Zprávy

Se všemi českými medailisty z olympijských her v Aténách se na Hradě sešel prezident republiky Václav Klaus. Olympionikům poděkoval za vzornou reprezentaci a vyjádřil naději, že jejich úspěšná sportovní kariéra ještě bude pokračovat. Češi získali v Aténách osm medailí, olympijským vítězem se stal desetibojař Roman Šebrle. Klaus se ve středu vrátil z několikadenní cesty po Střední Asii. "Musím ubezpečit všechny, že Šebrleho v Kazachstánu, Kyrgyzstánu a Uzbekistánu znají. I to je jasný signál toho, že ten sportovní úspěch je obrovskou reprezentací," řekl na úvod setkání prezident. "Chtěl bych vám poděkovat za skutečně vzornou reprezentaci. Prožíval jsem to s vámi, posílal jsem telegramy hned, jak to skončilo, a ta čtvrtá místa jsem oplakával taky," poznamenal Klaus. Medailovou sbírku Čechů totiž snížil výjimečně vysoký počet čtvrtých a pátých míst.

Čeští vojenští policisté budou zřejmě v Iráku působit i počátkem příštího roku. Vláda schválila prodloužení mandátu armádního kontingentu v počtu do stovky lidí od 1. ledna do 28. února 2005. Ministr obrany Karel Kühnl před novináři po jednání vlády zdůraznil, že jde o prodloužení mise a mandát vojáků se nemění. Musí s ní ale ještě souhlasit parlament. Prodloužení bude podle náčelníka generálního štábu Pavla Štefky stát přibližně 25 milionů korun. "Je to kalkulace na sto lidí za měsíc a peníze za návrat," vysvětlil. Kühnl vysvětlil, že samotné prodloužení mise bude stát 19 milionů korun, zbytek je určen na platy vojáků a další platby, které by musely být uskutečněny, i kdyby byli vojenští policisté v Česku. Vojáci podle Štefky budou mít i v prvních dvou měsících příštího roku za úkol školit irácké policisty. České vojáky, kteří nedaleko jihoirácké metropole pracují nyní, v prosinci vystřídají čerstvé síly. Podle stávajícího mandátu se ale například nesmí účastnit potlačování demonstrací či domovních prohlídek. Rozhodnutí kabinetu o prodloužení mise souvisí s lednovými volbami v Iráku, při kterých se očekává zvýšení bezpečnostního rizika. Původně měli vojenští policisté v Iráku zůstat do konce letošního roku. Prodloužení mise, která odpovídá rezoluci 1546 Rady bezpečnosti OSN, ještě musí schválit parlament.

Dosavadní vyjádření zákonodárců naznačovala, že návrh kabinetu podpoří. Někteří sice připustili, že část sociálních demokratů by stejně jako v minulosti mohla mít výhrady, ale jejich případné chybějící hlasy by znovu mohli nahradit opoziční občanští demokraté. Podobně se zachovali už v minulosti; kabinetu několikrát pomohli, když neměl dost hlasů při prosazování návrhů na účast českých vojáků v zahraničních akcích. Předseda sněmovního branného výboru Jan Vidím (ODS) řekl, že ODS vždy podporovala české angažmá v Iráku. Upozornil na to, že vláda sice podporuje další účast českých policistů v Iráku, ale současně se v médiích objevují informace o tom, že by se české ozbrojené síly měly podílet na ochraně mise OSN v Bagdádu. Předchozí vláda Vladimíra Špidly krátce před svým pádem schválila plán ministerstva obrany na působení českých vojáků v zahraničí v příštím roce. Počítal s návratem stovky vojenských policistů, kteří nyní školí iráckou policii nedaleko Basry. V zemi měl zůstat jen nejvýše desetičlenný chirurgický tým působící v britské vojenské nemocnici. Kühnl ale od svého nástupu do funkce ministra dal několikrát najevo, že je pro větší českou účast v Iráku.

V České republice připadá na jednu ženu téměř nejméně narozených dětí na světě. Více dětí se rodí ženám ve vyspělých zemích i v chudších oblastech. Česká společnost je velmi pragmatická, a reaguje tak na vnější podmínky, tedy mimo jiné na sociální a ekonomickou situaci. Novinářům to řekla demografka Jitka Rychtaříková z Přírodovědecké fakulty Karlovy Univerzity.

V Česku se v roce 2003 narodilo průměrně jedné ženě v reprodukčním věku 1,18 dítěte. Pro prostou obnovu populace by se ženě měly v průměru narodit více než dvě děti. Celosvětový průměr se pohybuje kolem tří dětí na jednu ženu. Vyšší úroveň porodnosti než v Česku dosahuje většina vyspělých států nebo například i Slovensko. Česká republika se tak dlouhodobě řadí do skupiny zemí s extrémně nízkou porodností. Za poklesem porodnosti stojí společenská a ekonomická transformace, bytová problematika a větší možnost seberealizace. Další z příčin nízké porodnosti je vedle vnějších podmínek také středoevropský kulturní model, kde je muž považován za živitele a žena svou prací pouze přispívá. "Ženy dnes stojí před volbou, jak skloubit roli rodiče a práci," uvedla Rychtaříková.

Izraelští policisté zatkli v pondělí muže podezřelého ze srpnového atentátu granátem na majitele kasina v centru Prahy, který se patrně odehrál na pozadí války gangů. Sedmadvacetiletého imigranta z bývalého Sovětského svazu, nyní izraelského státního příslušníka, zadrželi na podkladě mezinárodního zatykače od českého soudu.

České úřady už požádaly o vydání cizince ke stíhání do České republiky, řekl policejní prezident Jiří Kolář s tím, že je zatím stíhán jako uprchlý pro pokus o obecné ohrožení. K jeho jasné identifikaci pomohly i stopy DNA. Muž po sobě před odletem zanechal poblíž místa činu oblečení, paruku, pistoli a další funkční granát jugoslávské výroby. Izrael má prý na rozhodnutí o jeho vydání do České republiky 40 dnů.

Při srpnovém útoku granátem na vozidlo Assafa Abutbula bylo zraněno 18 lidí, převážně zahraničních turistů. Majiteli kasina se nic nestalo. Vedení policie nechtělo potvrdit a komentovat informace o tom, že šlo o zločin na objednávku ani možnou existenci dalších kompliců. Podle tisku byl možným zadavatelem atentátu Icik Abergil, jeden z nejvlivnějších bossů izraelského podsvětí, kterého minulý čtvrtek zatkla kvůli údajnému pašování narkotik v Amsterodamu nizozemská policie. Podle izraelského tisku jsou Abutbul s Abergilem členy dvou znesvářených klanů.

Podle Koláře teď nelze mnoho detailů případu zveřejnit, aby se nenarušilo vyšetřování, protože spousta otázek čeká na zatčeného. "Ale opravdu jsme zpětně měli možnost zrekonstruovat velmi přesně pohyb a aktivity této osoby po dobu, co byla na našem území," poznamenal s tím, že totožnost podezřelého byla odhalena pár týdnů po zločinu.

"Zatýkací akce byla výsledkem naší spolupráce s izraelskou policií," zdůraznil Kolář. Věří tomu, že jej Izrael ke stíhání do ČR vydá. U českého soudu by mu hrozilo osm až 15 let vězení. Trest by si ale zřejmě odpykal v Izraeli.