Zprávy

Prezident Václav Klaus navrhne na ústavního soudce prorektora pražské Policejní akademie Jana Musila. Před jmenováním soudce Ústavního soudu (ÚS) musí s Klausovou nominací souhlasit Senát, který už pětkrát prezidentovy kandidáty zamítl. Klaus si vybral Musila podle svého mluvčího Petra Hájka také proto, že je považován za uznávaného odborníka v trestním právu.

Dvaašedesátiletý Musil působí na pražské Policejní akademii jako prorektor pro vnější vztahy a rozvoj. Je vedoucím katedry trestního práva Právnické fakulty pražské Univerzity Karlovy a přednáší také na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Je členem několika vědeckých rad.

Osm křesel v patnáctičlenném Ústavním soudu se uvolnilo v polovině července, kdy vypršel desetiletý mandát osmi jeho soudcům. Klaus už několikrát se svými návrhy na obsazení míst v Ústavním soudu v horní komoře parlamentu narazil.

Dvakrát se pokoušel prosadit advokáta Aleše Pejchala, ale ani jednou Pejchal nezískal v Senátu dostatečnou podporu. Kromě něj senátoři nepodpořili ani kandidaturu Vladimíra Balaše, Václava Pavlíčka a Kláry Veselé-Samkové. Pokud Senát Musila schválí, budou v Ústavním soudu ještě tři volná místa.

Případné vyloučení poslance ODS Petra Kotta ze strany a poslaneckého klubu ještě nebude automaticky znamenat, že bude na straně vládní koalice. V rozhovoru se zpravodajem ČTK upozornil na to, že i kdyby se nakonec stal jako nezařazený poslanec členem klubu US-DEU, nevystaví vládě bianco šek a zřejmě ani nezvedne ruku pro zákony z takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. "Já jsem s tou stranou (ODS) docela sžitý, a to i díky profesoru Klausovi. Já jsem pravičák, ode mě současná vládní koalice nemůže čekat, že bych přeběhl na druhou stranu," řekl ČTK Kott. V tisku dříve prohlásil, že některé schválené vládní zákony z reformy veřejných financí považuje za krok správným směrem. "Vláda nemůže čekat, že jí vystavím bianco šek. Stejně většinou budu hlasovat s ODS," řekl. Podobně se prý zachová i u zákonů takzvané druhé etapy reformy veřejných financí. Vláda plánuje, že do konce roku předloží sněmovně balík zákonů, které by měly omezit šedou ekonomiku, a že vypracuje koncept důchodové reformy. Konkrétně jde například o zavedení registračních pokladen a změny umožňující zřízení finanční policie. Součástí balíku ale bude i zákon o přiznání k registrovanému majetku a zákon o kolkování lihovin. "Takové zákony podpořím asi těžko," odhadl Kott.

Kotta ale na celé záležitosti s pátečním hlasováním nejvíce mrzí, jak jeho straničtí kolegové a novináři interpretují celou záležitost. Přiznává, že alkohol pil, ale rozhodně ne v takové míře, aby nebyl schopen hlasovat. Tvrdí, že se ho hluboce dotkly například řeči o tom, že ve čtvrtek večer pil se sociálními demokraty, že v pátek vedl sexistické řeči o ženách a že odešel popíjet do malostranské restaurace u Schnellů se svojí asistentkou. "To všechno jsou lži na 105 procent," řekl ČTK poslanec. Žaloby na ochranu osobnosti ale nepodá. Kotta kvůli jeho páteční absenci při hlasování o reformě financí chtějí občanští demokraté vyloučit ze strany a z poslaneckého klubu. ODS tvrdí, že se poslanec opil. Pozdější výroky Kotta, který omlouval svůj postoj politickými důvody, označila ODS za snahu vylhat se ze situace.

Své další působení v politice vidí Kott v roli nezařazeného poslance. "Očekávám, že mě vyloučí ze strany a z klubu. Budu nezařazený poslanec, rozhodně nebudu vstupovat do nějaké politické strany. Dá se ale mluvit o členství v nějakém poslaneckém klubu," předvídá Kott. Naznačil, že názorově je mu asi nejblíže US-DEU. O svém případném přestupu ještě s nikým nejednal. "To je otázka dalších kroků, nyní to nepřipadá v úvahu," tvrdí.

Prezident Václav Klaus nepojede s českou delegací na mezivládní konferenci Evropské unie, která v sobotu v Římě zahájí jednání o euroústavě. Prezident to řekl novinářům po zasedání vlády, na kterém společně s ministry diskutoval o mandátu, s nímž česká delegace na jednání zamíří. Vláda se dohodla, že čeští zástupci budou na mezivládní konferenci prosazovat mimo jiné zachování jednoho plnoprávného člena Evropské komise pro každý stát EU a zachování rotačního předsednictví v radách ministrů. Z Klausova vyjádření vyplynulo, že na konferenci nebude čas na podrobnější diskusi o návrhu evropské ústavy. Pokud by Klaus na mezivládní konferenci jel, bylo by Česko jedinou zemí, kterou by by kromě premiéra zastupovala i hlava státu. Všechny ostatní státy vysílají do Říma pouze jednoho nejvyššího představitele.

Nakonec český postoj k euroústavě, na kterém se shodla vláda, bude prosazovat premiér Vladimír Špidla. V Římě ale nebude chybět ani ministr zahraničí Cyril Svoboda či velvyslanec v Bruselu Pavel Telička. Přestože se názory prezidenta a vlády na evropskou integraci liší, bylo jednání vlády podle ministrů až překvapivě klidné. Před časem se přitom na veřejnosti objevily zprávy o tom, že vládní kruhy nejsou z Klausovy cesty do Říma nadšeny. Obavy pramenily hlavně z jeho kritických vyjádření na adresu evropské integrace. "Považujeme za nutné, aby přesuny kompetencí byly ratifikovány na národní úrovni, tedy aby nebylo možné, že se odehrají jenom na úrovni Evropské rady. Je tady také otázka rotačního předsednictví, otázka vážení hlasů a podobně," citoval premiér z vládního materiálu, který shrnuje pozice České republiky.

Je však podle něj možné, že se tento postoj ještě změní během diskuse v parlamentu. Česká republika podle Špidly obecně dává přednost kvalitě před časem, a nestanovila si tedy žádný termín, do kterého by chtěla diskusi o euroústavě skončit. Záměrem vlády je podepsat takový text, který bude v Česku schválen," uvedl Špidla. Také podle odborníků nemá Špidlova vláda jednoduchou úlohu. Počítá se totiž s tím, že takzvaná ústavní smlouva EU bude sestavena jako klasická mezinárodní smlouva, kterou bude muset schválit parlament a podepsat prezident.

Opozice chce, aby evropskou ústavu schvalovali přímo občané v referendu. K tomu se přiklání i Klaus, který ale požaduje, aby vláda před referendem občany "férově" informovala o důsledcích, které vyplývají z přijetí euroústavy. Ani Špidla se plebiscitu nebrání, bude podle něj však záležet na konečné podobě dokumentu. Nejsilnější opoziční strana ODS už nyní kritizuje vládu kvůli jejím postojům k návrhu euroústavy. Koaliční kabinet jede do Říma jen s minimalistickými požadavky, tvrdí stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil. Vláda podle něj navíc není vstřícná k návrhům opozice. Zahradil také kritizoval fakt, že Špidlův kabinet za hlavní problém považuje počet komisařů, ale skutečně kontroverzní body dokumentu opomíjí. O evropské ústavě jednali na zámku v Dobříši na Příbramsku také premiéři zemí visegrádské čtyřky, tedy České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska. V mnohých otázkách panuje podle předsedů vlád Visegrádu shoda. Každá země však má i své vlastní priority, řekli na závěr jednání.

Mezivládní konference, kde budou zástupci 15 členských zemí EU a deseti vstupujících států projednávat budoucí ústavu unie, začne v italské metropoli v sobotu. Diskuse pak bude pokračovat sérií ministerských schůzek. Italská vláda, která od července Evropské unii předsedá, by chtěla mít na stole konečnou podobu ústavy ještě do konce letošního roku. Budoucí ústava Evropské unie má nahradit nynější základní smlouvy, na kterých teď unie stojí a které mimo jiné definují politiky EU a upravují vztahy evropských institucí. Ústava má být stručnější a průhlednější než dosavadní smlouvy o EU a měla by jako "základní zákon" EU přiblížit toto společenství jejím občanům.

Schodek státního rozpočtu se ke konci letošního září zvýšil na 80,3 miliardy korun ze srpnových 71,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Pro celý letošní rok ministerstvo předpokládá nově deficit 132,4 miliardy korun, oproti dříve odhadovaným 128,3 miliardy korun. Rozpočtové příjmy do konce září činily 510,5 miliardy korun a výdaje dosáhly 590,8 miliardy korun. Výdaje představovaly 72,6 procenta původně odhadovaného rozpočtu, příjmy 74,4 procenta. Deficit byl za devět měsíců roku o 58,9 miliardy vyšší než ve stejném období minulého roku.

V samotném září výdaje činily 79,6 miliardy korun a příjmy 71,2 miliardy Kč. Vývoj příjmů v září byl podle MF ovlivněn zejména daňovými příjmy. Analytička Volksbank Markéta Šichtařová míní, že vzestup schodku proti plánu je částečně způsoben i nepřesným odhadem, a to zejména pokud jde o výběr daní. "Zejména daň z příjmů právnických osob zůstává za očekáváním," uvedla Šichtařová. Za nepříznivým vývojem stojí podle ní také platba CME a jednorázová půjčka od EIB na odstranění škod z loňských povodní. Zatímco sněmovna původně schválila schodek rozpočtu ve výši 111,3 miliardy, ministerstvo financí před měsícem odhadovalo, že skutečný deficit dosáhne 128,3 miliardy. "Dnes odhad zvýšilo již na 132,4 miliardy," uvedla Šichtařová. Domnívá se přitom, že schodek může být ke konci roku ještě nepatrně vyšší. "Podobný osud může stihnout i rozpočet pro příští rok," upozornila. Celostátní inkaso všech daní činilo k 30. září 374,1 miliardy Kč, což představuje 73,7 procenta celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 19,9 miliardy Kč. Příjmy z daní a poplatků dosáhly 285 miliardy Kč, což bylo o 15,1 miliardy Kč více než loni v září. Příznivě jak z hlediska úrovně plnění záměrů státního rozpočtu, tak i z hlediska meziročního srovnání se zatím vyvíjí inkaso nepřímých daní. Za devět měsíců činily příjmy rozpočtu z DPH 87,0 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,3 miliardy Kč. Lepších výsledků bylo dosaženo i přes o 8,5 miliardy Kč vyšší vratky DPH než v předchozím roce.

Rovněž inkaso spotřebních daní ve výši 52,7 miliardy Kč meziročně stouplo o 2,6 miliardy Kč. Příjem daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 4,6 miliardy na 65,1 miliardy Kč. Relativně horší výsledky letošního roku z hlediska plnění rozpočtu souvisí zejména s méně příznivými hospodářskými výsledky plátců daně za rok 2002, od kterých jsou odvozovány zálohy za druhé pololetí letošního roku. Příjmy rozpočtu daně z příjmů fyzických osob byly vyčísleny na 63,9 miliardy Kč, tedy o 3,7 miliardy Kč nad úrovní stejného období minulého roku. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení vzrostlo o 9,9 miliardy na 199,2 miliardy Kč. Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu do této oblasti je tak za devět měsíců letošního roku záporné o 29,3 miliardy Kč. Rozpočet přitom počítá s celoročním schodkem 31,7 miliardy Kč. Meziroční růst výdajů o 47,5 miliardy Kč odpovídá podle MF rozpočtované dynamice. Jejich výši přitom ovlivnily výdaje, se kterými původně schválený státní rozpočet nepočítal. Jde především o úhradu závazku z arbitrážního sporu CME vůči ČR (10,6 miliardy Kč) a o čerpání úvěru od EIB na odstraňování následků loňských povodňových škod (3,9 miliardy Kč).

Jako běžné výdaje rozpočtu bylo čerpáno 563 miliard Kč, tj. o 48,8 miliardy Kč více než loni. Vysoká meziroční dynamika neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně souvisí s dokončením reformy veřejné správy, tedy zrušením okresních úřadů, uvedlo MF. Rozpočet na celý letošní rok sněmovna původně schválila s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Tento deficit se však státu nepodaří dodržet kvůli neočekávaným jednorázovým výdajům. Vláda se rozhodla vysoké tempo zadlužování českého státu řešit, a přišla proto se scénářem reformy veřejných financí. První balík reformních zákonů, který by měl vládní koalici umožnit sestavit rozpočet na rok 2004 se schodkem do 118 miliard korun, již ve sněmovně prošel prvním čtením. O konečné podobě státního rozpočtu na další rok začne vláda jednat ve středu.