Zprávy

Po čtyřech letech od podání žaloby související s dědictvím po spisovateli Jaroslavu Foglarovi v pátek Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl, že je neplatná a zamítl ji. Ve třetím kole sporu spisovatelova synovce Petra Foglara a Nadace Jaroslava Foglara, jíž autor pozůstalost odkázal v závěti, vynesl verdikt, který nikoho nepotěšil. Otázka dědictví zřejmě zůstane ještě několik dalších let nevyřešena a pře budou pokračovat. "Už se to táhne příliš dlouho na to, aby člověk věřil v nějaký kladný výsledek," řekl novinářům Petr Foglar, který závěť zpochybňuje s tím, že jeho strýc nevěděl, co podepisuje. Samosoudkyně Kateřina Sixtová mu v pátek řekla, že žaloba podaná v roce 2000 je špatná. Foglarovi přitom podání žaloby o určení neplatnosti závěti přikázal v roce 1999 dědický soud, který dědické řízení do definitivního rozhodnutí o závěti přerušil. Sixtová ale nyní dospěla k závěru, že určení neplatnosti závěti nelze žalovat. "Žaloba měla znít, že někdo je, či není dědicem," prohlásila. Odkázala přitom na judikát Nejvyššího soudu z loňského května, který podle ní teprve po letech rozdílných verdiktů vše sjednotil. "Bohužel, došlo k těmto zmatkům na úkor účastníků řízení," dodala. Konstatovala, že vina není na straně žalobce.

Sociální demokraté s největší pravděpodobností nebudou nakloněni výzvám prezidenta Václava Klause měnit volební systém a systém vyhlašování předčasných voleb. Právní expert ČSSD Zdeněk Koudelka poznamenal, že radikální změna volebního systému si vyžádá změnu Ústavy a k tomu za této politické situace není vůle ani politická síla. Změny Ústavy musí totiž oběma komorami projít třípětinovou většinou. Pro změny je ODS. Sama na ně ale nestačí.

"Změna volebního systému a ústavní změny jsou možné, pokud by se na nich domluvily nejsilnější strany, tedy ODS a ČSSD," řekl Koudelka. Posílení většinových prvků ve volebním systému však podle něj znamená, že je to velmi nevýhodné pro malé strany. "V okamžiku, kdy ČSSD má koalici s malými stranami, tak si nemůže proti vůli těch malých stran dovolit jednat s ODS o změně volebního systému. Ty malé strany by pak podle mě vládu opustily," řekl ČTK poslanec, který se měl ve vládě Vladimíra Špidly stát ministrem spravedlnosti.

Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik ČTK řekl, že Ústava není trhací kalendář. "Měnit ji v případě, že něco momentálně nefunguje, nepovažuji za dobré. Není třeba Ústavu měnit. Příčinou vládní krize není volební systém, příčinou je chování vládních stran. Z toho vyplývá, že změnu volebního systému podporovat nebudeme," řekl.

Šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl řekl Mladé frontě Dnes, že se nedá jednoznačně říci, že to funguje lépe v zemích s poměrným, nebo většinovým volebním systémem. Předseda poslanců KDU-ČSL Jaromír Talíř ČTK řekl, že takový názor zřejmě sdílí jen ODS a prezident Václav Klaus pořád mluví její řečí.

Prezident republiky v článku pro Mladou frontu Dnes uvedl, že příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém a obtíže s vyhlašováním předčasných voleb. Prioritou je ukončení fungování vlády v demisi a nalezení řešení politického, nikoli úřednického. Podle prezidenta souvisí současná vládní krize s výsledky voleb do Evropského parlamentu, s "rozhádanou" situací uvnitř ČSSD a s protikladností programů stran vládní koalice pouze částečně.

Podle Klausova mínění každé dosavadní volby přinesly patovou situaci. Jednoznačným trendem bylo jen "posilování KSČM, což dále více a více zužovalo prostor pro vytváření rozumných vládních koalic". Za nynějšího poměrného volebního systému "žádné dlouhodobé řešení není možné", tvrdí prezident.

Bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman podpořil ve čtvrtek názor prezidenta Václava Klause, že hlavní příčinou současné vládní krize je nefunkční volební systém. "Já svůj názor neměním. V době, kdy jsem stál v čele vlády a sociální demokracie, tak jsem podporoval posílení většinových prvků v rámci poměrného volebního systému," řekl ČTK.

Součástí takzvané opoziční smlouvy, která v roce 1998 umožnila Zemanovi v Poslanecké sněmovně obhájit menšinový kabinet ČSSD a vládnout celé volební období, obsahuje vůli ke změně volebního systému. Uzavřely ji 9. července 1998 ČSSD a ODS a podepsali ji tehdejších jejich předsedové Zeman a Klaus spolu s místopředsedy a šéfy poslaneckých frakcí svých stran.

Společná komise skutečně připravila změny volebního systému, který obsahoval většinové prvky. Úsilí ale ztroskotalo na odporu ostatních politických stran a prezidenta republiky Václava Havla, který dal podnět k Ústavnímu soudu. Prosadit se nepodařilo ani kompromisní návrh.

Česká republika není zemí, která by nadměrně omezovala pacienty. Naopak je členem konsorcia států, jehož zástupci mají vyhodnotit a vydat doporučení k užívání restriktivních metod v ústavech a léčebnách. Novinářům to po čtvrtečním setkání odborníků na psychologii, psychiatrii a neurologii s prezidentem Václavem Klausem řekla profesorka Soňa Nevšímalová.

Prezident s experty o problémech psychiatrie i zachování lidské důstojnosti pacientů jednal déle než hodinu a půl. Důvodem setkání se stal rozruch kolem užívání klecových lůžek v Česku. Zájem vyprovokovala před měsícem v Británii reportáž o ústavu v Rábech na Pardubicku, podle níž zde většinu času v "klecích" tráví i děti. Stížnost českému prezidentovi zaslala i autorka knih o Harrym Potterovi Joane Rowlingová.

"Je naprosto evidentní, že ČR se nijak neodchyluje, a neměli bychom se nechat peskovat odkudsi ze světa na základě ne plně hodnotných a kvalitních informací," řekl po setkání s odborníky prezident. Podle jeho názoru je problém klecových lůžek nadhodnocen.