• 3.6.2004

    Školský výbor Poslanecké sněmovny navrhuje, aby se na gymnáziích povinně maturovalo z matematiky. Žáci ostatních škol budou ve společné části nové maturity povinně zkoušeni jen z českého a cizího jazyka, třetí předmět si budou moci vybrat. Je to jedna ze změn, kterou poslanci zapracovali do vládní předlohy školského zákona. Zákon by měl podle ministerstva školství reformovat systém vzdělávání.

    Ministryně školství Petra Buzková má k povinné zkoušce z matematiky výhrady. Myslí si, že by si žáci měli sami vybrat třetí povinný maturitní předmět. Možná, že to tak bude, o maturitě se bude totiž ještě diskutovat, řekla novinářům. Pro zkoušku z matematiky je ale stínový ministr školství Walter Bartoš (ODS), který považuje zákon za špatný.

    Školský zákon zavádí rámcové vzdělávací programy nahrazující direktivní osnovy, učitelé by děti měli učit v souvislostech a nepřehlcovat je daty. Školy budou vytvářet své vlastní programy, jimiž se budou moci profilovat. Učitelé budou moci děti známkovat, slovně hodnotit nebo kombinovat oba způsoby. Maturita bude mít dvě části - státní a školní. Obsah, formu i kritéria společné části stanoví stát, druhá část je záležitostí školy.

    Buzková je přesvědčena, že zákon poslanci schválí. Mohl by pak platit od ledna příštího roku. Nové maturity by čekaly studenty, kteří na střední školu nastoupí příští rok v září.

  • 3.6.2004

    Česká republika jako jediná z členských zemí Evropské unie dosud neratifikovala zakládající smlouvy Mezinárodního trestního soudu (ICC), pověřeného stíhat zločiny proti lidskosti. Tato situace vedla i ke dvoudenní návštěvě dvou desítek českých poslanců a senátorů u mezinárodních soudů v Haagu, kam přijeli na pozvání nizozemského parlamentu.

    "Jsme skutečně ve zvláštní situaci a není příjemné to vysvětlovat," řekl ČTK předseda Senátu Petr Pithart na závěr návštěvy převážně opozičních parlamentářů. Doufá, že debaty této "studijní skupiny" s představiteli ICC a Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) by mohly přispět k novému pokusu o to, aby se ČR připojila k 94 zemím světa, které takzvaný římský statut ICC již ratifikovaly.

    Jádro problému podle Pithartova názoru netkví v ústavních otázkách okolo ratifikace, ale v postojích ODS a KSČM, odvolávajících se hlavně na to, že statut ICC dosud neratifikovaly ani Rusko, Čína a především Spojené státy. USA se snaží o to, aby jejich občané, zejména vojáci na zahraničních misích, nepodléhali jurisdikci ICC. Například podle ODS by ochrana občanů ČR neměla být menší než občanů USA.

    Česká parlamentní opozice tvořená ODS a KSČM je dlouhodobě velmi zdrženlivá k možnosti, že by občané Česka měli být na základě různých dohod vydáváni k soudnímu stíhání do zahraničí. Opozice v takové možnosti spatřuje oslabování právních jistot, jež občanům Česka zaručuje ústava. Ze stejného důvodu patří právě ODS a KSČM i k největším odpůrcům toho, aby v Česku platil evropský zatykač.

  • 3.6.2004

    Čtvrteční pracovní návštěva nizozemského korunního prince Willema-Alexandera v Praze se v podstatě celá točila kolem řek a vody. Už dopoledne převzal na Karlově univerzitě stříbrnou pamětní medaili za svou snahu o realizaci vize trvalé udržitelnosti vodních zdrojů. Odpoledne si spolu s pražským primátorem Pavlem Bémem prohlédl ukázku protipovodňových bariér, které pomohly při záplavách v srpnu 2002 ochránit centrum města a jejichž výstavba pokračuje i nyní.

    Nizozemského následníka trůnu přijal odpoledne také prezident Václav Klaus. "Bavili se o dvoustranných vztazích obou zemí a řeč přišla samozřejmě i na fotbalové mistrovství Evropy," poznamenal šéf tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek.

    Před návštěvou na Hradě byl Willem-Alexander hostem v Muzeu Kampa, kde spolu s pražským primátorem zhlédl film o povodni v roce 2002. "Sledoval jsem, jak město trpělo za záplav. A rychlost, s jakou radnice reagovala, aby byl instalován protipovodňový systém, je velmi působivá," řekl Willem-Alexander ČTK.

    Nizozemský princ se touto problematikou zabývá dlouhodobě, je například patronem organizace Global Water Partnership, založené Světovou bankou, OSN a Švédskem. Organizace si klade za cíl uvést do života ekologické programy jednotlivých vlád.

  • 3.6.2004

    Ministři pětadvaceti členských zemí Evropské unie ve čtvrtek ve společné výzvě vybídli voliče k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. "Jděte k evropským volbám. Nedopusťte, aby se o vaší budoucnosti rozhodovalo bez vás," zdůrazňuje výzva, k níž svůj podpis připojil také šéf české diplomacie Cyril Svoboda.

    První volby do EP po rozšíření EU o deset nových členských zemí hrozí novým rekordem v nezájmu Evropanů. Podle průzkumu Gallupova ústavu z minulého týdne je odhodláno hlasovat pouze 45 procent dotázaných, v "nových" zemích 37 procent. Vůbec nejnižší zájem v sondě projevili Češi, z nichž se k urnám míní určitě dostavit pouze necelá pětina, na rozdíl od tří čtvrtin Belgičanů.

  • 3.6.2004

    Sdružení ochrany koncesionářů se nelíbí, jakým způsobem Česká televize informuje o jednotlivých stranách před volbami do Evropského parlamentu. "Rovnoprávnost politických subjektů se zúžila jen na odvysílání volebních šotů, zatímco do publicistických pořadů je zváno jen několik osobností," řekl novinářům prezident sdružení Jiří Novák. ČT s výtkami nesouhlasí.

    Příprava voleb do Evropského parlamentu je podle sdružení příkladem toho, že televize nepřistupuje rovnoprávně ke všem stranám. Analytik ředitelství zpravodajství ČT Ladislav Doležal namítl, že televize od pondělí vysílá seriál předvolebních diskuzí, na něž pozvala představitele všech 31 uskupení kandidujících do EP. Bude jej vysílat do 7. června.

    Podle něj se podobné názory objevují pravidelně, jejich četnost se před volbami vždy zvyšuje. "Mimoparlamentní strany logicky cítí situaci jako vhodnou pro své zviditelnění. V současné době je na ministerstvu vnitra registrováno kolem osmdesáti, možná stovky mimoparlamentních stran - se všemi komunikovat, to nejde," míní Doležal.

  • 3.6.2004

    Liberecký mnohonárodní prapor sil rychlého nasazení NATO skládá na velkém cvičení v Itálii závěrečné zkoušky, při nichž dokazuje svou připravenosti k zásahům na celém světě. Prapor má na starosti boj se zbraněmi hromadného ničení. Italského cvičení se účastní kolem 50 českých vojáků, řekla ČTK mluvčí praporu Vlastimila Cyprisová.

    Prapor vznikl loni 1. prosince a tvoří ho 500 až 600 specialistů z 11 evropských zemí, USA a Kanady. Přibližně polovinu mužstva tvoří Češi. "Cvičení v Itálii začalo 25. května a skončí 8. června. Jsou na něm i jiné jednotky sil rychlého nasazení NATO, celkem jde téměř o 2500 vojáků," uvedla Cyprisová. Pokud bude jednotka úspěšná, obdrží osvědčení a od 1. července smí jít do akce kdekoli na světě. Na místo se musí dostat v rozmezí od pěti do 20 dnů.

    O výcvik praporu se starají především čeští odborníci. V Liberci má základnu brigáda chemické ochrany. Její členové se podíleli na spojeneckých operacích v Perském zálivu. Z českých příslušníků vznikla rota chemické ochrany, rota bojového zabezpečení, logistická a zdravotní jednotka. O biologickou jednotku se postarali Britové, o čtyři dekontaminační čety Rumuni, Poláci, Španělé a Belgičané. Také pro laboratoře se počítá s odborníky z několika zemí.

  • 3.6.2004

    Čeští protidrogoví experti jezdí již přes deset let do Spojených států, kde se ve spolupráci s americkou Agenturou pro potírání narkotik (DEA) učí nové způsoby boje s narkomafií. Šéf policejní protidrogové centrály Jiří Komorous ČTK řekl, že pro Česko je zvláště inspirativní americký nekompromisní přístup k takzvaným měkkým drogám.

    "U nás i jinde v Evropě je největší problém s legalizačními a liberalizačními tendencemi (v oblasti měkkých drog)," prohlásil. Americký přístup s nulovou tolerancí je podle něj správný. "Snažíme se obdobný model uplatňovat i v České republice," řekl. Za měkké drogy je všeobecně považována například marihuana, dále extáze a halucinogeny.

    Česká vládní koalice se v míře tvrdosti protidrogové politiky příliš neshoduje. Válku drogám v únoru vyhlásila KDU-ČSL, podle které je protidrogová politika příliš liberální. Navrhuje proto přísnější postup. Předseda Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Petr Mareš (Unie svobody-DEU) je pro mírnější přístup k uživatelům konopných látek, a naopak chce přitvrdit sankce proti nejnebezpečnějším drogám.

  • 3.6.2004

    Německý ministr vnitra Otto Schily dal ve čtvrtek najevo, že chce posílit bezpečnost na východních státních hranicích. Specifické problémy vidí na české hranici s Bavorskem, kde v ostraze spolupůsobí spolkoví pohraničníci, celníci i bavorská policie, mezi nimiž spolupráce občas skřípe.

    "Je třeba přezkoumat efektivnost a praktické schopnosti těchto struktur. Musíme věnovat pozornost tomu, aby se ve svém působení nedublovaly nebo dokonce si navzájem kvůli rivalityě neházely klacky pod nohy," řekl podle agentury DPA Schily v bavorském Řezně.

  • 3.6.2004

    Známý pražský advokát Kolja Kubíček stane v červenci opět před soudem. ČTK to potvrdila soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 6 Naděžda Brčáková. Obhájce dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka je obviněn z vydírání svědka. Případem se soud již dvakrát zabýval a pokaždé ho zprostil obžaloby, věc však poté vždy vrátila odvolací instance.

    "Hlavní líčení se uskuteční v polovině července," upřesnila soudkyně. Kubíček podle obžaloby vydíral v roce 1995 člověka, který usvědčoval jeho klienty z loupeže. Údajně mu vyhrožoval, že pokud nestáhne trestní oznámení, náhodně jej srazí auto nebo bude usvědčen z prodeje drog. Advokátovi hrozí až osmileté vězení.

    Kubíček podle žalobce telefonoval údajné oběti loupeže ze své kanceláře. V případu však nebylo možné vyslechnout advokátovy spolupracovníky. Jsou totiž vázáni mlčenlivostí ze strany tehdejších klientů, kteří z nich tuto povinnost nesňali. Pražský advokát vinu důrazně odmítá a prohlašuje, že i údajně poškozený vzal nyní své obvinění zpět.

  • 3.6.2004

    Velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta podstoupil minulý pátek na policii víc než čtyřhodinový výslech související s kauzou nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě. Komisař protikorupční služby tak zřejmě získal důležité svědectví, neboť Baštovi se řada okolností kolem pronájmu lukrativního objektu od počátku nelíbila.

    "Pan Bašta se k výslechu dostavil a ochotně odpověděl na všechny otázky policejního komisaře i obhájců," řekl ČTK žalobce odboru nejzávažnější hospodářské kriminality Zbyněk Podlipný.

    Smlouvu o pronájmu připravil někdejšímu ministru zahraničí Janu Kavanovi k podpisu tehdejší generální sekretář ministerstva Karel Srba. Bašta ale kvůli protiprávnosti odmítl uzavřít dohodu o vzájemném poskytování služeb mezi velvyslanectvím a společností Hotel Český dům, která zajišťovala praktické naplnění smlouvy.

    Dohoda byla ale nakonec v lednu 2001 uzavřena. Kavanova náměstkyně Helena Opolecká totiž místo Bašty zmocnila k podpisu bývalého skladníka Českého domu Zdeňka Willa. Opolecká zařídila i posouzení smlouvy právníkem Jiřím Terynglem, který ovšem zastupoval i druhou stranu - Hotel Český dům.

Pages