• 12.12.2003

    České zdravotní sestry, porodní asistentky či třeba laboranti budou moci pracovat i v zemích Evropské unie, zdravotníci z členských států unie zase budou moci působit v tuzemsku. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který sněmovna schválila hlasy 90 ze 127 přítomných poslanců. Nyní ho posoudí Senát a prezident. Takzvaný zákon o nelékařských povoláních je podmínkou vstupu České republiky do EU. To samé platí i pro obdobnou normu, která má vytvořit stejné podmínky pro lékaře, lékárníky a zubaře. Dolní komora by o ní měla rozhodnout příští týden.

    Schválený zákon mimo jiné počítá s tím, že zdravotní sestry se budou vzdělávat na vyšších zdravotnických školách a v bakalářských a magisterských programech vysokých škol. Stanoví odborné požadavky i na vzdělání řady dalších profesí, třeba nutričního asistenta, dezinfektora a maséra.

  • 12.12.2003

    Prezident Václav Klaus se zřejmě příští rok chystá do Číny. Stane se tak vůbec první hlavou České republiky, která tuto jednu z posledních bašt komunismu navštíví. Přestože Pražský hrad zatím nechce k cestě říci nic bližšího, ČTK přípravu návštěvy potvrdil diplomat, který si přál zůstat v anonymitě. Kromě Číny by měl Klaus podle tohoto zdroje zavítat rovněž do dalších asijských států, například do Japonska. "Zatím o ničem není rozhodnuto," řekl ČTK k cestě prezidenta do Asie mluvčí jeho kanceláře Petr Hájek. Diplomatické zvyklosti podle něj totiž nedovolují zveřejňovat k zahraničním cestám žádné informace dopředu.

    Česko-čínské vztahy se v posledních letech řídí duchem vyšších strategických zásad. Politici většinou opatrně hovoří o tom, že každý stát má právo volit vlastní cesty politického i ekonomického vývoje. Česko-čínské vztahy, utlumené koncem 80. let, ale také oživují návštěvy představitelů obou států. Třeba Klaus byl v Číně jako premiér v říjnu 1994. V rozhovorech politiků v souvislosti s Čínou vždy dominuje zájem na rozšiřování ekonomických vztahů, na řadu přicházejí však i otázky lidských práv, Tibetu a Tchaj-wanu. Některým českým politikům se ale nelíbila podpora Tibetu, protože se obávali zhoršení obchodu s Čínou.

  • 12.12.2003

    V Jaderné elektrárně Temelín skončila prověrka OSART, při níž experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) posuzovali, zda a jak elektrárna respektuje doporučení kontroly z února 2001. Ta hodnotila hlavně dodržování provozních a bezpečnostních pravidel. Posuzovala i schopnost společnosti ČEZ kvalitně a bezpečně provozovat již spuštěnou elektrárnu. Podle Johna Cooka, vedoucího pětičlenného týmu, který v Temelíně pracoval tento týden, přijalo vedení elektrárny řadu návrhů a doporučení. "Jejich realizace uspokojivě pokračuje ve všech záležitostech, na něž minulá prověrka upozornila, a svědčí o zodpovědné snaze pracovníků Temelína zajistit jeho úspěšný provoz," uvedl Cook.

    Mluvčí elektrárny Milan Nebesář upozornil, že kontrola nebyla samostatnou prověrkou, nýbrž standardním pokračováním mise OSART, která se v Temelíně uskutečnila v roce 2001. Závěry této následné prověrky se budou opírat zejména o srovnání výsledků Temelína s bezpečnostními normami MAAE a zahraniční praxí. Tým MAAE nyní zpracoval dokument, který po dopracování a posouzení pracovníky agentury ve Vídni předloží české vládě.

    Oba bloky jihočeské elektrárny, které jsou ve zkušebním provozu, pracují nyní na sto procent. Výkon obou turbogenerátorů se tak pohybuje kolem 1000 megawattů.

  • 11.12.2003

    S tím, jak se blíží rozhodování vlády o nadzvukových letounech pro českou armádu, roste i napětí mezi politiky i zástupci států a firem, které se o tuto význačnou vojenskou zakázku ucházejí. Příští týden mají ministři koaliční vlády rozhodnout, zda budou čeští piloti podle doporučení odborné komise létat na švédských gripenech, nebo zvolí jiného ze čtveřice zájemců s nabídkou amerických strojů. Tři lidovečtí ministři podle dnešního Práva hodlají respektovat doporučení expertů a hlasovat pro gripeny. Někteří členové nejsilnější frakce dali najevo, že kdyby vláda vybrala jiný stroj, než doporučují odborníci, budou je zajímat důvody takového rozhodnutí. Ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) uvedl, že pokud na vládě nepadnou silné argumenty, které by zpochybňovaly doporučení expertů, pak je také připraven rozhodnutí komise respektovat. "Ale záleží na jednání vlády a na stanovisku všech kompetentních ministrů," dodal Urban. Místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil míní, že co se týká zbrojního průmyslu, měla by se Česká republika orientovat spíše na Spojené státy. Modernizace letectva není podle něj jen věc technických parametrů, ale také otázka strategická a politická. "Myslím, že Spojené státy, pokud skutečně měly vážný zájem, tak samozřejmě měly přijít s nějakou nabídkou, která by byla konkurenčnější vůči gripenům. Takto v určitém smyslu slova téměř vyklidily pole," řekl Zahradil.

  • 11.12.2003

    Prezident Václav Klaus si myslí, že vláda by o stíhačkách pro českou armádu měla rozhodnout v dohledné době. Předejde tak spekulacím a nejrůznějším výrokům z jakékoli strany, která o dodávky letounů usiluje, řekl dnes Klaus novinářům. Ostrá slova amerického velvyslance Craiga Stapletona na adresu návrhu, aby ČR zakoupila stíhačky gripen od švédsko- britského konsorcia, ale nechtěl komentovat. "Já sám jsem výrok nečetl, neslyšel," řekl prezident. Přimlouvá se však za to, aby vláda co nejdříve stíhačky vybrala, protože poté již nebude prostor pro spekulace a různé výroky. "Já bych si jako prezident přál, aby toto vláda ukončila, aby dala jasné stanovisko. Já myslím, že si všichni oddechnou," řekl Klaus.

  • 11.12.2003

    Prezident Václav Klaus ve středu udělil první milosti. Podle mluvčího Pražského hradu Petra Hájka se rozhodl vyhovět pěti žádostem. Hrad ale dnes nezveřejnil, komu prezident milost udělil. Klaus přitom v lednu, když kandidoval na prezidenta, tvrdil, že hlava státu nesmí skrývat důvody, proč někoho omilostní. Nad tím, že Hrad nejdříve nechtěl zveřejnit k milostem žádné podrobnosti, se pozastavili někteří poslanci a další politici. Například místopředseda sněmovny a KDU-ČSL Jan Kasal si myslí, že Klausův předchůdce Václav Havel sice uděloval milostí až příliš, ale jím zavedená praxe informování byla správná. Bylo by podle něj dobré, kdyby v ní současná prezidentská kancelář pokračovala. Také místopředseda klubu ČSSD Michal Hašek ČTK řekl, že jde o výsostnou pravomoc prezidenta. Domnívá se ale, že víc informací v této věci "by neškodilo", třeba v rozsahu, v jakém o milostech informoval Havel. "Je pravděpodobně právem pana prezidenta se takto zachovat," řekla novinářům poslankyně ODS Eva Dundáčková z ústavně-právního výboru sněmovny. Míní ale, že když není jasné, v kterých případech milost udělil, ztrácí se tím preventivní vztah k jiným případům. Myslí si, že bývalý prezident Havel jen málokdy dokázal zcela obhájit a zveřejnit všechna svá rozhodnutí. Od Klausova nástupu na Hrad na počátku března dorazilo podle Hájka na prezidentův stůl asi 900 žádostí o prominutí trestu. "Přibližně ve 350 případech již bylo rozhodnuto," poznamenal mluvčí. Nový prezident se už krátce po svém zvolení nechal slyšet, že pardony se mají udělovat pouze v naprosto výjimečných a mimořádných případech. Klausův předchůdce Václav Havel často čelil kritice právě kvůli kontroverzním milostem. Z přibližně 4000 žádostí, které každý rok došly na Hrad, vyhověl Havel vždy asi stovce. Jeho oponenti mu vytýkali, že milostmi plýtvá a že zasáhl v několika sporných případech. Havlova kancelář v posledních letech zveřejňovala podrobnější informace ke každé z udílených milostí. U každé z Havlových milostí byly například uvedeny iniciály omilostněného, z jakého trestného činu byl obviněn či odsouzen a také proč se prezident rozhodl žádosti o milost vyhovět. Klaus po nástupu do prezidentského křesla radikálně změnil způsob rozhodování o milostech. Zatímco jeho předchůdce je většinou konzultoval s ministerstvem spravedlnosti a o některých milostech nechal Havel rozhodovat přímo resort justice, Klaus chce o všech nových žádostech rozhodovat sám. Podle Klause nemůže totiž o prominutí trestu rozhodovat ministerský úředník.

  • 10.12.2003

    Značnou pružnost názorů na nadcházející stěžejní jednání o evropské ústavě předváděl ve středu v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. V rozhovorech s novináři odmítl definovat přesné české záměry s tím, že vyjednávací pozice se bude vyvíjet podle průběhu summitu. Česko má podle něj veliký zájem na úspěšném výsledku a bude se o něj snažit; pokud by nenastal, bude to prohra, nikoli však tragédie. "Je větší pravděpodobnost, že dohoda bude uzavřena, než že by nebyla. A když uzavřena nebude, bude se jednat dále. Evropa má dlouhé dějiny a prodloužení nějakého jednání ještě není krizí," řekl skupině novinářů. Uznal ovšem, že takové vyústění by vyvolalo "vážnou situaci", a popřel, že by Praha dávala přednost pokračování podle niceské smlouvy. Ústava připravená Konventem znamená jednoznačně "pozitivní posun".

    Na rozdíl od řady zemí, které jasně stanovily "červené čáry", za které nehodlají jít, udržuje Česko ve Špidlově podání mlhavou nejasnost. Premiér bruselským médiím ani nepopsal mandát, na kterém se vláda v neděli večer dohodla; řekl, že chce být konstruktivní a prosazovat politickou vůli ke kompromisům "V okamžiku, kdy jdete do jednání se zřetelně vyjádřenou strategií, jste mnohem slabší," vyložil s tím, že nehodlá předem vyhlašovat žádné limity. Několikrát zasadil nadcházející zkoušku do historického kontextu. "Není tak důležité, zda se udělá velký nebo malý krok. Hlavní je, zda se koncepce (evropské integrace) upevní nebo oslabí."

    Nepříznivě reagoval Špidla na hrozby Německa, Francie, Belgie a dalších zakládajících členů EU, že pokud se nepovede dohoda v pětadvaceti, unie se rozloží a integračně naladěné země vytvoří "pevné jádro", které bude pokračovat. Takový vývoj není podle něj v ničím zájmu. "Neexistuje žádný evropský stát, včetně Německa, který by mohl ovlivňovat řešení globálních problémů," podotkl. "Proto jsme toho názoru, že integrace má pokračovat. Intenzivní sázka na dvourychlostní Evropu není podle mě v zájmu žádné evropské země." Na okraj poznamenal, že Česko je už tak jako tak "tisíc let jádrem Evropy".

    Také v projevu k belgickému Královskému institutu mezinárodních vztahů Špidla označil za "překonanou" myšlenku Evropské unie "a la carte", z níž by si každý vybíral, co by chtěl. Usoudil, že i v rozšířené EU se může naprostá většina zemí podílet na všech aktivitách. "Měli bychom se snažit zachovat maximální úroveň evropské soudržnosti a v budoucnosti ji ještě zvyšovat."

    V rozhovoru s českými novináři však vyjádřil pochopení pro úzkost a frustraci zakládajících členů EU, kteří se takto vyjadřují. "Ty státy, které mají za sebou 50 let Evropy, ji prožívají jako vysokou hodnotu a mají samozřejmě obavy, že by mohlo dojít k nějaké její destrukci nebo oslabení." Tyto obavy jsou do značné míry přirozené a je třeba je chápat. "Uvědomme si, že země, které souhlasily s rozšířením, prožívají zásadní změnu. Vyšly ze stabilizovaného systému, který jim roky přinášel zřetelný prospěch, a rozhodly se umožnit podíl na své prosperitě ostatním." Podle Špidly je třeba ocenit, že se "patnáctka" nadále bude dělit s nováčky o svůj blahobyt - skoro všichni dosavadní členové na ně budou přispívat.

    Ještě než se sešel s předsedou EK Romanem Prodim k první výměně názorů o tom, jak a případně koho má Česko jmenovat prvním komisařem, vypočítal Špidla "parametry" tohoto člověka, jak jsou běžné v EU. Měl by to podle něj být člen vlády nebo bývalý člen vlády, případně vysoký státní úředník, v každém případě "uznávaná osobnost s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Technické kvalifikace (jazyky) jsou samozřejmé." Přiznal, že takové osoby jsou vytipovávány, jedná se s nimi a od některých už má souhlas, že "by do toho šly".

  • 10.12.2003

    Zvláštní zákon, v němž by se stát zavázal k obecné podpoře rodiny, Česká republika zatím mít nebude. Poslanci ve středu zamítli lidovecký návrh takové normy, nezabránil tomu ani apel jednoho z autorů předlohy Josefa Janečka. "Česká společnost je nemocná, protože se nestará o svou základní jednotku, tedy rodinu," prohlásil. Kritici návrhu vytkli, že je příliš nekonkrétní a kromě obecných deklarací o podpoře rodiny nic nepřináší. Například Hana Orgoníková (ČSSD) a Jiřina Fialová (KSČM) mu také vytkly, že počítá s podporou rodin, kterou tvoří manželé a děti, zapomíná ale na nesezdané páry či třeba neúplné rodiny.

    Janeček upozornil na klesající porodnost a neradostné demografické vyhlídky. "Často velmi plamenně hovoříme o národních zájmech. Já se domnívám, že prvním a základním národním zájmem českého národa je zájem, aby nevymřel," řekl. Zákon podle něj může posloužit jako odrazový můstek k diskusi na toto téma. Janeček se domnívá, že současná ekonomická pravidla úplné rodiny například v nároku na sociální dávky spíš znevýhodňují. Politici se podle něj snaží myslet na kdekoho a kdeco od sportu až po průmysl, na rodinu ale zapomínají. Návrh zákona i proto počítal s tím, že ministerstvo práce připraví návrh koncepce státní podpory rodin a jednou za dva roky předloží vládě a parlamentu zprávu o rodině.

    Orgoníková v rozpravě mimo jiné upozornila, že kabinet připravuje vlastní návrh zákona o podpoře rodiny. Vláda také lidoveckou předlohu odmítla. "(Poslanecký návrh) deklaruje, že rodina má nárok na podporu ze strany společnosti a státu bez toho, aby definoval, co je konkrétním obsahem tohoto nároku, jakým způsobem jej lze uplatňovat a u jakého subjektu," uvedl kabinet ve svém stanovisku.

  • 10.12.2003

    Nastávající matky v těžké životní situaci možná v budoucnu získají možnost porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. S touto novinkou počítá lidovecký návrh, který ve středu sněmovna propustila do další fáze projednávání. Novela zákona ale zároveň čelila kritice řady poslanců, kteří jí vytýkali právní nedostatky.

    Těhotná žena by podle návrhu zdravotnickému zařízení sdělila své osobní údaje, které by ministerstvo zdravotnictví vedlo ve zvláštním registru. Jméno matky by nebylo uvedeno ani v rodném listu novorozence, její osobní data by ale lékařům v případě potřeby pomohla například při stanovení diagnózy a léčbě dědičných chorob dítěte.

    Autoři chtějí novelou omezit případy, kdy žena v těžké situaci, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. "Jsme přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí," uvedli autoři v předkládací zprávě. Kritici novely ve středu autory chválili za "dobrou myšlenku" ale tvrdili, že její provedení je špatné. Upozorňovali na to, že podle mezinárodní úmluvy má dítě například právo znát své rodiče a právo na zachování totožnosti. Také vláda se postavila proti tomuto lidoveckému návrhu, i když ho označila za podnětný. Novela ale podle kabinetu zcela opomíjí například práva otce dítěte.

    "Právo (dítěte) neskončit v popelnici má být vždycky na prvním místě," oponovala těmto výtkám Eva Dundáčková z ODS. Také jeden z autorů novely Josef Janeček (KDU-ČSL) varoval před tím, aby důraz na soulad s různými úmluvami a předpisy nezvítězil nad zdravým rozumem. Hlasování však naznačilo, že novela možná dozná řady změn, šanci na schválení má ale slušnou.

  • 10.12.2003

    Senát navzdory výhradám senátorů ODS schválil zákon, který má v souladu s požadavky Evropské unie umožnit cizincům pracovat v jejich profesích v Česku. Předloha vychází ze směrnic EU, podle nichž mezi členskými státy unie platí zásada vzájemného uznávání kvalifikace, která usnadňuje pohyb pracovníků po celém společenství. Podle EU nelze člověku, který vykonává určitou činnost v jedné členské zemi, omezit výkon této činnosti v jiném státě společenství. Zákon, který nyní dostane k podpisu prezident Václav Klaus, má přinést tuto zásadu do českého právního řádu. Nemá se vztahovat jen na občany zemí unie, ale na všechny cizince s trvalým pobytem v Česku i na azylanty.

    Možnost uznávat kvalifikaci i cizincům, kteří nejsou občany EU, se příliš nelíbila senátorovi ODS Václavu Roubíčkovi, prorektorovi ostravské univerzity. Chtěl proto novelu omezit tak, aby se týkala jen občanů členských zemí unie. "Mojí jedinou snahou je zabránit, aby se tady hrnuly davy lidí, kteří budou mávat diplomy z celého světa," vysvětlil. Jeho stranický kolega Miroslav Škaloud se pozastavil nad volností, jakou zákon uděluje úředníkům, kteří budou o uznání kvalifikací rozhodovat. Z jeho vystoupení bylo zřejmé, že zákon tak podle něj vytváří prostor pro korupci.

Pages