Zprávy

Česká triatlonistka Vendula Frintová dosáhla nejlepšího výsledku ve Světovém poháru v kariéře, když obsadila čtvrté místo v Madridu. Závod vyhrála letošní mistryně Evropy Vanessa Fernandesová z Portugalska. Frintová za ní zaostala o půldruhé minuty, od stupňů vítězů ji však dělilo jen 25 sekund. Členka brněnského Olympo Teamu tradičně hůř plavala a po úvodní části byla šestnáctá s více než minutovou ztrátou na nejlepší. Po jízdě na kole už vyrazila z depa jako sedmá a ve své nejsilnější disciplíně se posunula až těsně za medailové pozice.

Optimismus a elán čišel ze známého českého podnikatele Tomáše Bati, který v pátek na Pražském hradě slavil své 90. narozeniny. S úsměvem přijímal gratulace od hostů, mezi nimiž byl například bývalý prezident Václav Havel a jeho manželka Dagmar, premiér Stanislav Gross a bývalý předseda vlády Miloš Zeman. Záštitu nad večerem převzal prezident Václav Klaus, který Baťu považuje za legendu a myslí si, že může být pro mnohé lidi příkladem. Ve své oficiální gratulaci uvedl, že se s jeho jménem pojí řada pozitivních znaků. Baťu i jeho rodinu považuje za zosobnění úspěchu, a to zaslouženého, těžce odpracovaného a poctivého. Kromě gratulací přijal Baťa i řadu darů, Klaus mu věnoval mapu Moravy ze 16. století, na níž je zobrazen Zlín, jeho rodné město. Pro Václava Havla není Baťa jen "náš nejslavnější a nejznámější podnikatel", považuje ho za svého rodinného přítele. "Můj dědeček býval ředitelem u Baťů a moje maminka se od dětství znala s Tomášem Baťou, takže jsem od dětství slýchal o jejich rodině i podniku," vysvětlil. Baťovi k jeho jubileu popřál zdraví, veselou mysl a pohodu do dalšího desetiletí. Na Pražský hrad přišlo Baťovi gratulovat kolem 500 hostů, včetně politiků, podnikatelů a umělců. Nechyběla ani jeho rodina - manželka Soňa, jeho dcery a syn Thomas, který nyní řídí baťovské obuvnické impérium.

Okamžité a bezpodmínečné propuštění kubánských politických vězňů požadují účastníci třídenního zasedání Mezinárodního výboru pro demokracii na Kubě (ICDC), které se koná v Praze. Nové členské státy Evropské unie by v tomto úsilí měly spojit své síly, soudí zástupci Česka, Slovenska, Bulharska a Estonska. "Nové evropské demokracie visegrádského a vilniuského uskupení by měly instruovat svá velvyslanectví na Kubě, aby poskytly pomoc organizacím a jedincům snažícím se o zavedení demokratických hodnot v této zemi," stojí mimo jiné v prohlášení, které podepsal bývalý český prezident Václav Havel, někdejší bulharský a estonský premiér Philip Dimitrov a Mart Laart a šéf slovenského parlamentu Pavol Hrušovský. Všichni účastníci konference, která končí v neděli, zveřejnili v Senátu memorandum vyzývající k přímému tlaku na diktátorský režim Fidela Castra. Signatáři memoranda se také shodli na potřebě sestavit seznam lidí, kteří se podílejí na věznění, mučení a další perzekuci kubánské opozice. Mezi signatáři memoranda jsou kromě Havla také například bývalí premiéři Španělska, Bulharska, Estonska a Kanady - José Maria Aznar, Philip Dimitrov, Mart Laar a Kim Campbellová. K prohlášení se připojili také bývalí prezidenti Kostariky, Chile a Uruguaye - Luis Alberto Monge, Exquiel Silva a Luis Albert Lacalle, a řada intelektuálů a představitelů nevládních organizací.

Ministr vnitra František Bublan vyhověl návrhům soudu, který se zabývá žádostí bývalého šéfa Centra kuponové privatizace Jaroslava Liznera o nový proces, a zprostil mlčenlivosti další dva svědky z řad policejních důstojníků. Příští pátek tak u soudu stanou Jan Beroun, který nyní působí v policejním útvaru ochrany svědků, a někdejší šéf protikorupční policie Jan Šula. Naplánován je také výslech dalších dvou bývalých policejních důstojníků, kteří byli mlčenlivosti zproštěni již před časem. Lizner byl v roce 1996 odsouzen za zneužití pravomoci veřejného činitele a za úplatkářství k šesti letům vězení. Převzal policií nastrčený osmimilionový úplatek. Trest si odpykal, stále ale trvá na své nevině. Žádá proto nový proces, který by ho očistil. Jeho hlavním svědkem je bývalý tajný policejní agent Ondřej Hoch, který již u soudu řekl, že se Lizner stal obětí policejní provokace. Podnikatel Luboš Sotona, který Liznerovo stíhání inicioval, byl podle Hocha policejním agentem. Liznerovo zatčení podle Hocha zmanipuloval Sotona spolu s několika tehdejšími pracovníky ekonomické kontrarozvědky. Jedním z důvodů bylo to, že ji chtěl prezident Václav Havel zrušit, neboť nevykazovala uspokojivé výsledky a přitom přišla státní pokladnu na miliony korun. Sotona je nyní stíhán v několika jiných trestních kauzách. Bývalý agent Hoch již dříve upozornil na to, že tento měsíc uplyne desetiletá lhůta, po níž mohou být některé policejní materiály důležité pro Liznerovu kauzu skartovány.