Zprávy

Předsednictvo ČSSD schválilo návrh zákona o státním rozpočtu, který počítá se schodkem 84 miliard korun proti původnímu, který byl o deset miliard vyšší. Podle Stanislava Grosse nejde o "velké škrty", ale pouze o "racionalizační opatření".

Koaliční lídři se ve čtvrtek ráno shodli na návrhu, který počítá s příjmy 824 miliard korun a výdaji 908 miliard korun, překvapivě rychle. Jednání trvalo jen půl hodiny podle Grosse proto, že se o návrhu s nižším schodkem, s kterým přišli sociální demokraté, téměř nediskutovalo.

S úsporami přišli podle vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha jen ministři ČSSD. "Ministři KDU-ČSL nepřinesli ani korunu, naopak přišli s dalšími miliardovými požadavky," zdůraznil. Potvrdil to i ministr financí Bohuslav Sobotka. "Strany, které tlačily na snížení schodku, by měly jít příkladem a měly by přispět ke snížení největší měrou," uvedl.

Škromachovo ministerstvo práce a sociálních věcí chce ušetřit racionalizací nemocenské a dávek nezaměstnaným. Škromach již dříve uvedl, že počítá i se snížením nezaměstnanosti. O jedno procento nezaměstnaných lidí méně podle něj znamená úsporu až dvě miliardy korun.

Záslužný kříž ministra obrany druhého stupně dostal k devadesátým narozeninám někdejší zbrojíř 310. a 312. perutě britského Královského letectva František Živěla. Oslavu jubilea mu v pátek uspořádali členové brněnského Klubu RAF na letecké základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku, která s veterány zahraničního odboje řadu let spolupracuje.

Konec války ho zastihl u 312. československé stíhací peruti, domů se vrátil v srpnu 1945 a nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti v Ostravě; později působil v Brně. Ani jemu se však nevyhnula perzekuce, které byli vystaveni příslušníci zahraničních jednotek bojujících na západní frontě. V létě 1948 se mu nezdařil pokus o ilegální překročení hranic, protože do akce byl zapojen provokatér Státní bezpečnosti. Trest si odpykal v brněnském vězení na Špilberku. Po propuštění na svobodu žila jeho rodina pod dohledem StB. Částečné rehabilitace se dočkal až na konci šedesátých let. V listopadu 1989 byl Živěla povýšen do hodnosti majora letectva ve výslužbě.

České bitevníky L-159 Alca v mezinárodní konkurenci obstály, řekl ČTK po návratu z třítýdenního cvičení NATO Air Meet v Turecku pilot Jaroslav Tomaňa. Při simulovaných bojích proti nejlepším strojům, například stíhačkám F-16, podle něj byly zásahy Alcy padesátiprocentní, u starších strojů se její úspěšnost zvýšila na 60 až 70 procent.

Účast na cvičení považuje Tomaňa za velkou zkušenost. "Strávili jsme tři týdny v prostředí, kde jsme se naučili spoustu nového v rámci plánování taktiky tak velké operace. Vždyť cvičení se zúčastnilo kolem 80 letadel 15 států," dodal. Češi zkušenosti ale pouze nepřijímali, byli schopni je i předávat, například leteckým technikům. Piloti s bitevníky L-159 nyní podle Tomani mohou přistát téměř v kterémkoliv členském státě Severoatlantické aliance a tamní technici by měli být schopni jejich letadlo znovu vypravit a vyzbrojit pro další lety.

Kompletní zdravotní dokumentace je součástí lékařského tajemství, ale příbuzní mají právo na informace o příčinách i okolnostech smrti svých blízkých. ČTK to řekl ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Pavel Horák. Řešení současné situace však nevidí v předávání dokumentace pozůstalým, protože obsahuje nejen záznam léčby, ale i diagnostické úvahy lékařů a neověřené údaje. Nynější absurdní stav, kdy se do úmrtních listů neuvádějí ani diagnózy, ani příčiny úmrtí, je podle něj výsledkem úsilí ochránců osobních dat.

Debata o tom, zda a v jakém rozsahu mají mít příbuzní přístup ke zdravotní dokumentaci svých zemřelých blízkých, se rozproudila poté, co se manželka tragicky zesnulého Ivana Hlinky několik dní neúspěšně domáhala jeho zdravotní dokumentace. Karlovarská nemocnice ji odmítala vydat kvůli obavám, že by tím porušila zákon. Dokumentaci nakonec Hlinkové předal hejtman Karlovarského kraje. "Vím, že jsem předáním zprávy porušil do jisté míry zákon, ale považuji tento postup za jediný možný," uvedl hejtman.

Horák uvedl, že pokud by pacienti věděli, že dokumentaci bude číst jejich rodina, řadu údajů by lékaři ani nesdělili. Týká se to zejména psychických onemocnění, infekčních nemocí, interrupcí, otcovství i stylu života, například homosexuality či sexuálních partnerů, soudí šéf Všeobecné fakultní nemocnice.

Cestu vidí v existenci systému vnitřní kontroly ve zdravotnických zařízeních. Měl by se zabývat všemi případy, kdy vzniknou pochyby o léčebném postupu. S výsledky takových šetření by měly být rodiny seznámeny, soudí Horák. Nyní je třeba podat oficiální stížnost.

Předsedkyně Občanského sdružení na ochranu pacientů Vladimíra Bošková uvedla, že lidé většinou získají dokumentaci nelegální cestou tak, že se "nad nimi někdo slituje". Míní, že nemocnice musí vydat rodině dokumentaci podle evropské úmluvy o lidských právech. "Úmluva platí a ruší paragrafy českého zákona, které tomu odporují," řekla ČTK.