Zprávy

V Jaderné elektrárně Temelín skončila prověrka OSART, při níž experti Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) posuzovali, zda a jak elektrárna respektuje doporučení kontroly z února 2001. Ta hodnotila hlavně dodržování provozních a bezpečnostních pravidel. Posuzovala i schopnost společnosti ČEZ kvalitně a bezpečně provozovat již spuštěnou elektrárnu. Podle Johna Cooka, vedoucího pětičlenného týmu, který v Temelíně pracoval tento týden, přijalo vedení elektrárny řadu návrhů a doporučení. "Jejich realizace uspokojivě pokračuje ve všech záležitostech, na něž minulá prověrka upozornila, a svědčí o zodpovědné snaze pracovníků Temelína zajistit jeho úspěšný provoz," uvedl Cook.

Mluvčí elektrárny Milan Nebesář upozornil, že kontrola nebyla samostatnou prověrkou, nýbrž standardním pokračováním mise OSART, která se v Temelíně uskutečnila v roce 2001. Závěry této následné prověrky se budou opírat zejména o srovnání výsledků Temelína s bezpečnostními normami MAAE a zahraniční praxí. Tým MAAE nyní zpracoval dokument, který po dopracování a posouzení pracovníky agentury ve Vídni předloží české vládě.

Oba bloky jihočeské elektrárny, které jsou ve zkušebním provozu, pracují nyní na sto procent. Výkon obou turbogenerátorů se tak pohybuje kolem 1000 megawattů.

Prezident Václav Klaus si myslí, že vláda by o stíhačkách pro českou armádu měla rozhodnout v dohledné době. Předejde tak spekulacím a nejrůznějším výrokům z jakékoli strany, která o dodávky letounů usiluje, řekl dnes Klaus novinářům. Ostrá slova amerického velvyslance Craiga Stapletona na adresu návrhu, aby ČR zakoupila stíhačky gripen od švédsko- britského konsorcia, ale nechtěl komentovat. "Já sám jsem výrok nečetl, neslyšel," řekl prezident. Přimlouvá se však za to, aby vláda co nejdříve stíhačky vybrala, protože poté již nebude prostor pro spekulace a různé výroky. "Já bych si jako prezident přál, aby toto vláda ukončila, aby dala jasné stanovisko. Já myslím, že si všichni oddechnou," řekl Klaus.

Značnou pružnost názorů na nadcházející stěžejní jednání o evropské ústavě předváděl ve středu v Bruselu český premiér Vladimír Špidla. V rozhovorech s novináři odmítl definovat přesné české záměry s tím, že vyjednávací pozice se bude vyvíjet podle průběhu summitu. Česko má podle něj veliký zájem na úspěšném výsledku a bude se o něj snažit; pokud by nenastal, bude to prohra, nikoli však tragédie. "Je větší pravděpodobnost, že dohoda bude uzavřena, než že by nebyla. A když uzavřena nebude, bude se jednat dále. Evropa má dlouhé dějiny a prodloužení nějakého jednání ještě není krizí," řekl skupině novinářů. Uznal ovšem, že takové vyústění by vyvolalo "vážnou situaci", a popřel, že by Praha dávala přednost pokračování podle niceské smlouvy. Ústava připravená Konventem znamená jednoznačně "pozitivní posun".

Na rozdíl od řady zemí, které jasně stanovily "červené čáry", za které nehodlají jít, udržuje Česko ve Špidlově podání mlhavou nejasnost. Premiér bruselským médiím ani nepopsal mandát, na kterém se vláda v neděli večer dohodla; řekl, že chce být konstruktivní a prosazovat politickou vůli ke kompromisům "V okamžiku, kdy jdete do jednání se zřetelně vyjádřenou strategií, jste mnohem slabší," vyložil s tím, že nehodlá předem vyhlašovat žádné limity. Několikrát zasadil nadcházející zkoušku do historického kontextu. "Není tak důležité, zda se udělá velký nebo malý krok. Hlavní je, zda se koncepce (evropské integrace) upevní nebo oslabí."

Nepříznivě reagoval Špidla na hrozby Německa, Francie, Belgie a dalších zakládajících členů EU, že pokud se nepovede dohoda v pětadvaceti, unie se rozloží a integračně naladěné země vytvoří "pevné jádro", které bude pokračovat. Takový vývoj není podle něj v ničím zájmu. "Neexistuje žádný evropský stát, včetně Německa, který by mohl ovlivňovat řešení globálních problémů," podotkl. "Proto jsme toho názoru, že integrace má pokračovat. Intenzivní sázka na dvourychlostní Evropu není podle mě v zájmu žádné evropské země." Na okraj poznamenal, že Česko je už tak jako tak "tisíc let jádrem Evropy".

Také v projevu k belgickému Královskému institutu mezinárodních vztahů Špidla označil za "překonanou" myšlenku Evropské unie "a la carte", z níž by si každý vybíral, co by chtěl. Usoudil, že i v rozšířené EU se může naprostá většina zemí podílet na všech aktivitách. "Měli bychom se snažit zachovat maximální úroveň evropské soudržnosti a v budoucnosti ji ještě zvyšovat."

V rozhovoru s českými novináři však vyjádřil pochopení pro úzkost a frustraci zakládajících členů EU, kteří se takto vyjadřují. "Ty státy, které mají za sebou 50 let Evropy, ji prožívají jako vysokou hodnotu a mají samozřejmě obavy, že by mohlo dojít k nějaké její destrukci nebo oslabení." Tyto obavy jsou do značné míry přirozené a je třeba je chápat. "Uvědomme si, že země, které souhlasily s rozšířením, prožívají zásadní změnu. Vyšly ze stabilizovaného systému, který jim roky přinášel zřetelný prospěch, a rozhodly se umožnit podíl na své prosperitě ostatním." Podle Špidly je třeba ocenit, že se "patnáctka" nadále bude dělit s nováčky o svůj blahobyt - skoro všichni dosavadní členové na ně budou přispívat.

Ještě než se sešel s předsedou EK Romanem Prodim k první výměně názorů o tom, jak a případně koho má Česko jmenovat prvním komisařem, vypočítal Špidla "parametry" tohoto člověka, jak jsou běžné v EU. Měl by to podle něj být člen vlády nebo bývalý člen vlády, případně vysoký státní úředník, v každém případě "uznávaná osobnost s politickými zkušenostmi na nejrůznější úrovni. Technické kvalifikace (jazyky) jsou samozřejmé." Přiznal, že takové osoby jsou vytipovávány, jedná se s nimi a od některých už má souhlas, že "by do toho šly".

Nastávající matky v těžké životní situaci možná v budoucnu získají možnost porodit své dítě utajeně a přitom v nemocnici, tedy s nezbytnou zdravotní péčí. S touto novinkou počítá lidovecký návrh, který ve středu sněmovna propustila do další fáze projednávání. Novela zákona ale zároveň čelila kritice řady poslanců, kteří jí vytýkali právní nedostatky.

Těhotná žena by podle návrhu zdravotnickému zařízení sdělila své osobní údaje, které by ministerstvo zdravotnictví vedlo ve zvláštním registru. Jméno matky by nebylo uvedeno ani v rodném listu novorozence, její osobní data by ale lékařům v případě potřeby pomohla například při stanovení diagnózy a léčbě dědičných chorob dítěte.

Autoři chtějí novelou omezit případy, kdy žena v těžké situaci, třeba kvůli strachu z reakce okolí či neúnosným sociálním podmínkám, volí potrat a v extrémním případě i usmrcení dítěte. "Jsme přesvědčeni, že takto budou ročně zachráněny desítky, možná stovky dětí," uvedli autoři v předkládací zprávě. Kritici novely ve středu autory chválili za "dobrou myšlenku" ale tvrdili, že její provedení je špatné. Upozorňovali na to, že podle mezinárodní úmluvy má dítě například právo znát své rodiče a právo na zachování totožnosti. Také vláda se postavila proti tomuto lidoveckému návrhu, i když ho označila za podnětný. Novela ale podle kabinetu zcela opomíjí například práva otce dítěte.

"Právo (dítěte) neskončit v popelnici má být vždycky na prvním místě," oponovala těmto výtkám Eva Dundáčková z ODS. Také jeden z autorů novely Josef Janeček (KDU-ČSL) varoval před tím, aby důraz na soulad s různými úmluvami a předpisy nezvítězil nad zdravým rozumem. Hlasování však naznačilo, že novela možná dozná řady změn, šanci na schválení má ale slušnou.