Zprávy

Česká republika zřejmě ukončí s počátkem roku 2005 své působení v koaličních silách v Iráku, řekl v pondělí na základně českých vojenských policistů v Šaíbě ministr obrany Miroslav Kostelka. Zdůraznil, že konečné rozhodnutí je na politicích. Obrana však ještě do prázdnin vládě navrhne, aby se ČR v budoucnosti soustředila na mise na Balkáně a v Afghánistánu. Čeští vojáci mají od parlamentu mandát působit v Iráku právě do konce letošního roku. Šéf poslaneckého branně-bezpečnostního výboru Jan Vidím (ODS) ovšem vyjádřil pochybnost, zda je rozumné ukončit právě iráckou misi. Česká armáda se v současnosti angažuje ve třech zahraničních operacích, v souladu s reformou ozbrojených sil by měla snížit počet misí na dvě. "My to říkali vždy, že tři mise je moc, ale nejsem si jist, zda je moudré odejít zrovna z Iráku," reagoval na informaci o záměru ministra obrany Vidím. Situace v zemi podle něj vyžaduje další angažmá zahraničních vojáků, protože zatím stále není zaručena bezpečnost oblasti. Vojenští policisté nyní na základně Šaíba a také na vojenské akademii v Zubajru vyučují irácké policejní síly. Podle Kostelky Češi tento svůj úkol do konce roku splní, zvlášť v situaci, kdy prozatímní irácká vláda oznámila, že hodlá po převzetí moci na konci června snížit dosud plánované počty svých policejních sil o 9000 mužů.

Odboráři ostravské hutní společnosti Ispat Nová huť (INH) v pondělí rozhodli, že vyhlásí v pátek 11. června čtyřiadvacetihodinovou stávku. "Stávka začne počátkem ranní směny v 06:00 a bude ukončena druhý den závěrem noční směny," řekl ČTK tajemník odborů Vladimír Dragon. Vedení hutí odmítlo zatím vyhlášení stávky komentovat. Půjde o první celodenní stávku v novodobé historii českého hutnictví. Odbory největšího domácího výrobce oceli chtějí stávkou prosadit svou představu o letošním růstu mezd. Odbory chtějí stávkovat, protože se jim ani za více než osm měsíců vyjednávání nepodařilo donutit vedení podniku k uzavření dodatku ke kolektivní smlouvě o mzdách. Vedení firmy navrhuje, aby si zaměstnanci letos vydělali 23.100 až 23.400 korun. Podle odborářů by výdělek měl být zhruba 25.000 korun.

Podle Dragona vybrali odboráři druhý červnový pátek kvůli tomu, aby se mohli na stávku dobře připravit, proškolit členy stávkových hlídek a stávkových výborů a zabezpečit součinnost při stávce se zaměstnavatelem. "Souběžně přitom jednáme i s vedením podniku," dodal. Mandát pro vyhlášení stávky získali odboráři v podnikové podpisové kampani, kde se už v pátek pro stávku vyslovila více než polovina z bezmála 11.000 zaměstnanců.

Za platné mají volební komisaři považovat i ty hlasovací lístky pro seskupení kandidující v evropských volbách, které mají v důsledku chyby tiskárny barevný okraj. Uznány mají být také ty hlasovací lístky, jejichž rozměry byly odříznutím barevného okraje o několik milimetrů zmenšeny. Volebním komisařům to v pondělí doporučila Státní volební komise. Lístky s barevným okrajem se podle komise objevily v deseti ze 14 krajů, lístky bez vady dostaly jen magistráty a obecní úřady v Praze a Karlovarském, Ústeckém a Zlínském kraji. Vadné lístky byly vyměněny v případech, pokud již nebyly rozeslány voličům, uvedla po jednání komise mluvčí ministerstva vnitra. Příčinou špatného tisku lístků byla technická chyba na tiskárně v kombinaci s kvalitou papíru. Pražská tiskárna Svoboda proto musela na své náklady asi 40 procent lístků z celkového počtu několika set milionů ořezat či znovu vytisknout a do pátku minulého týdne rozeslat všechny lístky bez vad. Pokud lidé nebudou spokojeni s vytištěnou podobou lístků, které mají nejpozději příští týden v úterý dostat zpravidla do svých poštovních schránek, mohou si je vyměnit ve volební místnosti. Nové lístky mohou od volebních komisařů získat také ti, kteří by je z nějakých důvodů nedostali předem. Barevný okraj lístků nebyl jedinou chybou. Průvodní letáky k volbám obsahovaly špatný letopočet - místo roku 2004 na nich byl uveden rok loňský. V Českých Budějovicích obdrželi protokoly o průběhu voleb, které tiskárna vytiskla jako vzory, nikoli jako prázdné formuláře. Museli proto dostat nové.

Lékaři ze sedmi klinik Fakultní nemocnice Brno přestanou od úterý pracovat přesčas. Vedení zařízení proto bude muset vyhlásit směnný provoz. Odbory tak reagují na přístup vedení nemocnice k jednáním o uzavření letošní kolektivní smlouvy, řekl v pondělí ČTK Petr Neugebauer z Lékařského odborového klubu (LOK). Spor se vede především o míru odměňování lékařů za pohotovostní službu. Stanovisko vedení nemocnice se ČTK zatím nepodařilo získat. Ze stejných důvodů byl směnný provoz vyhlášen ředitelstvím nemocnice v polovině května na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Tamní lékaři vyčerpali zákonem stanovený limit k práci přesčas. Souhlas k další přesčasové práci podepíšou až po uzavření kolektivní smlouvy, uvedl Neugebauer. Odboráři trvají na zachování mimořádných odměn za takzvanou ústavní pohotovostní službu v loňské výši a žádají také dorovnání osobních příplatků na úroveň mezd v roce 2003. Vedení ústavu nabízí jiná řešení, které ale odboráři odmítají.