Zprávy

S fenoménem vídeňské secese a moderny z let 1900 až 1925 se mohou od pátku do konce února seznámit návštěvníci výstavy v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravské galerie v Brně. Akce je největším letošním projektem Moravské galerie, její příprava trvala čtyři roky. Stovky exponátů ze skla, dřeva, kovů nebo plakáty a fotografie pocházejí z depozitářů tuzemských i zahraničních muzeí a galerií i z řady soukromých sbírek. Výstava představuje na 800 předmětů, vůbec největší množství děl z období vídeňské secese vystavených pod jednou střechou. Mezi předměty jsou především artefakty užitného umění, tedy nábytek, kovové bytové doplňky a servírovací soupravy, nechybí ani keramické sošky, skleněné vázy a číše, textilie, ale i plakáty a portrétní fotografie. Skvostem výstavy jsou díla designéra Josefa Hoffmana. Patří k moravským umělcům, jejichž tvorba byla vídeňskou secesí značně ovlivněna. Část Hoffmanových děl nebyla dosud veřejně vystavena a pochází ze sbírky Národního muzea v Praze. Expozici koncem roku doplní také detailní výstavní katalog. Součástí výstavy je i řada odborných přednášek a koncerty. Z Brna se výstava přesune v létě do Obecního domu v Praze.

Obrázky Adolfa Borna z populárních seriálů o Machovi a Šebestové nebo opičce Žofce si mohou prohlédnout návštěvníci brněnského Špilberku. Výstava s názvem Haloó, haloó, ztratila se opice Žofka navazuje na cyklus předvánočních výstav pro děti. Předloni Špilberk připomněl Krtečka od Zdeňka Milera, loni Maxipsa Fíka od Jiřího Šalamouna. Kreslený seriál příběhů spolužáků Macha a Šebestové vznikal od roku 1976. Tehdy se utvořila autorská trojice: autor knižní předlohy Miloš Macourek, malíř Adolf Born a režisér a animátor Jaroslav Doubrava. Do roku 1983 televize natočila 13 příběhů. V letech 1986 až 1988 stejná autorská trojice vytvořila pro Čs. televizi třináctidílný seriál o opici Žofce a jejích kamarádech. V roce 1995 bylo dokončeno dalších sedm dílů. V současné době se pracuje na nových příbězích Macha a Šebestové. Jde především o příběh Mach a Šebestová na cestách, který se v režii Cilky Dvořákové právě dokončuje. Návštěvníci budou moci zhlédnout na výstavě mnohé kresby k tomuto příběhu již v předstihu před uvedením v televizi. Uvidí i ukázky z loutkového filmu, který vznikl podle knihy o Robinsonovi Crusoe. Jeho příběhy Born ilustroval již v knižním vydání v roce 1975. Později, v roce 1981, vytvořil spolu s režisérem Stanislavem Látalem loutkový film Dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku.

Česká republika si připomněla výročí 17. listopadu 1989, kdy komunistická policie násilně potlačila pochod studentů Prahou. Událost odstartovala pád komunismu v bývalém Československu. K památníku událostí 17. listopadu 1989 do podloubí Kaňkova domu na pražské Národní třídě přicházeli ve středu se svíčkou či květinou obyčejní lidé i politici. Někteří si prohlíželi vystavené velkoplošné fotografie, které zachycují dramatické události večera před 15 lety. Z politiků přišli například premiér Stanislav Gross, bývalý prezident Václav Havel a večer i prezident Václav Klaus. S věncem a svíčkou přišel také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Tisíce lidí přilákaly večer na pražskou Národní třídu oslavy výročí pádu totalitního režimu v někdejším Československu. Kulturní show s vystoupením řady hudebníků uspořádali organizátoři proto, aby se události 17. listopadu 1989 nepřipomínaly pouze kladením věnců. Na rohu Národní a Spálené ulice vyrostlo pódium, jako první se svými rockovými skladbami snažil rozhýbat publikum Ondřej Hejma a jeho Žlutý pes. Následovali písničkář Pavel Půta a rocker Aleš Brichta s kytarou. Potom účastníky pozdravil primátor Pavel Bém, který jim popřál šťastné narozeniny. "Jsou to narozeniny všech svobodných občanů této země," podotkl. V předtočených pozdravech pak lidi oslovili například zpěvačka Marta Kubišová a exprezident Václav Havel.

Na Národní třídu dorazil i prezident Václav Klaus s manželkou Livií. Z pódia přítomným řekl, že přichází s plnou pokorou vůči tomu, co se zde 17. listopadu odehrálo. Zdůraznil, že je povinností na tehdejší události nezapomínat a dělat co nejvíc pro svobodu a volnost. Poté se prezident odebral položit věnec k pamětní desce, která listopadové události připomíná.

Exprezident Václav Havel a většina poslanců opoziční ODS a vládní Unie svobody-DEU bojkotovali ve středu projev předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka při slavnostním shromáždění v Poslanecké sněmovně. Grebeníček jako jediný ze zástupců parlamentních stran neskrýval výhrady k vývoji v Česku po listopadu 1989. Havel a většina pravicových poslanců opustili zasedací sál sněmovny v době Grebeníčkova projevu, vrátili se do něj až po něm. Ostatní účastníci včetně prezidenta Václava Klause zůstali i v době jeho projevu na svých místech.

Bojkot Grebeníčkova vystoupení byl jediným viditelným politickým gestem, jež provázelo dnešní shromáždění. Kromě Grebeníčka promluvili i šéf sněmovny Lubomír Zaorálek, prezident Václav Klaus a šéfové ostatních stran zastoupených ve sněmovně. V jejich projevech zaznělo hodnocení vývoje v Česku po listopadu 1989 a perspektivy dalšího vývoje, ale i politické proklamace.

Grebeníček řekl, že se nemůže ztotožnit s vývojem, který zmařil šance, jež se před 15 lety nabízely. "Často se zamýšlím nad tím, co vlastně zůstalo z ideálů, které se vznášely nad listopadem 1989. Nevzpomínám si, že by se tehdy mluvilo o dravém kapitalismu, o nadbíhání sudetským Němcům, o rozdávání národního bohatství zahraničnímu kapitálu, církevním prelátům a šlechtě," řekl. Pravda a láska, jako symboly listopadové revoluce, podle něj skončily kádrováním a kriminalizováním živých i mrtvých. "Proud lží a nenávisti nevyschl, bohužel, dodnes," řekl.

Předseda sněmovny Zaorálek uvedl, že politici by měli být součástí veřejné debaty k listopadovým událostem. "Politici zde naopak dluží své názory, své líčení výher i proher, svůj pohled na to, co se podařilo a co ne. Měli by pomáhat formulovat a vyprávět příběh, ve kterém nakonec sami vystupují," řekl. Zastává názor, že je nejvyšší čas se do debat o listopadových událostech pustit. "Z médií se na nás valí proud vzpomínek i revoluční nostalgie, mozaika bulvárních postřehů a panoptikum historek. Vzpomínky se překrývají a zkreslují. Někdy to vypadá, že události před 15 lety byl jen povedený happening," poznamenal.

Předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross poznamenal, že země od roku 1989 urazila velký kus cesty a hlavní vytyčené cíle se podařilo zvládnout. "Ale nesmíme se zastavit. Naší povinností je především myslet na budoucnost," řekl. Ve svém projevu se věnoval především bilancování uplynulých 15 let. Upozornil přitom, že v poslední době se ale míra ochoty veřejnosti spoluúčastnit se veřejného rozhodování a veřejných procesů snižuje. "Toto je problém, kterému se musíme věnovat," řekl.

Středeční shromáždění ve sněmovně k výročí sametové revoluce bylo první svého druhu v historii. Někteří poslanci naznačovali, že by se z něho mohla zrodit tradice.