Zprávy

Termín odchodu elitního výsadkového praporu z Chrudimi, s nímž počítá návrh reformy armády, se oproti původnímu zhruba o rok odsunul. Výsadkáři by měli v Chrudimi zůstat do roku 2005 či 2006. Tento odklad však podle místostarosty Chrudimi Petra Řezníčka neřeší podstatu problému. Odchod výsadkářů bude mít podle něj negativní ekonomický dopad na město, armádě, tedy státu, však úspory nepřinese. "Nikdo nám například nevysvětlil, jakou logiku má stěhování posádky ze základny, do níž armáda v minulých letech investovala miliony, na místo, kde se bude zázemí opět nákladně budovat. Je nelogické a hlavně neekonomické, aby jednotka speciálního určení byla odstěhována od letiště, z něhož se může v krátkém čase přesunout do zahraničí," řekl ČTK místostarosta.

"Rozhodnutí o jejich odchodu z Chrudimi postrádá veškerou logiku. Pokud jsou u nás politická rozhodnutí podpořena ekonomickými argumenty, musí vláda nebo parlament, které budou o reformě v konečné fázi rozhodovat, hodit stopku," dodal. Aleš Opata, velitel 4. brigády rychlého nasazení, jejíž součástí výsadkový prapor je, jeho názor ani návrh reformy nekomentoval. "Pro mě je fakt, že výsadkáři v Chrudimi zůstávají minimálně další dva roky," řekl ČTK.

Bývalý prezident Václav Havel by měl převzít dvě nejvyšší státní vyznamenání v úterý 14. října. Řády Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka, které mu letos na jaře propůjčily obě komory parlamentu, má obdržet v Rytířském sále Valdštejnského paláce - sídla Senátu. Doporučil to senátní organizační výbor.

Na slavnostní shromáždění 14. října mají být pozváni mimo jiné poslanci, senátoři a Havlův nástupce Václav Klaus. Byla by to jeho první návštěva budovy parlamentu poté, kdy byl letos na konci února zvolen hlavou státu.

Normálně tato ocenění uděluje a propůjčuje prezident republiky vždy 28. října a 1. ledna. Dělá to na základě svého rozhodnutí, nebo na návrh sněmovny, Senátu a vlády. K jejich návrhům ale přihlížet nemusí. Výjimkou je oceňování exprezidentů, jimž mohou nejvyšší státní vyznamenání doživotně propůjčit Poslanecká sněmovna a Senát.

Čeští kantoři učí podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) méně hodin než jejich kolegové v jiných zemích, odboráři však tvrdí, že jejich pracovní vytížení je stejné. Často prý zajišťují činnosti, které jinde učitelé nedělají. ČTK to potvrdili i další odborníci.

Menší počet hodin odpovídá i nižším platům českých učitelů ve srovnání s kolegy ve světě. Vzhledem k pracovnímu vytížení mají ale právo volat po vyšších platech, řekl ČTK místopředseda školských odborů Jiří Valenta. Údaje o pracovním vytížení poskytuje podle odboráře průzkum EU, který byl zpracováván jinou metodikou. Podle Valenty je studie OECD, která pouze srovnává počty hodin bez bližšího výzkumu, zavádějící.

Předseda školské komise sněmovny Walter Bartoš (ODS) i předseda Asociace základních škol Karel Bárta uznávají, že čeští kantoři učí méně. Poznamenávají však, že mají mnoho povinností navíc, které jinde v zahraničí učitelé neznají. Oba se shodli na tom, že pedagogové by mohli učit víc, pokud by nedělali dozor a nebyli zatěžováni administrativou.

Český výrobce autobusů Karosa chce letos na Slovenku prodat 110 až 120 vozů a udržet si tak nejméně 50procentní podíl na zdejším trhu. Karosa předpokládá, že z tohoto počtu bude zhruba 60 procent meziměstských autobusů, asi 22 procent linkových a 18 procent vozidel pro městský provoz. Novinářům to ve středu na autosalonu v západoslovenské Nitře řekli představitelé společnosti.

"Již několik se držíme na Slovensku s podílem kolem 50 procent a letos bychom rozhodně pod 50 procent klesnout nechtěli," řekl ČTK obchodní ředitel Karosy Petr Rusek. Celkový prodej Karosy by se podle Ruska měl v příštím roce "výrazně zvednout". Společnost totiž předpokládá vstup na nové trhy - zejména do Polska. Autobusy z Vysokého Mýta se podle zástupců firmy dobře prosazují na trzích Evropské unie. Například ve Francii Karosa prodala až 68 procent ze všech školních autobusů, rozvíjí se také export do Itálie, Německa, zemí Beneluxu a první Karosy je možné vidět například ve Švýcarsku.

Tradiční český výrobce autobusů Karosa je součástí holdingu Irisbus, jehož jediným vlastníkem je od prosince loňského roku společnost Iveco. Karosa se součástí holdingu stala v roce 1993 díky privatizaci firmou Renault. Irisbus je druhým největším producentem autobusů v Evropě, jeho tržní podíl přesahuje 25 procent a ročně vyrobí zhruba 10.000 autobusů. Karosa letos do zahraničí vyvezla přibližně 71 procent své produkce.