• 19.9.2004

    Poslanecká sněmovna příští týden rozhodne, zda v Česku budou platit zákony, na jejichž základě by se i na jeho občany vztahoval evropský zatykač. Bude to tehdy, když dolní komora přehlasuje veto prezidenta Václava Klause. I kdyby sněmovna prezidentovo veto přehlasovala, eurozatykač nebude mít vyhráno. Zejména opoziční ODS totiž dlouhodobě varuje, že je připravena obrátit se na Ústavní soud, aby posoudil, zda jsou předlohy v souladu s českými zákony.

    Opozice se v souvislosti s eurozatykačem obává o právní jistoty českých občanů. České vnitropolitické spory o eurozatykač mají i zahraničně- politické souvislosti. Mluvčí ministra spravedlnosti Petr Dimun minulý měsíc varoval, že neschválením zákonů o evropském zatykači by Česko porušilo podmínky vstupu do Evropské unie. Česko a Itálie jsou poslední dva z 25 členských států EU, které dosud evropský zatykač nepřevedly do národního práva.

    Zákony, o nichž bude sněmovna rozhodovat, předpokládají, že občan Česka, na něhož bude vydán evropský zatykač, bude moci být vydán do ciziny. Čeští občané by byli v cizí zemi jen souzeni, ale trest by si mohli odpykat v ČR. Na základě eurozatykače by mohl být vydán do ciziny člověk podezřelý z terorismu, obchodu s lidmi, pedofilie, korupce a obchodu s drogami a zbraněmi. Vydáni by byli i lidé podezřelí ze znásilnění, únosů letadel a lodí, vydírání, padělatelství peněz, rasismu, vraždy a dalších závažných trestných činů.

  • 19.9.2004

    Prezident Výboru regionů Evropské unie Peter Straub bude v České republice příští týden zjišťovat, jak jsou české kraje po vstupu do EU připraveny na čerpání peněz z unie. Straub přitom v rozhovoru s ČTK zdůraznil, že čím lépe budou připraveny, tím větší šanci mají, že jejich projekty získají peníze. České kraje si stěžují, že ministerstvo pro místní rozvoj nepřipravilo pořádný systém a pravidla posuzování projektů neustále mění. To jim prý ztěžuje práci. Navíc se bojí, že země tak o peníze z EU může přijít. Přitom jde o miliardy korun z fondů EU. Unie už nyní chystá plán financování regionální politiky v členských zemích pro období 2007 až 2013. Podle výboru je na tuto dobu navrženo 336 miliard eur (více než deset bilionů korun).

  • 19.9.2004

    Předseda lidovců Miroslav Kalousek by v koalici rád otevřel téma rychlejšího snižování počtu státních úředníků. V létě se sociální demokraté, křesťanští demokraté a unionisté dohodli, že každým rokem by ze státní správy měla odejít dvě procenta zaměstnanců. Kalousek v debatě České televize uvedl, že by uvítal rychlejší tempo, protože by se odrazilo ve výraznějších úsporách v rozpočtech pro rok 2006 a 2007. Vládní koalice chce pro rok 2006 a 2007 snížit rozpočet o 20 a 30 miliard korun oproti dosavadnímu výhledu. Stát by je podle předsedy sněmovního rozpočtového výboru Kalouska měl hledat v oblasti sociálních výdajů a právě v "zlevnění režie státu". Šéf lidovců připustil, že příští rok bude vláda hledat, kde ušetřit, ještě pod větším tlakem než letos.

    Kalousek se také ohradil proti hlasům ze sociální demokracie, podle nichž nechtěl, aby příští rok dostali státní zaměstnanci přidáno. Uvedl, že záměr přidat výrazně více policistům než ostatním otevře neúměrně nůžky mezi příjmy jednotlivých skupin státních zaměstnanců. Proto by chtěl, aby koalice odložila platnost zákona o financování bezpečnostních složek státu. Osm miliard, které si podle předpisu mají příští rok policisté rozdat, by pak přerozdělil i mezi ostatní profese. "Řekl jsem, že než přidat jedné skupině 8000 měsíčně, to raději nedat nikomu nic," konstatoval.

  • 19.9.2004

    Evropské aerolinie stojí před požadavkem státních záruk, jelikož velké pojišťovny a zajišťovny již nechtějí od ledna 2005 pokrývat některá rizika spojená s terorismem. ČTK o tom informovala pojišťovna UNIQA s odkazem na rakouský deník Die Presse. České aerolinie jednají s pojišťovnou Allianz o nové smlouvě, která by prý rizika terorismu mohla opět obsahovat. Dosavadní smlouvy, které ČSA uzavřely s Allianz, pojištění válečných rizik zahrnují. "Přestože některé zajišťovny chtějí omezit krytí některých rizik, jednání naznačují, že naše letecké pojištění bude krýt rizika spojená s terorismem i v příštím roce," řekla mluvčí ČSA Jitka Novotná.

  • 19.9.2004

    Advokáti budou mít možná už brzy k dispozici návod, jak postupovat při shánění svědků a důkazů v trestním řízení. Česká advokátní komora (ČAK) totiž připravuje stavovský předpis, který má mimo jiné zamezit střetům obhájců s policisty a státními zástupci. Trestní řízení se začíná trochu podobat americkému modelu, kdy jde o soupeření státního zástupce a advokáta, přičemž obě strany shromažďují důkazy, které předkládají soudu, uvedl tajemník ČAK Ladislav Krym. S touto změnou, kdy již důkazy nepřicházejí výhradně od žalobce, se ale podle něj dosud justice zcela nevyrovnala. U okresních soudů se podle něj často zpochybňují důkazy obhájců třeba náznaky toho, že své svědky naučili, co mají vypovídat. "Problém je v tom, že když nevíte, co má svědek vypovídat, není proč ho navrhovat," konstatoval Krym. Komora proto chce dát advokátům instrukci, jak postupovat, aby nebyli nařčeni z ovlivňování svědků.

  • 19.9.2004

    Odpověď na otázku, co s pražským odborem pro boj s organizovaným zločinem, má dát analýza struktury a činnosti policejních útvarů. Její zpracování uložil svým podřízeným policejní prezident Jiří Kolář. "Netvrdím, že něco takového (odbor) zruším a už vůbec bych nechtěl zneklidňovat lidi, kteří tam pracují, že by neměli práci," řekl ČTK Kolář. Informaci o možném zrušení elitního odboru přinesla Česká televize. Podle ní tyto úvahy vyvolaly případy příslušníků odboru, kteří jsou stíháni nebo podezřelí ze spolupráci se zločinci.

  • 19.9.2004

    Policie našla mrtvého čtyřiašedesátiletého taxíkáře z Českých Budějovic, který byl pohřešován od pátečního rána. Jeho tělo bylo v kukuřičném poli nedaleko Českého Krumlova. Vyšetřování na místě prokázalo, že se stal obětí násilného trestného činu, řekla jihočeská policejní mluvčí Jana Kameníková. Taxíkář byl naposledy v kontaktu s operátorkou taxislužby, která ho vyslala se zákazníkem z krajského města směrem na Český Krumlov. Od té doby o něm nikdo nevěděl.

  • 19.9.2004

    Od pondělí 20. do pátku 24. září budou na brněnském výstavišti otevřeny brány 46. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu. Po vstupu Česka do Evropské unie pořadatelé registrují vyšší zájem zahraničních vystavovatelů. Akce se zúčastní na 2250 firem z více než tří desítek zemí, pořadatelé očekávají zájem 100.000 návštěvníků. Hlavním tématem letošního strojírenského veletrhu je průmyslová automatizace, která má symbolizovat motor tuzemského průmyslu.

    Strojírenská výroba loni zaměstnávala v České republice zhruba 146.000 lidí, zatímco v roce 1997 to bylo 189.000 osob. Tržby naopak podle předběžných údajů ministerstva průmyslu a obchodu stoupají. Loni se meziročně zvýšily na 178 ze 155 miliard korun.

  • 19.9.2004

    Tým brněnských studentů vybojoval třetí místo v celosvětové soutěži Mondialogo School Contest, jejímž tématem byl dialog mezi kulturami a civilizacemi. Finále soutěže se konalo o víkendu v Barceloně. ČTK to sdělila Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, jež spolu s koncernem DaimlerChrysler soutěž pořádala. Porota porovnávala práce dvojic školních týmů, které byly k sobě vylosovány a jejichž úkolem bylo společně vypracovat nějaký projekt. Brněnští studenti získali třetí místo spolu s kolegy ze Suvy, metropole souostroví Fidži. Porotu prý zvlášť zaujal průzkum, který uskutečnili čeští studenti a v jehož rámci mladí lidé porovnávali životní styl obou zemí. První cenu vyhráli studenti z Ázerbájdžánu a z Nigérie, druhou jejich kolegové z Německa a Kuvajtu. Soutěže se zúčastnilo přes 24.000 studentů ze 126 zemí.

  • 19.9.2004

    Cenu za celoživotní dílo obdržel na 3. mezinárodním festivalu filmových komedií v tureckém Istanbulu český režisér Jiří Menzel. Pořadatelé letos vybrali za hlavní účastnickou zemi právě Českou republiku, sdělil český generální konzul v Istanbulu Martin Jankovec. V Istanbulu bude v průběhu následujícího týdne promítnuto pět Menzelových filmů: Postřižiny, Vesničko má středisková, Rozmarné léto, Slavnosti sněženek a Skřivánci na niti. Sám režisér se zúčastnil promítání svého snímku Skřivánci na niti ve francouzském kulturním středisku v Istanbulu. Po projekci následovala beseda s diváky.

Pages