Zprávy

Prudký vítr, který se v sobotu před polednem přehnal přes Prahu, za sebou zanechal nejen zlomený vánoční strom na Staroměstském náměstí, ale také škody v jiných částech metropole. Konkrétně dvě poničené střechy, spadlé lešení a vyvrácený strom. Zatímco na Staroměstském náměstí byli čtyři lidé zraněni, na ostatních místech Prahy se nikomu nic nestalo. Jeden strom spadl kvůli větru také v Brně, naopak středním Čechám se jeho řádění vyhnulo. Mluvčí pražských hasičů Václav Hladík ČTK řekl, že v Praze museli hasiči zasahovat kvůli větru nejen na Staroměstském náměstí poblíž centra, ale také na dalších čtyřech místech.

Klidněji bylo ve středních Čechách a Brně. Středočeským hasičům vítr větší práci nepřidělal. Mluvčí hasičského záchranného sboru Ladislav Křivan řekl ČTK, že zatím nikdo nehlásil žádnou zvláštní událost. Větší práci neměli ani brněnští hasiči. Podle operačního důstojníka odklízeli jen jeden spadlý strom, který nezpůsobil žádnou škodu.

Nárazy větru, které postihly část území České republiky, souvisejí s tím, že přes území státu přechází od severu studená fronta, za kterou proniká studený vzduch. Meteorologové předpověděli, že severozápadní vítr bude dosahovat rychlosti 29 až 47 kilometrů za hodinu, v nárazech a na hřebenech hor 90 až 108 kilometrů za hodinu. Déšť má přecházet ve sněžení, po celém území bude hrozit náledí.

Česká republika bude v příštím roce hospodařit se schodkem 115 miliard korun. Zákon o státním rozpočtu na rok 2004 schválila Poslanecká sněmovna. Příjmy budou 754 miliard korun a výdaje 869 miliard korun. Zákon, který vychází z reformy veřejných financí, ještě musí podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Ministr financí Bohuslav Sobotka po schválení řekl, že je velmi spokojen. "Rozpočet dopadl přesně tak, jak vláda očekávala," uvedl. Schodek označil za nízký a upozornil, že bez reformy veřejných financí by deficit činil asi 180 miliard korun. V roce 2004 podle ministra poroste ekonomika, bude nízká inflace a porostou reálné mzdy. Zadlužování státu je pod kontrolou, v dalších letech chce vláda usilovat o ještě nižší schodky, řekl Sobotka. Na rok 2005 však ministerstvo financí předpokládá schodek 114 miliard korun.

Podle Davida Marka z Patria Online nemá příliš smysl upínat se na schodek pro příští rok 115 miliard korun. Některé příjmy, s kterými vláda příští rok počítá, jsou totiž nejisté. "Na jedné straně jsou zde urychlené a nejisté platby za UMTS licence a deblokace zahraničních dluhů, na straně druhé stará známá písnička v podobě úhrady ztrát ČKA," řekl ČTK. Také některé reformní zákony, které zvyšují příjmy a snižují výdaje, ještě nejsou zcela schválené, dodal.

Podle Markéty Šichtařové z Volksbank navíc zkušenosti ukazují, že schválený rozpočet je víceméně nezávazný. "Stačí jen nepatrně se zmýlit při prognóze výkonu ekonomiky a rozpočet nebude splněn," řekla. Podle ní je proto reálné, že ani v příštím roce se naplánovaný deficit nepodaří splnit.

Od Nového roku se mají snížit snížit daně podnikům, zvýší se však spotřební daně a u řady výrobků a služeb i daň z přidané hodnoty. Stát tak chce na daních vybrat o 29 miliard korun více. Příští rok také podraží cigarety, alkoholické nápoje, nafta a benzin. Lidé zaplatí více i za telefony, internet, čistírny, holiče, právníky a některý nábytek. Levnější by mohly být káva, čaj a některé cukrovinky.

Poslanci schválili téměř všechny pozměňovací návrhy rozpočtového výboru. Ministerstvo školství tak například přijde o 150 milionů korun na vysoké školy. Většinu ze stovek dalších změn poslanci zamítli, výjimku tvořily některé návrhy poslanců vládní koalice. Z návrhů, které předložily kraje a obce, neprošel téměř žádný. Poslanci i kraje většinou žádali o peníze na opravy sportovních areálů, škol, školních jídelen, tělocvičen, pečovatelských domů, nemocnic a o dotace na kulturu.

Rozpočet byl od počátku sestavování vystaven kritice téměř ze všech stran. Státní úředníci chtěli vyšší platy, odbory požadovaly více peněz na řešení nezaměstnanosti a na zemědělské dotace, dalších prostředků se dožadovaly i vysoké školy. Více peněz chtěla po ministerstvu financí téměř všechna ministerstva a kraje.

Ekonomové by naopak škrtali více a volali po radikálnější reformě. Podle nich dosavadní reforma spíše zastavuje růst schodků, než aby je nějak výrazně snižovala. I slabší reforma je však podle nich lepší než žádná. Podle analytika Raiffeisenbank Ivo Nejdla se veřejný dluh ČR po roce 2006 vyšplhá až na bilion korun. Marek uvedl, že stát zaplatí jen v příštím roce za úroky z dosavadních dluhů asi 31 miliard korun.

Součástí deficitu je i ztráta České konsolidační agentury 19 miliard korun. Konečný schodek ještě mohou v příštím roce ovlivnit nečekané příjmy nebo výdaje. Mohl by například padnout konečný verdikt ve sporu mezi státem a japonskou bankou Nomura. Přestože se obě strany žalují o mnoho miliard, rozpočet s žádnými příjmy ani výdaji nepočítá.

Vládní reforma veřejných financí by měla měla v příštích třech letech ušetřit přibližně 200 miliard, a snížit tak roční deficit ze sedmi na čtyři procenta hrubého domácího produktu. K tomu, aby Česko mohlo přijmout euro, se však musí podíl ročního schodku na HDP snížit ještě o další procento. Letos bude státnímu rozpočtu chybět přibližně 123 miliard korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka již dříve prohlásil, že Česká republika nebude mít vyrovnaný rozpočet nejméně do roku 2010.

Prezident Václav Klaus uzavřel návštěvu Švédska cestou do města Kiruna, ležícího necelé dvě stovky kilometrů za polárním kruhem. Zavítal do nejproslulejšího hotelu v zemi, jímž je Ishotellet neboli Ledový hotel. Ten se od roku 1989 pokaždé v prosinci otevírá v městečku Jukkasjärve a stojí tam zhruba do května, kdy opět roztaje. Jeho nespornou výhodou je, že se v něm postaví tolik pokojů, kolik hostů si je v průběhu roku zarezervuje. Prezident Klaus si jednu takovou ložnici prohlédl; jako celek je však hotel teprve ve výstavbě.

Český prezident také v Kiruně "sfáral" do největšího dolu světa na železnou rudu. Ta se tam v současnosti těží v hloubce 775 metrů. Samotné šachty vedou do hloubky až tisíc metrů, ke strojům ale vozí horníky autobusy nebo auta po silnicích, zčásti asfaltových, kterých je v podzemí na 400 kilometrů. Stejným způsobem vjel do dolu i prezident Klaus s doprovodem, v hloubce 300 metrů pod zemí pak pro něj hostitelé uspořádali oběd.

Klaus před přijetím místními představiteli v radnici navštívil mohutný dřevěný červený kostel připomínající tradiční laponskou chýši. Laponci, kteří se od statných bělovlasých Seveřanů liší drobnější postavou a tmavší pletí, se nyní místo kočovného způsobu života věnují spíše uspokojování poptávky turistů po nejrůznějších suvenýrech. Případně přestavují svá obydlí jako živoucí muzea, o čemž se rovněž prezident mohl přesvědčit. Klaus také využil možnosti svést se na saních tažených losem, jak ostatně podle místních tradic brzy udělají všichni "Santa Klausové". Měl však poněkud smůlu - zvíře nebylo na začátku sezony v dobrém rozmaru, nechtělo příliš táhnout a krátký okruh dokončilo jen po značném pobízení vozkou.

Podporu malým a středním podnikatelům má poskytovat nově zřízená Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Vznikne sloučením nynějších tří agentur, čímž se vytvoří předpoklady pro využívání peněz z fondů Evropské unie podle jejích pravidel. Umožnit to má poslanecká novela zákona o podpoře malého a středního podnikání, kterou bez problémů schválil Senát. Nová agentura bude podporovat podnikatele podle programů schválených vládou, bude poskytovat investiční pobídky a bude podřízena ministerstvu průmyslu a obchodu. Nová agentura nahradí Agenturu pro rozvoj podnikání, Českou agenturu pro zahraniční investice CzechInvest a Agenturu pro rozvoj průmyslu České republiky CzechIndustry.

Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban již dříve uvedl, že cílem tohoto kroku je efektivněji spravovat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie a učinit tyto instituce transparentnějšími směrem k domácím podnikatelům. To podle něj znamená zjednodušit přístup k informacím a usnadnit provádění jednotlivých projektů. "A samozřejmě je to i krok k racionalizaci celé této správy," dodal Urban. Vytvoření jedné agentury nebude podle ministra znamenat nárůst počtu úředníků. Z rozpočtu dal stát loni na podporu podnikání 3,8 miliardy Kč, o osm procent více než v roce 2001. K podpoře podnikatelů v roce 2002 významně přispělo podle ministra i 312 milionů korun z prostředků Phare a 347 milionů korun z úvěru od německé banky Kreditanstalt für Wiederaufbau.