• Pád vlády nepředpokládají ani politologové
    24.9.2003

    Politologové soudí, že ODS chce hlasováním o nedůvěře demonstrovat sílu před vládními poslanci, a znejistit je tak před důležitým hlasováním o finanční reformě. Zároveň si však nejsou jisti tím, zda si občanští demokraté za nynější situace skutečně přejí "sundat" koaliční kabinet, jak tvrdí její představitelé. "Pokud mají nějakou strategii, tak ji velmi pečlivě tají. Já si myslím, že v koutku duše tuší, že vláda nepadne," poznamenal na adresu občanských demokratů publicista Bohumil Doležal. Zdá se mu například nelogické, že o nedůvěře vládě se bude hlasovat již v pátek, ne až po projednání reformy. "Kdyby vyvolali hlasování o důvěře později, měli by nepochybně větší šance," dodal.

    I analytik Daniel Kunštát míní, že mnohem taktičtější by bylo usilovat o vyslovení nedůvěry až koncem roku v souvislosti s projednáváním rozpočtu na příští rok. Pokud bude nyní vládě vyslovena důvěra, oslabí to podle něj současné vedení ODS a naopak posílí vládní tábor. "Jestliže vládní koalice získá důvěru před hlasováním o reformě, bude pro případné rebely v ČSSD velmi obtížné hlasovat proti tomuto návrhu," podotkl.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Expremiér Zeman vystoupí v předvečer hlasování o osudu vlády
    24.9.2003

    V předvečer hlasování o důvěře vládě vystoupí ve čtvrtek na ekonomické konferenci na pražském Žofíně expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Ten by měl přednést svoji představu reformy veřejných financí. Zároveň se očekává, že reformní zákony současné vlády podrobí silné kritice.

    Hlavním tématem konference mají být možnosti a varianty reformy a další aktuální problémy české ekonomiky. Na konferenci kromě Zemana vystoupí i bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Současný ministr financí Bohuslav Sobotka se i přes pozvání organizátorů akce nezúčastní, neboť chce být v Poslanecké sněmovně přítomen schvalování reformních zákonů.

    Zeman se již dříve v tisku vyjádřil, že by se Česká republika schválením reformy přiblížila ke krachu. Vládou předkládané zákony mu připomínají úsporné balíčky vlády Václava Klause v roce 1997. Podle něj pravicová reforma je založená na výdajových škrtech a zvyšování nepřímých daní, což odporuje programu sociální demokracie. Zeman rovněž nesouhlasí se snížením daní podnikatelům a naopak by je mírně zvýšil. Argumentuje tím, že ČR má přímé daně o čtvrtinu nižší než Evropská unie. Jejich další pokles by podle něj vedl především k vyššímu vývozu zisků do zahraničí, protože velká část českých podniků má právě zahraniční vlastníky. Investoři podle něj nejdou za nižšími daněmi, ani nepřebíhají mezi zeměmi, jakmile některá z nich daně podnikům sníží. Malé daně by prý také znamenaly ztráty v příjmech státního rozpočtu. Vláda chce daně podnikům během tří let snížit z 31 na 24 procent.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Sněmovnu čeká boj o pokles daně z převodu nemovitostí
    24.9.2003

    Sněmovnu zřejmě čeká velký boj o výslednou podobu novely zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, která mimo jiné od 1. července 2004 snižuje sazbu daně z převodu nemovitostí z dnešních pěti na tři procenta. Poslanci ji ve středu poslali do třetího čtení. Předseda sněmovního hospodářského výboru Josef Hojdar (ČSSD) ale navrhl výši daňové sazby zachovat. Rozpočet by podle něj jinak ročně přišel o tři až čtyři miliardy korun.

    O konečné podobě zákona by sněmovna měla hlasovat koncem týdne, případně v úterý 30. září. Novela zachovává úplné osvobození nejbližších příbuzných od daně dědické. Pro příbuzné v nepřímé linii a ostatní poplatníky by se daň proti dnešku měla zdvojnásobit a dostat se tak na úroveň darovací daně. Do nepřímé příbuzenské linie patří například sourozenci, synovci, neteře, manželé dětí apod..

    Kvůli zákonu o dani z nemovitosti se již 10. září rozdělili poslanci sněmovního rozpočtového výboru, když k předloze nedokázali přijmout stanovisko. Spor se v koalici vedl především o tu část novely, která osvobozuje od daně z převodu nemovitostí prodej nebo přechod vlastnictví k bytovému domu nebo rodinnému domu a k novému bytu, který vznikl nástavbou. Osvobození ale ve středu po koaličních dohodách navrhl lidovec Miroslav Kalousek zrušit. Stejně tak navrhl z návrhu zákona vypustit osvobození od darovací daně a daně z převodu nemovitostí, od převodů majetku právnických osob při zániku bez likvidace s výjimkou obchodních společností a družstev. Novela také mění termín pro zaplacení daně tak, že bude splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Zachování podpory stavebního spoření dětí sníží úspory o 9,5 mld.
    24.9.2003

    Zachováním státní podpory stavebního spoření pro děti do 15 let se přibližně o 9,4 miliardy na zhruba 53 miliard korun sníží úspory, které v příštích deseti letech plánovalo ministerstvo financí. ČTK to řekl Jiří Špička z ministerstva financí. Na zachování podpory dětem se dohodli v úterý zástupci koaličních stran. Vláda ve změně zákona, který je součástí reformy financí, chtěla příspěvek dětem zrušit. S tím však nesouhlasili někteří poslanci i stavební spořitelny. Děti do 15 let tvoří podle Špičky přibližně 15 procent těch, kteří získávají státní podporu ze stavebního spoření. Pokud jim tedy nárok zůstane, sníží se plánované úspory asi o 15 procent.

    Snížení podpory stavebního spoření je součástí vládní reformy veřejných financí. Vláda se snaží zpomalit rychle rostoucí zadlužování státu. Na podporu stavebního spoření vydává stát ročně kolem 14 miliard korun, což je podle vlády mnoho. Změna zákona měla v příštích deseti letech uspořit až 63 miliard.

    Dohodu o mírnějším omezení státní podpory stavebního spoření ve středu potvrdili zástupci koaličních stran. "Na těch dětech jsme dohodnuti," řekl šéf poslanců vládní US-DEU Karel Kühnl. Změnit se ještě může také maximální roční státní podpora. Vláda počítá s 2400 korunami namísto dosavadních 4500 korun. Dalších 600 korun by dostali jen ti, kteří peníze použijí na bydlení. Někteří poslanci ale chtějí, aby maximálně 3000 korun mohli dostat všichni. US-DEU chce podle Kühnla ještě vyjednávat. Zřejmě se tak rozhodne těsně před konečným hlasováním o změně zákona v pátek.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Ministerstvo má programy jen na podporu romských studentů
    24.9.2003

    Ministerstvo školství přiděluje v rámci několika programů peníze romským žákům ze sociálně slabších rodin, aby měli možnost studovat. Sociálně slabí žáci z většinové společnosti peníze od úřadu nedostanou, zájemci se musí obrátit na jiné instituce. Darina Batyiová z občanského sdružení Athinganoi, které pomáhá Romům i při studiu, si myslí, že by mělo ministerstvo podporovat i ostatní žáky ze sociálně slabých rodin.

    Podpora romských studentů je však podle ní velmi důležitá. Většina z nich je totiž ze sociálně slabých rodin. Mnohým romským studentům stipendia velice pomohou, řekla ČTK. Příspěvky na studium sociálně slabším žákům poskytuje například Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Organizace ročně přispívá několika desítkám studentů středních nebo vysokých škol.

    Ředitelka výboru Milena Černá ČTK řekla, že Romové nemají v České republice rovný přístup ke vzdělání a zaměstnání. "Na druhé straně přináší pozitivní diskriminace pocity křivdy u neromských rodin s více dětmi. Tento prvek může ve společnosti působit destabilizačně - rozhodně nepodporuje soudržnost," uvedla. Rodiny většinové společnosti však podle ní mívají větší motivaci pro vzdělání než Romové.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Zaměstnavatelé na Mostecku dluží VZP 200 milionů korun
    24.9.2003

    Zaměstnavatelé, kteří neodvádějí sociální a zdravotní pojistné za své pracovníky, dluží mostecké pobočce Všeobecné zdravotní pojišťovny už téměř 200 milionů korun. Jen za poslední rok a půl dluh zaměstnavatelů vzrostl zhruba o 70 milionů korun, řekl ve středu novinářům ředitel pobočky Václav Kasal.

    Svůj nárok pojišťovna uplatňuje formou exekucí, a to jak prostřednictvím soudu, tak spoluprací se soukromými exekutory. "Před dvěma měsíci jsme uzavřeli smlouvu se soukromou exekutorskou firmou z Plzně. Už se jí pro nás podařilo od věřitelů získat 2,5 milionu korun, nyní jsme společnosti přepustili pohledávky za dalších 22 milionů," uvedl Kasal. Výrazně se podle něj zlepšila i spolupráce s policií.

    Od roku 1998, kdy vstoupila v platnost novela trestního zákona umožňující postih podnikatelů za neodvádění pojistného, policie předala státnímu zastupitelství 92 zpracovaných trestních oznámení. Za posledních pět let stanulo před mosteckým soudem více než 40 podnikatelů, kteří za své zaměstnance neodváděli pojistné. "Většina odešla s podmíněnými tresty, ve dvou případech poslal soud obžalované do vězení. Ti však měli na svědomí ještě další trestnou činnost. Bezmála 50 podnětů bylo odloženo pro projevení účinné lítosti či udělení prezidentské amnestie," doplnil policejní inspektor Miroslav Cáder.

    Za účinný nástroj Cáder označil ustanovení o účinné lítosti, jež umožňuje podnikatelům uniknout odsouzení tím, že celou dlužnou částku zpětně uhradí. "Každý z obviněných na Mostecku dlužil nebo dluží na neodvedeném pojistném v průměru 500.000 korun. Odhaduji, že v rámci projevené lítosti se už pohledávka snížila asi o 20 milionů korun," dodal.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Premiéři V4 se sejdou v Dobříši k jednáním o evropské ústavě
    24.9.2003

    Premiéři zemí visegrádské čtyřky se 1. října sejdou v Dobříši a hlavním bodem jejich jednání bude otázka budoucího znění evropské ústavy. Polský premiér Leszek Miller ještě den předtím přijede do Prahy, aby zasedl k bilaterálním jednáním se svým protějškem Vladimírem Špidlou.

    Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, které V4 tvoří, vstoupí příští rok do EU. Patří k evropským zemím, které mají výhrady k současnému návrhu Ústavy EU. Obávají se totiž, že velcí členové EU budou ve výhodnějším postavení než menší a střední země. Nedávno se v Praze konala neformální schůzka 15 státních tajemníků zemí, které se znění ústavy nejsou spokojeny. Hodlají usilovat o změny na mezivládní konferenci, která začne 4. října.

    Maďarsko, Polsko a bývalé Československo vytvořily visegrádskou skupinu v roce 1991 z iniciativy bývalého českého prezidenta Václava Havla. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku. Naposledy se premiéři setkali v červnu ve slovenských Nízkých Tatrách. Visegrádu nyní předsedá Česká republika.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • S Kostelkou by prý mohl do Iráku jet americký velvyslanec
    24.9.2003

    S ministrem obrany Miroslavem Kostelkou by tento víkend do Iráku měl odjet i americký velvyslanec v ČR Craig Stapleton. Podle informací ČTK se to proslýchá v diplomatických kruzích. Kostelka by se měl podívat do jihoirácké Basry, jak tam funguje česká polní nemocnice; nyní se tam střídají vojáci - rotace má být ukončena 6. října. Přesný program ministrovy návštěvy zatím není jasný. Je ale velmi pravděpodobné, že se Kostelka setká s velitelem místní mnohonárodní divize Grahamem Lambem.

    V souvislosti se Stapletonem se nyní objevila spekulace, že by mohl být po svém odchodu z diplomatické mise v Praze jakýmsi americkým zmocněncem pro Irák. V létě se zase spekulovalo o tom, že by Stapleton měl znovu pomáhat prezidentovi Georgi Bushovi s kampaní ke znovuzvolení do Bílého domu. Stapleton je Bushův příbuzný. Bílý dům nyní uvedl, že se novým velvyslancem v České republice stane podnikatel z Alabamy William Cabaniss. Střídání se očekává na přelomu tohoto roku.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Vojáci opouštějí armádu; podle ministra však nehrozí odliv mozků
    24.9.2003

    Přestože menší profesionální armáda má být v České republice až za několik let, někteří zkušení vojáci už nyní svlékají uniformu a odcházejí do civilu. Podle opozice totiž panuje v armádě nejistota kvůli tomu, že vláda podobu reformy pořád mění. Ministr obrany Miroslav Kostelka však o žádném hromadném úprku zkušených velitelů neví.

    "Žádost o propuštění z armády jsem podal dávno a už mám dokonce panem ministrem podepsaný propouštěcí rozkaz. U armády skončím 31. prosince. Mé rozhodnutí už nemůže nic zvrátit," řekl ČTK velitel vzdušných sil Jan Vachek. Po 28 letech, jež strávil ve vojenské uniformě, odchází kvůli změnám v armádní reformě. "Je to permanentní reorganizace, která nekončí a která nedává vzdušným silám možnost normálně fungovat," uvedl k důvodům svého odchodu do civilu. Zároveň potvrdil, že pokud se situace nezmění, tak z armády odejdou i další odborníci. Napjatá je situace hlavně mezi letci. Právě jejich výcvik přitom stál ohromné částky. Například výcvik vojenského instruktora, kterému je nyní kolem 40 let, přišel na desítky až stovky milionů korun. Po odchodu do civilu končí armádní letci většinou u aerolinek. "Někdy mám pocit, že jsme jen výcvikové středisko, které zásobuje zkušenými lidmi soukromé letecké společnosti," povzdechl si Vachek.

    Podle středeční Mladé fronty Dnes se po škrtech v armádním rozpočtu rozhodli odejít do civilu i náčelník chemického vojska Dušan Lupuljev, velitel specializovaných sil Petr Pavel, šéf pozemního vojska Josef Sedlák a velitel letecké pátrací a záchranné služby Jiří Jogl. "Není to úplně pravda. Generálu Vachkovi jsem nabídl, aby i po odchodu z armády pracoval dále pro rezort, a doufám, že moji nabídku přijme. Velitel Lupuljev nastoupí na ministerstvo obrany. O hromadných odchodech velitelů nelze hovořit," řekl ČTK ministr Kostelka.

    Sedlák, Pavel i Jogl uvedli, že u vojska zůstávají. "O odchodu z armády uvažoval snad každý velitel. Ale nic takového v plánu nemám - zůstávám," podotkl šéf specializovaných sil Pavel. "Zatím nejsem stoprocentně rozhodnut odejít, a proto zůstávám," poznamenal velitel letecké záchranné služby Jogl. Také Sedlák vzkázal svým podřízeným, že své velitelské křeslo neopouští.

    Vojáci přesto připouštějí, že v armádě panuje nejistota. O tom mluví i opozice. "Vůbec se těm lidem nedivím. Vláda zatím nepředvedla žádnou reformu, protože ji co půl roku mění. Této vládě se nedá věřit," myslí si stínový ministr obrany Petr Nečas z ODS. Není podle něj ani jasné, zda kabinet nebude nadále snižovat peníze na armádu. Právě kvůli krácení financí rezignoval letos v květnu Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík.
    Autor: Zdeněk Vališ

  • Armáda musí do konce roku postavit v krajích roty dobrovolníků
    24.9.2003

    Do konce roku by měla v každém kraji vzniknout vojenská jednotka složená z dobrovolných aktivních záloh. Od roku 1999 podepsalo smlouvu o vstupu do záloh v celé republice 282 lidí a dalších 230 zatím projevilo zájem. Každá ze 14 budovaných krajských rot by přitom měla mít nejméně 100 lidí, řekl ve středu v Plzni novinářům Jaroslav Pospíšil z krajského vojenského velitelství, které jednotku sestavuje.

    Aktivní zálohy jsou otevřené všem lidem, kteří absolvovali základní nebo náhradní vojenskou službu. Na rozdíl od vojáků v záloze, kteří mohou být povoláni do služby k obraně republiky ve stavu ohrožení a války, dobrovolné aktivní zálohy jsou určeny k plnění mírových úkolů. Mohou být nasazeny zejména při živelních pohromách a jako podpora policie, uvedl Pospíšil. Armáda usiluje o to, aby s postupem reformy ozbrojených sil vytvořila teritoriální jednotky dobrovolných záloh. Dobrovolníci by měli být připraveni zejména k nasazení v rámci svého kraje, projekt ale počítá i s využitím a vycvičením specialistů, kteří by mohli být zařazeni i k jednotkám mimo svůj region.

    Příslušníci dobrovolných záloh mohou uzavřít dohody na dva až pět let. Jejich povinností je účastnit se každoročně 18 dnů cvičení rozložených po celý rok. Za jejich službu jim náleží odměna 500 korun měsíčně, která je vyplácena najednou zpětně za uplynulý rok, a zvýšené služné za absolvované cvičení.
    Autor: Zdeněk Vališ

Pages