• 20.7.2004

    Zaměstnanci škol si v prvním čtvrtletí letošního roku vydělali v průměru 15.400 korun měsíčně, tedy téměř o 12 procent víc než loni ve stejném období. Novináře o tom v úterý informovala Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Stále však zůstávají pod republikovým průměrem, který byl v prvním čtvrtletí roku zhruba 16.700 korun. Učitelé ze škol a školských zařízení zřizovaných obcemi a kraji, v takzvaném regionálním školství, si vydělali téměř 18.200 korun měsíčně. Učitelka v mateřské škole brala v prvních třech měsících roku průměrně 14.600 korun měsíčně, její kolega na základní škole 18.400, učitel na střední zhruba 19.600 korun. Nejvíc bral pedagog na vyšší odborné škole - přes 20.000 korun. V průměrných platech jsou zahrnuty výdělky zástupců i ředitelů škol, podotkla Kleňhová. Zaměstnanci veřejných vysokých škol brali v prvním čtvrtletí průměrně 17.000 korun, pedagogové 21.000. Platy na jednotlivých vysokých školách se ale liší, nejhůře na tom bývají zaměstnanci humanitně zaměřených škol. Vyšší platy berou pedagogové na technikách.

  • 20.7.2004

    Roli Českého rozhlasu (ČRo) na začátku pražského povstání v roce 1945 a během okupace vojsky Varšavské smlouvy v úterý připomnělo slavnostní odhalení desky s označením kulturní památka u vchodu do historické budovy. "Jsem potěšen, že ČRo jako kulturní instituce může dlít v tak významné budově," řekl ředitel rozhlasu Václav Kasík. Desky se budova rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze dočkala 28 let po prohlášení kulturní památkou. Až letos totiž začala dlouho plánovaná a stále odkládaná kompletní rekonstrukce, která povede k obnově původních prvků funkcionalistické architektury. Potřebné opravy by se měl dočkat hlavně vstup do budovy. Budovu Českého rozhlasu postavil v letech 1927 až 1931 architekt Bohumil Sláma. Ale spíše než architektonickou památkou je budova rozhlasu především důležitým svědkem nejtěžších bojů českého lidu v novodobých dějinách. V minulém století se na rozhlas střílelo dvakrát. V květnu 1945 byla budova rozhlasu jedním z míst nejtvrdších bojů povstalců s okupanty. Volání rozhlasu o pomoc se navíc stalo jedním z bezprostředních podnětů ke všeobecnému povstání. Také v srpnu 1968 zažila budova těžké boje. Srážky se sovětskými vojáky si tehdy vyžádaly 15 mrtvých. Oba boje připomínají pamětní desky po stranách vstupu.

  • 19.7.2004

    Celostátní výbor KDU-ČSL podle očekávání jednomyslně doporučil lidovcům vyjednat koaliční smlouvu s ČSSD a US-DEU. Podmínkou pro její uzavření musí být podle celostátního výboru závazek všech koaličních partnerů, že v důležitých oblastech nebudou hlasovat proti sobě a ve spolupráci s opozicí. Po jednání celostátního výboru KDU-ČSL to novinářům řekl její předseda Miroslav Kalousek. Podle dřívějších vyjádření politiků by mezi oblasti, kde by se vládní strany nesměly vzájemně přehlasovat za pomoci opozice, měly patřit státní rozpočty, daňové změny, ochrana vlastnictví, zákony související s reformou veřejné správy, ale možná i zákon o nájemném. Hlavně sociálním demokratům se ale takové omezování při prosazování kontroverzních předloh příliš nelíbí.

  • 19.7.2004

    Prezident Václav Klaus rozhodl, že volby do Senátu a krajských zastupitelstev se budou konat 5. a 6. listopadu. ČTK to sdělil mluvčí Hradu Petr Hájek. Dodal, že v těch obvodech, kde senátoři nebudou zvolení v prvním kole, se druhé kolo uskuteční 12. a 13. listopadu. Ministerstvo vnitra předpokládá, že pravidelná obměna třetiny členů horní komory a krajské volby přijdou na zhruba 373 milionů korun. "Odhady jsou ale opravdu jen velmi předběžné," řekl ČTK Jiří Hájek z ministerstva vnitra. Do nákladů navíc nejsou započítány výdaje policie a Českého statistického úřadu, který bude výsledky hlasování zpracovávat. Do zastupitelstev budou lidé volit ve 13 krajích. Pražany čeká hlasování až za dva roky. Ještě před senátními a krajskými volbami se počátkem října uskuteční doplňovací volby do Senátu v obvodu Prahy 4 a na Znojemsku.

    Lidé v nich budou vybírat nové senátory proto, že Josef Zieleniec (lídr Sdružení nezávislých a Evropských demokratů) a Vladimír Železný (lídr hnutí Nezávislí) byli zvoleni v červnu do Evropského parlamentu. Nástupci Zieleniece a Železného budou zvoleni jen na zbytek jejich funkčního období, nikoli na celých šest let. V případě Zieleniece jsou to dva roky, u Železného čtyři. Ze senátorů byli do Evropského parlamentu zvoleni také Zuzana Roithová (KDU-ČSL) a Richard Falbr (ČSSD). Jejich nástupce však lidé vyberou až v řádných volbách v listopadu, neboť jim funkční období na podzim končí. Personální složení Senátu se po listopadových volbách značně promění. Horní komoru na podzim opustí řada jejích známých osobností, které už nehodlají kandidovat.

    Koncem roku se objeví nové tváře ve vedení Senátu. Místopředsedové horní komory Mirek Topolánek (ODS) a Jan Ruml (US-DEU) již dříve oznámili, že znovu kandidovat nehodlají. Se senátorstvím chce skončit i předseda výboru pro evropskou integraci Jiří Skalický (za US-DEU). Na penzi se těší místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek, který chce ale být i nadále členem karlovarského zastupitelstva. Ani další ze senátorů ODS Martin Dvořák nebude kandidovat na Českokrumlovsku, protože se nyní chce plně věnovat práci dětského lékaře.

    S ohledem na věk a zdravotní stav nebude na Ústeckoorlicku znovu kandidovat lidovec Bohumil Čada. Svůj mandát bude naopak obhajovat například další místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) na Liberecku, šéf senátorů ODS Jiří Liška na Jičínsku i stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek na Brněnsku. Znovu hodlá kandidovat další občanský demokrat Pavel Eybert na Táborsku, František Kroupa (za KDU-ČSL) na Kroměřížsku a komunista Rostislav Harazin na Bruntálsku.

  • 19.7.2004

    Do Bruselu míří první české peníze vybrané na clech. Celníci pošlou v pondělí nebo v úterý do společného evropského rozpočtu 261,8 milionu korun, které vybrali v květnu, tedy v prvním měsíci členství České republiky v Evropské unii. ČTK to řekl mluvčí celní správy Jiří Barták.

    Peníze vybrané na clech se do Bruselu budou podle Bartáka posílat každý měsíc, a to formou záloh. Pokud by skutečné výběry zálohu převýšily, Česká republika příslušný rozdíl doplatí. Pokud by naopak bylo vybráno méně peněz, EU část prostředků vrátí. Do společného rozpočtu unie odevzdává Česko tři čtvrtiny všech celních příjmů. Státní pokladna tak jen v letošním roce přijde asi o tři miliardy korun. Zbylá čtvrtina vybraných cel zůstává v tuzemsku a financuje se z ní činnost celní správy.

    Další odvody do Bruselu tvoří procento z vybrané daně z přidané hodnoty a především odvod z hrubého národního produktu každého státu. Země také odvádějí dávky na zemědělské produkty dovážené ze států, jež nejsou členy unie. Česká republika by v letošním roce měla do Bruselu odvést asi 19,3 miliardy korun (623 milionů eur). Získat může z evropských fondů až 25 miliard korun, musí však předložit dostatek kvalitních projektů.

    Meningokoková otrava zabila v Liberci šestnáctiměsíční holčičku

    Celková otrava zaviněná pravděpodobně meningokokem typu A zabila v neděli časně ráno v Liberci šestnáctiměsíční holčičku. Dítě bylo v sobotu v noci hospitalizováno s vysokými teplotami a křečemi, onemocnění způsobenému meningokokem tehdy ještě nic nenasvědčovalo. "Během několika hodin se však stav dítěte dramaticky zhoršil a při transportu na specializované pracoviště zemřelo," řekl ČTK primář dětského oddělení liberecké nemocnice Martin Zítek.

    Pediatr uvedl, že s podobně rychlým průběhem onemocnění se ještě nesetkal. "V minulosti jsme už dva nebo tři případy meningokokového onemocnění měli, vždy ale s mnohem mírnějším průběhem, a pacienty se tak podařilo vyléčit," řekl Zítek. Dodal, že přes veškerou snahu nedokázali lékaři dítěti pomoci. "Časně ráno ji sanitka převážela k vrtulníku, který měl holčičku dopravit do Motola, cestou však zkolabovala a resuscitace byla neúspěšná," dodal. Provedená pitva podle něho ukázala, že bezprostřední příčinou smrti bylo krvácení do vnitřních orgánů.

    Podle Jany Prattingerové z Krajské hygienické stanice v Liberci pocházelo děvčátko z ubytovny v Chrastavě, kde žijí převážně Romové. "V souvislosti s možnou nákazou jsme prověřovali zhruba stovku lidí, ti z nejbližšího okolí nemocného děvčátka začali dostávat antibiotika. Prověřujeme i další kontakty, nikdo jiný ale zatím neonemocněl," řekla ČTK krajská epidemioložka. Podle hygieniků šlo od začátku roku už o šestý případ meningokového onemocnění v Libereckém kraji - čtyři byly na Semilsku a dva na Liberecku. Dva lidé na Semilsku a jeden na Liberecku nákaze podlehli. Meningokokovou sepsí byl postižen v květnu i desetiletý chlapec ze Semil. Průběh jeho onemocnění však nebyl tak rychlý a lékařům z Fakultní nemocnice v Hradci Králové se ho podařilo zachránit.

    Vloni bylo v České republice hlášeno 101 nemocných, zemřelo jich deset, předloni bylo 122 hlášených případů a zemřelo dvacet osob. Letos bylo podle Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy hlášeno již přes 50 případů a do 4. června zatím zemřelo osm osob. Invazivní meningokokové onemocnění patří mezi nejrychleji probíhající infekční nemoci a často končí smrtí. Onemocnění vyvolané mikrobem Neisseria meningitis začíná nenápadně jako chřipka, teplotou, bolestí v krku, bolestí svalů, kloubů. Objevuje se přecitlivělost, zvracení, bolesti břicha, průjem. Dále se projevuje červenofialovými skvrnami po těle (krvácení do orgánů a kůže), ztuhlostí šíje. Během několika hodin se mění v život ohrožující stav, kdy horečky přesahují 40 stupňů Celsia, někdy se přidává i šokový stav, při kterém dochází k selhání vnitřních orgánů. Infekce se přenáší výhradně z člověka na člověka, a je o to zákeřnější, že nejvíce postižených je ve věkové skupině od jednoho do čtyř let a 15 až 19 let. Běžně se meningokok vyskytuje u desetiny obyvatel, aniž ohrožuje jejich zdraví a život. Šíří se vzduchem a mimo lidský organismus bakterie meningokoka během několika vteřin hyne.

    Nemoc se vyskytuje ve třech variantách označovaných A, B, a C. Proti skupině A a C je možné očkovat. Většina pacientů se při včasném zjištění nemoci, která se léčí antibiotiky, uzdraví. Ke snížení rizika onemocnění výrazně pomáhá zvýšený příjem vitamínů, omezení kouření a dodržování správné životosprávy.

  • 19.7.2004

    Neznámí zloději ukradli z karlovarského supermarketu bankomat s penězi. Krádež se stala patrně v pondělí v ranních hodinách, řekla ČTK policejní mluvčí. Lupiči zřejmě přijeli k hlavnímu vchodu do supermarketu automobilem, potom rozbili vstupní dveře a několik stovek kilogramů těžký bankomat společnosti GE Capital Bank naložili. Podle policejní mluvčí byla škoda předběžně vyčíslena zhruba na dva miliony korun.

  • 19.7.2004

    Pouze osobní představou ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho je nová koncepce zdravotnictví, která počítá se snížením pojistného a vyšší spoluúčastí pacientů. ČTK to řekl místopředseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Jeho pohled na věci je v naprostém rozporu s politikou sociální demokracie," zdůraznil. Kubinyiho koncepci odmítli i jeho sociálnědemokratičtí předchůdci. Kubinyi koncepci, kterou připravil, s nikým nekonzultoval, ani s vedením sociální demokracie nebo její odbornou komisí, ani s ministerstvem práce, s nímž problémy jeho resortu souvisejí, rozhorlil se Škromach.

    Zdravotní pojištění by se mělo podle Kubinyiho snížit ze současných 13,5 procenta na 11 až 12 procent, uvádí Právo. Výpadek příjmů má nahradit spoluúčast pacienta limitovaná 4000 až 5000 korun ročně. Kubinyi ještě krátce po nástupu do funkce letos v dubnu zvyšování spoluúčasti pacientů vyloučil. "V žádném případě to není představa sociální demokracie o řešení problémů ve zdravotnictví," zdůraznil místopředseda, který je v ČSSD odpovědný za odborné komise. Při sestavování nové vlády po volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 byl Škromach vedle tehdejší místopředsedkyně Marie Součkové jedním z kandidátů na ministra zdravotnictví.

    Za situace, kdy nynější kabinet končí a připravuje se vláda nová, považuje Škromach za velmi nešťastné, že odcházející ministr přichází s podobnými návrhy. Kubinyiho představy podle něj ale debaty o nové koaliční smlouvě a programovém prohlášení vlády nijak neovlivní. "Nejsou to jednání o představě pana Kubinyiho," dodal. "Při relativně nízkých důchodech by to například vedlo ke snížení kvality zdravotní péče, protože by ji lidé odkládali," řekl ČTK Bohumil Fišer, který byl ministrem zdravotnictví v kabinetu Miloše Zemana. Mnozí lidé by podle něj chodili k lékaři pozdě, kdy je nemoc v pokročilém stadiu, a proto hůře zvládnutelná. "Odporuje to také sociálnědemokratické koncepci solidarity zdravých s nemocnými. Z toho důvodu jsem proti spoluúčasti," dodal. "Bylo by nejlepší, kdyby pan ministr vstoupil do Unie svobody, protože je zřejmé, že tam podle svých názorů patří," poznamenal Ivan David, který rovněž řídil tento resort v Zemanově kabinetu.

  • 19.7.2004

    Na letecké základně v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku začala modernizace. Práce na přistávací dráze, rozšíření ploch pro parkování letounů a vybudování moderního spojení mají být ukončeny v listopadu. Na jejich úhradě se bude polovinou podílet Severoatlantická aliance, řekl ČTK velitel základny Martin Hejra. "Krok za krokem se bude základna budovat do stavu podle představ NATO," uvedl. Letadla aliance mohou na základně přistávat již nyní. "Jediný problém jsme měli s velkokapacitními letouny kvůli provozním plochám," přiblížil velitel. NATO přispěje celkem 400 miliony, protože chce základnu v budoucnu více využívat pro svoje účely. Modernizace potrvá do roku 2010. Investice se budou ročně pohybovat kolem půl miliardy. Česká armáda zde přitom má mít jen vrtulníky.

    Letos na koncích 2400 metrů dlouhé přistávací a vzletové dráhy nahradí travnatou plochu asfaltové pásy. Mají zvýšit bezpečnost letadel, která by v havarijní situaci vyjela z dráhy. Zároveň bude instalováno brzdicí zařízení podle požadavku NATO. Pro letadlo, které nemůže zastavit, je zatím na konci dráhy systém lan; zvednou se a stroj zachytí jako do sítě. Letos navíc přibude brzdicí lano, které se natáhne na dráhu při příletu letounu NATO. V havarijním stavu pilot vysune hák, který se za lano zachytí. Stroj se zastaví pomocí brzdicích bubnů. Do listopadu se také rozšíří plochy kolem stanovišť, aby se na nich bez problémů mohly pohybovat i velkokapacitní letouny. "Aby se dokázaly otočit, aby se k nim dalo dojet s těžkou kolovou technikou a přeložit náklad," vysvětlil Hejra. Investice se budou týkat i vybíjení a nabíjení zbraní, světel na dráze a instalace telekomunikačních optických kabelů.

    Koncem loňského roku z Náměště odešli vojáci základní služby a byla zrušena 32. základna taktického letectva. Nahradila ji 22. základna, která se stala první profesionální leteckou základnou české armády. Pod tento útvar spadá 500 lidí. "Letadla na základně již nemáme žádná, všechno je přemístěno do Pardubic," upřesnil velitel. V Náměšti se cvičí skupina záchranářů a leteckých návodčích. Od ledna 2008 zde zahájí provoz vrtulníková základna, která dosud sídlí v Přerově. Počet pracovníků se pak zvedne na 1800.

  • 19.7.2004

    Další dva houbaři doplatili o víkendu na Českolipsku na to, že zaparkovali na lesní cestě. Největší škodu způsobil neznámý zloděj dvaadvacetileté řidičce, která svou fabii zaparkovala na lesní cestě mezi obcemi Kuřivody a Bělá pod Bezdězem. "Když se po půldruhé hodině na místo vrátila, auto za 400.000 korun už tam nebylo," řekla ČTK českolipská policejní mluvčí Ivana Baláková. O něco lépe podle policistky dopadl třiačtyřicetiletý majitel vozu Citröen Berlingo, který zaparkoval také na lesní cestě v oblasti Ralska. Během šedesáti minut, na které vůz opustil, se do něj někdo vloupal a způsobil mu škodu za 40.000 korun. "Ani v jednom případě přitom nemělo auto v lese co dělat, protože byl na cestu vjezd zakázán," řekla Baláková.

    Případů krádeží na lesních cestách přitom podle Balákové v posledních dnech přibývá. A nejen krádeží. Minulý týden vyšetřovala policie případ, kdy neznámý vandal doslova rozmlátil octavii zaparkovanou v lese u obce Kozly na Českolipsku. Ze čtyři dny starého auta zbyla ruina - mělo kromě jiného prosekanou střechu, kapotu i blatníky a propíchané pneumatiky. Škodu policisté odhadli na 200.000 korun. Auta zaparkovaná na lesních cestách působí problémy i Lesům České republiky. Pokud by totiž hořelo, bránila by bezohledně zaparkovaná auta v jízdě hasičům. Kdyby se zranili dřevorubci, měla by sanitka problémy včas se k nim dostat. "Motoristé často stojí nejen na lesních cestách, ale také na jejich začátku před závorami. I tam ovšem blokují průjezd," řekl ČTK Ludvík Řičář z krajského inspektorátu Lesů České republiky. Že by ale lesníci brali zákon do svých rukou, vylučuje.

  • 19.7.2004

    Opoziční zastupitelé největší brněnské městské části Brno-střed požadují změnu způsobu přidělování bytů. Chtějí například, aby se o hodnocení žadatelů hlasovalo tajně, obdobně jako u veřejných soutěží. "Tím by bylo zamezeno možnému neobjektivnímu hodnocení," řekl novinářům předseda zastupitelů za ČSSD Michal Bortel. Koalice se jednání o změně systému do budoucna nebrání. Tajné hlasování by podle Bortela zabránilo účelovým spojenectvím s ohledem například na stranické kolegy. "Navrhneme radě městské části utvoření pracovní skupiny, složené z předsedů zastupitelských klubů, která by návrh připravila," uvedl. Opozice také podle něj bude požadovat, aby hodnocení žadatelů bylo rozděleno do několika kategorií kritérií.

    Ke změně opozici inspirovala nedávná aféra zastupitele Brno- střed Jaroslava Jemelky z ODS. Jemelka je podezřelý, že slíbil za úplatek ve výši asi 175.000 korun přednostní přidělení bytu v centru jihomoravské metropole. Jemelka vinu popírá. Radniční koalice diskusi o změně systému nevylučuje. "Je to velmi těžké, každý má jiné přednosti při přidělování bytů," řekla ČTK místostarostka Marie Stehlíková (KDU-ČSL). V tajném hlasování ale výraznou změnu nevidí. "Pokud se domluví nadpoloviční většina, tak je jedno, zda hlasují veřejně či neveřejně," míní.

    Podle mluvčího radnice Romana Buriána může opozice například na zasedání zastupitelstva interpelovat radní a dožadovat se změny pravidel. Rada je v takovém případě povinna se interpelací zabývat. Samozřejmě může odpovědět, že nesouhlasí s předloženými návrhy, uvedl mluvčí radnice. Do září by mělo zastupitelstvo Brna-střed, městské části s takřka 80.000 obyvateli, kompletně rekonstruovat bytovou komisi.

    Po celém Brně začne zřejmě od podzimu fungovat centrální systém evidence žadatelů o obecní byt. Ten by měl zabránit tomu, aby se lidé ucházeli o byt ve více městských částech najednou, případně již nějaký při žádosti o něj vlastnili.

Pages