Zprávy

Pohonné hmoty dále zlevňují. Za benzin dnes řidiči v průměru platí 27,33 Kč, což je o 31 haléřů méně než v pondělí. Cena nafty klesla o 18 haléřů na 26,51 Kč za litr. Vyplývá to z aktuálních dat společnosti Webfarm, která ceny pohonných hmot sleduje. Analytici pokles očekávali díky snížení světových cen ropy v posledních dnech a posilování koruny vůči dolaru.

Pohled amerických diplomatů na listopad 1989 nabízí první publikace, kterou v pátek u příležitosti své inaugurace vydala Knihovna Václava Havla. Dvojjazyčný sborník Praha-Washington-Praha přináší výběr z telegramů, které z Prahy zasílalo americké velvyslanectví od září do prosince 1989.

Diplomatické depeše ukazují, do jaké míry byl vývoj po 17. listopadu pro Američany překvapivý, řekl editor publikace historik Vilém Prečan. Podle něj ale američtí diplomaté také ihned rozpoznali, že 17. listopad znamenal zásadní zvrat. Celkem 31 depeší odeslaných od září do 17. listopadu vysvětluje, proč se v Československu nic neděje a proč vypadá jako ostrov klidu, řekl Prečan při prezentaci knihy a inauguraci Havlovy knihovny. S trochou ironie lze číst i apel velvyslankyně Shirley Templeové Blackové, která v telegramu ze 7. listopadu přesvědčovala náměstka ministra zahraničí, jaké škody americké politice vzniknou, bude-li zrušena dohodnutá návštěva tajemníka ÚV KSČ Jana Fojtíka v USA, uvedl Prečan.

"Ale pak ihned pochopili, oč jde - že jde o pokojnou revoluci, pochopili i klíčovou úlohu Občanského fóra a osoby Václava Havla," zdůraznil český historik. "Toto je první masová výhradně studentská demonstrace od roku 1969 a představuje pro režim (Milouše) Jakeše zlomovou událost. Mění náš celkový pohled na vyhlídky tohoto režimu," uvádí depeše z 18. listopadu 1989.

Prečan také považuje za pozoruhodné, že v depeších "není ani náznak úvah o nějaké spiklenecké dohodě mezi disidenty a režimem". Připomíná, že američtí diplomaté měli kontakty nejen mezi disidenty, ale i v aparátu komunistické strany a jmenuje například Jaromíra Sedláka.

Jeden z nejznámějších českých vězňů Jiří Kajínek, který byl před šesti lety pravomocně odsouzen za dvě vraždy k doživotnímu vězení, se dočkal nového obhájce. Po víkendovém odstoupení jeho dlouholetého advokáta Kolji Kubíčka se kauzy ujala Klára Slámová. Sedmadvacetiletá právnička, která Kubíčkovi v Kajínkově případu už několikrát asistovala, získala doktorát teprve ve čtvrtek. Právnickou praxi vykonávala přímo v Kubíčkově advokátní kanceláři, kde pracovala tři roky a nyní si zařídila vlastní kancelář na stejné adrese jako Kubíček.

Slámová se stala rovněž obhájkyní svého bývalého šéfa Kubíčka v jeho případu údajného vydírání svědka. Při středečním odvolacím jednání ho zastupovala společně s Josefem Ticháčkem a byla to ona, kdo předložil znalecký posudek z oboru psychiatrie, podle něhož je Kubíček psychicky nemocný a trpí mozkovou poruchou.

V Kajínkově případu začala okamžitě po získání plné moci činit další kroky. Má prý k dispozici nové důkazy. Bývalý Kajínkův advokát Kubíček se obhajoby svého klienta vzdal prý proto, aby "uchránil dobré jméno pana Jiřího Kajínka a zájmy jeho obhajoby v jeho trestní věci".

Muslimy v Česku rozesmutnila zpráva o čtvrteční smrti palestinského předáka Jásira Arafata. Mnozí si na něj vzpomněli v pátek v brněnské mešitě, a to při tradičních pátečních modlitbách. "Modlili jsme se za mrtvé. Arafat byl velikou osobností a Palestincům bude velmi scházet. V souvislosti s jeho smrtí si klademe mnoho otázek," řekl ČTK jeden z představitelů brněnské muslimské komunity Hani Baloush.