Zprávy

V Česku bude pro lidi s rakovinou lék na základě českého patentu. Patří do skupiny směrovaných polymerních léčiv, která umožní cílenou chemoterapii, jež zabíjí jen nádorové buňky. Ředitelka mikrobiologického ústavu akademie věd Blanka Říhová řekla, že se úsilí badatelů blíží k cíli. "Látka již byla testována na zvířatech a nyní se testuje na lidech v USA a Velké Británii. Experimentálně byla podávána i českým pacientkám v posledních stadiích nemoci, kterým žádná dosavadní léčba nepomohla," řekla Říhová.

Za zásadní přínos nového typu chemoterapie považuje to, že oproti klasické chemoterapii ničí jen nádorové buňky. Nepoškozuje zdravé buňky, a tedy ani obranyschopnost pacienta, takže mu v boji s rakovinou pomáhá jeho vlastní obranný systém. "Jsme přesvědčeni o tom, že kdyby tato nová chemoterapie byla použita na počátku onemocnění, že bychom měli podstatně méně pacientů, které posléze postihnou metastázy," řekla. Říhová uvedla, že existuje dohoda s farmaceutickou firmou působící v tuzemsku, že pokud testy dopadnou dobře, bude Česko čtvrtou zemí na světě po Japonsku, USA a Británii, kde budou tato polymerní léčiva pro pacienty přístupná.

Vedení pražského Domu světla pro lidi s virem HIV a AIDS doufá, že se mu podaří domov po pěti letech jeho existence rozšířit. Kapacita zařízení totiž na pomoc potřebným již nestačí. Novinářům to při oslavách pátého výročí otevření Domu světla řekl jeho ředitel Miroslav Hlavatý. Za pět let existence našlo v domově dlouhodobější azyl na 90 HIV pozitivních či pacientů s AIDS. Nyní v něm žije osm dospělých a jedno dítě, další se má brzy narodit.

Zařízení nabízí pomoc nejen lidem HIV pozitivním či nemocným, ale i jejich blízkým. I pro ně je totiž složité se s chorobou svého příbuzného či partnera vyrovnat. Důraz klade společnost také na prevenci. V domě funguje i poradna, kde je možné se nechat anonymně otestovat. K ubytování slouží 15 lůžek, která nyní nejsou plně obsazena. "Někdy je ale zájem tak velký, že musíme ubytovat lidi i v tělocvičně. Je to dost smutný pohled," dodal Hlavatý.

Ke konci června žilo v ČR 686 HIV pozitivních. U 177 z nich nemoc AIDS již propukla. Další zhruba dvě stovky nakažených pocházejí z řad cizinců, nejčastěji z východu Evropy. Východní Evropa se po Africe a Číně stala dalším ohniskem nákazy.

Každý třetí Čech či Češka nemohli někdy v životě déle než čtvrt roku sehnat práci. Čtvrtina z nich se do podobné situace dostala opakovaně. Častěji místo neúspěšně hledaly ženy než muži. Vyplynulo to z květnového výzkumu agentury DEMA, s nímž novináře seznámila ředitelka společnosti Bohumíra Jozífková. Analýza je součástí projektu na slaďování rodinného a pracovního života, financovaného EU z programu EQUAL. Vzdělanější lidé mají podle Jozífkové s nezaměstnaností zkušenosti jen ojediněle, často se s ní naopak potýkají lidé z chudšího prostředí.

Déle než čtvrt roku bez práce se ocitly téměř dvě pětiny žen starších 18 let. Marné hledání práce zná čtvrtina Češek mezi 18 a 25 lety a asi polovina mezi 25 a 39 lety. Ve věku od 45 do 55 let má každá pátá žena v ČR zkušenosti s opakovanou nezaměstnaností. Nabídku pracovních míst lze podle oslovených nejlépe zlepšit podporou malého a středního podnikání, rozvojem regionů a posilováním cestovního ruchu a služeb. Důležité jsou pobídky investorům, spolupráce s místními podnikateli a podpora používání internetu a dalších informačních technologií.

Prezident České republiky Václav Klaus se v úterý zúčastnil tradiční Svatovavřinecké pouti na vrcholu nejvyšší české hory, Sněžky. Klaus s doprovodem vystoupal na 1602 metrů vysokou horu Obřím dolem, okolo půl dvanácté jej na Sněžce stovky účastníků bohoslužby přivítaly potleskem. "Je to pěkná tradice a přeji nám všem, aby pokračovala," řekl prezident shromážděným poutníkům. Mši pod širým nebem sloužil hradecký biskup Dominik Duka společně s polskými kněžími. Na Sněžku automobilem přijel i čtyřiaosmdesátiletý arcibiskup Karel Otčenášek.

Klaus se synem Václavem a doprovodem výstup na Sněžku zahájil po 08:00 v Peci pod Sněžkou, odkud poměrně ostrým tempem vyrazil Obřím dolem. Po cestě hovořil s členy horské služby, ředitelem Krkonošského národního parku či starosty horských středisek. Diskuse se točila například o plánech na vybudování nové české poštovny na vrcholu Sněžky či o stavbě nové lanovky. "Nechci se přít o to, jestli by lanovka měla či neměla vést na vrchol, to už je technická složka, já jsem samozřejmě pro, aby nejvyšší česká hora byla veřejnosti přístupná a bylo si možné něco koupit. Zavírat ji...by byla strašná škoda," řekl na vrcholu Klaus.

Při jedné ze zastávek po cestě si prezident krátce prohlédl také nově zpřístupněné podzemí bývalého dolu Kovárna. "Moc se mi to líbilo a myslím, že by o tom lidé měli vědět a mělo by se jim to připomínat," řekl Klaus. Při odchodu dodal, že by si štoly dolu měly prohlédnout i jeho vnoučata. Klaus se po cestě několikrát zastavil, ochotně pózoval fotografům a rozdával autogramy, opakovaně si také otíral čelo a obličej kapesníkem. Celkem mu trvala zhruba osm kilometrů dlouhá cesta na Sněžku necelé 3,5 hodiny.

Svatovavřinecké pouti na vrchol Sněžky, která se koná od roku 1998, se každoročně účastí stovky lidí z České republiky i Polska. Letos byla podle některých znalců účast nižší, protože se pouť nekonala o víkendu. Na Sněžku dorazili kromě věřících také členové české a polské horské služby, protože svatý Vavřinec je patronem nejvyšších českých hor. Jméno svatého Vavřince nese také kaple, která je umístěná na vrcholu Sněžky.