Zprávy

Získat ve volbách do Evropského parlamentu dvanáct procent hlasů - to by Unie svobody-DEU považovala za úspěch. I když se preference této vládní strany nyní pohybují pod pětiprocentní hranicí nutnou ke vstupu do parlamentu, unionisté si vůbec nepřipouštějí, že by v příštím roce v historicky prvních českých eurovolbách propadli. Unionisté si na svém sjezdu v Hradci Králové zvolili jako jedničku své kandidátky senátorku Helenu Rögnerovou, které dali přednost před bývalým prezidentským kancléřem Karlem Schwarzenbergem. "Je to pro mě obrovská výzva a obrovský závazek. Udělám vše pro to, aby společná kandidátka uspěla a dokázala oslovit co nejširší spektrum voličů," řekla Rögnerová po skončení sjezdu. Za hlavní cíl považuje lidem vysvětlit, že EU je pro Českou republiku výzva, ne žádný strašák, a přesvědčit je, aby k volbám vůbec přišli.

Předseda strany Petr Mareš připomněl, že strana se snaží získat nové voliče pomocí komunikační strategie Agenda 12. A právě číslovka v názvu symbolizuje vytýčený cíl strany. "My jsme si touto komunikační strategii vyhlásili číslo, které je pro nás úspěchem, a tím je 12," uvedl Mareš. Neznamená to však podle něj, že méně než 12 procent hlasů by bylo automaticky volebním neúspěchem. Vicepremiér označil dvoudenní shromáždění za úspěšné. I když sobotu poznamenal avizovaný odchod šéfa platformy DEU Ratibora Majzlíka a jeho příznivců ze společného svazku s Unií svobody, sjezd podle Mareše i závěrečného usnesení úspěšně završil integraci obou pravicových stran. Delegáti sjezdu zavázali vedení, aby prosazovalo snížení daně z přidané hodnoty ze současných 22 na 18 procent či společné zdanění manželů.

Ministr vnitra Stanislav Gross chce navrhnout německé straně, aby policie obou zemí spojily síly k vyřešení otázky dětské prostituce. Na přelomu roku by měl Prahu navštívit spolkový ministr vnitra Otto Schily. "Hlavním tématem bude dětská prostituce," řekl Gross v Chebu na krajské konferenci ČSSD. Dodal, že výsledkem schůzky by měla být dohoda o společném postupu spolkových bezpečnostních orgánů a české policie. "Je třeba, aby dokázaly nezpochybnitelně a autoritativně zmapovat tento problém. Bude-li z čeho vyvodit trestní odpovědnost, bude vyvozena," řekl ministr. "Je žádoucí, aby byl problém řešen. I kdyby se jednalo o jeden jediný případ, jde o jeden z nejodpornějších činů," dodal.

Spolupráce bezpečnostních složek obou zemí se bude opírat o česko-německou smlouvu o pomoci ve věcech trestních. "Právní rámec dává prostor, aby vedle sebe mohly efektivně působit české a německé bezpečnostní složky," řekl ministr. Spolupráci konkretizovat ale odmítl. "Pokud chceme tu věc účinně zmapovat a řešit, nemůžeme konkrétní postup dopředu avizovat," řekl.

Mediální kampaň kolem dětské prostituci v česko-německém pohraničí rozvířily informace zveřejněné v publikaci německé nevládní organizace Karo. Ta označila Chebsko za ráj pedofilů. Informace o stovkách dětí nabízených v pohraničí k prostituci česká policie i radnice příhraničních měst a obcí označily za přehnané. Konkrétní příklady dětské prostituce se zatím nepodařilo najít ani řadě zahraničních žurnalistů, kteří v uplynulých dnech Chebsko navštívili. Nejnověji situaci v Chebu a okolí zkoumali tento týden přímo pracovníci odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra. Podle Grosse je třeba problém dětské prostituce řešit v každém případě, i když se důkazy o dětské prostituci nenajdou. "Chceme jméno České republiky v zahraničí očistit," řekl. "Česká republika se nemusí skrývat a může hrát otevřeně, pokud partneři budou seriozní. A já spolkovému ministru vnitra plně důvěřuji," řekl.

Američané respektují rozhodnutí komise odborníků, která doporučuje české vládě k pronájmu švédsko-britské vojenské letouny Gripen, ale nevzdávají zápas o dodávky svých letounů F-16 nebo F-18. "Musíme respektovat rozhodnutí komise," řekli ve Washingtonu ČTK představitelé jedné z agentur Pentagonu, která má na starosti odbyt amerických vojenských letounů do zahraničí. Nepřejí si však být jmenováni. Na dotaz, zda považují nynější české výběrové řízení za transparentní, uvedli, že neznají přesně kritéria, podle nichž se komise rozhodovala. Nicméně zmínka o neprůhlednosti po celou dobu rozhovoru nepadla. Právě údajná neprůhlednost rozhodování v minulosti odradila Američany a další zájemce v prvním výběrovém řízení na nákup vojenských letounů, který vyhlásila vláda Miloše Zemana. Vláda tehdy rozhodla, že Česká republika si pořídí stíhačky Gripen, ale povodně a patrně i tlak ze zahraničí nákup zhatily. Američané se nyní spoléhají na to, že rozhodovat bude nakonec vláda. Američtí činitelé jsou proto ve vyjadřování svých názorů opatrní a neřeknou nic, co by se mohlo vykládat jako přímý tlak na vládu, která má rozhodnout do konce roku. "Musí být vzaty v potaz všechny faktory," řekl pouze jeden z pracovníků agentury.

Zástupce velvyslance Spojených států v České republice Kenneth Hillas však rozhlasové stanici BBC řekl, že českou vládu čeká strategické rozhodnutí o tom, jaký druh partnerství si zvolí v otázkách vzdušné obrany pro příští generace. "Není to otázka Ameriky proti Evropě, jde o to, zdali strategická budoucnost České republiky bude spojena s rodinou Severoatlantické aliance, nebo zamíří jiným směrem," uvedl. Podle Hillase by mohli odborníci Pentagonu při případné argumentaci zpochybnit kompatibilnost švédských Jas-39 Gripen s požadavky vzdušných sil NATO.

Mezi důležité faktory Američané řadí návaznost případně pronajatých stíhaček F-16 či F-18 na nyní vyvíjený letoun F-35, který chtějí dodávat spojencům výhledově od roku 2012. "Je zapotřebí mít na paměti dlouhodobé cíle," řekl ve Washingtonu další z pracovníků agentury amerického ministerstva obrany.

Předseda sněmovního zahraničního výboru, poslanec ČSSD Vladimír Laštůvka, je na internetových stránkách ministerstva vnitra evidován jako spolupracovník bývalé Státní bezpečnosti (StB). Česká televize uvedla, že podle databáze byl Laštůvka nejprve kandidátem na informátora a poté informátorem StB. Poslanec však spolupráci s StB vylučuje a naopak se považuje za aktivního odpůrce komunistického režimu. Laštůvka, u jehož příjmení chybí kroužek na u, na seznamu figuruje pod krycím jménem Vladimír. Datum narození se shoduje. Poslanec kontakty s StB připouští, ale pouze jako důsledek svého působení ve studentském hnutí. Televizi řekl, že StB vedla kontakty s každým, kdo byl nějakým způsobem aktivní. V roce 1965, kdy studoval na ČVUT, byl s Laštůvkou podle databáze ve styku druhý odbor bezpečnosti, zaměřený na mládež a studentstvo. Laštůvka však podle televize tvrdí, že má negativní lustrační osvědčení. V polovině devadesátých let prý navíc městský soud rozhodl, že byl evidován neoprávněně.

Podle předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly není zveřejnění Laštůvkova jména v této souvislosti příliš věrohodné. "Takovéto seznamy považuji většinou za velmi sporné, až odporné, a nebudu se tím zabývat," řekl premiér České televizi.