• 3.6.2004

    Místopředseda Senátu a zároveň šéf výboru organizace Olympic Watch Jan Ruml si nedokáže představit, že by se za současné situace mohly konat v roce 2008 v Číně letní olympijské hry. "Komunistická Čína nadále udržuje totalitní režim, denně vězní, mučí a popravuje nevinné lidi a porušuje základní lidská práva a svobody," řekl Ruml ČTK. "Pokud se poměry v Číně nezmění, tak si za této situace nedovedeme představit, že by tam olympiáda mohla proběhnout," uvedl Ruml.

    Organizace Olympic Watch, která vznikla v roce 2001, je výborem pro OH ve svobodné demokratické zemi v roce 2008. Jejím úkolem je monitorovat situaci v oblasti lidských práv v Číně tak, aby se olympijské hry, které jsou tam plánovány, skutečně mohly konat ve svobodném a demokratickém státě, uvedl její předseda.

  • 3.6.2004

    Skupina sedmi politiků, umělců a dalších lidí veřejně vyzvala prezidenta Václava Klause, aby dostál své ústavní povinnosti a předkládal bez prodlení Senátu návrhy kandidátů na ústavní soudce. V otevřeném dopise ho vyzvali k předkládání kvalitních návrhů, aby se Ústavní soud mohl opět ujmout všech úkolů plynoucích z Ústavy.

    Autoři dopisu, který zaslali ČTK, se brání myšlence, že by problémy při jmenování ústavních soudců mohly plynout z účelové snahy Klause obsadit Ústavní soud lidmi, kteří by nebránili úpravám volebního zákona, s nímž před několika roky přišly ODS a ČSSD. Tato neúspěšná iniciativa měla posílit volební šance větších stran na úkor menších.

    Dopis souvisí s dlouhodobými spory mezi Klausem a senátory o to, kdo by se měl stát ústavním soudcem. Horní komora již odmítla několik kandidátů, které Klaus navrhl. Kvůli sporu Klausovi hrozí žaloba pro velezradu. Chystá ji nestraník Zdeněk Bárta, senátor za KDU-ČSL. Klaus podle něj pomalým nominováním adeptů na ústavní soudce znemožňuje fungování této instituce. Klaus naopak soudí, že senátorům nejde ani tak o Ústavní soud, ale o zviditelnění.

  • 3.6.2004

    Prezident Václav Klaus podepsal zákon umožňující ministerstvům vnitra a obrany přímo obchodovat s vojenským materiálem bez prostředníků. ČTK o tom informoval ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek. Novela zákona o obchodu s vojenským materiálem a dalších souvisejících zákonů umožní například uzavření smlouvy na pronájem 14 stíhaček Jas-39 Gripen přímo mezi českým ministerstvem obrany a švédskou stranou bez českého prostředníka.

    Dosud platný zákon státním institucím nedovoloval se zbraněmi obchodovat přímo. Nová úprava mu to umožňuje v případě, že i na druhé straně obchodu bude stát. Novela tak dovoluje ministerstvům obrany nebo vnitra na základě rozhodnutí vlády dojednat obchod s vojenským materiálem s jinou zemí, je-li to nutné kvůli zajištění obrany a bezpečnosti státu.

  • 3.6.2004

    Prezident Václav Klaus ve čtvrtek svým podpisem stvrdil zákon, podle kterého bude základní měsíční plat každého ze 24 českých poslanců Evropského parlamentu 65.000 korun hrubého. Plat poslanců EP, které čeští voliči vyberou 11. a 12. června, je o 18.500 korun vyšší, než činí základní plat řadového člena českého parlamentu, a skoro čtyřikrát vyšší než loňská průměrná hrubá mzda v Česku.

    Čeští zástupci nebudou mít stejný měsíční plat jako ostatní členové EP. Všichni poslanci EP totiž nemají stejnou měsíční mzdu. Jsou placeni stejně jako poslanci národních parlamentů svých zemí z národních rozpočtů. Nejvyšší plat z dosavadních členských zemí EU, 11.780 eur měsíčně (skoro 377.000 korun), berou Italové. Mají zhruba dvojnásobek platu členů EP z Francie a Německa. Nejhůře jsou placeni europoslanci ze Španělska, kteří berou 2540 eur (přes 81.000 korun).

  • 3.6.2004

    Česko-čínské vztahy, modernizace Číny, mezinárodní vývoj i lidská práva v Číně po změnách její ústavy patřily mezi témata, o nichž ve čtvrtek hovořili zástupci zahraničních výborů Poslanecké sněmovny a čínského parlamentu. O zrušené dodávce českých radarů Věra do Číny a 15. výročí potlačení studentských protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu nemluvili. ČTK a České televizi to řekl předseda sněmovního zahraničního výboru Vladimír Laštůvka (ČSSD).

    Číňané se k rozhovorům ani pětidenní návštěvě Česka, kterou zahájili ve středu, nechtěli vyjádřit. Vede je místopředseda zahraničního výboru Jang Kuo-liang. ČTK a ČT ho požádaly o rozhovor, ale po konzultaci se svými kolegy v mateřštině odmítl na cokoli odpovědět. Laštůvka uvedl, že jde o reciproční návštěvu za cestu českých poslanců do Číny před třemi roky.

  • 3.6.2004

    Komunisté chtějí jednat o radaru Věra v Poslanecké sněmovně. Vláda totiž v květnu rozhodla o odebrání licence na jeho prodej do Číny. Místopředseda sněmovny a KSČM Vojtěch Filip na čtvrteční tiskové konferenci řekl, že 15. června předloží návrh na zařazení tohoto bodu do programu schůze. Vláda podle něj porušila mezinárodní úmluvy, zájmy ČR a EU a zákon na ochranu míru a měla by zvážit, zda je kompetentní řídit stát.

    Filipa pobouřilo to, že kabinet rozhodoval pod nátlakem Spojených států. Podle některých zdrojů dostal premiér Vladimír Špidla dopis od americké administrativy. Američany chystaný prodej šesti radarů do komunistické Číny znepokojil, protože systém je schopen odhalit cizí radar a určit jeho typ, aniž je sám odhalen.

    Kabinet se podle Filipa nechová jako vláda suverénního státu, ale jakoby ČR byla mandátním územím USA. Místopředseda připustil, že premiér existenci dopisu nepotvrdil ani nepopřel a že se k němu nezná ani americké ministerstvo zahraničí a velvyslanectví.

  • 3.6.2004

    Ani drobný déšť neodradil ve čtvrtek před polednem několik desítek příznivců Franze Kafky od uctění památky tohoto slavného pražského rodáka. Osmdesáté výročí jeho úmrtí se stalo zároveň příležitostí k zahájení kulturního festivalu, který by měl po celý příští měsíc připomínat dílo tohoto literáta a jeho propojení s argentinským spisovatelem Jorge Luisem Borgesem.

    "Kafka je největším a nejvýznamnějším autorem tohoto trýzněného a odcizeného století," parafrázoval Borgesův výrok argentinský velvyslanec Juan Eduardo Fleming. "Naše dnešní přítomnost je trochu opožděným, ale zaslouženým projevem úcty jednomu z největších duchů této země," dodal.

    Toto zpoždění a velký kulturní dluh, který Češi vůči Kafkovi mají, vznikly podle literárního historika Josefa Čermáka především v době totality. "Zatímco se po minulé válce Kafkovo dílo otevřelo celému světu, pro komunistický režim se stal nenáviděný autorem. Nemohli jsem oslavit ani 50. výročí jeho smrti ani 100. výročí jeho narození," řekl účastníkům shromáždění Čermák. Festival Kafka - Borges by podle něj měl přispět k popularizaci obou autorů.

    Významný argentinský spisovatel Jorge Luis Borges svými překlady už ve třicátých letech zpřístupnil Kafkovo dílo španělsky mluvícímu světu. Pro organizátory festivalu se tak jeho spřízněnost s Kafkou stala symbolem velikosti umění, které dokáže překračovat hranice států a spojovat světadíly.

  • 3.6.2004

    Brněnský hrad Špilberk vystavuje od čtvrtka díla 16 německých výtvarníků, kteří se při své tvorbě inspirovali hudbou Leoše Janáčka. Nejsou to jen Němci, ale pracují nebo žijí v Bonnu a okolí. Výstava je další z akcí letošních oslav 150. výročí Janáčkova narození. Největší byl v lednu v Brně hudební festival.

  • 3.6.2004

    Jídlo je název retrospektivní výstavy Evy a Jana Švankmajerových, která bude od pátku přístupna veřejnosti v Jízdárně Pražského hradu. I když tam návštěvníci guláš či svíčkovou s knedlíkem nenaleznou, přesto pro ně oba surrealističtí výtvarníci přichystali pestrou všehochuť své tvorby od konce 50. let, slibující opulentní umělecký zážitek.

    "Expozici jsme koncipovali jako manýristickou kunstkameru. Obrazy, objekty, kresby, sny, koláže keramiku, loutky, lásky, básně, fotografie, fetiše, grafiku, rébusy či dokumenty představujeme v deseti prostorech. Nejsou uspořádány chronologicky, ale tematicky se prolínají," řekl Švankmajer, když před vernisáží obsáhlé expozice provázel novináře. Návštěvníci tam spatří i společné práce obou bytostně propojených výtvarníků, podepsaných proto šifrou "Evašvankmajerjan". Součástí expozice je i pokus o jakousi morfologickou dokumentaci jejich životů - od dětství přes určující setkání, rodinu, film, surrealistickou skupinu až k šumavskému Hornímu Staňkovu.

    "Název Jídlo jsme výstavě dali proto, abychom se odlišili od těch, kteří dělají umění. Protože surrealismus podle Andrého Bretona uměním není," řekl výtvarník, loutkář, světoznámý filmový režisér a scenárista, který v září oslaví sedmdesátiny. Jídlo je podle něj přítomno i v jeho filmech jako symbol této všežravé civilizace. I tento žánr je na výstavě zastoupen. Například projekcemi krátkých snímků a v jednom z "kabinetů kuriozit" i scénami k filmům Lekce Faust, Něco z Alenky, masturbačním přístrojem ze Spiklenců slasti a loutkami Otesánka.

  • 3.6.2004

    Popularizátoři vědy ve čtvrtek při slavnostním zasedání Akademické rady převzali medaile Vojtěcha Náprstka. "Jsem trochu překvapen, ale také mám z toho radost," řekl ČTK oceněný šéf českého archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Verner. V Praze na pětidenní světové konferenci od pondělí diskutuje se světovými odborníky o památkách doby stavitelů pyramid.

    Verner považuje za svou povinnost informovat veřejnost o archeologických nálezech. Napomáhá mu při tom také to, že jsou tak atraktivní. Spolupracuje na televizním seriálu o nejnovějších objevech ve starém Egyptě. Připravují se ještě dva díly. Jeden o Alexandrii a jejích skvostných památkách a poslední o velkých slavných chrámech na území Egypta z řecké a římské doby.

    Novinář Ivo Budil, další oceněný, si vydobyl postavení v očích vědců rozhlasovým pořadem Meteor. Dnes vzpomínali například na jeho komentář prvních kroků amerických astronautů po Měsíci. S popularizací astronomie před padesáti lety začínal. "Kdo pro mělkost myšlení nemůže dělat vědu, tak dělá popularizaci vědy," citoval Budil skromně svého někdejšího učitele.

    Ředitel pražské botanické zahrady Václav Větvička je autorem mnoha populárně vědeckých publikací. Nejznámější je kniha Stromy a keře, která vyšla v 35 vydáních a 35 jazycích. Jeho kolegové dnes oceňovali především jeho vystupování v pořadu Dobré jitro rozhlasové stanice Praha. Na dotaz, která rostlina je jeho nejoblíbenější, držitel medaile odpověděl: "Není ošklivých rostlin, takže každá rostlina, i ta poslední kopřiva."

    Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka zavedla Akademie věd v roce 2003. Český podnikatel a mecenáš Náprstek (1826 až 1894) žil deset let v Americe, kde poznal i život Indiánů. Po návratu propagoval emancipaci žen, organizoval českou vlasteneckou společnost a založil národopisné muzeum, kterému odkázal svůj majetek.

Pages