Zprávy

Německá vláda opakovala, že případné majetkové nároky německých vysídlenců vůči Polsku nebo Česku nemají podle nedávno zveřejněné mezinárodní expertízy naději u žádných soudů. Kancléř Gerhard Schröder na to poukázal v pátek v Berlíně po setkání s českým premiérem Stanislavem Grossem. "Výsledky posudku platí ve vztahu Německa a Polska stejně tak, jako ve vztahu Německa a České republiky," prohlásil Gerhard Schröder na tiskové konferenci s Grossem.

Posudek, který vypracovali renomovaní právníci z Polska a z Německa, byl nedávno zveřejněn a dospívá k názoru, že případné vyhnanecké žaloby, kterými se chtějí odsunutí Němci domáhat restitucí svého někdejšího majetku na polském území, nemají šanci na úspěch před německými, polskými, ani mezinárodními soudy.

Gross pracovní návštěvou v Berlíně oplácel kancléři říjnový pobyt v Praze. Obě země mají v současnosti dobré vztahy, což neopomněl kancléř znovu zdůraznit. "Jsme přátelé a mezi oběma našimi zeměmi nejsou politické problémy. To byl důvod, proč jsme se mohli soustředit hlavně na evropské otázky," řekl kancléř Schröder po setkání. Praha a Berlín se podle něj v mnohých pohledech na otázky související s EU shodují, ať jde o podporu zahájení přístupových jednání s Tureckem či souhlas s uzavřením přístupových jednání s Rumunskem a s Bulharskem.

Platforma Za renesanci ČSSD chce vyburcovat členskou základnu z letargie, do níž strana upadla po fiasku v letošních volbách. Současné vedení nejsilnější vládní strany v čele s premiérem Stanislavem Grossem je odpovědné za opakované volební porážky, neumí přiznat vlastní odpovědnost a ignoruje kritické hlasy řadových členů, uvedli zástupci frakce na páteční tiskové konferenci v Praze.

Zodpovědný za tristní volební výsledky je podle platformy i místopředseda Zdeněk Škromach, proto jeho ohlášenou kandidaturu na předsednickou funkci nevítají. Členové platformy vyzvali své stranické kolegy, aby na předsjezdových konferencích dali najevo svoji nespokojenost s vedením a se současným směřováním ČSSD. Do čela strany by se měly dostat takové osobnosti, které vrátí straně akceschopnost a budou dodržovat demokratické principy. Ve svém prohlášení platforma nikoho konkrétně nejmenuje, přeje si ale návrat bývalého předsedy Miloše Zemana.

Frakci se nezamlouvá současná koalice ČSSD s lidovci a unionisty. Na druhou stranu odmítá přístup Grosse a dalších členů vedení, kteří podle platformy shazují vinu za volební neúspěch na koaliční partnery, média nebo voliče. "Odpovědnost nese vedení ČSSD, které kritické hlasy členské základny ignoruje, nadále se jí vzdaluje a neřeší v důsledku vlastní neschopnosti," řekl mluvčí platformy Jaroslav Doležal.

Český komisař Vladimír Špidla je spokojen s tím, jak se vyřešila krize kolem Evropské komise a jak silnou podporu nová exekutiva EU v Evropském parlamentu dostala. Evropské komisi vyslovilo důvěru 449 europoslanců proti 149. Přítomných bylo 680 z celkového počtu 732 europoslanců. Vladimír Špidla po hlasování uvedl, že je rád, že končí prodloužené provizorní období a těší se od pondělka do práce. Sdílí hodnocení předsedy EK Josého Barrosa, že způsob řešení krize posílil demokracii v EU. Je také rád, že od pondělka bude moci naplno pracovat jako komisař pro sociální věci. "Je to obor, který docela dobře znám a už mi vadilo, že nemohu dělat víc konkrétního," uvedl. V minulých týdnech se připravoval, studoval podkladové materiály, vedl různá jednání. "Nebyla to ale příjemná situace, protože můj status byl opravdu neoficiální, těžko se dalo k něčemu dospět." Nyní se bude připravovat na úterní debatu v parlamentním výboru pro kontrolu rozpočtu. Jde o několik desítek miliard eur pro sociální fondy na pětileté období. Čeká ho také příprava směrnice o zřízení institutu pro rovnost mužů a žen a zejména kontroverzní směrnice o pracovní době, jež se bude týkat 250 milionů pracujících v EU. Vedle vlastní agendy se komisař musí starat také o ostatní návrhy legislativy, o kterých komise rozhoduje kolektivně. Špidlu zajímají hlavně otázky školství a celoživotního vzdělávání. Hodlá se také věnovat daňové politice, energetice a mezinárodním vztahům.

Předseda Senátu Petr Pithart dostal Velký zlatý čestný kříž na stuze za zásluhy o Rakousko. Toto vysoké státní vyznamenání mu udělil rakouský prezident Heinz Fischer za jeho podíl při prohlubování a zlepšování česko- rakouských sousedských vztahů. Velký zlatý čestný kříž na stuze je druhé nejvyšší rakouské státní vyznamenání. Ocenění Pithartovi ve čtvrtek v pražské rezidenci rakouského velvyslance předala předsedkyně Spolkové rady Anna Elisabeth Haselbachová. Pithart se v uplynulých letech zasazoval mimo jiné o posílení středoevropské regionální spolupráce v rámci Evropské unie, a to i v době, kdy vzájemné vztahy obou zemí nebyly příliš vřelé. Ochlazení vztahů způsobily rakouské protesty kvůli spuštění jihočeské jaderné elektrárny Temelín a požadavky na zrušení poválečných Benešových dekretů, které se týkaly odsunu sudetských Němců i Rakušanů. Pithart se v té době setkával nejen se svým protějškem Herwigem Höselem, předchůdcem Haselbachové, ale také například s dolnorakouským hejtmanem Erwinem Pröllem. Při červencovém setkání s Fischerem nastínil možnost, jak posílit dialog mezi experty, historiky a politiky obou států v souvislosti s dekrety.