• 10.7.2004

    Úctu potomků vojáků Napoleonovy armády k obětem Bitvy tří císařů symbolizuje v sobotu vysazený dub na slavkovském bojišti. Strom ze severovýchodní Francie stojí při památníku Mohyla míru u obce Prace na Brněnsku. Objekt připomíná střet, který si vyžádal 40.000 životů. Region tvořený rozlehlým slavkovským bojištěm se již nyní připravuje na příští rok, kdy se v rámci 200. výročí bitvy budou konat četné vzpomínkové akce. Nejdůležitější se budou odehrávat právě u Mohyly míru. Její výstavbu před sto lety inicioval kněz Alois Slovák. Výsadbou stromů ze zemí, jejichž vojáci bojovali u Slavkova, chce muzeum navázat na Slovákovu práci.

    Francouzský dub byl vysazen vedle stromu, který má připomínat památku duchovního. Sazenice byla přivezena z Moselska, z obce Ay-sur-Moselle. Tato vesnice má již od 90. let čilé styky s obcí Podolí, která leží na bojišti. Ještě letos v září by měl být vysazen u mohyly strom zastupující Rusko. Bude pocházet z Borodina, kde se odehrála jedna z klíčových bitev Napoleonova tažení Evropou. Rakouský strom se u památníku objeví na jaře příštího roku.

    Bitva u Slavkova se odehrála 2. prosince 1805. Napoleonova armáda zvítězila nad spojenými vojsky rakouského císaře Františka I. a ruského cara Alexandra I. Slavný válečný střet si každý rok připomínají stovky milovníků vojenské historie z celé Evropy. Scény z bitvy, které předvádějí v dobových vojenských uniformách, pravidelně sledují tisíce zvědavců. Jen při hlavní zinscenované bitvě je pravidelně použito 300 kilogramů střelného prachu.

  • 10.7.2004

    Tenistky hrají v baráži Fed Cupu v Tallinnu s domácím Estonskem po sobotních dvouhrách 1:1 na zápasy. O první český bod se zasloužila Barbora Strýcová, která ve vyrovnaném klání zdolala domácí jedničku Maret Aniovou 7:6, 5:7 a 8:6. V úvodní dvouhře nečekaně prohrála Klára Koukalová s Margit Ruutelovou, až 588. hráčkou žebříčku, 5:7, 7:5 a 2:6.

  • 10.7.2004

    Tomáš Enge obsadil třetí místo v šestém závodu mezinárodního mistrovství formule 3000 v Silverstonu a podruhé za sebou se prosadil na stupně vítězů. Po druhé pozici v Magny-Cours tentokrát český jezdec nestačil na italské duo Vitantonio Liuzzi, Enrico Toccacelo, které potvrdilo své suverénní postavení v šampionátu. Po pátém vítězství v sezoně vede průběžné pořadí Liuzzi. Enge, jenž předloni v Silverstonu vyhrál, si polepšil o jednu příčku na páté místo.

  • 9.7.2004

    Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek by považoval za vhodné, kdyby koaliční politici písemně stvrdili to, že mají v parlamentu většinu 101 hlasu. Vyplynulo to z jeho vyjádření pro ČTK po setkání s úřadujícím šéfem ČSSD Stanislavem Grossem. Kalousek naznačil, že se s Grossem shodli na tom, že by měla pokračovat dosavadní koalice. "Skutečnost, že existuje i faktická většina, bude vhodné stvrdit podpisy," řekl Kalousek. Nevyjádřil se k informaci serveru idnes.cz, podle kterého u Grosse uspěl s návrhem, aby poslanci tří stran koalice písemně slíbili loajalitu nové vládě.

    Podrobnosti o páteční schůzce s Grossem nechtěl ale Kalousek sdělit. "Dali jsme si několik variant dalšího postupu, které budeme konzultovat se svými stranickými grémii," řekl. Nechtěl ale prozradit, o jaké varianty jde. O konkrétním personálním složení nové vlády podle Kalouska s Grossem nemluvili, protože to, jak řekl, není na pořadu dne. "Samozřejmě, že se toho dotkneme při těch hovorech. Není možné se toho nedotknout, ale nemá to charakter žádného jednání," řekl. "Domlouváme většinu, domlouváme programové priority," uvedl Kalousek.

    Gross a Kalousek se setkali den poté, co Gross ukončil schůzky s oběma opozičními stranami. Z těchto jednání s opozicí ale žádné závěry nevzešly. ODS odmítla návrh ČSSD na větší zastoupení opozice v různých parlamentních a mimoparlamentních orgánech. ODS to označila za pokus o "opoziční smlouvu číslo dvě". ODS stále trvá na předčasných volbách. KSČM zase dala najevo, že obnovující se koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU nepodpoří.

  • 9.7.2004

    Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross zřejmě může od stranických orgánů očekávat většinovou podporu pro formování vlády na dosavadních koaličních základech. Jeho postup je přijatelný i pro kritiky současného kabinetu. Grosse do nynější situace vehnal prezident Václav Klaus a šéf ODS Miroslav Topolánek, řekl ČTK šéf ČSSD v Ústeckém kraji Jaroslav Foldyna, který patřil k nejtvrdším kritikům nynější vlády.

    Prezident podle Foldyny limitoval Grosse neochotou jmenovat vládu, jejíž důvěra by se opírala o komunisty. Dosavadní koalici, která ve sněmovně opět disponuje 101 hlasem, utužil Topolánek tím, že dryáčnicky žene zemi do předčasných voleb, které nikdo nechce, uvedl šéf ústeckých socialistů.

    "Když dva dělají totéž, nikdy to není totéž," odmítl názory, podle nichž bude jen pokračovat Špidlova vláda bez Špidly. Je přesvědčen o tom, že politika ČSSD bude pod Grossovým vedením srozumitelnější, a věří, že se mu podaří prosadit více ze sociálnědemokratického programu.

    Původní koalice podle místopředsedy ČSSD Zdeňka Škromacha už vlastně neexistuje. Podotkl, že vládní strany nyní reprezentují jiní předsedové: socialisty Gross, lidovce Miroslav Kalousek a unionisty Pavel Němec. Nový kabinet bude muset být "čitelnější pro voliče sociální demokracie", protože ta na minulém projektu vládní koalice nejvíce ztratila, zdůraznil.

    Socialisté podle něj také budou hledat širší základ pro vládní politiku ve sněmovně. "Ať už bude vláda jakákoliv, bude jiná. Všichni koaliční partneři prošli nějakým vývojem za dva roky," dodal. Zdroje blízké Grossovi říkají, že by se nová koalice neměla uzavírat do ghetta jako za Špidly, měla by přitáhnout k odpovědnosti i opoziční strany.

    Ani příznivci bývalého šéfa ČSSD Miloše Zemana nevěří tomu, že by se jim podařilo na zasedání výboru prosadit usnesení odmítající vládu na dosavadním koaličním základě. Opatrně se vyjádřil i senátor Richard Falbr. Nechápe, v čem je rozdíl mezi koalicí Grosse a Špidly, který ji před výborem neobhájil, a proto odstoupil ze stranické i vládní funkce. "Dám si to vysvětlit," dodal.

  • 9.7.2004

    Prezident Václav Klaus považuje současnou politickou situaci za neměnnou. "Pro mě se od minulého čtvrtka nic nezměnilo a situace zůstává otevřená," řekl v pátek novinářům. Připustil ale, že pokud úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross získá ve sněmovně podporu 101 poslaneckých hlasů, bude muset takto sestavenou vládu akceptovat.

    Dokud ho ovšem nebude o vývoji při sestavování vlády Gross oficiálně informovat, nebude zaujímat žádné zásadní stanovisko, sdělil ČTK Klausův mluvčí Petr Hájek. Prezident podle něj nechce zaujímat žádná stanoviska, která vycházejí z neoficiálních a nepodložených informací.

  • 9.7.2004

    Unionisté a lidovci budou chtít v nové koaliční dohodě "blokační mechanismy", které by zabránily sociálním demokratům zásadní věci prosazovat spolu s komunisty. Lídři KDU-ČSL Miroslav Kalousek a US-DEU Pavel Němec to v pátek řekli v rozhlasové stanici BBC.

    "Jde nám o to, abychom se dohodli, že u významných věcí bude koalice hlasovat společně," uvedl Němec. Je to podle Kalouska logický požadavek vzhledem k tomu, že se v sociální demokracii ozývají hlasy, které požadují spolupráci s komunisty. Koalice má 101 hlas, sociální demokraté a komunisté dohromady 111.

    Dohodu o tom, že vládní strany zajistí podporu všech svých poslanců legislativním návrhům, jež koalice označí za významné, obsahovala i minulá koaliční smlouva. Na svět jí pomohla nespolehlivost některých unionistických zákonodárců. Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla a místopředseda Stanislav Gross ale přesto pohrozili tím, že například protikorupční zákony prosadí spolu s komunisty, když pro ně nenaleznou podporu u koaličních partnerů. Svou hrozbu ale neuskutečnili.

    Podle nového unionistického poslance Zdeňka Kořistky by tomu mohlo zabránit například právo veta. Bylo by to podle něj dobré proto, že se "otevřeně vyjednává s komunisty". S představiteli KSČM se ve čtvrtek sešel Gross, kterého prezident Václav Klaus pověřil jednáním o nové vládě. S komunisty se ale nedohodl, stejně jako s občanskými demokraty.

  • 9.7.2004

    Komunističtí poslanci udělají všechno proti posílení moci občanských demokratů a předčasným volbám podle jejich scénáře. Zavázal je k tomu ústřední výbor, řekl ČTK místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Obávají se, že by při nich mohla levice jako celek prohrát, i když komunisté by pravděpodobně posílili, dodal.

    S podporou kabinetu úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse, který se bude zřejmě opírat o dosavadní vládní koalici, komunisté nepočítají. Protože Gross tvrdí, že má pro hlasování o důvěře kabinetu jistých 101 poslanců koalice, není podle Dolejše "důvod, proč k této kombinaci přiskakovat a dávat ji své hlasy nebo snižovat kvórum". "Je to jeho riziko," zdůraznil.

    Další spolupráce komunistů s Grossovým kabinetem bude podle Dolejš záviset na tom, zda se bude pohybovat "napravo" nebo "nalevo" od dosavadní vlády Vladimíra Špidly. Pokud by byl dokonce "výrazně nalevo", pak by z komunistického tábora zaznělo "skoro nadšené ano", soudí Dolejš.

  • 9.7.2004

    Schodek státního rozpočtu by měl podle návrhu ministerstva financí v příštím roce činit 94 miliard korun. ČTK to řekl Radek Němeček z tiskového oddělení MF. Deficit neobsahuje úhradu ztráty České konsolidační agentury ve výši 19 miliard Kč. Proti letošní očekávané ztrátě 115 miliard Kč tak je reálně o dvě miliardy korun nižší. Podle ekonomů se ale může rozpočet i celkový deficit na příští rok ještě změnit.

    Koalice se již v červnu dohodla, že se schodek rozpočtu bude pohybovat mezi 87 a 95 miliardami korun. Součástí rozpočtů by však již podle vládního návrhu neměly být úhrady ztráty ČKA, které chce vláda splatit jednorázovou emisí dluhopisů ve výši 74 miliard korun. O návrhu budou teprve rozhodovat poslanci.

    Ekonomové upozorňují, že se konečná podoba rozpočtu včetně schodku může ještě výrazně změnit. Současná vláda končí a v dalších týdnech nejspíše nastoupí nový kabinet, který může mít na podobu rozpočtu jiný názor. "Změny mohou být ještě výrazné," uvedl hlavní ekonom Patria Online David Marek.

  • 9.7.2004

    Historicky poslední absolventy vyřadily v pátek Vojenská akademie v Brně a Vysoká vojenská škola pozemního vojska ve Vyškově. Od září se spojí s Vojenskou lékařskou akademií v Hradci Králové a spolu vytvoří Univerzitu obrany státu.

    Univerzita bude mít sídlo v Brně. Sloučení má za cíl zefektivnit výuku, přizpůsobit ji současným potřebám armády a také ušetřit. V Brně budou působit fakulta vojenských technologií a fakulta ekonomiky a vojenského managementu. Hradecká akademie se přemění na třetí fakultu univerzity a zařízení současné vyškovské školy využije univerzita k výcviku posluchačů.

    Posledními absolventy akademie, která vznikla před 53 lety, se v pátek stalo 370 důstojníků. Kromě diplomů dostali také pamětní medaili vydanou k ukončení činnosti školy. Tři nejlepší posluchači převzali z rukou ministra obrany Miroslava Kostelky za odměnu hodinky. Nejlepším posluchačem se stal Tomáš Novák. Ten navíc dostal od hlavního velitele španělských pozemních sil pamětní kordík. Španělští vojenští přidělenci předávají tuto odměnu pravidelně na mnoha evropských vojenských školách.

Pages