• Evropský den bez aut: stovky evropských měst uzavřeny automobilům
    22.9.2003

    Evropského dne bez aut, kterým v pondělí vyvrcholil Evropský týden mobility, se zúčastnilo více než 600 měst ve 20 evropských zemích. Městská centra byla většinou zcela uzavřena automobilům, které například v londýnských ulicích vystřídali herci a divadelní představení.

    Evropský den bez aut se letos podruhé konal i v České republice. Jeho hlavním cílem je upozornit na problematiku automobilové dopravy a nabídnout lidem ekologičtější způsoby přepravy. K tomu chtěl dnes přispět i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který nejprve z Úval u Prahy do hlavního města přicestoval vlakem a další zhruba dva kilometry k Úřadu vlády pak zvládl na kole. "Za dva tři roky takhle pojede polovina vlády," řekl novinářům s tím, že každá věc musí mít své průkopníky.

    K Evropskému dni se letos připojilo celkem 13 českých měst, která uzavřela městská centra pro automobily, a pět dalších akci oficiálně podpořilo. Jedním z nich byla i Kroměříž. Kroměříž společně se Vsetínem také podepsaly Chartu 2003, v níž se obě města zavazují k pořádání akcí zlepšujících bezpečnost v dopravě.

    Vznik Evropského dne bez aut iniciovala Evropská komise v roce 2000. Loni jako novinku podpořila i iniciativu evropských nevládních i vládních organizací a týden od 16. září do 22. září stanovila jako Evropský týden mobility. V České republice se navíc koná každoročně 19. září český Den bez aut, který organizace Děti Země letos uspořádala již po jedenácté.
    Autor: Herbert Brynda

  • Evropská komise hodnotí návrh české reformy pozitivně jako krok správným směrem
    22.9.2003

    Jako "opatrně optimistické" popisuje Evropská komise své hodnocení vládního návrhu české reformy veřejných financí. Považuje ji za první krok k jejich konsolidaci, jen velmi opatrně ale komentuje šanci reformy na schválení parlamentem i na případný příznivý vliv na ekonomickou situaci.

    Komise se domnívá, že česká vláda správně koncipuje reformu o dvou částech, jež se rovnovážně týkají rozpočtových příjmů i výdajů. Volí tak těžší cestu; snazší by zajisté bylo pouze zvýšit daně. Debata v politické rovině a mezi sociálními partnery ukázala, že existuje jisté pochopení pro takový postup.

    V daňové části návrhu komise vítá především nové zákony o dani z přidané hodnoty a o spotřebních daních, které znamenají definitivní sladění se směrnicemi EU. Po prezidentském zamítnutí se tudíž s napětím očekává jejich osud. Pokud neprojdou, bude mít Česko sedm měsíců před vstupem jeden černý puntík navíc na seznamu nesladěné legislativy.

    Daně z příjmů a z nemovitostí právo EU neupravuje, takže ani hodnocení navržených změn není podrobné. "Vidíme snahu uspokojit významné ekonomické aktéry, tedy podniky, a zároveň zajistit větší tok příjmů do státní pokladny," podotkl expert EK. Podle znalců by zdanění podniků mělo začít klesat od evropské špičky směrem k průměru, což by mělo pomoci jejich konkurenceschopnosti.

    Naopak daňové zatížení statisíců příslušníků svobodných profesí bude jen spravedlivé, protože jejich situace byla "až příliš příznivá". Nebylo by divu, kdyby tito samostatně podnikající lidé protestovali; nová situace ale posune ČR ke standardu aplikovanému v zemích EU.

    V oblasti sociálních výdajů Praha podle EK vyslyšela opakované pobídky, aby se hluboce zamyslela nad podobou a logikou důchodového, nemocenského a sociálního systému. Navrhované úpravy nejdou dost daleko, lze je ale považovat za první etapu na této cestě. Svědčí to o snaze přemýšlet o skutečných prioritách a orientovat sociální zabezpečení na potřebné vrstvy obyvatelstva, protože plošné uspokojování všech si stát nemůže dovolit. Konkrétní opatření EK ovšem nehodnotí, protože v této oblasti nemá kompetence.

    Navrhovaná česká opatření se podle ní podobají postupu některých chudších zemí EU a také tomu, co se doporučuje dalším státům unie - soustředit státní výdaje v rámci přerozdělování na slabé vrstvy obyvatelstva a zabránit tak tomu, aby "stát blahobytu" dusil samotný stát. EK oceňuje, že bolestná debata na toto téma jde v Česku na dřeň problémů, aniž by vyvolávala zásadní sociální konflikt.
    Autor: Herbert Brynda

  • Mlynář: Jednou z variant privatizace Telecomu je prodej minority
    22.9.2003

    Česká vláda uvažuje o tom, že v Českém Telecomu prodá pouze menšinový podíl, přestože má ve firmě většinu. Pokud by se ale nenašli zájemci o celý nabízený balík, v úvahu by připadal i prodej mobilní odnože Eurotel bez Telecomu. Britskému ekonomickému listu Financial Times to řekl ministr informatiky Vladimír Mlynář.

    Podle pondělního vyjádření Mlynářovy mluvčí Kláry Volné nejsou však tyto informace reakcí ministra na páteční oznámení TelSource o záměru prodat svůj 27procentní podíl v Telecomu, ale pochází ze zhruba 14 dní starého rozhovoru ministra Mlynáře pro britský list. Poslední krok TelSource podle ní ministerstvo analyzuje a zatím se k němu nebude vyjadřovat.

    Ministerstvo informatiky chce podle listu vládě navrhnout celkem tři možnosti řešení. Buď prodat celých 51 procent akcií Telecomu, nebo pouze menší část, nebo zprivatizovat jen Eurotel a Telecom si ponechat. Podmínkou ale zůstane, aby zájemci o privatizaci byli spojeni se strategickým investorem, například s některou firmou z odvětví telekomunikací, a nejen s finanční společností. Prodej obou firem zvlášť a ve stejnou dobu podle Mlynáře není na pořadu dne.

    Ministr řekl, že vláda je připravena v příštím roce privatizovat a jednat, přičemž o strategii bude informovat do konce roku. Nejdříve ale musí být o podíl v Telecomu zájem. To by se ale mohlo ukázat jako závažný problém, protože Mlynář sám přiznal, že "zástupy zájemců" zatím nevidí.

    Mlynář by chtěl, aby byl Telecom zprivatizován příští rok, nechce však vládu přemlouvat k vypsání tendru, do kterého by se nikdo nepřihlásil. Už na konci loňského roku mohlo Telecom za asi 1,82 miliardy dolarů získat konsorcium Deutsche Bank a TDC, avšak z kontraktu sešlo kvůli postoji konsorcia TelSource. To chtělo za svůj menšinový podíl získat stejnou částku jako vláda.

    TelSource je bývalým strategickým partnerem vlády a má zhruba 27 procent akcií Telecomu. Jejich společná dohoda vyprší příští rok, což by mohlo privatizaci podle Mlynáře zjednodušit. Šance na prodej Telecomu jsou už ale větší, protože se jednak zlepšil stav globálního telekomunikačního sektoru, jednak má Telecom plnou kontrolu nad mobilní odnoží Eurotel.
    Autor: Herbert Brynda

  • Školští odboráři zvažují stávku i petice za zvýšení platů
    22.9.2003

    Českomoravský odborový svaz pracovníků (ČMOS PŠ) znovu zvažuje protesty za zvýšení platů zaměstnanců škol. Po zářijové denní stávce uvažují okresní odborové organizace o peticích, ale i vícedenním protestu. Předsednictvo školských odborů by mělo v polovině října rozhodnout, jakým způsobem budou dál postupovat, řekl v pondělí novinářům předseda odborů František Dobšík.

    Vláda v polovině září nepřidala při schvalování rozpočtu peníze na zvýšení mezd pracovníků školství. Kabinet měl podle odborářů dostatek prostoru na přerozdělení peněz tak, aby měl více na svou prioritu - školství. Podle Dobšíka odbory sice vnímaly, že vláda přidala vysokým školám, na druhou stranu ale čekaly, že se podobným způsobem zachová i k regionálnímu školství.

    Místopředseda odborů Jiří Valenta řekl, že vláda ukázala při rozdělování 11 miliard korun své skutečné priority. Kromě vysokých škol přidala zemědělcům a dopravě. Než o konečné podobě rozpočtu bude rozhodovat parlament, mají odboráři ještě dostatek času na to, aby působili na poslance a přesvědčili je, že je třeba školství přidat, podotkl Dobšík.

    Pokud by se rozhodli k protestním akcím, chtěli by je uskutečnit ještě před konečným schválením rozpočtu poslanci.

    Pracovníci školství kvůli vládní reformě veřejných financí, která pro mnohé z nich znamená meziroční pokles příjmů, stávkovali už 1. září. Zavřeno zůstalo kolem 3000 škol.
    Autor: Herbert Brynda

  • Musílková: Půjčka s garancí státu finanční problémy VZP nevyřeší
    22.9.2003

    Půjčka 1,5 miliardy, za niž by převzal garanci stát, nevyřeší problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Podle její ředitelky Jiřiny Musílkové umožní pouze překlenout období, kdy budou pojišťovně chybět dvě miliardy, jež na jaře vyplatila lékařům dopředu a nyní je musí do systému vrátit.

    Na státní garanci pro VZP se dohodla o víkendu ministryně zdravotnictví Marie Součková a premiérem Vladimírem Špidlou. VZP však nemá jisté ani tyto peníze, protože garanci kromě kabinetu musí schválit také sněmovna.

    "I kdybychom si půjčku vzali, jenom nahradíme dvě miliardy, které se musejí vrátit. Nedostatek finančních prostředků to nevyřeší," uvedla v pondělí Musílková. Podstatné podle ní je dosáhnout rovnováhy příjmů a výdajů. S tím souvisejí zásahy do sítě nemocnic a další koncepční kroky.

    Musílková připomněla, že výdaje na péči rostou o devět až 11 procent ročně, příjmy však jen o tři až pět procent. Průměrné náklady na pojištěnce rovněž rostou, v roce 2000 činily ve skupině 80 až 84 let 26.000 korun za rok, loni 38.000. Stát za své pojištěnce přitom platí měsíčně jen 467 korun.

    VZP očekává letos osmimiliardový propad v hospodaření. Přitom jí na pojistném dluží státní podniky 17 miliard. K nim se nemůže dostat, protože podniky zkrachovaly nebo jsou v konkurzu. Celkem chybí v systému zdravotního pojištění 25 miliard.

    Součková navrhuje, aby tři miliardy dluhu odkoupila konsolidační agentura. Konsolidaci podle ní přinese i to, že agentura odkoupí 1,3 miliardy dluhu bývalých okresních nemocnic. Podle odhadu jejich dluh činí celkem šest miliard.
    Autor: Herbert Brynda

  • Soud uvalil vazbu i na posledního ze čtveřice stíhané kvůli únosu
    22.9.2003

    Ve vazební věznici skončil i poslední ze čtveřice mužů, kteří v noci z 10. na 11. září unesli kvůli pětimilionovému výkupnému pražského podnikatele a jeho tříletou dceru. Policie zatkla osmadvacetiletého Romana Dziwisze poté, co se jí v sobotu dopoledne přihlásil.

    Všichni čtyři podezřelí jsou vazebně stíháni za vydírání, zbavení osobní svobody a loupež a hrozí jim až 12 let vězení. Tři z mužů odmítli vypovídat, jeden se podle státního zástupce k trestné činnosti zcela přiznal. Počet obviněných je asi konečný.

    Při zadržení prvních tří podezřelých policie zajistila i třímilionovou část výkupného. Po čtvrtém muži pátrala a díky oznámení občanů jej v sobotu sledovala. Dziwisz to zřejmě nervově nevydržel a dostavil se na služebnu. "Měl u sebe pouze 100.000 korun," uvedl žalobce. Zbývající část dvoumilionové sumy prý utratil. Mimo jiné tak, že platil za všechny hosty v restauraci. Policie mu ale příliš nevěří a hodlá si Dziwiszovo vyjádření o útratě vysoké částky ověřit.

    Únosci se převlékli za policisty a automobil s podnikatelem zastavili nedaleko Prahy. I s dcerkou ho pak odvezli na Tachovsko a drželi je oba v rekreačním objektu rodičů jednoho z únosců. Oba se dostali na svobodu poté, co otec sehnal a předal únoscům požadované výkupné.
    Autor: Herbert Brynda

  • Vyděrač, který podpálil lesní porost, požaduje milion korun
    22.9.2003

    Policie pátrá po žháři, který požaduje milion korun. Anonymní dopis s požadavkem na vydání peněz našli v pátek v lese u Litvínova na Mostecku hasiči, kteří zde likvidovali požár. Založil ho podle policie právě vyděrač, který v případě nevydání peněz vyhrožuje dalšími požáry, uvedla v pondělí mostecká policejní mluvčí Ludmila Světláková.

    "Dopis existuje, bude podroben znaleckému posudku. Vzhledem k počátečnímu stadiu vyšetřování nebude policie z taktických důvodů informovat o přijatých bezpečnostních opatřeních ani o průběhu vyšetřování," uvedla Světláková. Policie tak i tají, zda už autor dopisu upřesnil podmínky předání peněz.

    Vydírání nepřímo potvrdilo, že na 70 požárů převážně lesních porostů v okolí Litvínova, k nimž hasiči vyjíždějí už od srpna, má s největší pravděpodobností na svědomí žhář. Podle zdroje, který si nepřál být jmenován, policisté vyšetřují tři podezřelé. Jeden z nich se údajně vydává za dobrovolného hasiče z Litvínova.
    Autor: Herbert Brynda

  • Boskovickým schází ještě 25.000 korun na pomník Otakara Kubína
    22.9.2003

    Boskovický spolek potřebuje na památník Kubína ještě 25.000 korun Nadšencům, kteří organizují blížící se odhalení památníku výtvarníka a sochaře Otakara Kubína (1883 až 1969) v Boskovicích na Blanensku, se ještě na celý projekt nepodařilo sehnat prostředky. "Schází nám téměř 25.000 korun. Na jejich sehnání máme necelý měsíc," řekl v pondělí člen Spolku přátel Boskovic Jiří Bušina.

    Členové spolku nepředpokládali, že se získáním potřebných prostředků budou mít takové problémy. Od radnice v Boskovicích získali 50.000 korun stejně jako z krajského úřadu. Ten původně jejich žádost zamítl. Nakonec ale peníze přece jen poskytne.

    "Vsázeli jsme na podnikatele nebo firmy s francouzskou spoluúčastí. Ve Francii totiž Kubín dlouho žil. Tyto podniky ale o akci neprojevily žádný zájem," uvedl Bušina. Naopak mile jej překvapili drobní podnikatelé. Někteří sice nepřispěli finančním darem, ale na své náklady nechaly vybetonovat podstavec pro sochu nebo upravit a osázet okolí památníku okrasnými dřevinami.

    Spolek se na sbírkovou akci dlouho připravoval. Nechal například vytisknout 6000 pohlednic s Kubínovými díly. Jejich zakoupením mohou lidé přispět na památník. Zatím se ale prodala jen třetina pohledů. "Stále doufáme, že peníze seženeme. Pokud ne, asi se zadlužíme. Památník za to stojí," doplnil Bušina.

    Památník v podobě Kubínovy busty bude odhalen 18. října, a to při příležitosti 120. výročí narození umělce. Na budově takzvané Rezidence, v níž ve městě žil, se objeví také pamětní deska.
    Autor: Herbert Brynda

  • Špidla: Budoucnost má rudozelená koalice německého typu
    19.9.2003

    Politickou budoucnost má podle předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly rudozelená koalice německého typu. "Sociální demokracie je biofilní stranou, která se zaměřuje na kvalitu života, trvale udržitelný rozvoj a na rovnováhu mezi člověkem a přírodou," řekl Špidla na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě.

    ČSSD oznámila, že se tiskové konference účastní premiér a předseda klubu sociálnědemokratických senátorů Petr Smutný. Novináři, kteří přišli do Lidového domu s dotazy především k reformě veřejných financí a rozpočtu, naslouchali překvapeně předním sociálnědemokratickým politikům, kteří hovořili o ekologii a budoucím spojenectví se Stranou zelených.

    "Ekologie je jedno z jader obsahu politiky sociální demokracie," ujišťoval Špidla novináře, kteří se specializují na politiku a ekonomii. "Jsme přesvědčeni, že trvale udržitelný rozvoj lze dosáhnout ve velmi hlubokém, nepředpojatém a citlivě vedeném dialogu," pokračoval. Stranu zelených Špidla označil za přirozeného spojence sociálních demokratů všude v Evropě. Smutný ho doplnil, že až zelení překročí pětiprocentní hranici, budou partnerem sociální demokracii i v Česku.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Češi mají a budou mít i po vstupu do Evropské unie problémy s tzv. schengenským prostorem
    19.9.2003

    Belgická policie vyhostila ve čtvrtek českého občana Jaroslava Šípka, protože neměl v pase razítko dokazující, že pobývá v schengenském prostoru kratší dobu než tři měsíce. Byl zatčen v úterý na parkovišti u obchodního střediska ve vlámském Turnhoutu, noc strávil v policejní cele a druhý den byl posazen do letadla do Prahy.

    Šípek ČTK sdělil, že při přechodu česko-německé hranice 7. září výslovně žádal německého celníka o vstupní razítko, byl však odbyt mávnutím ruky. Belgičtí policisté brali proto v potaz poslední razítko, které v pase měl, ze září 2002, a podezírali ho, že je v Belgii ilegálně více než rok. Ačkoli mu přítel přinesl na policejní stanici ve středu večer tašku s doklady, nebyla mu předána. Přitom v ní má podle vlastních slov účet z české autoopravny ze začátku září, doklad o výběru peněz v Česku a další důkazy, že ještě před dvěma týdny pobýval mimo Evropskou unii.

    Český velvyslanec v Belgii Jiří Havlík hodlá upozornit belgické úřady, aby tento problém řešily s německými kolegy. "Je to vnitřní problém EU, na který doplácejí čeští občané, a to kvůli nedůslednosti úředníků v jedné členské zemi unie. Turisté obvykle ani netuší, že něco takového může nastat; je to pro ně pak dosti nepříjemné." Vyhošťování cizinců z nečlenských zemí EU, kteří neoprávněně pobývají na belgickém území, je běžnou praxí; netýká se zdaleka jenom Čechů. V poslední době se však množí případy, kdy si místní policie počíná nadmíru horlivě. Před několika týdny byli takto zatčeni tři čeští občané, které od vyhoštění na poslední chvíli zachránilo, že u sebe měli české noviny s čerstvým datem; zavazadla jim ovšem už odletěla.

    Šípek se v Hasseltu podle vlastních slov připravoval na jazykovou zkoušku s cílem stát se členem hokejového mužstva v nedalekém Turnhoutu. Předtím působil několik let jako hokejista v Nizozemsku; s vlámskými policisty se dokonale domluvil, což mu ovšem nebylo nic platné. V Belgii zanechal většinu dokladů, peníze, osobní věci a auto. Nyní se snaží dovědět, zda byl umístěn na seznam nežádoucích osob, jimž je zakázán vstup do schengenského prostoru.
    Autor: Zdeněk Vališ

Pages