• 24.7.2004

    Několik obcí na Domažlicku začala v sobotu ohrožovat voda z místních rybníků, které nestačily vstřebat silné páteční a sobotní deště. Nejhůře byla postižena obec Vidice, kde voda v ulicích dosahovala na některých místech až půlmetrové výšky. Voda ale začala později zvolna ustupovat, řekl ČTK mluvčí plzeňských hasičů František Vaško. Ve Vidicích začal v sobotu přetékat jeden ze tří rybníků, které jsou nad obcí, a voda se dostala do ulic. "V ohrožení byl jeden dům, který stál nejblíže. Jeho sklep voda zaplavila. Voda se rozlila po silnici a zahrádkách," řekl Vaško. Později hasiči museli čerpat vodu ještě z jednoho sklepa. V obci se kvůli přeplněným rybníkům sešla i povodňová komise. Na místě zasahovali profesionální hasiči ze Staňkova a Domažlic, kterým pomáhali dobrovolní hasiči z okolních obcí. Podobné problémy jako ve Vidicích byly i v okolních obcích.

  • 24.7.2004

    Fotbalisté Slovanu Liberec postoupili do semifinále Poháru Intertoto. Rozhodla o tom dramatická bitva, kterou svedli v odvetě s Rodou Kerkrade. Na hřišti šestého týmu uplynulého ročníku nizozemské ligy uhráli po dramatickém prodloužení remízu 1:1, která jim po domácí výhře 1:0 přinesla postup.

  • 24.7.2004

    Fotbalová Slavia Praha se potýká s nedostatkem financí. Ekonomické potíže přiznal v rozhovoru pro deník Sport generální ředitel klubu Vladimír Leška. Za problémy Slavie podle něj může to, že se tým v minulosti nedokázal ani jednou probojovat do lukrativní Ligy mistrů, současná situace v evropském fotbale a také korupční aféra v první lize, která nepříznivě ovlivňuje český fotbal. Podle Sportu dluží čtvrtý celek minulého ročníku nejvyšší soutěže hráčům osm milionů korun, Leška však tvrdí, že jde o nižší částku. "V minulé sezoně činily výdaje Slavie na platy hráčů 90 milionů korun. Při tak velkém objemu se problémy s cash-flow někdy objeví. Ještě nikdy se nestalo, že by Slavia své závazky nesplnila. S hráči je vše projednáno, jsou domluveny náhradní termíny, oni všechno akceptovali," prohlásil Leška.

  • 24.7.2004

    Hned v prvním kole v sobotu přišel Tomáš Enge o šanci probojovat se potřetí za sebou v mezinárodním šampionátu formule 3000 na stupně vítězů. Na okruhu v německého Hockenheimu do něj zezadu najel Francouz Yannick Schroeder a pro českého jezdce, který startoval z druhé řady, sedmý letošní závod záhy skončil.

  • 24.7.2004

    Mladí čeští basketbalisté prohráli ve svém úvodním vystoupení na mistrovství Evropy dvacetiletých v Brně s Ruskem 72:89. Ještě sedm minut před koncem však vedl favorizovaný ruský tým pouze o čtyři body. Domácí hráči sice po úvodním koši Šteffla poprvé a naposledy v utkání vedli, rozhodně ale nepřijali roli obětního beránka.

  • 23.7.2004

    Vládní koalice se shodla na nominaci odcházejícího premiéra Vladimíra Špidly do funkce evropského komisaře. Nynější komisař Pavel Telička by se měl dále aktivně podílet na české zahraniční politice v oblasti evropské integrace, řekl na tiskové konferenci úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Špidlovu nominaci na příští pětileté období vláda ještě projedná s opozičními parlamentními stranami a s prezidentem Václavem Klausem, uvedl šéf nejsilnější vládní strany. Předsedové stran staronové koalice hovořili o Špidlovi jen v superlativech a nepochybovali o tom, že se komisařem skutečně stane.

    Odcházející premiér Vladimír Špidla nabídku stát se novým evropským komisařem přijme. "V každém případě mám v Evropě zřetelný vliv. Jsem schopen, a to jsem si ověřil, formulovat některé obecnější teze. Mám velmi dobré kontakty s většinou politiků," odpověděl Špidla na dotaz, jaké předpoklady má podle svého názoru pro působení v Evropské komisi. Vladimír Špidla patří k výrazným zastáncům dalšího rozšíření a integrace Evropské unie. Pro další rozšíření unie vidí prostor především na Balkáně. Špidlovým handicapem v Evropské komisi může být jeho jazykové vybavení. Hovoří sice dobře německy a zejména francouzsky, hlavní jednací jazyk, angličtinu, se ale stále učí. Podle bývalé mluvčí vlády Anny Veverkové však používá tento jazyk nerad.

    Český komisař Pavel Telička se o tom, že by jej měl v evropské exekutivě vystřídat premiér Vladimír Špidla, nejprve dozvěděl od kamaráda, který čerpal informace z médií, až pak s ním hovořil úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross. Podrobnosti mají přijít na řadu při osobní schůzce, kterou Gross navrhl, možná už o víkendu. Komisaře však vývoj českých událostí zaskočil zrovna v době, kdy v Bruselu zastupuje v plnění povinností šéfa evropské exekutivy Romana Prodiho. "Beru na vědomí fakta a fakta jsou jasná. Koalice jednala, koalice rozhodla," řekl. "Premiér Špidla, který mě ještě jako velvyslance při EU navrhl do této funkce s mandátem do roku 2009, dospěl k závěru, že by chtěl tuto práci vykonávat a že ji bude dělat z hlediska reprezentace ČR lépe než já. Nezbývá mi, než říci, že doufám, že tato změna bude dobrá, bude ku prospěchu této instituce, unie, Evropy a samozřejmě obrazu ČR v ní," prohlásil. Osobní pocity sice nemá příjemné, nerad odchází od rozdělané práce, ale doufá, že se Špidlovi bude v komisi dařit.

  • 23.7.2004

    Vládní koalice nemůže počítat s tím, že její návrh prosadit odcházejícího premiéra Vladimíra Špidlu do křesla evropského komisaře získá širší podporu na domácí politické scéně. Zástupci opoziční ODS a KSČM jsou přesvědčeni, že někdejší lídr sociální demokracie není vhodným kandidátem na tuto významnou funkci v centrále EU, kterou dosud zastává Pavel Telička. Kritika zaznívá i zevnitř ČSSD. "V dějinách Evropské unie bude pan Špidla prvním evropským komisařem bez plynulé znalosti angličtiny. Je to upřednosťňování řešení vnitřních problémů koalice a ČSSD na úkor České republiky," řekl ČTK místopředseda občanských demokratů Petr Nečas.

    I Špidlův stranický kolega, šéf sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka řekl, že z chystané Špidlovy nominace není nadšen. "Byl to právě Vladimír Špidla, kdo v ČSSD a ve vládě prosadil pana Teličku, a to i proti sociálnědemokratickému kandidátovi," uvedl. Telička ale už podle Laštůvky prokázal, že je mužem na svém místě. Bylo by proto škoda ho nyní měnit, zvlášť kdyby to mělo být kvůli "vnitrostátním hrátkám".

    Prezident Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM David Král si myslí, že Špidlovou výhodou ve srovnání s Teličkou je zkušenost z premiérské funkce, handicapem horší znalost jazyků i bruselských poměrů. "V Evropě si během přístupových jednání vydobyl pozici konsensuálního, byť ne příliš výrazného politika, což možná pro Evropskou komisi není špatná vizitka," řekl Král.

  • 23.7.2004

    Návrh hlavních tezí programu nové vlády obsahuje podle úřadujícího předsedy ČSSD Stanislava Grosse devět bodů. "Je to oblast podpory rodiny a výchovy dětí, účinných opatření proti nezaměstnanosti, hospodářské kriminality a korupce, všestranné podpory lidských zdrojů, otázka postupně stabilizace veřejných financí, veřejných rozpočtů a určitě je to i téma ochrany životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje," vyjmenoval Gross priority.

    S Klausem se Gross chce sejít v pondělí dopoledne. Novinářům řekl, že ale neočekává, že ho prezident jmenuje premiérem. Schůzka má mít "pracovní" charakter. Prezident Klaus však možnost, že by Grosse již počátkem týdne jmenoval premiérem, nevylučuje. "Záleží na tom, s čím pan Gross přijde. Buď to zadání je splněno, nebo není splněno," řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

  • 23.7.2004

    Více než 200 návrhů na státní vyznamenání obdržel od ústavních institucí, organizací i jednotlivců prezident Václav Klaus. Jeho mluvčí Petr Hájek naznačil, že prezident 28. října ocení zřejmě nejvýše dvacítku lidí, případně kolektivů. Senát ve čtvrtek prezidentovi navrhl, aby udělil státní vyznamenání Medaili Za hrdinství mimo jiné šesti členům protikomunistické skupiny, kterou před 50 lety vedli bratři Ctirad a Josef Mašínové. Kromě toho navrhl Senát vyznamenat ještě dalších 26 lidí, největší pozornost na sebe poutala ale právě debata o Mašínech. Spolu se svou skupinou zabili před 50 lety při útěku na Západ šest lidí z ozbrojených složek státu. Veřejnost i politiky jejich činnost dodnes názorově rozděluje, pro někoho jsou to vrazi, pro někoho hrdinové. O tom, zda je vyznamená, však rozhodne právě až prezident Václav Klaus.

  • 23.7.2004

    Celkem 97 vojenských policistů, kteří byli nasazeni v Iráku, a vojáků působících v operaci SFOR na území bývalé Jugoslávie, ocenil ministr obrany Miroslav Kostelka. Většina z nich dostala při slavnostním aktu na pražském Vítkově medaile za služby v zahraničí, pět účastníků bylo vyznamenáno Záslužným křížem ministra obrany za výtečné splnění úkolů. Kostelka všem poděkoval za usilovnou práci. "Museli jste nejen v pravém slova smyslu přežít, ale také odevzdat obrovský kus výchovné, vzdělávací a humanitární práce...Působili jste v zemích, jejichž jména Irák, Bosna a Hercegovina jsou vším jiným, než synonymem klidu, pořádku a vzájemné tolerance," řekl mimo jiné ministr.

Pages