Zprávy

Za bezproblémové a velmi dobré označili česko-maďarské vztahy po úterních jednáních v Budapešti prezidenti obou zemí Václav Klaus a Ferenc Mádl. "Cílem mé cesty do Maďarska bylo demonstrovat velmi dobré česko-maďarské vztahy a tyto vztahy posílit," uvedl v prohlášení po zhruba dvouhodinových rozhovorech v Sándorově paláci na Budínském hradě Klaus. "Skutečnost, že jedna z prvních zahraničních cest prezidenta Klause vedla do Maďarska, jen podtrhuje důležitost maďarsko-české spolupráce," řekl Mádl ve svém prohlášení. Klaus i Mádl uvedli, že k podpisu jsou připraveny dohoda o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů a dohoda o spolupráci ve školství, kultuře a vědě. Byla oceněna i obchodní spolupráce, jejíž hodnota v minulém roce přesáhla 1,5 miliardy dolarů. Klaus i Mádl se vyslovili pro upevnění přímých kontaktů mezi firmami obou zemí a poukázali na nutnost zvýšení vzájemných investic.

Podle obou prezidentů se shoda názorů projevila i při posuzování regionální spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, kterou tvoří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, jakož i při rozhovoru o budoucnosti integrované Evropy. Klaus vyjádřil potěšení nad tím, že "máme shodný názor na to, že visegrádská spolupráce má smysl, jen když ji můžeme naplnit konkrétními projekty, a my tyto projekty hledáme". Mádl řekl, že 3. listopadu se uskuteční visegrádský summit na úrovni prezidentů, na němž bude posouzena úloha Visegrádu v podmínkách rozšířené Evropské unie. Shodný názor podle Klause vyjádřili prezidenti i na to, že "další vývoj Evropské unie by neměl oslabovat národní identitu jednotlivých zemí", a na zastoupení Česka i Maďarska v orgánech EU.

Prezident Václav Klaus vyjádřil v pondělí obavy, že mezivládní konference, na níž mají země Evropské unie a vstupující státy schválit konečný text evropské ústavy, se utopí v diskusi o technických otázkách v ústavě. "Nemám zásadně silné, zbytečně radikální stanovisko. Mám jenom velký strach, že mé obavy se naplňují. Mám strach, že ta mezivládní konference se bude utápět v technických otázkách, proporcích hlasování a že podstatné věci zůstanou mimo vážnou diskusi," komentoval zahájení konference Klaus, který na poslední chvíli překvapivě upustil od úmyslu jet do Říma s českou delegací.

Prezident, jenž narážel svým výrokem na institucionální změny v EU, které návrh ústavy obsahuje, to řekl po setkání s předsedou horní komory ruského parlamentu, Rady federace, Sergejem Mironovem. Jejich rozhovor se odehrával v ruštině, což Mironov kvitoval s potěšením.

Posledních 38 vojáků, kteří od dubna působili v české polní nemocnici v jihoirácké Basře, přiletělo v pondělí armádním speciálem do Prahy. Na ploše ruzyňského letiště tak s posledním "Pohov, rozchod!" z úst velitele Mojmíra Mrvy skončilo střídání jednotky. V Basře nyní působí nový kontingent, kterému velí Přemysl Škácha. Vojáky přivítali ministr obrany Miroslav Kostelka a náčelník generálního štábu Pavel Štefka.

"Mise to byla jednoznačně nejnáročnější z těch, které jsem zažil," řekl ČTK velitel Mrva. Náročné nebyly podle něj jen klimatické podmínky, ale i situace v zemi těsně po konci ozbrojeného konfliktu. Nemocnice zahájila provoz prvního polního obvaziště koncem dubna, celé zařízení zahájilo provoz o dva týdny později v polovině května. Jeho činnost zřejmě skončí s koncem letošního roku, alespoň tak to ministr obrany Miroslav Kostelka hodlá navrhnout vládě. Na místě by pak v příštím roce podle jeho představ mělo zůstat 50 či 60 vojenských policistů v sestavě mnohonárodní Brity vedené divize. Zůstat by měli také vojáci, kteří nemocnici zbourají a zajistí její odvoz zpět do Česka.

Šéfchirurg nemocnice Petr Chmátal novinářům řekl, že lékařský tým podle něj odvedl dobrou práci a ošetřil všechny, kteří o to stáli. "V určitých chvílích jsme se museli rozhodovat, co budeme dělat první, co budeme dělat až jako druhé," poznamenal. Lékaři podle něj ošetřili přes 7500 pacientů, operovali celkem 124 lidí a hospitalizovali přes 200 ošetřených. "Objevilo se v nemocnici nejširší spektrum všech diagnóz. Ale to, co se lišilo od našeho běžného standardu, byl jednak vysoký počet takzvaně válečných poranění, tedy střelná a střepinová poranění, a vysoký počet závažných popálenin," dodal lékař.

Předseda české vlády Vladimír Špidla v projevu na římském summitu vyjádřil přesvědčení, že se členským a vstupujícím zemím EU povede záhy dospět k textu ústavní smlouvy. Vypočítal zároveň řadu bodů, ve kterých bude Česká republika požadovat změny oproti návrhu ústavy vypracovanému Konventem.

Ze sobotní první schůze na toto téma si odnesl dojem, že "existuje značná vůle dospět k přijatelnému výsledku" a že "pozice nejsou dramaticky odlišné a nejsou striktně formulovány", takže vytvářejí prostor pro kompromisy. Z debaty bylo zřejmé, že podobné názory jako Česko zaujímají další tři-čtyři země, takže "nejsme v izolované pozici", uvedl na tiskové konferenci.

"Věřím, že naše jednání bude korunováno úspěchem. Právě nyní platí úsloví, že jsme odsouzeni k úspěchu," řekl premiér na zasedání. Vedle samotného vyjednání ústavy položil důraz na odpovědnost přítomných státníků za ratifikaci výsledku rozhovorů.

Česká vláda podle něj oceňuje projekt vzešlý z Konventu a chce jednat na tomto základě. Zároveň očekává, že mezivládní konference poskytne prostor pro vznesení otázek, jež státy považují za důležité a dosud nevyjasněné. Týkají se podle něj zvláště rovnováhy institucí EU, rovnosti členských zemí a soudržnosti EU.

Na prvním místě v této souvislosti uvedl složení Evropské komise - ČR chce, aby každá země jmenovala i po roce 2009 nadále jednoho plnohodnotného komisaře. Žádal vyjasnění způsobu rotace zemí v čele Rady ministrů a vyslovil se pro týmové rotační předsednictví. Nejasné připadá české vládě také vymezení kompetencí předsedy Evropské rady a ministra zahraničí EU, což mají být nově zřizované úřady.

ČR podle Špidly považuje dále za důležité dospět k všeobecně přijatelné definici kvalifikované většiny, aby byl zachován princip rovnoprávnosti ve vztahu občanů a členských zemí. Zde se navrhuje schvalovat rozhodnutí nadpoloviční většinou států reprezentujících tři pětiny obyvatelstva (formule 50-60 procent). ČR by radši viděla vyváženější formuli 60-60.

Premiér dále vyslovil pochybnost o navrhované metodě tzv. zesílené spolupráce; domnívá se, že by právo vyvíjet vlastní iniciativy bez podílu ostatních mělo vznikat jen tehdy, pokud by se takto dohodla nejméně polovina členských států. Špidla posléze vyložil novinářům, že vláda bude během příštích týdnů jednání občanům "systematicky" vysvětlovat, oč při mezinárodní konferenci usiluje. "Vstoupili jsme do EU proto, abychom posílili pozici České republiky a zvýšili kvalitu života obyvatelstva. To jsou dva cíle, které budeme systematicky sledovat také v mezivládní konferenci."

Představuje si, že souběžně s rozhovory v EU poběží debata v České republice; jak se bude mezivládní konference vyvíjet, "bude třeba znovu a znovu k některým základním otázkám zaujímat stanovisko". Za předčasné považuje nyní rozhodovat, zda se má příští ústava v Česku schválit parlamentní ratifikací nebo referendem - bude to záležet na rozhodnutí parlamentu, a to v závislosti na obsahu konečného znění ústavy.

Takticky si Špidla představuje postup ČR jako vytváření ad hoc zájmových koalic k řešení toho či onoho problému. "Má představa je, že se vyrýsuje několik typů kompromisů, které budou v debatě možné; bude pak na nás, abychom zvolili ten, který bude nejvýhodnější."