Zprávy

Lidé do 36 let budou moci na pořízení vlastního bydlení získat nízkoúročenou půjčku až 300.000 korun. Návrh ministerstva pro místní rozvoj schválila vláda. Ministr Jiří Paroubek (ČSSD) předpokládá, že se půjčky začnou vyplácet do deseti dnů. Letos vyčleněné peníze stačí pro zhruba 1300 lidí, řekl na tiskové konferenci během zasedání vlády Paroubek. Ekonomové namítají, že by se stát měl spíše soustředit na již vyplácené podpory, například na dotaci k hypotékám.

Úvěr se splatností až 20 let a úrokem dvě procenta ročně bude žadatel vracet v měsíčních splátkách asi 1500 korun. Při koupi bytu nebude záležet na jeho stáří. Úvěr si mohou vzít manželé, z nichž alespoň jeden nedosáhl v den podání žádosti 36 let. Na půjčku mají nárok i nesezdané páry, které pečují alespoň o jedno nezletilé dítě. Žadatel může na každé dítě, které se narodí po uzavření smlouvy, odečíst 30.000 korun. Půjčky mají být podle ministerstva jedním z opatření, které podpoří porodnost v Česku.

Stát by se však měl podle ekonomů soustředit na podporování současných příspěvků do bydlení. Schválená půjčka podle hlavní ekonomky Next Finance Markéty Šichtařové trhu bydlení výrazně nepomůže. "Půjčka ve výši 300.000 je příliš malá na to, aby pomohla rodině ke koupi bytu," uvedla Šichtařová. Poznamenala, že stát by mohl místo nové půjčky zvýšit například dotaci k úrokům z hypotečního úvěru. Právě hypotéky jsou podle ekonoma Volksbank Vladimíra Pikory velmi efektivním způsobem financování bydlení. Dalším opatřením, které by mělo mít přednost před novomanželskou půjčkou, by podle Šichtařové mělo být ponechání DPH na stavební práce v nižší, pětiprocentní sazbě. "Je směšné, aby stát vynakládal prostředky na podporu bydlení a vzápětí si je bral zpět na daních," dodala ekonomka. Rovněž podle Pikory by ponechání nižší DPH u stavebních prací spojených s bydlením bylo významnou pomocí. "Nižší daň z přidané hodnoty by se přitom projevovala stejně u všech skupin obyvatelstva a nezvýhodňovala by jednu skupinu na úkor druhé," uvedl ekonom. Vyjádřil také obavy, že ve skutečnosti mohou být ceny bytů vyšší než předpoklady politiků a bydlení tak pro značnou část populace může zůstat i nadále nedostupné.

S výší podporované půjčky nesouhlasí bývalý ministr pro místní rozvoj a současný ministr spravedlnosti Pavel Němec (US- DEU). Podle něj je částka 300.000 korun nízká na to, aby podpořila lidi, kteří na bydlení bez pomoci státu nedosáhnou. Úvěr by se podle něj měl zvednout alespoň na 500.000 korun. Podle MMR však záleží na možnostech rozpočtu. Také podmínky poskytnutí půjčky jsou potenciálně velmi dobře zneužitelné, řekl ČTK Němcův mluvčí Petr Dimun. Rovněž lidovci měli k návrhu půjček výhrady. Podle nich měli mít na zvýhodněný úvěr nárok jen manželé.

Růst české ekonomiky by mohl do roku 2006 zrychlit na šest procent a v tomto tempu pokračovat i v dalších letech. Podmínkou je provedení plánovaných hospodářských reforem, řekl na 8. strategickém fóru v Senohrabech vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Česká vláda podle něj připravuje strategii hospodářského růstu do roku 2013. V té by si měla stanovit základní priority a klíčové sektory, které bude podporovat. Bude mezi nimi i podpora vědy a výzkumu, vzdělání, dopravní a technologické infrastruktury a zlepšení podmínek pro podnikání. Kabinet by si měl také jednoznačně stanovit, kam v dalších letech půjdou peníze, protože prostředky státu jsou omezené a potřeba investic velká.

S tím, že české HDP může po reformách růst mnohem rychleji než o současná čtyři procenta ročně, souhlasí i ekonom Jan Švejnar. "Ekonomika má potenciál růstu šest až osm procent, ale musí se tvrdě pracovat, aby k němu došlo," uvedl. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl považuje za udržitelný růst mezi sedmi a osmi procenty. Tento růst je podle něj dosažitelný díky iniciativě a schopnosti Čechů. Za největší brzdu ekonomiky označil byrokracii a nevýkonnost státní správy.

Descartovu cenu letos získaly mezinárodní vědecké týmy vedené Howardem Trevorem Jacobsem z Finska, který zkoumá části buňky k lékařským účelům, a Andersem Karlssonem ze Švédska, jenž se zabývá dálkovou fotonovou komunikací. Cena je dotovaná milionem eur, což je zhruba 30 milionů korun. Evropská komise ji uděluje již popáté, letos poprvé ji laureáti převzali v Česku. Slavnostní ceremoniál v Rudolfově galerii na Pražském hradě zahájili prezident Václav Klaus a evropský komisař pro vědu a výzkum Janez Potočnik.

Prezident připomněl symboliku místa předávání cen. Galerie se jmenuje po císaři Rudolfu II., který byl mecenášem vědy a do Prahy přivedl významné vědce, jakými byli Tycho Brahe a Johannes Kepler. Potočnik zdůraznil význam evropské vědecké spolupráce a nejnovějších vědeckých poznatků pro ekonomiku. Cena má přispět k evropeizaci vědy, řekl.

Do finále postoupil také projekt Lepší ukládání dat: Kouzelné magnetické materiály, na kterém spolupracuje také česká skupina fyziků. Jejich mluvčím je Václav Drchal z Fyzikálního ústavu. V Praze projekt představil a mezinárodní vědecký tým řešitelů reprezentoval vídeňský profesor Peter Weinberger, který ho řídí. Už 15 let v něm spolupracují rakouští, čeští a maďarští vědci na co nejefektivnějším ukládání dat a přenosu informací.

Do Prahy přiletělo několik desítek dětí postižených teroristickým útokem v jihoruském Beslanu. Ihned po příletu skupina odcestovala do Karlových Varů, kde je pro ni podle ministerstva zahraničí připraven čtyřtýdenní pobyt ve státním sanatoriu Mánes. Před příletem výpravy nebylo jasné, zda děti budou bydlet ve státním sanatoriu Mánes nebo v soukromé léčebně Kriváň. Tu údajně prosazoval ruský Červený kříž. Po intervenci českého ministerstva zdravotnictví u ruského velvyslance v Česku však bylo nakonec rozhodnuto o státním zařízení. Čtyřicetičlennou skupinu dětí tvoří převážně žáci z beslanské školy, ve které začátkem září zahynulo více než 330 lidí. Doprovází je zhruba 30 dospělých. Náklady na cestu hradí ruská strana ze sponzorských příspěvků. České ministerstvo zahraničí na pobyt dětí poskytne asi jeden milion korun.