• 11.11.2004

    Na diskriminaci polských, českých a dalších podnikatelů a živnostníků z nových zemí Evropské unie, kteří chtějí podnikat ve starých členských státech EU, si chce posvítit Evropský parlament. Petičnímu výboru si jen od červnových voleb postěžovaly čtyři desítky Poláků a asi dvě desítky Čechů, že při rozjezdu drobného podnikání u západních sousedů čelí ústrkům a šikanování od místních úřadů, vyžadujících hory zbytečných dokumentů či dokonce podřízení se středověkým cechovním pravidlům, jenom aby odradily novou konkurenci od vstupu na lokální trh.

    Například v německém pohraničí úřady vyžadují perfektní znalost němčiny i od pekaře, který by u sousedů jen rád pekl housky. Vyskytují se i problémy s uznáváním dokladů o vzdělání a profesní kvalifikaci. Naopak výbor zatím neobdržel žádnou stížnost na podmínky podnikání v Británii, Španělsku či Portugalsku.

  • 11.11.2004

    Lotyši, Estonci a Češi se nejvíce obávají, že spolu s převzetím jednotné evropské měny přijdou o kus národní identity, i když tato starost většinu nových členů Evropské unie netrápí. Podle průzkumu, který zveřejnila Evropská komise, spojuje většinu dotázaných v nových členských zemí spíše strach, že přechod ke společné měně zneužijí obchodníci k zaokrouhlení cen směrem vzhůru. Podezření, že přechod k nové měně poznamená švindlování s cenami, vyjádřilo 63 procent Čechů, naopak 27 procent tyto obavy nesdílí. Skoro stejně odpovídali Slováci a jako nejskeptičtější se ukázali Poláci - o poctivosti obchodníků zapochybovaly více než čtyři pětiny dotázaných. Opačný postoj než všichni ostatní zaujali Slovinci, kde zdražování očekává třetina dotázaných.

    Ztráty podstatné části národní identity spolu s národní měnou se obávají skoro tři pětiny Lotyšů, polovička Estonců a 45 procent Čechů, i když skoro stejná část dotázaných v ČR tyto obavy nesdílela. Nejméně se ztráty identity spolu s forintem bojí Maďaři, jen necelá čtvrtina. Čeští respondenti se blýskli v odpovědi na záludnou otázku, zda ještě lze euro zavrhnout. Plných 48 procent, nejvíce z celé desítky, správně vědělo, že ČR nemá na výběr, protože se už zavázala euro převzít.

  • 11.11.2004

    Vojáci a politici uctili památku padlých československých bojovníků v obou světových válkách i v jiných konfliktech. Ministr obrany Karel Kühnl připomněl, že legionáři přispěli ke vzniku Československa, které se i díky nim stalo mezi světovými válkami jednou z mála demokracií v Evropě. "Dnešní armáda České republiky si je plně vědoma toho, že její sílu netvoří jenom zbraně, ale také hodnoty nemateriální povahy, jako je láska k vlasti, svoboda a morálka," prohlásil před nastoupenými vojáky na Vítkově. Podle zástupce náčelníka generálního štábu Rostislava Mazurka si Česko nyní musí vytvořit plně profesionální, ale malou armádu, která bude pro spojence v NATO rovnocenným partnerem. Dodal, že k profesionálnímu vojsku patří i uvědomění si jeho legionářské tradice a úcta k veteránům.

    Samotní veteráni však tvrdí, že uznání se jim příliš nedostává. Účastník operací na východní frontě Vlastislav Raichl soudí, že o bývalé vojáky by mohlo být postaráno lépe. Veteráni se shodují i v tom, že současná generace mladých lidí je ochuzena tím, že v armádě již sloužit nemusí.

    Památník československým vojákům, na jehož odhalení se přišla podívat řada současných i bývalých vojáků a také zástupci Senátu, sněmovny, vlády a pražské radnice, se skládá z bronzové sochy, devíti žulových desek s názvy bojišť druhé světové války, a interaktivního infostánku s dotekovou obrazovkou. Na jedné straně pomníku je meč s mottem, na druhé straně je obrysová mapa Evropy, Blízkého východu a severní Afriky s vyznačenými zeměmi, ve kterých českoslovenští vojáci v letech 1939 až 1945 bojovali. Jeho autory jsou Jiří Plieštik, Tomáš Novotný a Jiří Opočenský.

  • 11.11.2004

    Předseda irácké vlády Ajád Hášim Aláví dopisem poděkoval české vládě za prodloužení vojenské mise v Iráku do konce února příštího roku. O tom, že čeští vojenští policisté zůstanou v Iráku o dva měsíce déle, než počítal původní mandát, rozhodl s konečnou platností Senát před týdnem. O prodloužení mise požádala Česko irácká prozatímní vláda v souvislosti s lednovými volbami do prozatímního iráckého Národního shromáždění v zemi, při nichž se očekává zvýšení bezpečnostních rizik.

  • 11.11.2004

    Policisté, dozorci, hasiči a celníci se zřejmě razantního zvýšení svých platů dočkají až od roku 2006, nikoliv už od příštího roku. Roční odklad navrhl Senát, vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) to neodmítl. Senátní úprava zákona o realizaci reformy veřejných financí má s ohledem na koaliční dohody poměrně velké šance na úspěch i ve sněmovně. První reakce ve sněmovně nicméně naznačily, že výsledek nového hlasování poslanců je zatím obtížně předvídatelný. Pokud by odklad nebyl schválen, od nového roku by členové státních bezpečnostních sborů brali v průměru 32.000 korun měsíčně. Zvýšení jejich mezd by si vyžádalo z rozpočtu zhruba osm miliard korun. Civilní státní zaměstnanci se přitom podobné změny v odměňování mají dočkat až za dva roky.

    Za obrovské rozčarování označil odborový svaz policistů návrh Senátu, aby plánované zvýšení platů bylo odloženo až na rok 2006. Ve stejném duchu se vyjádřil odborový svaz hasičů. Podle ministra vnitra Františka Bublana se jedná o politické rozhodnutí a šance je nyní v rozhodnutí sněmovny. Ta se bude úpravou zabývat v příštích týdnech.

  • 11.11.2004

    Schvalování rozpočtu ministerstva vnitra na příští rok se v Poslanecké sněmovně začíná komplikovat. Návrh tohoto rozpočtu nepodpořil klíčový sněmovní branný výbor. Důvodem byl odpor části opozice k chystanému razantnímu zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek. Dalším nevládním poslancům se nelíbil záměr vzít část peněz vnitru a použít je na financozahraničních vojenských misí. Verdikt výboru výrazně ovlivnila i absence řady poslanců ČSSD.

  • 11.11.2004

    Podle ministra obrany Karla Kühnla je zcela nepřijatelné, aby někdo nebyl přijat do armády jen na základě změny pohlaví. Reagoval tak na aféru kolem osmatřicetileté Jaroslavy Brokešové, kterou armádní posudková komise odmítla přes údajně úspěšné absolvování všech testů přijmout do vojska kvůli tomu, že se ženou stala až v průběhu života. "Jsme v 21. století, a myslím, že není možné, aby jediným důvodem odmítnutí vojáka byla změna pohlaví," řekl ministr. Upřesnil, že lékaři se při stanovení diagnózy, tedy transsexualismu, řídili sice platnou, ale starou vyhláškou. "Jestliže usoudím, že je ta vyhláška špatná, tak ji změním," prohlásil.

  • 11.11.2004

    Nadcházející 15. výročí sametové revoluce si Poslanecká sněmovna připomene shromážděním, jež se uskuteční ve středu 17. listopadu. Podle neoficiálních informací se mimo jiné očekává, že se zásadním politickým projevem vystoupí prezident Klaus. Podobná shromáždění poslanců jsou spíše výjimečná. V minulosti se tak poslanci spolu se senátory sešli třeba v 90. letech na Pražském hradě, aby vyslechli projevy prezidentů Německa Romana Herzoga a Francie Jacquese Chiraca.

  • 11.11.2004

    Bulharská vláda schválila prodej tří distribučních společností elektrárenské firmě ČEZ. Podnik za 67 procent akcií zaplatí 281,5 milionu eur (zhruba 8,9 miliardy Kč). Bulhaři urychlují privatizaci, aby před vstupem do Evropské unie splnili co nejvíce požadavků. Smlouvu s ČEZ zřejmě Bulharsko podepíše příští týden. Bulharská vláda prodává celkem sedm distribučních společností a na ČEZ připadá největší podíl.

  • 11.11.2004

    Společnost Čepro podala trestní oznámení na dva své pracovníky a zaměstnance pošty, kteří měli firmě doručovat zásilky. ČTK to řekla mluvčí Čepra Alena Čechová. Společnost tvrdí, že nedostala obsílky k soudu, k jednání se proto nedostavila a nyní má soukromé firmě na základě soudního rozhodnutí zaplatit 2,6 miliardy korun.

    Pohledávka má původ u společnosti Bena, která prý měla u Čepra uskladněny pohonné hmoty. Ty ale Čepro údajně vydalo někomu jinému. Čepro tvrdí, že do tohoto pondělí nevidělo žalobu, předvolání k soudu, ani rozsudek v této záležitosti. Kam se zásilky soudu poděly, nyní šetří policie.

Pages