Zprávy

Škrty v sociální kapitole státního rozpočtu na příští rok vláda podle politologů vyvolá ve společnosti větší sociální napětí, což se odrazí v preferencích jednotlivých stran. Nejvíc podoba rozpočtu, na které se dohodly strany vládní koalice, poškodí ČSSD, shodují se. "Je nepochybné, že snižování rozpočtového schodku budou ekonomové hodnotit kladně, musí se přitom ale udržet sociální soudržnost," řekla ČTK politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. Skutečnost, že se předsedovi lidovců Miroslavu Kalouskovi podařilo sociální demokraty přesvědčit o snížení schodku z 94 na 84 miliard korun, se podle ní odrazí v náladách uvnitř poslaneckého klubu sociálních demokratů. Zvlášť levicové křídlo uvnitř ČSSD bude mít proti návrhu, který má příští týden projednat vláda, výhrady.

Ministerstvo obrany nepochybilo, když omezilo vyplácení výslužného takzvaným politrukům. K tomuto závěru dospěl Ústavní soud. Po roce 1989 ministerstvo obrany zástupcům šéfů útvarů pro věci politické tyto příspěvky přiznalo, v druhé polovině 90. let jim je ale odebralo s tím, že byli vydatnými pomahači bývalého režimu. Bývalí politruci se neúspěšně bránili sérií žalob u Nejvyššího správního soudu. Jeden z nich Milan Slavičínský se obrátil na Ústavní soud, ten však nyní precedenčním verdiktem rozhodnutí Nejvyššího správního soudu potvrdil.

"Jejich působení bylo velmi úzce spojeno s podstatou bývalého totalitního režimu," poznamenal na adresu politruků místopředseda Ústavního soudu Pavel Holländer. Ministerstvo obrany mimořádný příspěvek později jen malé části z nich nechalo vrátit výjimkou ze zákona. Poté se však příspěvku začali domáhat i ostatní. Soud ale upozornil na to, že příspěvek byl vrácen pouze zpravodajským důstojníkům, kteří dohlíželi v době války v Perském zálivu na bezpečnost rodin českých vojáků. Příspěvek byl po určitý čas Vojenským úřadem sociálního zabezpečení vyplácen vojákům kontrarozvědky po jejich odchodu do civilu. Cílem bylo kompenzovat předchozí omezení a usnadnit jim jejich začlenění do běžného života. "Rozhodnutí bylo zcela legitimní. Je zcela na ministerstvu obrany, aby si určilo, komu příspěvek vyplatí a komu ne," dodal Holländer. Jeho vyplácení nepatří mezi ústavou garantovaná práva. Příspěvek je nad rámec klasického důchodu a obvykle je několikanásobně vyšší.

Čeští zástupci v Evropském parlamentu mají prosazovat vyslání mezinárodní mírové mise do oblasti Čečenska, Inguška a Osetie. Měli by se také zasadit o účinnou ekonomickou a humanitární pomoc lidem z těchto "nejvíce devastovaných" oblastí Ruska. Vyzývají je k tomu autoři petice, informovala jedna z nich Dagmar Volencová. K sepsání petice je přiměl útok teroristů na školu v severoosetském Beslanu, při němž zahynulo téměř 340 lidí, z toho polovina dětí. Podle autorů petice je tragédie v Beslanu důkazem toho, že Rusko není schopno samo zvládnout své problémy. "Dlouhodobé genocidní chování vůči Čečencům, chaos, nestabilita, naprostá ignorance lidských práv jsou přece velmi silné důvody k tomu, aby se Evropa pokusila Rusku pomoci," píší v prohlášení k petici její autoři, mezi nimiž jsou sociolog Fedor Gál, novinář Jaroslav Štětina a režisér Břetislav Rychlík. Autoři petice jsou přesvědčeni, že zřízení mezinárodní mírové administrativy je jediným možným pokusem, jak zabránit dalšímu vývoji, který by ohrozil nejen obyvatele Ruska, ale i celou Evropu.

Největší taktické cvičení zaměřené na likvidaci následků teroristického útoku v historii České republiky skončilo e Frýdku-Místku. Zapojilo se do něj zhruba 400 hasičů, policistů, lékařů a dalších lidí, kteří se společně snažili odstranit následky exploze špinavé bomby nastražené teroristy v automobilu. "Cvičení jsme připravovali už před rokem. Je náhoda, že téma odpovídá dění z posledních dnů v Rusku," řekl novinářům šéf hasičů Miroslav Štěpán.