Zprávy

Tři představitelé rakouského fondu Smíření včetně kancléře Wolfganga Schüssela ve Vídni převzali pamětní plakety, které jim za přínos k odškodnění českých obětí otrockých a nucených prací za druhé světové války udělila Česká rada pro oběti nacismu. Ocenění kromě Schüssela, jenž předsedá kuratoriu fondu, obdržel také předseda fondu Ludwig Steiner a jeho generální tajemník Richard Wotava. Z fondu Smíření, mír a spolupráce bylo dosud odškodněno celkem 113.000 lidí ze 60 zemí, z toho 12.000 českých žadatelů, kteří byli za války nuceně nasazeni na rakouském území.

Téměř 700.000 drobných podnikatelů a živnostníků by mělo od Nového roku odvádět státu více peněz. Důvodem bude především zavedení minimální daně a zvýšení sociálního a zdravotního pojištění. "Podnikatelé budou velmi krutě postiženi," míní předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda. Odhaduje, že do tří let kvůli novým zákonům skončí 100.000 podnikatelů, kteří se přesunou do řad nezaměstnaných. Živnostníci, kteří vykáží ztrátu, budou muset zaplatit stejně vysokou daň jako zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy. Každý z nich by tak měl státu zaplatit přinejmenším zhruba 8430 korun ročně v případě, že neuplatní žádné zvláštní odečitatelné položky. Vedle toho v roce 2004 výrazně stoupne sociální a zdravotní pojištění. Vyměřovací základ, z něhož se odvody počítají, vzroste z 35 na 40 procent ze zisku.

Blížící se vstup do Evropské unie přivádí do České republiky stále více obchodníků. Shodují se na tom letecké společnosti i správa letiště Praha Ruzyně. Razantnější růst zájmu obchodní klientely registruje letiště od jarního referenda, v němž se občané definitivně rozhodli, že země vstoupí do unie spolu s dalšími devíti státy v květnu 2004, řekla ČTK mluvčí České správy letišť Anna Kovaříková. Národní letecký dopravce ČSA čeká již v letošním roce téměř desetiprocentní nárůst počtu cestujících mezi Prahou a Bruselem. Celkem by tak na této trase měly České aerolinie letos přepravit až 75 tisíc lidí. Rostoucí trend zaznamenávají aerolinie podle mluvčí Marcely Pickové již delší období. Brusel je každý měsíc na třetím nebo čtvrtém místě ve vytíženosti letadel ČSA. Větší poptávku po letech do Bruselu registruje firma především u politiků, diplomatů a obchodníků.

Podle Kovaříkové roste leteckým společnostem prodej letenek v tzv. business třídě, hlavně ve všední dny, kdy cestují podnikatelé za obchodem. Stále více cizinců z Evropské unie však také přímo v Praze pracuje. Ti se zase letecky buď na víkendy vracejí domů, nebo za nimi přijíždějí na víkend rodiny. Roste ale také zájem obchodníků z dalších zemí unie, kteří začínají hledat partnery v nové členské zemi. Obchodnická klientela tedy do Prahy stále častěji cestuje z Londýna, Mnichova, Frankfurtu i z letiště mezi Kolínem a Bonnem, ale také z Paříže či Madridu, vysvětlila mluvčí aerolinií.

Větší poptávku obchodníků zaznamenávají také další letečtí dopravci, a to i nízkonákladoví. Podle manažera společnosti Volareweb.com Davida Janíka napomáhá blížící se vstup do unie obchodním kontaktům mezi Českem a Itálií, kam společnost létá. Obchodní klientela využívá hlavně spojení Prahy s průmyslovým Milánem. Přesto nebyl blížící se vstup hlavním důvodem, proč společnost v letošním roce na české letiště začala létat. V posledních měsících roste podle Janíka také zájem Čechů o cesty do zemí EU, kde se začínají poohlížet po možných pracovních příležitostech.

Podle Pickové jsou rovněž čím dál tím častější obchodní cesty mezi nově vstupujícími zeměmi. Čeští obchodníci častěji létají například do Maďarska, Polska, na Slovensko a do Slovinka, ale také tamní podnikatelé stupňují své cesty do Prahy. Přes Prahu do Bruselu a řady dalších evropských zemí létají i obchodníci z některých dalších přistupujících zemí, například z Pobaltí.

Neschválení evropské ústavy přivedlo Evropskou unii do velice vážné situace, která se může ještě vyvinout do mnohem horší krize, soudí evropský komisař pro rozšíření EU Günter Verheugen. Zároveň je ale přesvědčen, že šance na dosažení kompromisního znění ústavního dokumentu tu je a není nutné k tomu uspěchat ani další mezivládní jednání. Verheugen také v Praze zdůraznil, že není třeba uvažovat o pomaleji a rychleji se integrujících evropských zemích. O této variantě se po nezdařeném bruselském summitu začalo mluvit a ČR by se v takovém případě hlásila k rychlejší integraci. "Není třeba budovat nějakou dvourychlostní Evropu," řekl komisař po jednání s českým ministrem zahraničí.

Verheugen rovněž zcela odmítl úvahy, že by neúspěch summitu souvisel s rozšířením EU a ujistil, že přijetí nových členů včetně ČR není v žádném případě nijak ohroženo. Summit přitom ztroskotal hlavně na otázce rozdělení moci zvětšené EU. V květnu příštího roku se unie rozroste z nynějších 15 na 25 členů. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je i neúspěch summitu důkazem, že EU je demokratický útvar. "Čeká nás ale komplikovaný čas," podotkl ministr.

Günter Verheugen se zmínil také o ratifikaci rozšíření EU. Vyzdvihl zejména kladný postoj Rakouska a Německa a vyjádřil radost nad tím, že se podařilo uklidnit rozpory mezi Prahou a Vídní týkající se historických prezidentských dekretů a jihočeské jaderné elektrárny Temelín.