Zprávy

Česká asociace hasičských důstojníků žádá po předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi omluvu za výroky, které pronesl při jednáních o odkladu služebního zákona. V médiích mimo jiné uvedl, že na této normě nejvíce vydělají bývalí příslušníci represivních orgánů komunistického Československa. Asociace vyjádřila nad Kalouskovými výroky znepokojení v otevřeném dopise.

Hasiče pobouřil zejména rozhovor pro Olomoucký den z poloviny října, v němž Kalousek uvedl, že pokud se ČSSD rozhodla dát dárek příslušníkům totalitních bezpečnostních orgánů k 15. výročí sametové revoluce, tak se jí to povedlo. Zákon se stal i tématem jednoho z předvolebních inzerátů KDU-ČSL, jenž varoval před vyplácením "nekřesťanských peněz bývalým esenbákům".

"Pravda, nejsme esenbáci, ale hasiči, nicméně vaše aktivity měly dopad i na nás, a obáváme se, že váš názor na potlačení odchodného a výslužného budete uplatňovat u všech složek," stojí v dopise adresovaném šéfovi lidovců. Asociace v něm upozorňuje, že hasiči, kteří mají odslouženo více než 20 let, zasahovali v minulosti u požárů bez dýchacích přístrojů, ochranných obleků a dalších prostředků osobní ochrany, což se nepříznivě podepsalo na jejich zdraví. "Mnozí museli ze zdravotních důvodů od sboru odejít za nedůstojných podmínek. Ti, kteří vydrželi ve službě, pochopitelně čekali na účinnost nového zákona, aby mohli odejít za podmínek alespoň srovnatelných s vojáky," dodávají autoři výzvy.

Zákon o služebním poměru měl policistům, dozorcům, hasičům a celníkům od příštího roku razantně zvýšit mzdy, sněmovna ale platnost zákona odložila. Vláda nicméně ve středu rozhodla, že členové bezpečnostních složek dostanou příští rok přidáno, byť v průměru asi o polovinu méně, než jim sliboval služební zákon.

Čestným nástupem na žateckém náměstí se v pátek před pondělním odletem na misi do Kosova rozloučili s posádkovým městem příslušníci 41. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení. Budou tvořit většinu 6. česko-slovenského praporu KFOR v Kosovu, kde vystřídají své kolegy z 5. praporu. Jejich úkolem bude střežit kosovsko-srbskou hranici v délce 112 kilometrů.

"Plocha, za kterou budou čeští a slovenští vojáci v Kosovu odpovídat, se zvětšila o asi 300 kilometrů na 1200 kilometrů čtverečních. Cílem je zejména udržet mír a pořádek mezi znesvářenými etniky Srbů a kosovských Albánců. Mezi další úkoly patří i odzbrojovací operace," řekl ČTK náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. Působnost 6. česko-slovenského praporu se vzhledem k připravovaným změnám ve vedení operace Joint Guardian KFOR rozšíří. V rámci koncepce Společného operačního prostoru Balkán může být tento prapor použit nejen na celém území provincie Kosovo - republika Srbsko a Černá Hora, ale i na území Bosny a Hercegoviny a Makedonie.

Celkový počet příslušníků české armády v operaci sil KFOR bude podle mluvčí kontingentu Sabiny Introvičové do 400, z toho 19 žen. Spolu s nimi bude ve společné jednotce asi stovka slovenských vojáků.

Městský soud v Praze v pátek opět zamítl žalobu dvou spoluvlastníků pražského nájemního domu Jiřího Ryby a jeho ženy Hany Maříkové na stát o náhradu škody, která jim podle jejich názoru vznikla stanovením současné výše regulovaného nájemného. Žalobci nyní podají stížnost k Ústavnímu soudu a dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministerstvo financí, které majitelé žalovali, však tvrdilo, že nebyl důvod k uznání škody. Městský soud tak dal za pravdu ministerstvu, podle kterého stát neporušil právní povinnost, a žalobcům se nepodařilo prokázat souvislost mezi škodou a jednáním státu.

Na soud se Ryba s Maříkovou obrátili loni na jaře. Podle žalobců je tuzemské právo nastavené ve prospěch nájemníků a stát vytváří napětí ve vztahu mezi majiteli a nájemci a podporuje černý trh s byty. Předpis, který by upravoval zvyšování nájemného v bytech s regulovanou činží, chybí České republice od listopadu 2002. Ústavní soud tehdy zrušil cenový výměr ministerstva financí. Přijetí zákona se týká více než milionu nájemních bytů, které tvoří zhruba třetinu všech bytů. Nyní platí, že růst činží je možný jen po dohodě pronajímatele a nájemce.

Asi padesát romských krásek se v pátek v pražském Kongresovém centru zúčastnilo castingu pro soutěž Miss Gypsy World, která začne v České republice počátkem února příštího roku. Nalíčené, načesané a oblečené do vyzývavých modelů přišly v doprovodu celých rodin. "Chceme ukázat neromským občanům, jak jsou romská děvčata nádherná a co všechno umí. Tato akce by měla pomoci celé společnosti pochopit, v čem by ji mohla romská kultura obohatit," řekl ČTK o smyslu akce autor projektu Miloš Hora.

Romské dívky se zpravidla nezúčastňují běžných soutěží krásy. Nepřijatelná je totiž prý pro ně promenáda v plavkách. "To zneucťuje ženu. My chceme pojmout soutěž tak, aby byla kultivovaná a poetická a podpořila to krásné, co v sobě Romové mají," řekl ČTK režisér projektu Miss Gypsy World Lubo Fric. Proto prý jako hlavní soutěžní disciplínu vymyslel "tanec šátku". "Bude to krásné a zároveň cudné. Linie těla musí být vidět. Nemůžeme hodnotit krásu, aniž bychom ji viděli. Nechceme ji ale vidět primitivně," uvedl. Dodal, že si od soutěže slibuje i skvělý hudební zážitek. "Před jednoduchou krásou upřednostníme talent," řekl.