• 2.6.2004

    Vláda na týden přerušila diskusi o pronájmu 14 stíhaček Jas-39 Gripen ze Švédska. Podle ministra obrany Miroslava Kostelky tak ministři budou mít dost času na důsledné prostudování materiálů. Kabinet měl na stole smlouvu o pronájmu letadel, smlouvu o offsetových programech, zastřešující memorandum o porozumění mezi ČR a Švédskem a technické dodatky. O dokumentech jednala vláda na uzavřeném jednání. Ministr obrany také tento týden připustil, že pronájem nakonec bude levnější než prvotně domluvená cena 20,3 miliardy korun. Naznačil, že snížení ceny se pohybuje pod jednou miliardou korun. Švédské stíhačky mají příští rok nahradit dosluhující letouny MiG-21. I když Švédsko není členem NATO, podle výrobce jsou gripeny schopny plně spolupracovat s aliančním letectvem.

  • 2.6.2004

    Více než 360 pozměňovacích návrhů podali poslanci k vládní novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Hlavní změnou novely je zavedení bodovacího systému dopravních přestupků řidičů. Dva vážné dopravní přestupky by měly stačit k tomu, aby řidič přišel o řidičské oprávnění. Projednávání zákona ve sněmovním hospodářském výboru ale naznačilo, že mezi poslanci panují rozdílné názory. Nejvíce se diskutuje právě o zavedení bodového systému. Značné výhrady k předloze mají poslanci ODS. Kritizovali například záměr více postihovat profesionální řidiče. U některých prohřešků jsou pro ně totiž navrženy pokuty až do 50.000 korun. Podle ODS je novela příliš tvrdá, nadbytečně posiluje pravomoci policie a její zavedení do praxe je velmi finančně nákladné. Zatím není jisté, zda bude sněmovna předlohu schvalovat na červnové schůzi nebo až po prázdninách.

  • 2.6.2004

    Soudit se v jiné členské zemi EU má být v budoucnu pro české občany jednodušší. S potížemi by se neměli setkat ani cizinci z EU, kteří budou vést právní při v České republice. Předpokládá to návrh zákona o zajištění právní pomoci v rámci EU, který ve středu schválil kabinet. Návrh zákona je v souladu s již existující evropskou legislativou. Zajišťuje právní pomoc občanům EU v případech, kdy se bydliště účastníka soudního sporu nachází v jiném členském státě, než je místo soudu. Poslanecká sněmovna zatím neschválila zavedení takzvaného eurozatykače, jehož smyslem je usnadnit a urychlit dosavadní procedury vydávání stíhaných osob a přimět členské státy, aby vydávaly k potrestání v rámci EU i své vlastní občany.

  • 2.6.2004

    Vrchní soud v Praze zrušil rozhodnutí Městského soudu v Praze, na jehož základě se bývalý ředitel televize Nova a nynější senátor Vladimír Železný dovolával majoritního podílu ve společnosti CET 21. Ta vlastní vysílací licenci k TV Nova. Na mimořádné tiskové konferenci ve středu seznámili novináře s tímto usnesením generální ředitel Novy Petr Dvořák a jednatel společnosti Česká produkční 2000 Jiří Šmejc. Podle vedení TV Nova vrchní soud potvrdil, že exekuce na Železného 60procentní podíl v CET 21 právně proběhla, a proto není možné, aby se obnovila jeho účast ve společnosti CET 21. Zároveň vrchní soud podle Novy potvrdil platnost smluv, které převádí podíly bývalých společníků Petera Hunčíka, Josefa Alána a Vlastimila Venclíka na společnost Vilia. Proces o určení vlastnictví v CET 21 se tak vrací zpět k městskému soudu. Ten by však měl rozhodnout podle vedení Novy v mezích usnesení vrchního soudu v Praze ze dne 27. května.

  • 2.6.2004

    Ministerstvo spravedlnosti musí vyplatit stíhanému Radovanu Krejčířovi a jeho rodině odškodné ve výši 200.000 korun za to, že strávil protiprávně ve vazbě tři měsíce. Rozhodl o tom pražský městský soud. Je to zřejmě poprvé, co soud řešil, jak špatný postup státních orgánů může zasáhnout do osobnostních práv občanů. Poprvé také vyčíslil cenu takového zásahu. Ministerstvo se k věci zatím nechce vyjadřovat. Podle mluvčí Ivy Chaloupkové zváží, zda se odvolá, či ne, až po doručení rozsudku. Krejčíř stíhaný kvůli půlmiliardovému celnímu úniku strávil ve vazbě celkem půl roku. Protiprávnost části vazby uznal Ústavní soud a pustil ho na svobodu. Od konce září je ale Krejčíř ve vazební cele na Pankráci znovu, tentokrát kvůli stíhání za úvěrové podvody.

  • 2.6.2004

    Jaderná elektrárna Temelín přestala ve středu odpoledne dodávat elektřinu do sítě. Druhý blok elektrárny odstavil automatický systém kvůli závadě na transformátoru. První blok nyní prochází plánovanou garanční odstávkou. Naposledy nedodával Temelín elektřinu do sítě několik hodin v pátek. Příčinou odstávky druhého bloku byly manipulace na elektrozařízeních prvního bloku. Elektrárna o tom informovala až v pondělí. Předtím byl druhý blok Temelína ostaven na začátku května. Příčinou bylo dovyvažování turbíny, na které se projevily vibrace.

  • 2.6.2004

    Až 300 kilometrů za hodinu by měly v budoucnu urazit vlaky z Prahy do Berlína. Spolková země Sasko plánuje společně s Českou republikou výstavbu vysokorychlostní železniční trati z Berlína přes Drážďany a Děčín do Prahy, Vídně a Budapešti. Rychlodráha, která povede přes Krušné hory, by měla pomoci odlehčit zátěži na silnicích. Plán vybudovat tuto vysokorychlostní trať představila loni v květnu saská vláda. Peníze na stavbu by mohla poskytnout Evropská unie. Trasa Drážďany-Děčín-Praha je už nyní součástí budovaného mezinárodního koridoru. Vlaky zde mohou jezdit 160kilometrovou rychlostí. Na rychlodráhu však koridor přebudovat podle Českých drah nelze.

  • 2.6.2004

    Zhruba 2700 lidí starších 65 let zemře ročně v Česku na následky úrazů. Nejčastější příčinou smrtelných zranění bývají pády. Ty zaviní každý rok přibližně 1500 úmrtí. Na 350 seniorů spáchá sebevraždu a 250 starších lidí podlehne úrazům způsobeným v dopravě. Dvacítku seniorů z celkového počtu smrtelně zraněných tvoří oběti kriminálních činů. Několik desítek tisíc seniorů skončí každý rok v nemocnici kvůli úrazům. Jejich následky přitom bývají u starších lidí závažnější. Doba hospitalizace bývá dvojnásobně delší než u mladých jedinců. Následkem úrazu může být sociální izolace. Prevence úrazů je tématem 13. mezinárodní konference o bezpečných komunitách, která se koná od středy do pátku v Národním domě na Smíchově. Čtyři stovky českých i zahraničních odborníků se vedle úrazů seniorů věnují i prevenci dětských zranění, bezpečí v dopravě, záchrannému systému a péči o zraněné. Konferenci pořádá Centrum úrazové prevence pod patronátem ministerstva zdravotnictví a ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.

  • 2.6.2004

    V prostorách renesančního zámku v Bučovicích na Vyškovsku byl vystaven obří gobelín s námětem Zvěstování. Dílo vzniklo v 17. století ve střední Francii a stát jej nedávno koupil za 1,4 milionu korun ze soukromé sbírky. Tapiserie byla v zuboženém stavu. Při její opravě strávili restaurátoři 6000 hodin. "Gobelín patří k nejzajímavějším památkám svého druhu na Moravě," řekl kastelán Pavel Ecler. Návštěvníci bučovického zámku si podle něj navíc mohou prohlédnout v těchto dnech také novou výstavu Kámen a voda. Na nádvoří a v jedné ze síní představuje renesanční a barokní kašny.

  • 1.6.2004

    Pro Evropskou unii je otázka Benešových dekretů vyřešena a uzavřena, prohlásil v úterý mluvčí Evropské komise Jean-Christophe Filori. Obdobně se vyjádřil také český komisař Pavel Telička, který byl vyjednávačem v době, kdy se o dekretech vedla mezi Českem, Rakouskem, Německem a institucemi EU debata. "Jak si všichni pamatujeme, jednalo se o otázce dekretů s cílem prověřit, zda stále mají právní účinky v českém právním řádu. Po pečlivé analýze dospěla Evropská komise k závěru, že odpovědí je jasné ne," řekl Filori ČTK. Připomněl, že obdobnou studii se stejným závěrem provedl i Evropský parlament. "Pokud jde o Evropskou unii, je otázka Benešových dekretů tudíž vyřešena a uzavřena," prohlásil Filori. Podotkl, že "k cestovním plánům pana Stoibera se Evropská komise nevyjadřuje". Předseda bavorské vlády v neděli na srazu sudetských Němců v Norimberku vyhrožoval Praze, že pře o dekretech bude v EU pokračovat. "Dekrety jsou nyní evropskou záležitostí. Pokud Češi doufají, že teď budou mít pokoj, pak musím říci: Začíná nová diskuse, ve společné EU, v evropském prostoru," řekl Stoiber. Dokud se Praha neomluví, dodal, nemůže očekávat oficiální návštěvu bavorského premiéra. Telička vzpomínal, jak intenzivně Evropská komise a čeští experti několik měsíců zkoumali jednotlivé dekrety a jejich možné dnešní dopady souběžně s jednáním o vstupu Česka do EU. "Závěr byl jednoznačný - nepředstavují žádnou překážku pro to, aby ČR přejala evropskou legislativu a stala se členem unie."

Pages