Zprávy

Kompromisem, na jehož základě budou státy v příštím roce používat látku methylbromid na postřik jahod, rajčat a dalších plodin, skončila v pátek pozdě večer konference Montrealského protokolu o ochraně ozonové vrstvy v Praze. Účastníci se až domluvili, že jejich země ustoupí ze svých požadavků a budou v roce 2005 používat méně látky, než chtěly. Methylbromid poškozuje ozonovou vrstvu země šedesátkrát rychleji než zakázané freony.

Viceprezident Vídeňské úmluvy o ochraně ozonové vrstvy pro Východní Evropu a ředitel odboru strategií českého ministerstva životního prostředí Jiří Hlaváček ČTK řekl, že Evropská unie bude moci příští rok použít skoro 4400 tun látky místo požadovaných více než 5000 tun. USA žádaly skoro 10.000 tun, ale nakonec to bude o necelé 2000 méně. "Je to velmi přesně určené, na co to je - pro které firmy a na jaké účely," vysvětlil Hlaváček. Zároveň řekl, že čeští zástupci na konferenci navrhli tak zvanou Pražskou deklaraci, tedy dobrovolnou výzvu státům, aby zajistily účinnou spolupráci všech mezinárodních smluv, jež se týkají životního prostředí a chemických látek. K deklaraci se už připojilo 60 zemí. Od roku 1986, kdy začal svět omezovat spotřebu freonů, poklesla produkce látek poškozujících ozonovou vrstvu z 1,2 milionu tun na 146.000 tun.

Pětačtyřicetiletý ředitel a sbormistr světoznámého dětského pěveckého sboru Bambini di Praga Bohumil Kulínský byl obviněn z trestných činů ohrožování výchovy mládeže a pohlavního zneužívání. Měl se jich dlouhodobě dopouštět na nezletilých dívkách sboru. Kriminalisté zatím shromáždili důkazy o devíti případech trestných činů, z nichž byl Kulínský obviněn.

Kulínského matka Blanka v rozhovoru pro Český rozhlas - Radiožurnál synovo obvinění odmítla. Celou věc označila za pomstu jeho první manželky a jejího současného partnera, který v případě zneužívá svého psychiatrického vzdělání. "Trestní oznámení podala jeho první žena Margita. Naprosto odmítám všechna obvinění, protože já jsme jako členka sboru celé roky spolupracovala s mým mužem a s mým synem a jsem naprosto v šoku, že je možné na základě takového tendenčního oznámení zničit práci tří generací," řekla Kulínská Radiožurnálu.

Podle Kulínské jde o snahu zdiskreditovat soubor, který v neděli odlétá na měsíční turné do Japonska. "Sbor bude vystupovat pod vedením paní doktorky Kulínské. Všechno samozřejmě běží dál, pochopitelně," řekla ČTK Kulínského manželka Linda Vágnerová. Jakékoli podrobnosti ke Kulínského případu i k zájezdu do Japonska však odmítla sdělit.

Večerník Praha napsal, že podobné podezření, jemuž čelí Kulínský, bylo spojováno i s jeho otcem Bohumilem Kulínským starším, který s manželkou dětský sbor Bambini di Praga v roce 1973 založil. "I o něm podobné podezření mezi členkami sboru kolovalo. Mluvilo se však o osahávání," napsal list. Večerník Praha naznačil, že zadržení Kulínského není příliš překvapivé, neboť se potvrzuje to, "o čem se při vyslovení jeho jména už roky v hudebním světe šušká". List napsal, že překvapení to není pro hudebníky, kteří se s Kulínským osobně znají. "Už jsem to o něm slyšel několikrát, že takovým nařčením čelil, ale takhle závažné to nikdy nebylo. Já jsem s ním nikdy neměl žádný problém, ale vždy jsem v něm cítil nějaký rozpor. Jako by měl určitý problém a řešil ho sklonem k různým slabostem. Zejména měl problém s alkoholem," řekl Večerníku Praha ředitel Pražského filharmonického sboru Petr Daněk.

Předsedové vlád České republiky, Německa a Španělska Stanislav Gross, Gerhard Schröder a José Luis Zapatero vyzvali všechny Evropany ke schválení ústavy Evropské unie. Ve společném stanovisku, které zveřejnil francouzský list Le Monde napsali, že ústava "v sobě obsahuje pouze pokrok a neznamená žádný krok zpět" v budování Evropy. V sobotu článek otiskne i německý deník Frankfurter Rundschau. Premiéři, kteří zároveň vedou sociálnědemokratické strany ve svých zemích, v dokumentu uvádějí, že hodnoty zakotvené v ústavě tvoří i součást hodnot evropské sociální demokracie. Díky této ústavě bude podle nich EU účinnější, pevnější a demokratičtější.

Gross, Schröder a Zapatero ve výzvě zdůrazňují, že ústava tvoří pevný základ pro silnou a akceschopnou Evropskou unii, která se tak může lépe než kdykoli předtím zhostit své sociální odpovědnosti. Vyzdvihují, že ústava "nabízí možnost kodifikovat a dál rozvíjet sociální dimenzi Evropské unie", "výslovně zakotvuje roli sociálních partnerů" a "dává jakékoli skupině členských států možnost postupovat v oblasti sociálních práv rychleji". Označují ji za významný mezník i v tom smyslu, že jejím prostřednictvím vytvářejí staří i nové členové společně podmínky k tomu, aby byla rozšířená EU schopna rozhodování a byla politicky zvladatelná.

Poslanecká sněmovna schválila prodloužení české vojenské mise v silách KFOR v Kosovu i v příštím roce. Počátkem listopadu s tím souhlasil Senát, takže dalšímu působení českých vojáků v této jihosrbské provincii nic nebrání. Naopak schvalování české účasti v dalších zahraničních operacích v příštím roce dolní komora odložila na prosinec. Zatím tak není jasné, zda se čeští vojáci příští rok zapojí i do operací v Afghánistánu a Bosně a Hercegovině a sil rychlé reakce NATO. Otazník zatím visí i nad pomocí českých vojenských zdravotníků v Iráku a výcviku až 100 iráckých vojáků v Česku. Všech těchto misí by se měly účastnit desítky a stovky českých vojáků a Česko by to stálo skoro 1,25 miliardy korun. Horní komora všechny tyto operace podpořila už počátkem listopadu, ale bez souhlasu sněmovny se jich čeští vojáci nemohou zúčastnit.

Jádrem problému je především spor mezi vládní koalicí a opoziční ODS o to, kolika zahraničních misí by se čeští vojáci měli příští rok účastnit. ODS je maximálně pro tři, přičemž hlavní výhrady má k zapojení českých vojáků do operace Evropské unie v Bosně a Hercegovině.