolejšem a Miloslavem Ransdorfem, kteří po modernizaci KSČM volali již na posledním stranickém sjezdu. Podle Grebeníčka jsou změny, ke kterým strana nepochybně směřuje, příležitostí pro seberealizaci jeho stranických protivníků. Jejich několikrát veřejně proklamovaný nesouhlas s vedením KSČM však považuje za velmi nešťastný. Část komunistů se dokonce domnívá, že KSČM by se měla inspirovat u ODS a KDU-ČSL, které na veřejnosti vystupují jako jednotné strany, byť rozpory v jejich členské základně podle KSČM nepochybně existují.

Stranický předseda varoval před přílišným nadbíháním sociálním demokratům. Podle něj přílišná snaha o spolupráci s ČSSD komunisty v mnoha případech poškozuje. "Sociální demokraté projevují neschopnost při vládnutí i zvládnutí vnitřních problémů vlastní strany," dodal. Vedení KSČM se na zasedání navíc netají snahou odebrat sociálním demokratům jejich voliče. Místopředsedovi KSČM Jiřímu Dolejšovi se nelíbí, že ČSSD chce v příštích letech uspořit zhruba 70 miliard korun, aby Česko mohlo v roce 2010 přijmout společnou evropskou měnu. "Nejsme proti euru, ale nesmí být přijato na úkor hospodářského růstu a na úkor porušení rovnováhy na trhu práce," řekl Dolejš ČTK.

V lednu příštího roku si čeští vojáci přijedou do ukrajinského hlavního města pro zdravotnickou verzi svého vojenského letadla An-26. Letoun je nyní do nové podoby přestavován v opravárenském podniku na kyjevském letišti Žuljany. Stroj pro zdravotnické mise chce česká armáda nabídnout k dispozici Severoatlantické alianci v roce 2006. Opravárenský podnik už jednu přestavbu letadla An-26 pro české vojenské letectvo letos provedl. Tehdy šlo o přebudování původní transportní verze na letoun s komfortem pro cestování pasažérů.

Podle velitele českého letectva Ladislava Minaříka, armáda začne příštím rokem s intenzivním výcvikem dvou posádek a pak stroj nabídneme do NATO. Čeští vojáci by tak při zdravotnických evakuačních letech, označovaných jako Medevac, mohli do evropských nemocnic přepravovat vojáky zraněné při misích NATO v zahraničí.

Vánoční trhy v centru Prahy přilákaly hned první den tisíce lidí, i když vánoční stromy se poprvé rozsvítí až v neděli. Desítkám stánků na dvou místech - v dolní části Václavského náměstí a na Staroměstském náměstí - vévodily shodně dřevěné mosty se stále zaplněnými vyhlídkovými plošinami. Historickým prostranstvím uprostřed Starého Města pod věžemi Týnského chrámu se po celé odpoledne nesla hudba - adventní zpěvy v podání dětských sborů i pěveckých souborů dospělých. Ze skupinek obhlížejících nabídku vánočního zboží nebo popíjejících svařené víno či punč, zněla vedle češtiny často také němčina, italština a angličtina. Nový provozovatel vánočních trhů pro letošek slíbil atmosféru pohody, pokory a skromnosti bez bombastických show a bez prodeje věcí, které se k této době nehodí.

Chřipka v Česku není, klid je i v celé Evropě. Respiračních infekcí přibylo v tomto týdnu jen velmi málo. ČTK to řekla Marie Otavová z národní referenční laboratoře pro chřipku. "Akutní respirační onemocnění postihla 1438 ze 100.000 obyvatel republiky, to je nárůst oproti minulému týdnu o 4,1 procenta," upřesnila. Virus chřipky byl od počátku září potvrzen jen u tří pacientů. Nejvyšší nárůst respiračních infekcí, o 10,2 procenta, zaznamenala Praha, kde však bylo minulý týden nejméně případů. Tento týden bylo na 100.000 obyvatel 1438 nemocných. Nejvíce nemocných na 100.000 obyvatel hlásí kraj Jihomoravský, 1801, následován krajem Libereckým s 1699 a Ústeckým s 1689 případy na 100.000 obyvatel. Otavová ale upozornila, že hlášená nemocnost je relativní. V ulicích měst je vidět více kýchajících a kašlajících lidí, většina však se léčí sama a k lékaři nejde. Hlášená nemocnost zachycuje pouze pacienty, kteří vyhledali lékařské ošetření.