• 15.7.2004

    Květnové rozšíření Evropské unie o deset nových členů znamenalo zkrácení front na hranicích pro tradiční země zatížené kamionovou dopravou, jako jsou Polsko, ČR, Německo či Rakousko. Zároveň ale provoz nákladních aut vzrostl. Vstup nových zemí na jednotný trh přinesl zvýšení obchodní výměny a zrušení celních kontrol na hranicích, které mnohdy znamenaly desítky hodin čekání. Vyplývá to z ankety ČTK.

    Čeští dopravci najezdí kvůli menším frontám na hranicích zhruba o 15 procent více. Přepravy rostou i díky zrušení nedostatkových vstupních povolení do sousedního Německa či Rakouska. Podle mluvčího sdružení Česmad Bohemia Martina Felixe se po uvolnění hranic zvýšil i objem tranzitní dopravy přes tuzemsko. Dříve se kvůli dlouhému čekání vyplatilo Českou republiku objet.

    Provoz na hranicích by mohly zkomplikovat úvahy policie o návratu k vážení nákladních aut na hranicích. Kamiony totiž mnohdy přijíždějí do Česka přetížené a ničí silnice.

  • 15.7.2004

    Vyšetřování sobotní dopravní nehody ředitele Národní galerie Milana Knížáka se zřejmě potáhne ještě několik týdnů. Policie ji dosud vyšetřuje jako dopravní přestupek. Není však vyloučeno, že pokud bude zraněná řidička v pracovní neschopnosti delší dobu než sedm dní, může být čin posuzován i jako ublížení na zdraví. ČTK to řekla tachovská policejní mluvčí Jindřiška Cholenská.

    Nehoda se stala v sobotu dopoledne na křižovatce silnic Bor, Planá a Chodová Planá na Tachovsku. Knížák jel ve svém mercedesu a nedal přednost v jízdě řidičce, která jela v suzuki po hlavní silnici. Vozy se poté střetly. Knížák vyvázl bez zranění, žena byla původně ošetřena s lehkým zraněním v mariánskolázeňské nemocnici a odjela domů. Večer se jí údajně přitížilo a šla do chebské nemocnice, kde si ji nechali na pozorování. Podle lékařů utrpěla lehký otřes mozku a podvrtnutí páteře. Pracovní neschopnost odhadují celkem na 14 dnů.

    Současný šéf Národní galerie způsobil vážnou dopravní nehodu na sklonku roku 1995. Těžké zranění při ní utrpěl německý řidič. Okresní soud v Tachově Knížákovi uložil peněžitý trest 40.000 korun a zákaz činnosti řídit motorová vozidla na tři roky. Soud navíc rozhodl, že Knížák musí uhradit asi 19.000 korun Fakultní nemocnici v Plzni, kam byl německý řidič po nehodě převezen.

  • 15.7.2004

    Dvanáct letadel, která by měly České aerolinie získat mezi roky 2006 až 2008 buď od Boeingu nebo Airbusu, budou stát mezi deseti až 20 miliardami korun. Na setkání s novináři to řekl výkonný ředitel pro strategii a plánování aerolinií Jan Váňa. Konečná cena vzejde ze soutěže, která začala koncem dubna. Podpis kontraktu na nákup strojů očekávají ČSA do konce října.

    Vedle 12 letadel, jejichž dodavatele ČSA vyberou v nynějším řízení, chtějí aerolinie pořídit do roku 2014 dalších 41 strojů pro střední tratě, a to v dalších dvou etapách. Současných 29 Boeingů 737 řady 400 a 500 společnost vyřadí.

    Vedle letadel pro střední tratě, které tvoří páteř flotily, obnovují ČSA také flotilu turbovrtulových strojů ATR 42 a 72 pro krátké lety. Letos firma pořídila tři ATR, příští rok chce získat další čtyři a v roce 2007 dalších pět. Současná letadla této kategorie bude také postupně vyřazovat.

    Dálkovou flotilu ČSA tvoří tři Airbusy 310. Společnost nyní jedná o pořízení dalšího letadla tohoto typu. Od roku 2006 chce obnovit i dálkovou flotilu, a to stroji Airbus 330. Vzhledem k nedostatku těchto letadel na trhu v úvahu připadají také Boeingy 767 či jejich nástupce, zcela nový letoun Boeing 7E7.

    V roce 2014 by tak ČSA provozovaly 63 letadel proti současným 43 strojům. Zhruba třetinu letadel chtějí aerolinie vlastnit, třetinu splácet formou leasingu a třetinu si najímat.

  • 15.7.2004

    Praha se možná dočká obrovského akvária s mořskými živočichy. Ve zdevastovaných podzemních prostorách bývalého Stalinova pomníku v Letenských sadech v Praze 7 je chce vybudovat společnost Underwater World Oceanarium. Vedení města záměr podporuje. Příští týden posoudí memorandum, jež má stvrdit zájem obou stran na tom, aby se stavba uskutečnila, informoval novináře radní Pavel Klega.

    Stavba by podle radního byla pro Prahu nesporně výhodná. Vyřešila by problém nevyužitých prostor pomníku na Letné, které jsou léta v havarijním stavu a město nemá na jejich úpravy peníze. Metropole by navíc získala atraktivní mořské expozice, které by byly magnetem pro domácí i zahraniční turisty.

    Oceanárium za 20 milionů amerických dolarů (přes půl miliardy koruun) nemá stát Prahu ani korunu. Stavbu se zavázala plně uhradit firma, která je dceřinou společností Oceanis Australia. Společnost vlastní a provozuje oceanária v Autrálii, Číně a Thajsku a nedávno uzavřela smlouvy na výstavbu a provoz podobných zařízení v Paříži, Teheránu, Řecku, Spojených arabských emirátech a na Novém Zélandu.

    Projekt prvního mořského akvária ve střední Evropě představil zahraniční investor už v červnu 2002. Už tehdy měl podporu pražského zastupitelstva i Prahy 7. Plány ale odsunuly srpnové záplavy, které krátce nato přišly. Nyní bude záležet na tom, zda společnost sladí svůj projekt s platnými zákony a územním plánem. První studie totiž nevyhověla legislativě o životním prostředí.

  • 14.7.2004

    Občanští demokraté zopakovali, že jsou připraveni podpořit jen takové kroky formující se vlády, které povedou ke změně volebního systému a snížení daňové zátěže. Nejlepší cestou z vládní krize jsou podle nich předčasné volby. "Výkonná rada ODS je přesvědčena, že nejlepší cestou k prosperitě ČR, vytvoření stabilní a silné vlády a vyvedení země z vládní krize jsou předčasné volby," řekl místopředseda ODS Petr Nečas.

  • 14.7.2004

    Vláda se ve středu nedohodla na rozpočtu pro příští rok. Ministerstvo financí ve svém návrhu počítá se schodkem 94 miliard korun, ministerstva však dohromady žádají podle odhadu ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha až o 20 miliard korun navíc. Ministr financí Bohuslav Sobotka přitom odhadl dodatečné požadavky rezortů na 14 miliard korun. Později však přiznal i další požadavky. "Kvůli rozpočtu se ještě sejde koalice a vláda by jej měla znovu projednat za týden," řekl novinářům na tiskové konferenci.

  • 14.7.2004

    Asi dvě třetiny z tisícovky vězňů ve věznici ve Vinařicích na Kladensku odmítla přijmout stravu a začala hlasitě projevovat svoji nespokojenost. Protestují proti nové legislativní úpravě výkonu trestu. Jejich akci zatím neprovázejí žádné agresivní projevy a nikdo nebyl zraněn. ČTK to ve středu v 18:00 řekl mluvčí vinařické věznice Ivan Suchý. Ve věznici je nyní celkem 1033 vězňů. Snídani odmítla přijmout třetina z nich, oběd nepřijaly dvě třetiny vězňů, uvedl Suchý. Protestující vězňové bušili do mříží a chovali se hlučně. Seděli na oknech svých cel a vykřikovali, že hladovku drží všichni. Na vyvěšených prostěradlech jsou napsána hesla "máme hlad" a "chceme práci". Podle mluvčího protesty trvaly po celý den, ale s různou intenzitou.

  • 14.7.2004

    Prezident Václav Klaus ve středu podepsal dva nové zákony. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Novela o ochraně osobních údajů zaručuje, že genetické údaje se budou napříště řadit mezi citlivá osobní data lidí. Novela několika zdravotnických zákonů počítá mimo jiné s tím, že Poslanecká sněmovna bude moci odvolávat ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), a to na návrh správní rady VZP. Dosud byl šéf VZP prakticky neodvolatelný.

  • 14.7.2004

    Pražskou vilu Bertramku, ve které opakovaně pobýval světoznámý skladatel Wolfgang Amadeus Mozart, bude muset radnice Prahy 5 zřejmě vrátit občanskému sdružení Mozartova obec. Ústavní soud vyhověl stížnosti sdružení a zrušil předchozí odmítavé verdikty pražského městského a později i Vrchního soudu. Ústavní soudci totiž ve spisu případu nalezli hned několik rozporů. "Myslím si, že je to jen spravedlivé," zhodnotila závěr Ústavního soudu místopředsedkyně Mozartovy obce Jitřenka Pešková. Současně připustila, že občanské sdružení nemá na údržbu památky peníze. Starosta, členové rady a mluvčí Prahy 5 jsou v těchto dnech na dovolené. Ředitel odboru správy majetku František Brabec ČTK řekl, že se městská část nebude vyjadřovat k rozhodnutí, které neobdržela. Zmínil nicméně, že Praha 5 už investovala na údržbu a rekonstrukci památky v posledních letech milionové částky. Vycházela totiž z rozhodnutí Vrchního soudu v lednu 2001, že někdejší zemědělská usedlost patří městské části.

  • 14.7.2004

    U korsických břehů zahynul při potápění český zpěvák Karel Zich. ČTK to sdělila česká konzulka ve Francii Ljuba Svobodová. Neštěstí se stalo v úterý odpoledne poblíž korsického města Porto-Vecchio. Zich byl ještě vrtulníkem převezen do nemocnice v tomto městě, ale lékaři ho už nedokázali zachránit. Pětapadesátiletý Zich byl u Korsiky na dovolené s manželkou ve společnosti asi deseti dalších lidí. Na organizaci zájezdu se podílel jeden český potápěčský klub. "Šlo tam zřejmě o nějakou nenadálou tragédii," řekla ČTK Zichova sestra Marie Dohalská, která podrobnosti o zpěvákově smrti neznala.

Pages