• 17.7.2004

    Prezident Václav Klaus v pátek na nádvoří českokrumlovského hotelu Růže položil květiny k bustám prvorepublikových prezidentů Edvarda Beneše a Tomáše Garrigua Masaryka. Právě Benešova busta a text pod ní se staly cílem kritiky sudetských Němců a některých hornorakouských politiků. Klaus stráví v hotelu dvě noci na pozvání jeho majitele. "Já si myslím, že je potřeba jednoznačně stát na straně těch, kteří něco v té druhé světové válce prožili a kteří, podle mého názoru, mají nárok na to, aby umístili bustu tohoto typu ve svém hotelu, na svém majetku. Toto já plně podporuji a tento názor já plně sdílím," odpověděl Klaus na otázku novinářů, proč se rozhodl k Benešově bustě položit květiny. Podle jeho názoru prý plastika vyvolala zbytečnou mezinárodní polemiku. Majitel hotelu Růže bojoval za druhé světové války jako tankista, ale až donedávna se vydával za pilota britského letectva. "Já jsem pana prezidenta pozval," řekl majitel hotelu. Busta, kterou v květnu na nádvoří hotelu odhalili veteráni druhé světové války u příležitosti 120. výročí Benešova narození, rozhořčila sudetské Němce a její umístění kritizovali i někteří hornorakouští politici. Krumlovský starosta František Mikeš již dříve doporučil lidem, kteří nemají Edvarda Beneše rádi, aby si ve městě našli jiné ubytování.

  • 17.7.2004

    Účinnější boj s násilnickými sportovními fanoušky by měl umožnit poslanecký návrh novely, který má ve středu projednat vláda. Za výtržnictví, např. vběhnutí na hrací plochu, by mohli být fanoušci potrestáni až dvouletým vězením, peněžitým trestem či zákazem návštěv utkání. V případě, že jsou členy organizované skupiny nebo při opakovaném výtržnictví, by je soud mohl poslat až na tři roky do vězení. Poslanci začali o této iniciativě uvažovat po loňském incidentu, kdy fanoušek pražských Bohemians přelezl při utkání plot a napadl asistenta rozhodčího.

    Problémy s výtržníky vyvrcholily v jarní části letošního ročníku první fotbalové ligy, kdy především fanoušci Baníku Ostrava způsobili svým řáděním na stadionech ve Zlíně a v Opavě milionové škody a zranili několik lidí.

  • 17.7.2004

    Sdružení Občanská komise za lidská práva odmítá, aby rušená klecová lůžka nahradily větší dávky léků na uklidnění násilných pacientů. České ústavy mají přes 38.000 lůžek, z nich asi 650 takzvaných klecových se sítí či mříží na zamykání. V psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic je asi 11.400 lůžek, z toho stovka klecových. Ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi přikázal v úterý zdravotnickým zařízením okamžitě zrušit postele s mříží, do konce roku se sítí. V červnu dalo ústavům pokyn k užití klecových lůžek jen v ohrožení života či zdraví ministerstvo práce. Vedení ústavů a léčeben zdůrazňují, že nemají dostatek pracovníků, kteří by se mohli neklidným klientům věnovat a dohlížet na ně. Odborníci upozorňují na to, že pacienti budou tedy nejspíš muset být poutáni k lůžkům nebo budou muset dostávat silné léky.

  • 17.7.2004

    Více než 160.000 kusů cigaret v hodnotě 442.000 korun a 120 litrů lihovin, které nebyly oceněny, zabavili dnes celníci v největší české tržnici v Potůčkách na Karlovarsku. Ještě větší úlovek se podařil pracovníkům České obchodní inspekce (ČOI), kteří zadrželi padělky za 1,2 milionu korun. Šlo hlavně o napodobeniny textilu méně známých značek. Okamžitě po skončení zátahu celníci rozestavěli dvě pětičlenné hlídky na obou příjezdových komunikacích, a zásobování tržnice s téměř 1000 stánky tak zcela zastavili. Projíždějící auta budou nepřetržitě kontrolovat také v dalších dnech, řekl ředitel Celního úřadu v Karlových Varech Miloslav Jaša. " Zátah 30 celníků a pěti obchodních inspektorů ČOI trval šest hodin. Akce nebyla prozrazena, žádný stánek nebyl uzavřen. Tržnice byla obsazená německými turisty, kteří sem dojíždějí a docházejí z nedalekého třicetitisícového Johanngeorgenstadtu.

  • 17.7.2004

    Přes osm tisíc lidí všech věkových kategorií přihlíželo v sobotu po poledni na stadionu Evžena Rošického v Praze křtu nových členů náboženské společnosti Svědků Jehovových. Mladí i starší přicházeli ke dvěma bazénům určeným zvlášť pro muže a ženy. Přijetí víry stvrdili úplným ponořením do vody. Dohromady jich podle mluvčího sjezdu Martina Adamyho mohlo být téměř sto. K náboženské společnosti Svědkové Jehovovi se při posledním sčítání lidu v ČR přihlásilo 23.000 lidí. Stala se tak čtvrtou nejpočetnější církví. Na světě se k jehovistům hlásí 6,3 milionu lidí. Na stadionu Evžena Rošického se každoročně scházejí již od počátku devadesátých let.

  • 16.7.2004

    ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU v pátek zahájily konkrétní rozhovory o tom, jak by měly spolupracovat v rekonstruované vládě, již se snaží zformovat úřadující šéf ČSSD Stanislav Gross. Lidovci a unionisté by chtěli mít v koaliční smlouvě jasný výčet toho, co by koaliční strany musely jednotně prosazovat a co by některá z nich nesměla schválit s pomocí opozice a přes odpor vládních stran. Sociální demokraté jsou k výčtu rezervovaní a nechtějí si nechat svazovat ruce.

    Rozhovory ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU budou pokračovat příští týden. Kromě nich v pátek politickou hladinu rozčeřila informace Hospodářských novin (HN), podle nichž je Gross ochoten vyjít vstříc šéfovi KDU-ČSL Miroslav Kalouskovi a dát mu křeslo ministra financí. Kalousek ale popřel, že by tuto nabídku dostal, nicméně obecně dal najevo, že by ji neodmítl. Zatímco úvahy o Kalouskovi neopustily rovinu spekulací, příprava koaliční dohody v pátek získala první obrysy. Vyjednávat o ní začali místopředsedové ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU Zdeněk Škromach, Jan Kasal a Karel Kühnl.

    Lidovci chtějí, aby obsahovala výčet oblastí, kde by musela být koalice jednotná. Žádná z vládních stran by se nemohla spojit s opozicí a prosazovat tyto zákony přes odpor koaličních partnerů. Mezi tyto předlohy zařadili lidovci státní rozpočty na příští a přespříští rok, změny daní, zákony týkající se reformy veřejné správy a boje proti šedé ekonomice a případně i zákon o nájemném. Právě při prosazování posledně jmenované předlohy se ČSSD loni spojila s KSČM a prosazovala ji přes odpor lidovců a unionistů. Škromach byl k páteční představě KDU-ČSL rezolutní: "V žádném případě nepřistoupíme na nějaké protikomunistické pojistky." I v pátek se spekulovalo o tom, kdo v nové vládě zasedne. V centru pozornosti byla zpráva, že Kalousek by mohl zamířit na ministerstvo financí. Kalousek trvá na tom, že na svých místech mají zůstat nynější tři lidovečtí ministři.

  • 16.7.2004

    Čeští europoslanci by měli mít na mysli, že zastupují v Evropském parlamentu (EP) především svoji zemi, soudí prezident Václav Klaus. Při páteční schůzce s evropskými poslanci vyslovil také přání, aby zůstali součástí domácí politické scény. Ze 24 se jich v pátek na Hrad dostavilo 21. "Jako prezident jsem apeloval, aby nezapomínali na to, že jsou primárně poslanci zvolení v České republice," prohlásil Klaus. Uvedl, že podle toho by v Evropském parlamentu také měli jednat a chovat se. Podle něho by měli mít na paměti to, že v zahraničí měli Češi své poslance naposledy ve Vídni před 90 lety za císařské monarchie. Jistá historická zkušenost tu je, neměla by být zapomínána, míní Klaus. Poslanec ze Sdružení nezávislých spolu a Evropských demokratů Josef Zieleniec (SNK/ED) nabyl dojmu, že klíčovým momentem debaty s prezidentem byla skutečně rovnováha mezi národními zájmy a v pohledu na dění v EU.

  • 16.7.2004

    Pro efektivnější výměnu policejních informací a co nejrychlejší zapojení nových členských zemí Evropské unie do schengenského prostoru se v pátek na setkání šéfů resortů vnitra šesti středoevropských států v Rakousku vyslovil český ministr vnitra Stanislav Gross, který schůzce předsedá. "V první řadě bych chtěl, abychom se věnovali zefektivnění výměny policejních a zpravodajských informací," řekl Gross během jednání se svými kolegy ze států takzvané salcburské skupiny, jejímiž členy jsou kromě Česka také Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Polsko a Maďarsko. Propojení příslušných informačních databází s cílem ulehčit vyhledávaní údajů sice považuje Gross za náročný úkol, je však přesvědčen, že jej jednotlivé země musejí zvládnout v zájmu zajištění větší bezpečnosti obyvatel. Do tohoto procesu by se měl zapojit také koordinátor Evropské unie pro boj s terorismem Gijs de Vries, dodal. Obhajoval protiteroristická bezpečnostní opatření, jež jsou přijímána členskými zeměmi Evropské unie. "Cílem (opatření) je zabránit a předcházet útokům, které ohrožují lidská práva včetně demokratických systémů," zdůraznil ministr, jenž se po demisi premiéra Vladimíra Špidly snaží sestavit nový vládní kabinet.

  • 16.7.2004

    Soudní spor mezi televizí Nova a účastníkem její soutěže Chcete být milionářem? o jméno římské vojenské jednotky v pátek u Obvodního soudu pro Prahu 1 neskončil. Soudce chce vyslechnout dalšího znalce. Karel Lupoměský trvá na tom, že na otázku odpověděl správně. Moderátor hry ji však neuznal, a muž tak přišel o 1,25 milionu korun. Na televizi podal žalobu a žádá po ní dvojnásobek peněz. Soutěžní otázka zněla, jak se ve starořímské armádě nazýval vojenský oddíl o 120 až 150 mužích. Lupoměský odpověděl, že centurie, počítač však za správnou odpověď označil manipul. Muž tak získal pouze 320.000 korun. Mimosoudní dohoda ztroskotala a případ skončil u soudu. V České republice je to poprvé, co se soutěžící kvůli televizní vzdělávací hře obrátil na soud. Soudce v pátek vyslechl odborníka na antické dějiny Václava Marka, kterého předtím oslovil žalobce. Historik upozornil na to, že otázka byla nejednoznačně položena, odpovědí je podle něj správných více. "Já bych takovou otázku nedal, neumožňuje jednoznačnou odpověď," prohlásil. Centurie je správná odpověď, jistou dobu zahrnovala i počet vojáků uvedený v otázce, vysvětlil. Připustil, že je však možné odpovědět i manipul.

  • 16.7.2004

    Do vedení finanční skupiny PPF přichází Jiří Šmejc (33 let), spolumajitel televize Nova, v níž PPF drží majoritu. Šmejc od 1. září převezme aktivity skupiny PPF v oblasti správy aktiv a financování aktivit skupiny. ČTK to v pátek řekl mluvčí PPF Ivan Lackovič. "Tato forma spolupráce je vyústěním dohod s Petrem Kellnerem, majitelem PPF," uvedl Šmejc. Na základě zkušeností z projektu TV Nova zkoumají obě strany možnosti kapitálové účasti v dalších projektech skupiny PPF, dodal Lackovič. Šmejc byl ještě před pár lety rivalem PPF. Po posledních úpravách vlastnictví drží v TV Nova podíl 34 procent a Kellnerova PPF má majoritu. Ve vedení PPF je to v krátké době druhá nová tvář, od července zde působí právník Tomáš Brzobohatý.

Pages