• 10.7.2004

    Unionisté a lidovci budou chtít v nové koaliční dohodě "blokační mechanismy", které by zabránily sociálním demokratům zásadní věci prosazovat spolu s komunisty. Lídři KDU-ČSL Miroslav Kalousek a US-DEU Pavel Němec to řekli v rozhlasové stanici BBC. "Jde nám o to, abychom se dohodli, že u významných věcí bude koalice hlasovat společně," uvedl Němec. Je to podle Kalouska logický požadavek vzhledem k tomu, že se v sociální demokracii ozývají hlasy, které požadují spolupráci s komunisty. Koalice má 101 hlas, sociální demokraté a komunisté dohromady 111 hlasů.

  • 10.7.2004

    Historik a publicista Karel Bartošek zemřel v pařížské nemocnici po operaci srdce. ČTK to oznámil přítel rodiny, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Smuteční obřad se bude konat v rodinném kruhu v Paříži. Ostatky zesnulého budou na podzim převezeny do Prahy a uloženy na hřbitově na Malvazinkách. Bartošek (nar. 1930) je čelným představitelem generace, která se v šedesátých letech z valné části odklonila od dogmatických postojů a vnesla do československé historiografie i publicistiky výrazně tvořivější postoje a metody. V roce 1972 byl vězněn a od roku 1982 žil v Paříži. Je autorem knih Český vězeň a Zpráva o putování komunistickými archivy a jedním z autorů Černé knihy komunismu.

  • 10.7.2004

    Bulharsko kontaktovalo několik zemí, včetně České republiky, ve snaze osvobodit své dva občany zadržované jako rukojmí v Iráku. Uvedla to v Sofii náměstkyně bulharského ministra zahraničí Gergana Grunčarová. Podle ní nicméně v celé záležitosti není důvod k optimismu. Už v pátek večer navštívil bulharské velvyslanectví v Praze člen krizového štábu ministerstva zahraničí, který fungoval v době, kdy byli v Iráku pohřešováni tři čeští novináři. "Bulhaři dostali kontakty, nejrůznější rady, doporučení a především kontakt na českou ambasádu v Bagdádu," řekla Dana Pavlousková z tiskového oddělení.

  • 10.7.2004

    Největší tuzemský výrobce elektřiny ČEZ podal nabídky na privatizaci bulharských distributorů elektřiny. Mluvčí bulharské privatizační agentury uvedla, že nabídka ČEZ byla druhá nejvyšší. Cena je jedním z hlavních kriterií při rozhodování o vítězi soutěže. Bulharsko obdrželo 13 finálních nabídek. ČEZ se vedle distributorů elektrické energie v Bulharsku také uchází o výrobce elektřiny na Slovensku.

  • 10.7.2004

    Český zaměstnanec stráví v práci ročně v průměru 1972 hodin, což odpovídá 43 hodinám týdně. Češi se tak napracují nejvíc ze všech zaměstnanců ve vyspělých státech a odpracují víc než Japonci, Američané nebo Slováci. V porovnání například s Nory nebo Francouzi jim zbude ročně o 500 hodin méně volného času. Píše to Mladá fronta Dnes a odvolává se na studii Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Záleží však na tom, v jakém oboru kdo pracuje. Tuzemští podnikatelé tráví v práci týdně 50 hodin, naproti tomu státní úředníci jen 34 hodin. Podle zákona je standard 40 hodin.

    Za nálepkou nejvíce pracujícího národa se podle deníku skrývá hlavně skutečnost, že v Česku pracuje v porovnání se zahraničím jen nepatrné procento lidí na částečný úvazek. Zatímco v Česku vyrážejí do zaměstnání na méně než 30 hodin týdně jen necelá dvě procenta lidí, ve Franci nebo Itálii je to dvakrát víc. Ve skandinávských zemích je to až čtyřikrát víc. Podle Daniela Münicha z ekonomického ústavu CERGE za to může i menší podíl služeb v ekonomice, kde bývá krátkodobých úvazků víc. Za pracovitostí českých zaměstnanců je v neposlední řadě i menší produktivita práce. Se stejným počtem pracovníků Češi nevyrobí ani 60 procent toho, co třeba Němci, uvedla Mladá fronta Dnes.

  • 10.7.2004

    Česká republika požádala Spojené státy o právní pomoc v případu bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti (StB) Pavla Minaříka. Američané nyní kvůli kauze pátrají v archivu washingtonského Kongresu, píše Právo. Minařík čelí obvinění z toho, že v polovině 70. let připravoval atentát v sídle Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Americký Kongres je zřizovatelem rádia. "Hledají pro nás materiály, na jejichž základě by bylo možné vyčíslit škodu, kterou plánovaný výbuch mohl způsobit. A dohledávají i zaměstnance rádia z té doby, kteří by k tomu mohli něco říci," řekl Právu mluvčí Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Jan Srb.

    Za chystaný atentát byl Minařík již odsouzen v roce 1993 ke čtyřem rokům vězení. Brněnský krajský soud stíhání loni v létě zastavil kvůli tomu, že se nepodařilo prokázat úmysl někomu ublížit a prokázána nebyla ani výše škody, kterou měl výbuch způsobit. Minařík působil jako agent v americké rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Ve Svobodné Evropě v Mnichově skutečně nastražená výbušnina explodovala, bylo to však až v roce 1981. V té době Minařík studoval na univerzitě v Kyjevě.

  • 10.7.2004

    Desetiletou holčičku na návsi v Kojeticích u Prahy pokousal dobrman. Dívka byla převezena do Fakultní nemocnice Motol, kde ji lékaři na chirurgickém sále ošetřili rány na hlavě v celkové anestezii. Dívka si hrála se svojí šestiletou kamarádkou před domem jejího otce, když ji napadl hlídací pes, který vyběhl z areálu místní soukromé firmy. Případem se nyní zabývají policisté. Podobné případy se staly letos ve Středočeském kraji už přinejmenším tři. Z poslanecké iniciativy už vznikl zákon, který má nedbalé majitele agresivních psů více postihovat. Vláda předlohu v červnu nepodpořila, přesto návrh posoudí po prázdninách sněmovna.

  • 10.7.2004

    Ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák havaroval ve svém mercedesu v Plané na Tachovsku. Knížák vyvázl bez zranění, řidička vozu, s nímž se střetl, utrpěla oděrky a drobné řezné rány. Lékaři ji po ošetření v nemocnici propustili domů. "Řidič nedal na křižovatce přednost v jízdě vozidlu suzuki, které přijíždělo po hlavní silnici, a vozy se střetly," uvedla policejní mluvčí. Doplnila, že požití alkoholu před jízdou bylo u řidiče i řidičky vyloučeno.

  • 10.7.2004

    Před oficiálním ceremoniálem zakončení 39. MFF v Karlových Varech vyhlásili a předali své ceny členové tří nestatutárních porot. Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI) odměnila ruský snímek režiséra Valerije Todorovského Můj nevlastní bratr Frankenstein, uvedený v hlavní soutěži.

    Mezinárodní federace filmových klubů (FICC) každoročně uděluje sošku Dona Quijota - upozorňuje tak na výjimečné filmy a podporuje jejich distribuci. Letos si ji z Karlových Varů odveze íránský snímek o kurdských uprchlících Na břehu, ve kterém režisér a scenárista Ali-Reza Amini ilustroval vliv politického teroru a válečné mašinérie na lidskou pospolitost. Zvláštní uznání FICC patří filmu Nechte maličkých. Dánská režisérka Paprika Steenová v tomto svém debutu líčí krizi manželského páru.

    Členové ekumenické poroty se rozhodli předat cenu americkému psychologickému dramatu Jeskynní lidé režisérky Lisy Cholodenkové. Ocenili v něm přesvědčivé filmové ztvárnění myšlenky nutnosti statečně, moudře a s humorem se vypořádat s následky vlastních i cizích selhání a potřeby nalézt vnitřní klid ve vzájemném odpuštění. Cholodenková vystudovala film na Kolumbijské univerzitě, vloni ve Varech uvedla snímek Laurel Canyon.

  • 10.7.2004

    Světoznámý režisér Roman Polanski přiletěl na tři měsíce do České republiky. Od pondělí začne v barrandovských ateliérech v Praze natáčet svůj nový film Oliver Twist. Za zhruba deset dní se pak filmaři přesunou na exteriéry do Žatce. "Film se odehrává ve starém Londýně, takže na pozemku na Barrandově stavíme obrovskou stavbu. Hotová by měla být koncem července, tam to bude teprve stát za to," dodal Petr Moravec ze společnosti Etic Films, která na snímku bude spolupracovat. Film na motivy románu Charlese Dickense se bude natáčet ve francouzsko-italsko-britsko-české koprodukci, předběžný rozpočet je 45 milionů eur (asi 1,4 miliardy korun).

Pages