Zprávy

Bulharské úsilí o vstup do Evropské unie podpořil český prezident Václav Klaus, který v úterý zahájil třídenní státní návštěvu Bulharska. Připomněl však, že jde o "otevření prostoru" pro šanci, kterou přijetí do EU znamená. Na tiskové konferenci po rozhovorech se svým bulharským protějškem Georgim Parvanovem v sofijském prezidentském sídle Klaus uvedl, že jeho návštěva v Bulharsku "signalizuje zájem ČR na co nejintenzivnějších vzájemných vztazích".

Bulharsko má vstoupit podle plánu do EU v roce 2007. Klaus uvedl, že Česká republika podpořila vstup Bulharska do Severoatlantické aliance a "stejným způsobem podporuje vstup Bulharska do Evropské unie". "Těšíme se na Bulharsko v Evropské unii," dodal český prezident.

Na dotaz ohledně investic do bulharské energetiky a zejména do případného dokončení druhé bulharské jaderné elektrárny v Belene Klaus poznamenal, že otevření české ekonomiky světu bylo dobré pro ČR a stejně dobré bude i pro Bulharsko. Vyjádřil však naději, že investice do bulharské ekonomiky půjdou od českých podniků a nikoli od České republiky jako státu. ČEZ, který vlastní český stát, podepsal dohodu o privatizaci tří elektrodistribučních bulharských společností. Oba prezidenti vyjádřili naději, že se posílí rostoucí trend obchodní výměny mezi oběma státy.

Na česko-bulharském podnikatelském fóru prezident Klaus označil Bulharsko za politicky a hospodářsky stabilní zemi, ve které lze investovat. "Proces stabilizace, který nastal, je evidentní," řekl Klaus ke stovce českých a bulharských podnikatelů, kteří se sešli v sofijském hotelu Sheraton na společné poznávací schůzce. Fóra se zúčastnil také bulharský prezident Georgi Parvanov, který Bulharsko nabídl jako "základnu pro pronikání" do oblasti Balkánu, protože má dohody o volném obchodu se sousedními státy.

České ministerstvo zahraničí povolalo ukrajinského velvyslance v Praze a tlumočilo mu znepokojení v souvislosti s vývojem na Ukrajině po druhém kole prezidentských voleb. Podle pozorovatelů OBSE, v jejichž týmu byli i čeští zástupci, a informací EU neodpovídalo druhé kolo voleb závazkům OBSE, Rady Evropy a dalším evropským standardům, sdělil zástupce ministerstva velvyslanci. První náměstek českého ministra zahraničí Jan Winkler, podobně jako jeho partneři v členských zemích EU, požádal ukrajinského velvyslance Ivana Kulebu, aby předal do Kyjeva signál o znepokojení EU nad dalším vývojem na Ukrajině. "Starost o další vývoj v této zemi je přímo úměrná významu, který ČR Ukrajině společně s partnery v EU přikládá. ČR věří, že Ukrajina nepropásne šanci hlouběji se integrovat do hlavního proudu evropského vývoje," uvádí se v prohlášení ministerstva.

Ústavní činitelé, soudci a státní zástupci letos zřejmě nedostanou 14. platy. Rozhodla o tom v úterý Poslanecká sněmovna, když přehlasovala Senát. Horní komora chtěla, aby platy dostali soudci a státní zástupci. Zákon nyní musí ještě podepsat prezident republiky, a to tak, aby vyšel ve Sbírce zákonů do konce listopadu. Pokud by se tak nestalo, nárok na vyplacení platu by uvedeným skupinám vznikl. "Pokud tento zákon nevyjde ve Sbírce zákonů do konce listopadu, tak vznikne nárok na další platy. Pokud prezident zákon podepíše, tak je reálné, že zákon ve sbírce vyjde. Bude to ale na poslední chvíli," upozornil poslance ještě před hlasováním ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

Ponechání 14. platů soudcům a státním zástupcům navrhl Senát již počátkem listopadu. "Nepovažuji tento návrh za spravedlivý vůči celé státní správě," prohlásil Škromach. Předseda soudcovské unie Jaromír Jirsa již po podzimním schválení zákona ve sněmovně ČTK řekl, že rozhodnutí dolní komory vyvolá vlnu žalob - soudci budou požadovat doplatek zkrácené mzdy. Nevyloučil možnost, že se někteří obrátí se stížností opět na Ústavní soud.

Další hlasování o platech čeká sněmovnu v pátek. Poslanci by v podstatě měli rozhodovat o tom, zda mají vzrůst platy příslušníků bezpečnostních složek, anebo si mají polepšit soudci, poslanci, senátoři, ministři a prezident.

Česko chce nadále pokračovat ve školení iráckých památkářů a hodlá rozšířit jejich počet. Při setkání s iráckými experty, kteří od října studují v Institutu restaurování a konzervačních technik v Litomyšli, to v úterý prohlásil ministr zahraničí Cyril Svoboda. Jeho resort už také připravil nové návrhy na uvolnění peněz, jež ministr hodlá předložit vládě. Kabinet na obnovu iráckého kulturního dědictví v červenci vyčlenil deset milionů korun, z nichž bylo mimo jiné financováno školení v Litomyšli. Dvouměsíční kurz, kterého se účastní dvanáct odborníků, má skončit 19. prosince. Ministr uvedl, že už v lednu by na něj mohlo navázat další školení a pro více lidí.

Česko pořádá i další školení. Kurzy chce zaměřovat nejen na restaurátory, ale i na irácké podnikatele, studenty, diplomaty či lékaře, řekl Svoboda. "Během války bylo v Iráku zničeno velké množství památek a mnoho vzácných artefaktů se dostalo do rukou překupníků a pašeráků a zmizely pak ze země," řekl ČTK Muhammad Abdar Rahím z iráckého státního výboru pro starožitnosti a kulturní dědictví. "Doufáme, že se vlády okolních zemí i mezinárodní společenství zasadí o to, aby tito lidé byli zatčeni a ukradené věci se vrátily zpět do Iráku."