• 1.10.2003

    Ministryně zdravotnictví Marie Součková má podle rozhodnutí vlády poskytnout veřejnému ochránci práv potřebné informace o okolnostech úmrtí muže, který v roce 1996 zemřel v plzeňské nemocnici po operaci žlučníku. Ministerstvo má zajistit, aby byla zajištěna ochrana citlivých údajů, řekl novinářům Jindřich Marek z tiskového odboru vlády. Podle vysvětlení ministryně dostane ombudsman Otakar Motejl znalecký posudek, nikoli celou zdravotnickou dokumentaci. Právě ochrana citlivých údajů se stala předmětem sporu mezi ministry. Zatímco část kabinetu prosazovala, aby ombudsman měl k dispozici veškeré údaje o příčinách úmrtí, jiní členové vlády hájili nutnost chránit citlivé údaje. Protože někteří ministři se zdrželi hlasování, nakonec bylo těsnou většinou hlasů schváleno usnesení garantující ochranu dat, uvedl Marek.

    Na ombudsmana se obrátila vdova po zesnulém Jaroslava Boháčová poté, co neuspěla s žádostí u ministerstva zdravotnictví. Ani Motejlovi ale ministerstvo nechtělo vyhovět. Součková má do několika měsíců připravit novou zákonnou úpravu, která by do budoucna zamezila opakování podobných případů. Motejl se totiž na vládu obrátil již podruhé s žádostí, aby úřady poskytly pozůstalým informace o okolnostech úmrtí jejich blízkých. Dosud se hájí povinnou mlčenlivostí.

  • 1.10.2003

    Schodek státního rozpočtu se ke konci letošního září zvýšil na 80,3 miliardy korun ze srpnových 71,9 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí. Pro celý letošní rok ministerstvo předpokládá nově deficit 132,4 miliardy korun, oproti dříve odhadovaným 128,3 miliardy korun. Rozpočtové příjmy do konce září činily 510,5 miliardy korun a výdaje dosáhly 590,8 miliardy korun. Výdaje představovaly 72,6 procenta původně odhadovaného rozpočtu, příjmy 74,4 procenta. Deficit byl za devět měsíců roku o 58,9 miliardy vyšší než ve stejném období minulého roku.

    V samotném září výdaje činily 79,6 miliardy korun a příjmy 71,2 miliardy Kč. Vývoj příjmů v září byl podle MF ovlivněn zejména daňovými příjmy. Analytička Volksbank Markéta Šichtařová míní, že vzestup schodku proti plánu je částečně způsoben i nepřesným odhadem, a to zejména pokud jde o výběr daní. "Zejména daň z příjmů právnických osob zůstává za očekáváním," uvedla Šichtařová. Za nepříznivým vývojem stojí podle ní také platba CME a jednorázová půjčka od EIB na odstranění škod z loňských povodní. Zatímco sněmovna původně schválila schodek rozpočtu ve výši 111,3 miliardy, ministerstvo financí před měsícem odhadovalo, že skutečný deficit dosáhne 128,3 miliardy. "Dnes odhad zvýšilo již na 132,4 miliardy," uvedla Šichtařová. Domnívá se přitom, že schodek může být ke konci roku ještě nepatrně vyšší. "Podobný osud může stihnout i rozpočet pro příští rok," upozornila. Celostátní inkaso všech daní činilo k 30. září 374,1 miliardy Kč, což představuje 73,7 procenta celoročně rozpočtovaného objemu a meziroční růst o 19,9 miliardy Kč. Příjmy z daní a poplatků dosáhly 285 miliardy Kč, což bylo o 15,1 miliardy Kč více než loni v září. Příznivě jak z hlediska úrovně plnění záměrů státního rozpočtu, tak i z hlediska meziročního srovnání se zatím vyvíjí inkaso nepřímých daní. Za devět měsíců činily příjmy rozpočtu z DPH 87,0 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 4,3 miliardy Kč. Lepších výsledků bylo dosaženo i přes o 8,5 miliardy Kč vyšší vratky DPH než v předchozím roce.

    Rovněž inkaso spotřebních daní ve výši 52,7 miliardy Kč meziročně stouplo o 2,6 miliardy Kč. Příjem daně z příjmů právnických osob se zvýšil o 4,6 miliardy na 65,1 miliardy Kč. Relativně horší výsledky letošního roku z hlediska plnění rozpočtu souvisí zejména s méně příznivými hospodářskými výsledky plátců daně za rok 2002, od kterých jsou odvozovány zálohy za druhé pololetí letošního roku. Příjmy rozpočtu daně z příjmů fyzických osob byly vyčísleny na 63,9 miliardy Kč, tedy o 3,7 miliardy Kč nad úrovní stejného období minulého roku. Inkaso pojistného na sociální zabezpečení vzrostlo o 9,9 miliardy na 199,2 miliardy Kč. Saldo příjmů z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů státního rozpočtu do této oblasti je tak za devět měsíců letošního roku záporné o 29,3 miliardy Kč. Rozpočet přitom počítá s celoročním schodkem 31,7 miliardy Kč. Meziroční růst výdajů o 47,5 miliardy Kč odpovídá podle MF rozpočtované dynamice. Jejich výši přitom ovlivnily výdaje, se kterými původně schválený státní rozpočet nepočítal. Jde především o úhradu závazku z arbitrážního sporu CME vůči ČR (10,6 miliardy Kč) a o čerpání úvěru od EIB na odstraňování následků loňských povodňových škod (3,9 miliardy Kč).

    Jako běžné výdaje rozpočtu bylo čerpáno 563 miliard Kč, tj. o 48,8 miliardy Kč více než loni. Vysoká meziroční dynamika neinvestičních transferů veřejným rozpočtům územní úrovně souvisí s dokončením reformy veřejné správy, tedy zrušením okresních úřadů, uvedlo MF. Rozpočet na celý letošní rok sněmovna původně schválila s rekordním schodkem 111,3 miliardy korun při příjmech 684,1 miliardy a výdajích 795,4 miliardy korun. Tento deficit se však státu nepodaří dodržet kvůli neočekávaným jednorázovým výdajům. Vláda se rozhodla vysoké tempo zadlužování českého státu řešit, a přišla proto se scénářem reformy veřejných financí. První balík reformních zákonů, který by měl vládní koalici umožnit sestavit rozpočet na rok 2004 se schodkem do 118 miliard korun, již ve sněmovně prošel prvním čtením. O konečné podobě státního rozpočtu na další rok začne vláda jednat ve středu.

  • 1.10.2003

    České dráhy připravují výběrové řízení na dodavatele nafty. Ročně dráhy potřebují k provozu zhruba 100 milionů litrů nafty, kterou nyní železnici dodává firma Robin Oil. Ta podle mluvčího drah Petra Šťáhlavského vyhrála předchozí veřejnou obchodní soutěž. Podle šéfa železničních odborů Jaromíra Duška však dráhy nevybíraly dodavatele nafty formou veřejné obchodní soutěže, ale oslovily pouze vybrané subjekty. Podle Duška Robin Oil dodává naftu pro dráhy již desátým rokem. "Je přitom s podivem, že by se za deset let nenašel ani jeden konkurenční subjekt s výhodnější nabídkou," řekl Dušek. Přitom podle něho není cena, kterou dráhy platí firmě Robin Oil vysoká. Při výběru dodavatele skutečnou veřejnou soutěží, by však mohly dráhy na odběru nafty ušetřit desítky, ne-li stovky milionů korun, řekl.

    Vláda schválila komisi pro výběr dodavatele. Dráhy chtěly, aby v ní byl jeden člen dozorčí rady podniku nominovaný státem, jeden volený zaměstnanci a dva odborníci z ekonomického útvaru. Vláda rozhodla, že v devítičlenné komisi budou čtyři lidé z ČD, včetně navrhovaných členů dozorčí rady. V komisi tak zasedne i Dušek. Po jednom člověku budou mít v komisi ministerstva dopravy, obrany, financí, práce a průmyslu a obchodu. Mluvčí ČD odmítl podrobnosti o chystaném tendru sdělit, aby neohrozil průběh veřejné soutěže. Tu podle něho dráhy vyhlásí standardním způsobem.

  • 1.10.2003

    Státní fond rozvoje bydlení v příštím roce zřejmě nebude mít ani polovinu letošího rozpočtu. Vláda schválila jeho výdaje v celkovém objemu 3,3 miliardy korun, což je o 5,4 miliardy korun méně než letos, řekl ČTK mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun. Rozpočet fondu musí ještě schválit sněmovna. Objem peněz, které fond v příštím roce bude moci na bydlení poskytnout, ovlivnilo samozřejmě omezení výdajů v rámci reformy veřejných financí, dodal Dimun. Rozpočet je však podle Dimuna nižší také kvůli útlumu přímých dotací. Fond totiž chce v budoucnu poskytovat převážně návratné formy podpor. Nevratné přímé dotace omezí. Postupně tak přejde na revolvingové hospodaření.

    Fond počítá i nadále s poskytováním podpor na opravy a modernizaci panelových domů. Jejich majitelé tak i v příštím roce zřejmě budou moci žádat o úrokovou dotaci na splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond na tento účel počítá s 600 miliony korun. Dalších 400 milionů by mělo jít na přímé úvěry obcím na podporu oprav bytových domů. Fond počítá i nadále s poskytováním přímých úvěrů na výstavbu bytů jak mladým lidem do 35 let věku, tak obcím, popřípadě budoucím neziskovým družstvům, na výstavbu nájemních bytů. Na úvěry fond počítá v příštím roce s 600 miliony korun. MMR připravuje nařízení, které stanoví podmínky pro použití prostředků fondu na ručení za splácení úvěrů poskytnutých bankami. Fond pak bude moci nově poskytovat podporu investorům na výstavbu bytů také prostřednictvím záruk.

    Fond počítá i s dotacemi, a to na výstavbu nájemních bytů obcím nebo nově vznikajícím neziskovým družstvům, ale již jen ve velmi omezené míře, řekl Dimun. Na dotace by fond směřoval 1,5 miliardy korun, pouze však v případě, že do rozpočtu dostane tuto částku navíc od FNM.

    počasí:

    Čekáme zamračeno nebo oblačno, později přechodně i polojasno, na severu se místy objeví slabý déšť. Denní teploty 19 až 23 stupňů, na horách kolem 17ti.

  • 30.9.2003

    Česká vláda zatím podle prezidenta Václava Klause lidem dostatečně nevysvětlila, jaké důsledky bude mít přijetí evropské ústavy. Klaus je přesvědčen, že nestačí jen otisknout text ústavy, ale je třeba jej interpretovat. Zdůvodnil tak po úterním setkání s polským premiérem Leszkem Millerem, proč publikoval článek, v němž psal o tom, že návrh evropské ústavy vytváří jediný silný "superstát". "Já se zejména snažím rozlišovat dvě věci. Jedna je spor o zastoupení jednotlivých zemí v jednotlivých evropských institucích, procenta hlasů, procenta kvalifikovaných většin a podobně, a tady myslím, že s Polskem máme identické názory," uvedl prezident. Obě země podle něj mají zájem na tom, aby se v Evropě neztratily, aby v ní měly místo, které jim skutečně náleží. "Druhá rovina, druhé patro je to, že já vidím v návrhu evropské ústavy spoustu důležitých věcí, které nemají tuto kvantitativní úroveň a které opravdu posouvají evropskou integraci z jednoho modelu, z jednoho typu do modelu druhého," poznamenal Klaus. Česká vláda to zatím podle něj dostatečně nevysvětlila občanům. "Podle mého názoru nestačí otisknout text ústavy. To je potřeba provést interpretaci a tady já myslím, že interpretace je povrchní, a proto jsem se pustil do toho článku," dodal Klaus.

    Pouze dílčí úpravy chce Polsko prosadit do návrhu evropské ústavní smlouvy, kterým se začne v sobotu zabývat mezivládní konference EU. Jeho postoj je velmi blízký české pozici, řekl ČTK předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek po setkání s polským premiérem Leszkem Millerem v Praze. Podobně reagoval po jednání s Millerem i předseda Senátu Petr Pithart. "My se možná lišíme v některých akcentech, ale to jsou detaily. V zásadě nám jde o stejné problémy," řekl ČTK Pithart při srovnání českých a polských výhrad. Obě země se obávají se, že velké státy budou v EU ve výhodnějším postavení než menší. Česká vláda prosazuje podle svého červencového usnesení mimo jiné upravit způsob hlasování a zachovat zastoupení každé země v Evropské komisi.

  • 30.9.2003

    O návrhu společné evropské ústavy by měl jednat český parlament. Při úterní schůzce na Pražském hradě se na tom shodli prezident Václav Klaus a premiér Vladimír Špidla. Poslanci opoziční ODS již požádali o svolání mimořádné schůze. O textu ústavy by měla dolní komora diskutovat v úterý 7. října. Právě návrh euroústavy bude hlavním bodem jednání mezivládní konference, která začne v sobotu v Římě. O tom, s čím tam pojedou čeští zástupci včetně prezidenta Klause, bude ve středu jednat vláda. Pravidelného zasedání kabinetu se tentokrát zúčastní i prezident. "Je třeba ještě zevrubně precizovat stanovisko České republiky v průběhu parlamentní debaty. To je můj názor, který jsem vždy zastával," řekl novinářům po zhruba hodinové schůzce na Hradě premiér Špidla. Podle Klausova mluvčího Petra Hájka nejsou názory prezidenta a předsedy vlády na evropskou integraci zdaleka tak rozdílná, jak se to jeví podle zpráv z médií.

  • 30.9.2003

    Příprava úředníků pro práci v centrálních orgánech Evropské unie je podle vedoucí Úřadu vlády Jany Gavlasové příležitostí pro mladé lidi. O strategii přípravy zaměstnanců státní správy v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie by měla vláda rozhodnout ve středu. Materiál se ale podle Gavlasové netýká pouze lidí, kteří už ve státní správě pracují. Bude potřeba mnoho dalších pro práci především ve strukturálních fondech unie. Již nyní se vede přijímací řízení na ministerstvu pro místní rozvoj. Další pracovníky bude přijímat ministerstvo práce a sociálních věcí. Zájem je o mladé lidi se znalostí světových jazyků, kteří vystudovali ekonomii i jiné obory. Je to příležitost i pro ně získat neocenitelné zkušenosti, uvedla ředitelka.

    Vzdělávání úředníků, kteří budou vysíláni do Bruselu, spočívá podle Gavlasové v prvé řadě v jazykové přípravě. Ředitelka očekává, že u nově příchozích už bude na čem stavět. Ideální uchazeč o práci v EU by totiž měl ovládat dva světové jazyky. Nejlépe francouzštinu a angličtinu, ale může to být i němčina, uvedla. Důležité jsou i obecné znalosti o vývoji unie. Uchazeči je získají při základním školení. Následovat bude prohlubování odborných vědomostí souvisejících s prací, pro kterou bude vybraný zaměstnanec připravován, vysvětlovala ředitelka.

  • 30.9.2003

    Otázkou migrace slovenských Romů do České republiky se bude zabývat společná česko-slovenská komise. Zasednou v ní představitelé ministerstev vnitra, zdravotnictví, zahraničí a práce a sociálních věcí. Na jejím sestavení se v úterý dohodli místopředsedové vlád obou zemí Petr Mareš a Pál Csáky. Problém s migrací Romů do Česka začaly na obou stranách řešit pracovní skupiny, na jejichž vzniku se v květnu dohodli premiéři Vladimír Špidla a Mikuláš Dzurinda. Nová komise by podle Csákyho měla vzniknout do měsíce.

    Vedle problémů souvisejících s romskou migrací se oba vicepremiéři dotkli spolupráce při integraci obou zemí do Evropské unie a ujistili se o vzájemné podpoře. Rovněž diskutovali o druhém článku evropské ústavy, který je věnován problematice lidských práv, a o českých zkušenostech z příprav antidiskriminačního zákona.

    Pál Csáky se také setkal s místopředsedou Senátu Janem Rumlem. Hovořili spolu i o stanoviscích obou zemí k evropské ústavní smlouvě, kterou se začne od soboty zabývat mezivládní konference EU. Podle Rumla je pozice obou zemí "téměř totožná". Oba politici hovořili i o slovenském antidiskriminačním zákonu, jehož schválení podle Csákyho může být zproblematizováno pasáží o právech homosexuálů, uvedl Ruml.

  • 29.9.2003

    Atmosféra vztahů s představiteli České republiky se podle krajanů výrazně zlepšila teprve během několika posledních let. Mnozí účastníci dnešního slavnostního zahájení Týdne zahraničních Čechů v pražském Karolinu kritizovali především občanské demokraty za nezájem a negativní přístup v době, kdy byli vládní stranou. Krajané proto ocenili, že se dnešní akce zúčastnili i zástupci vlády a Senátu. "Je překvapující, že teprve sociální demokraté projevili o nás konkrétní zájem a navázali s námi dialog," řekl vydavatel krajanských Amerických listů Petr Bísek. Dodal, že stejný názor má většina čtenářů listu. Podobně kriticky zhodnotil přístup bývalé vládní ODS k exulantům také Jan Kvasnička, který žije v Německu. S nelibostí prý proto vyslechl dnešní projev místopředsedy Senátu Mirka Topolánka (ODS). "Jedná se spíše o některé přenesené problémy typu dvojího občanství," reagoval na kritiku místopředseda sněmovního výboru pro evropskou integraci Petr Nečas (ODS). Jiný názor než někteří krajané měli podle něj občanští demokraté také na restituce. Právě připomínka restitucí, které podle některých krajanů stát dostatečně neošetřil, zazněla znovu na dnešním setkání. Zákon, který krajanům umožňuje mít dvojí občanství, vešel v platnost v září 1999. Zástupci českých exulantů považují přijetí tohoto zákona za významnou změnu k lepšímu. "Zůstávám nadále zásadním odpůrcem principu dvojího občanství. Je to něco podobného jako bigamie. Taky můžete mít jenom jednoho manžela nebo jednu manželku. Je to otázka konfliktu dvojích loajalit," řekl Nečas. Někteří krajané dnes uvedli, že je velmi těší zájem ze strany současných představitelů ČR, především senátorů. "Dlouhou dobu tu chyběl dialog," uvedl šéf Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Je podle něj dobře, že komunikace mezi Čechy doma a v zahraničí začala i přes některé počáteční problémy fungovat. V Karolinu dnes promluvil také rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU) a ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD). Všichni řečníci zdůraznili význam zkušeností lidí, kteří museli v exilu často překonávat potíže a překážky, a přesto v cizině začali nový úspěšný život. Týden zahraničních Čechů se koná již potřetí. Setkání asi 300 krajanů ze zhruba 35 zemí, jehož součástí je diskuse o problémech exulantů, nejrůznější akce společenské i kulturní, potrvá až do soboty. Akci pořádá Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů se stálou senátní komisí pro krajany, ministerstvem zahraničí a UK.

  • 29.9.2003

    Absence korespondenčních voleb a krajanského zákona, ale i obtížné sledování české televize v zahraničí - jsou největší problémy, které trápí krajany žijící v různých zemích po celém světě. Některým také vadí, že se Česká republika stále nevyrovnala s komunistickou minulostí, a část se domnívá, že stát dostatečně neošetřil restituce. Tyto názory padly na shromáždění zahraničních Čechů, které dnes začalo v Praze. Vydavatel krajanských Amerických listů Petr Bísek je zklamán zvolením Pavla Rychetského do čela Ústavního soudu. Právě Rychetský se totiž podle něj v 90. letech zásadně podílel na tvorbě zákonů, které restituce komplikují. "Zákony nebyly kvalitní, nikdo nám nepodal vstřícnou ruku a nevysvětlil, že nejsou dělány tak, aby nás poškodily," řekl. Předseda mezinárodního krajanského výboru Oldřich Černý poukázal na nutnost přijetí krajanského zákona a na zavedení korespondenčního způsobu voleb do českých zákonodárných orgánů. Černý soudí, že krajanům, kteří nemají české občanství, by nový zákon pomohl. Podle něj by jim měl zákon například pomoci snáze získat práci, studovat nebo zjednodušit proceduru při cestování do ČR. Jan Tichý, žijící ve Švýcarsku, k tomu poznamenal, že krajané by si také zasloužili slevy v hotelech: "Nelze na ně pohlížet jen jako na turisty". Tichému také vadí, že ve vzdálených zemích je možné chytit vysílání České televize jen přes satelit a dekodér. "Přísun informací je pro nás velmi důležitý," soudí.

Pages