• 21.11.2004

    Olympijský vítěz v desetiboji Roman Šebrle vyhrál s naprostou suverenitou potřetí za sebou domácí anketu Atlet roku. Hlavní favorit dvaačtyřicátého ročníku hlasování odborníků obdržel maximální možný počet 880 bodů, na všech anketních lístcích byl tedy uveden na první pozici. Druhé místo obsadil bronzový výškař z Atén i z halového mistrovství světa v Budapešti Jaroslav Bába. Jako třetí se umístila diskařka Věra Cechlová-Pospíšilová. Ziskem 673 bodů porazila druhá atletka z loňského ročníku ankety oštěpařku Nikolu Brejchovou jen o třicet bodů. Šebrle, který v příštím týdnu oslaví třicáté narozeniny, letos kráčel od vítězství k vítězství, vyhrál i vícebojařskou Grand Prix a vévodí světovým tabulkám. "Výjimečný, vynikající a doufám, že za čtyři roky opět se opakující rok," snažil se Šebrle vystihnout, jaký byl rok 2004. Jediný výrazný úspěch, který Šebrlemu chybí, je triumf na světovém šampionátu pod otevřeným nebem, kde skončil nejlépe druhý.

  • 21.11.2004

    Český krasojezdec Arnošt Pokorný získal v maďarské Tatě titul mistra světa. Navzdory poraněnému zápěstí zajel skvělou jízdu, získal 334,75 bodu a porazil německé soupeře Robina Hartmanna a Steffana Haina. Na čtvrtém místě skončil další český reprezentant Milan Křivánek. Zlatou medaili v kolové získali v Tatě také Petr Skoták a Pavel Šmíd. Ve finále porazili švýcarskou dvojici Peter Jiricek, Paul Looser 5:3. Český pár tak obhájil titul, který loni ve francouzském Schiltigheimu vybojovali Miroslav Berger a Jiří Hrdlička. Bratři Kamil a Petr Bartůňkovi obhájili na mistrovství světa v sálové cyklistice v maďarské Tatě bronzové medaile v krasojízdě dvojic. V krasojízdě se Bartůňkům podařilo porazit švýcarský i rakouský pár.

  • 21.11.2004

    V ústecké zoologické zahradě chovají gepardí samičku Jane, která má jako jediná svého druhu na světě endoprotézu. Umělý kloub jí voperovali lékaři z litoměřické Městské nemocnice. Dva a půl roku stará šelma totiž trpěla vrozenou vadou kyčelního kloubu. Bez operace by byla odsouzena k postupné ztrátě hybnosti a musela by být utracena. Operace, která trvala více než dvě hodiny, se uskutečnila v červnu a zákrok byl úspěšný. Samička geparda si ale po dvou týdnech nešťastně poskočila a operaci bylo nutno zopakovat. Poslední rentgenové snímky ukázaly, že kloub je v pořádku. Rekonvalescence ale stále ještě pokračuje. Po pomoci lékařů by nyní gepardí samička potřebovala další pomoc. Obývá totiž zatím provizorní prostor, který není pro chov gepardů vůbec ideální. Navíc s plánovanou výstavbou dalšího pavilonu bude brzy demolován. Pro nový pavilon je už v ústecké zoo vytypováno nové vhodné místo. Připraven je i projekt a stavební povolení. Jediné, co zatím chybí, jsou peníze. Proto zoo vypsala na stavbu "domečku pro Jane" veřejnou sbírku. Na chov gepardů bude proto určen i výtěžek z benefičního koncertu, který se pod názvem Koncert pro nejlepší kočku na světě uskuteční 25. listopadu v ústeckém Severočeském divadle opery a baletu. Vystoupí na něm kromě jiných Petr Novotný, Světlana Nálepková, Richard Tesařík a další.

  • 20.11.2004

    Prezident Václav Klaus na Evropském fóru v Berlíně velmi ostře odmítl návrh evropské ústavy. Na konferenci pořádané Nadací Herberta Quandta a britským listem Financial Times varoval, že ústava Evropské unie vytváří právně, ústavně i politicky nový "Evropský stát". Podle Klause se tak sníží váha členských zemí, jejich suverenita a politická nezávislost. "Nejsem kritický. Jsem stoprocentně proti. To bychom si měli vyjasnit," řekl Klaus na dotaz, zda euroústavu podporuje. Ratifikace, kterou musí návrh nového dokumentu projít v členských zemích, je podle Václava Klause šancí, aby se o ústavě začalo vážně diskutovat. Česko si podle něj uvědomuje výhody členství v EU, nezná k němu alternativu a bere jej vážně. Prezident však protestoval proti "uměle urychlované unifikaci kontinentu". "Jsem pro co nejlepší možné přátelství a spolupráci zemí v Evropě. Nejsem ale příznivcem eliminace zemí a států a jejich nahrazení politicky neodpovědnými evropskými strukturami," řekl Klaus. Prohlásil, že je pro přirozený a logický integrační proces, založený na odstranění zbytečných překážek volnému pohybu osob, zboží, služeb, peněz a kapitálu v rámci volné soutěže pravidel, politik a legislativ.

  • 20.11.2004

    V sociální demokracii se naplno rozjíždějí přípravy na březnový volební sjezd. O situaci ve vládní straně, která prodělala neúspěch v evropských, senátních i krajských volbách, budou v nadcházejících týdnech a měsících jednat městské, okresní a krajské konference. Kandidaturu na post šéfa strany oznámil její dosavadní místopředseda Zdeněk Škromach. S představováním svého programu začal v sobotu v Brně. Hlavní důraz klade na návrat k původnímu programu sociální demokracie a jeho důslednější prosazování v rámci vládní koalice a případně i mimo ni. Škromach chce také posílit vnitrostranickou demokracii, respektovat všechny názorové proudy v ČSSD a navázat užší kontakt s řadovými členy. Chce tak silnou sociální demokracii, že spolupráce s jakoukoliv politickou stranou pro ni nebude znamenat ústup od jejích volebních slibů. Podporu Stanislavu Grossovi v sobotu vyjádřili sociální demokraté v Plzeňském kraji i na okresních konferencích na Kutnohorsku, Prachaticku, Teplicku a Liberecku. Účastníci okresní konference ČSSD ve Zlíně naopak vyzvali bývalého předsedu Miloše Zemana, aby přijal nominaci na šéfa strany. Expremiér, který odešel v roce 2002 do důchodu, návrat do politiky za určitých podmínek nevylučuje. Volební sjezd se uskuteční poslední březnový víkend, na Velikonoce.

  • 20.11.2004

    Předseda Senátu Petr Pithart navštíví v příštím týdnu Kypr a Maltu. S oběma státy, které jsou od letošního května stejně jako Česká republika novými členskými zeměmi Evropské unie, chce jednat o možnostech spolupráce v unii. Pithart by měl v rámci kyperského programu navštívit rovněž Zelenou linii, která dělí ostrov na jižní řeckou a severní tureckou část, kterou jako samostatný stát uznalo jen Turecko. Z českých představitelů byl na Kypru letos v květnu prezident Václav Klaus, na Maltě před dvěma lety jeho předchůdce Václav Havel a před rokem ministr zahraničí Cyril Svoboda. Šestidenní mise Pitharta a jeho kolegů senátorů, začne v neděli, má stát podle Kanceláře Senátu celkem 320.000 korun; polovina této částky připadá na doprovod. Pithart cestu podniká v závěru svého funkčního období předsedy Senátu. V příštích letech bude asi vzhledem k výsledku voleb místopředsedou horní komory.

  • 20.11.2004

    Ministr obrany Karel Kühnl v sobotu odletěl na jednodenní návštěvu 5. česko-slovenského praporu v jihosrbském regionu Kosovo. Kontingent má svou službu již téměř za sebou; za pár týdnů ho nahradí nový. Kromě jednání s velitelem kontingentu Alešem Vodehnalem se ministr setkal se šéfem sil KFOR Yvesem de Kermabon a s vojáky na základně v Šajkovaci. Zhruba 400 vojáků 5. česko-slovenského praporu je v Kosovu od letošního května. Jejich hlavním úkolem je ochránit srbskou menšinu a kulturní památky před útoky extremistických skupin. Navíc mají na starost evidenci uprchlíků a zajišťování jejich bezpečného návratu domů. Předešlý prapor se musel v březnu vypořádat s vlnou nepokojů. Prostor jeho působnosti byl proto rozšířen z 960 na 1200 čtverečních kilometrů. Jednotka dostala deset bojových vozidel pěchoty a výzbroj na zvládání násilí. V souvislosti s nepokoji byly odloženy plány NATO na reorganizaci mezinárodních jednotek. Česko se mise KFOR pod vedením Severoatlantické aliance účastní od roku 1999, kdy tehdejší Miloševičova Jugoslávie byla donucena ukončit vyhánění albánské menšiny z Kosova. Čeští vojáci jsou rozmístěni na severovýchodě regionu v rámci mnohonárodní brigády Střed pod velením Finska. Ve výcvikovém prostoru Boletice na Českokrumlovsku se již cvičí nástupci současného praporu. Čerství vojáci by do Kosova měli odletět v prosinci.

  • 20.11.2004

    135 000 odběratelů na severní a střední Moravě zůstalo po páteční vichřici bez elektrického proudu. Většinu ze 400 havárií energetici během soboty odstranili. Nejčastější příčinou poruch byly větve spadlé do elektrického vedení, vyvrácené sloupy a stromy. Vichřice poškodila i několik transformátorů. Rozsahem největší výpadek zaznamenali energetici na rozvodně v Albrechticích, kde pád stromu způsobil omezení výroby na třetím bloku dětmarovické elektrárny, výpadek šesti rozvoden OKD, omezení výroby Teplárny Karviná a výpadek dvou rozvoden Třineckých železáren. Postižen byl i Havířov a část Ostravy-Jih. Výpadek naštěstí trval jen dvacet minut, takže nedošlo k žádným větším škodám. V sobotu zbývalo energetikům opravit poškozená elektrická vedení na Karvinsku, Opavsku a v oblasti Frýdlantu nad Ostravicí na Frýdecko-Místecku.

  • 20.11.2004

    Českou republiku v pátek zasáhla vichřice, která strhávala střechy a vyvracela stromy. Hasiči proto museli zasahovat u téměř tisíce mimořádných události. Nejvíce práce měli na Moravě. V Jihomoravském kraji zasahovali u 170 případů a v Olomouckém kraji u 118 událostí. Více práce měli také v Pardubickém kraji a na Vysočině, kde je volali k 71, respektive 67 případům. Ve Středočeském a Jihočeském kraji pak zasahovali shodně u 36 mimořádných událostí. Hasiči hlavně odstraňovali následky dopravních nehod, odklízeli spadlé stromy na silnici či na železnici, zajišťovali střechy domů proti pádu, anebo je naopak strhávali, aby nikoho neohrožovaly.

  • 20.11.2004

    Úřady práce vydaly cizincům ke konci letošního června více než 42.000 pracovních povolení. V pololetí přitom v Česku legálně pracovalo více než 106.000 lidí ze zahraničí. Vyplynulo to z pravidelné zprávy ministerstva práce a sociálních věcí o zaměstnanosti. Oproti loňského roku to je úbytek o zhruba dva tisíce povolení. Tento úbytek zapříčinil vstup ČR do EU. Občané unie a jejich rodinní příslušníci mají totiž od 1. května v Česku stejné postavení a podmínky k získání práce jako Češi. Nepotřebují tedy již pracovní povolení. Lidé ze států, které nejsou členy pětadvacítky, mohou volná pracovní místa obsadit jen tehdy, pokud je není možné zaplnit českými uchazeči. Nejvíce letos ubylo povolení pro pracovníky z Ukrajiny. Úřady jich vydaly o 429 méně než loni. Téměř dvě pětiny cizinců s povolením pracovaly v Česku jako řemeslníci, opraváři či kvalifikovaní výrobci. Čtvrtina lidí vykonávala nekvalifikované a pomocné práce. Desetina osob ze zahraničí působila ve vědě a výzkumu. Zhruba stejný počet zaměstnanců obsluhoval stroje a zařízení. Cizinci působí v ČR i jako podnikatelé. Ke konci června jich v zemi bylo téměř 63.000. Proti stejnému období loňského roku jich zhruba o 2500 přibylo.

Pages