• 20.12.2003

    Česká běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová vyhrála hned první závod Světového poháru, do kterého se po mateřské přestávce přihlásila. Deset kilometrů volnou technikou v rakouském Ramsau zvládla čtyřnásobná olympijská medailistka nejrychleji a 171 dnů po narození dcery Lucie zvítězila téměř o půl minuty před Estonkou Kristinou Šmigunovou.

    Se Světovým pohárem se Neumannová před těhotenstvím rozloučila 16. března 2002. Na volné třicítce tehdy v Oslu doběhla osmá. Letos v září začala třicetiletá rodačka z Písku opět trénovat a vyhrála osmý závod SP v kariéře. Poprvé se přitom radovala z triumfu v tomto seriálu před jedenácti lety právě v Ramsau, před čtyřmi lety zde získala na klasické pětce bronz z mistrovství světa. V Rakousku si přitom Neumannová nechtěla dávat vysoké cíle, na stupně vítězů prý rozhodně nemyslela.

    Na trať vyrazila zlehka a především svojí technikou převyšovala ostatní soupeřky. Když jí na mezičasech hlásili, že je první, moc se jí to nezdálo, protože všechny favoritky startovaly za ní. "Věděla jsem, že jedu v pohodě, ale tempo tak na patnáctku," myslela si na trati. Od poloviny trati se usadila na prvním místě. "Nevím, co se děje. Já to nechápu," nevěřícně kroutila hlavou pod výsledkovou tabulí, když stále zůstávala na prvním místě, zatímco cílem projížděly nejlepší závodnice sezony. Za skvělý výsledek by před závodem považovala šesté až osmé místo.

  • 20.12.2003

    Čeští hokejisté konečně prolomili střelecké prokletí v letošní sezoně a porazili ve svém druhém utkání na Baltika Cupu v Moskvě Finsko 5:1. Až v desátém utkání sezony tak vstřelili svěřenci Slavomíra Lenera více než dvě branky v utkání. V pořadí Euro Hockey Tour se posunuli na druhé místo o sedm bodů za vedoucí Finsko. Své vystoupení na turnaji uzavřou čeští hokejisté v neděli, kdy v 11:00 SEČ změří síly s Ruskem.

  • 19.12.2003

    Odboráři z Jaderné elektrárny Temelín v pátek zahájili podpisovou akci pro vyhlášení stávky, která by měla podpořit kolektivní vyjednavače z jaderných elektráren a.s. ČEZ. S podpisovou akcí v lednu počítají rovněž odbory ve druhé jaderné elektrárně Dukovany na Třebíčsku. Odboráři nechtějí dopustit, aby zaměstnancům jaderných elektráren v příštím období poklesla úroveň reálné mzdy. Své požadavky na růst mezd chtějí podpořit první stávkou za 19 let provozu této elektrárny. Současně ubezpečili Státní úřad pro jadernou bezpečnost, že protestní akce nenaruší jadernou bezpečnost provozu elektrárny. V elektrárně mohou stávkovat pouze zaměstnanci, kteří neobsluhují jaderná zařízení. Do stávky se tedy nezapojí směnoví pracovníci s odpovědností za jadernou bezpečnost. Mluvčí elektrárny Milan Nebesář uvedl, že temelínské vedení je o akci odborářů informováno.

  • 19.12.2003

    Nadace rozvoje občanské společnosti vybrala projekty pro Romy, které si mezi sebe rozdělí z evropského programu Phare 925.000 eur (zhruba 29 milionů korun). Podporu získá 21 projektů, zaměřených na vzdělávání, vytváření pracovních příležitostí, rekvalifikace, začleňování do společnosti, rozvoj poradenských a informačních center či zlepšování bydlení Romů. Průměrná výše jednoho grantu se pohybuje kolem 44.000 eur. Projekty předložily obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení či církevní právnické osoby z Prahy, Brna, Olomouce, Javorníku, Ostravy, Plzně a dalších míst. Výsledky výběrového řízení schválila i Delegace Evropské komise.

  • 17.12.2003

    O vyslání vojenských policistů do Iráku rozhodne Poslanecká sněmovna ve čtvrtek ráno. Na odkladu hlasování se dohodla poté, co vzniklo mezi koalicí a opoziční ODS napětí kvůli procedurálním sporům. Odklad hlasování má toto napětí zmírnit. Koalice totiž nemá sílu na to, aby vyslání policistů prosadila sama. Nezbytně potřebuje pomoc od opoziční ODS, kterou ale pobouřily postoje některých koaličních poslanců.

    Sněmovna původně chtěla o vyslání až 150 českých vojenských policistů hlasovat ve středu odpoledne. Hodlala tak učinit po celodenní rozpravě, která potvrdila rozkol v řadách vládní ČSSD v názoru na to, zda a jak by se Česko mělo dále angažovat v mezinárodních vojenských silách v Iráku. Části ČSSD se pokračování české účasti v mezinárodních silách nelíbí. Všeobecně se počítalo s tím, že ODS vládní návrh podpoří a nahradí tím hlasy odpadlíků z řad ČSSD. Tyto plány ale zkrachovaly poté, co i vládní poslanci zabránili stínovému ministru obrany za ODS Petru Nečasovi v tom, aby těsně před hlasováním vystoupil se stanoviskem poslaneckého klubu ODS.

    Sněmovna neschválila návrh poslance ČSSD Jana Kavana, podle něhož měla policistům zakázat, aby se účastnili rozhánění demonstrací, střežení iráckých vězňů a "prohledávacích operací jakéhokoli druhu". Kavan chtěl navíc činnost policistů omezit jen na jihoiráckou provincii Basra. Sněmovna neschválila ani návrhy komunistů, podle nichž měla vyslání policistů zamítnout.

  • 17.12.2003

    Senát schválil další působení českých vojáků na Balkáně a v Iráku. S prodloužením mise až 500 vojáků na Balkáně a až 150 vojenských policistů v Iráku na celý příští rok souhlasilo 49 z 58 přítomných senátorů. K vyslání vojáků do zahraničí je třeba souhlasu obou komor parlamentu. V Senátu se diskuse o působení českých vojáků v zahraničí změnila spíše v debatu o chystaném pořízení stíhaček pro armádní letce. Senátor Jiří Liška z ODS se obává, že pokud se kabinet rozhodne stíhačky pořídit, nezbudou peníze na zahraniční mise. Podle ministra obrany Miroslava Kostelky ale armáda počítá s tím, že i při pořízení nadzvukových letounů bude schopna v příštích letech dát nejméně miliardu korun ročně na působení svých vojáků v zahraničí.

  • 17.12.2003

    Český sociální demokrat Vladimír Laštůvka podpořil rychlé obnovení jednání o evropské ústavě; zařadil se tak do naprosto většinového proudu v Evropském parlamentu. Jeho kolega z ODS Jan Zahradil naopak ústavu neuznává a nepřeje si její schválení, což je v EP názor velmi okrajový. Za "liché naděje" označil Zahradil představy, že se něco změní a bude možné za pár měsíců provést to, co se nyní nepovedlo. "Nejlepší možná cesta by byla koncept ústavy opustit; nejsem přesvědčen, že text je opravitelný," sdělil český politik, který jako jediný delegát Konventu opustil v létě jeho rokování a návrh ústavy nepodepsal.

  • 17.12.2003

    Vstup do Evropské unie by mohl zvýšit ceny v České republice o jedno procento, řekl v rozhovoru pro ČTK bývalý ministr financí a hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Podle něho členství v unii přinese i liberalizaci zahraničního obchodu. ČR by tak měla víc dovážet, přičemž některé dovezené zboží by mělo být levnější. Tuzemský trh by měl být naopak více chráněný před dovozy z Číny. Obchodní vztahy by se měly zlepšit především s evropskými zeměmi, které se dosud chovaly ochranářsky a antiliberálně. Jako příklad Mertlík uvedl sousední Polsko. Exportům pomůže také zrušení celnic a české firmy by tak měly více vyvážet především zboží rychle podléhající zkáze.

    Podle Mertlíka bude nezbytné pokračovat v reformě veřejných financí. Za nutnou označil změnu povahy a struktury systému veřejného zdravotnictví, penzijního systému, ale i vysokého školství nebo systému veřejných dopravních sítí.

  • 17.12.2003

    V neratovické chemičce Spolana při plnění cisterny unikla sycená kyselina sírová, takzvané oleum. Z ní se vypařil oxid sírový. Vedení podniku vyhlásilo první stupeň chemického poplachu, ale havárie nepřesáhla areál závodu a podnikoví hasiči ji zlikvidovali. ČTK o havárii jako první informovali aktivisté Greenpeace, mluvčí Spolany Josef Petrů ji vzápětí potvrdil. Mluvčí množství uniklé kapaliny neupřesnil, nikdo ze zaměstnanců podle něj nebyl zraněn. Spolana podle něj informovala o havárii okolní obce, přestože žádné nebezpečí obyvatelům v Neratovicích a okolí nehrozilo.

  • 17.12.2003

    Ministerstvo životního prostředí nesouhlasí s návrhem energetické koncepce do roku 2030 připravené ministerstvem průmyslu a obchodu. Návrh podle něj podceňuje potenciál úspor, prosazuje zastaralé centralizované systémy, nezahrnuje plán zavedení ekologických daní a v neposlední řadě počítá s prolomením limitů pro těžbu hnědého uhlí v severních Čechách a výstavbou dalších jaderných bloků. Úřad ministra Libora Ambrozka proto vydal v rámci posuzování vlivů koncepce na životní prostředí k dokumentu nesouhlasné stanovisko. Ambrozkův tým nesouhlasí ani s názorem ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, aby se koncepce plánovaná na příštích 25 let stala zákonem.

Pages