Zprávy

Za péči o cizince v Česku zaplatila Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) letos 70 milionů korun. Loni za ni vydala přes tři miliony. "Po květnovém vstupu Česka do EU náklady stouply. V příštím roce odhadujeme nárůst až na 250 milionů," řekla ředitelka VZP Jiřina Musílková. Minimálně 400 milionů podle ní bude muset VZP zaplatit za péči o Čechy v zahraničí. Po vstupu do EU mají Češi nárok na nutnou péči v zahraničí v takovém rozsahu, aby se nemuseli kvůli ošetření vracet domů. Kromě toho pojišťovny platí v cizině stejně jako dříve některé operace a vyšetření.

Pojišťovny v EU si navzájem přeúčtovávají péči za své klienty v cenách země, kde byla poskytnuta. Pro zahraniční pojišťovny je to výhodné, protože péče v Česku je výrazně levnější. Naproti tomu VZP a ostatní české zdravotní pojišťovny budou muset zaplatit za péči o Čechy v cizině někdy až desetinásobek české ceny.

Parlamentem připravovaná novela transformačního zákona alespoň částečně uspokojí požadavky restituentů, kterým nebyl dosud vrácen zemědělský mobiliář - například stroje a dobytek. Již nyní je ale jasné, že majetek v jeho původní ceně nezískají, řekl ombudsman Otakar Motejl. Vrátit majetek v jeho původní ceně neumožňuje finanční situace družstev, která s původním majetkem občanů hospodaří. "Je to realita, na které žádná chtění ani silná slova nic nezmění. Jednoduše ten původní majetek tady není," řekl Motejl ČTK.

Celková výše nevypořádaných zemědělských podílů se pohybuje přibližně okolo 15 miliard korun. Ombudsman od počátku své činnosti poukazoval na špatné postavení restituentů. Mnohá družstva, která s jejich původním majetkem hospodařila, mobiliář v uplynulých letech převáděla na jiné právní subjekty, které již nebyly povinné se s požadavky restituentů zabývat. Situaci navíc komplikuje finanční úpadek a mnohdy i zánik původních družstev. Motejl na problém upozornil zákonodárce za uplynulé roky hned třikrát. Zdůrazňoval přitom, že stát transformačním zákonem na jedné straně přiznal restituentům právo na vypořádání za majetek, který pozbyli, nevytvořil ale záruky, aby tito lidé svého práva dosáhli.

Přední světová ocelářská skupina LNM bude v příštích třech až pěti letech investovat ve střední a východní Evropě více než miliardu amerických dolarů (přes 25 miliard korun). Na odborné konferenci v Praze to řekl generální ředitel operací společnosti LNM ve střední a východní Evropě Roeland Baan. Skupina LNM v České republice ovládá Ispat Novou Huť, největšího tuzemského výrobce oceli.

Jan Jařab, který ke konci října odchází z funkce vládního zmocněnec pro lidská práva, považuje své více než tříleté působení za úspěšné. Váží si prosazení novely zákona o výkonu trestu a o občanství nebo připraveného antidiskriminačního zákona, který má brzo projednat vláda. "Naproti tomu je zklamáním, že se nepodařilo prosadit přijetí zákona o registrovaném partnerství, jehož vládní návrh Rada vlády pro lidská práva iniciovala, ani posílení práv pacientů obsažené v návrhu nového zákona o zdravotní péči," sdělil Jařab, který se stane spolupracovníkem svého někdejšího nadřízeného, nastupujícího evropského komisaře pro zaměstnanost a sociální záležitosti Vladimíra Špidly. V Bruselu se chce Jařab věnovat rovným příležitostem a ochraně oslabených skupin.

Jařab připomněl, že rada pod jeho vedením vypracovala také zákonnou úpravu systémového dohledu nad všemi místy, kde žijí lidé zbavení svobody, včetně ústavní péče. Soudí, že se podařilo zlepšit renomé České republiky v zahraničí i komunikaci mezi státní správou a veřejností. Přispěly k tomu i kampaně proti rasismu a domácímu násilí.