Zprávy

Širší vedení sociální demokracie jedná od rána v pražském Kongresovém centru především o aktuální situaci v Poslanecké sněmovně, v níž koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v pátek přežila hlasování o nedůvěře a prosadila balík reformních zákonů. Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD přijel i poslanec Josef Hojdar, který jako jediný z vládního tábora kabinet nepodpořil a zdržel se hlasování. Revoltující poslanec již dopoledne promluvil k účastníkům uzavřeného zasedání. Podle některých členů výboru mimo jiné kritizoval ČSSD, že v koalici příliš ustupuje menším politickým stranám, lidovcům a unionistům. Svůj projev bilancující politiku strany přednesl i předseda vlády, za řečnickým pultem se postupně střídají poslanci, senátoři a zástupci krajských organizací.

Novináři nemají přístup na zasedání ani do foyer před jednacím sálem, v němž se jednání koná. Hojdar svůj odstup od vlády zdůvodnil tím, že nemohl hlasovat pro ani proti, protože ještě nebyly projednány reformní zákony, k nimž podal pozměňovací návrhy. Později řekl, že kdyby věděl, jak hlasování dopadne, rovnou by vládě spolu s opozicí vyslovil nedůvěru. Ovlivnil ho prý i závěr sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která nemá důkazy, že ho tajná služba sleduje.

Premiér Špidla na rozdíl od opozice soudí, že Hojdarův postoj pozici křehké koalice neovlivní a vláda si v dolní komoře udrží většinu 101 hlasů. Objevují se i názory, že revoltující poslanec, který je předsedou významného hospodářského výboru, by měl nést odpovědnost za své kroky a buď odejít z čela výboru, v němž reprezentuje nejsilnější vládní stranu, nebo dokonce zvážit složení poslaneckého mandátu. Ústřední výkonný výbor se kromě aktuální politické situace bude zabývat i přípravou voleb do Evropského parlamentu. Na rozdíl od původního plánu ještě nemá padnout konečné rozhodnutí o složení kandidátek. Definitivně jasno, kdo povede sociální demokraty příští rok v červnu do historicky prvních eurovoleb v Česku, má být jasno na příštím zasedání tohoto stranického grémia, tedy nejpozději do konce roku.

Celkem 123 operačních úkonů provedli čeští lékaři ze 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře od počátku června, kdy byl postaven stan s operačním sálem, do 10. září. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK v Basře poskytl Petr Chmátal, chirurg a zástupce velitele českého kontingentu. Personál se nyní střídá a lékaři polní nemocnice předávají svou práci nástupcům. "Myslím, že těch 40 zdravotníků při komplikacích, které jsme tady měli, odvedlo obrovský kus práce," komentoval výsledky nemocnice Chmátal. Podle něj bylo od 24. dubna, kdy před místní iráckou nemocnicí začalo pracovat první české polní obvaziště, provedeno 6953 ambulantních zákroků a hospitalizováno bylo 177 pacientů, z toho 32 na jednotce intenzivní péče. Celková doba, kterou pacienti strávili na lůžkách nemocnice, představuje 1063 dnů. Provedeno bylo 824 rentgenologických vyšetření, skoro osm tisíc analýz laboratorních vzorků a přes čtyři stovky stomatologických zákroků.

Do české polní nemocnice by měl na návštěvu přijet ministr obrany Miroslav Kostelka s několika poslanci. Vojáků spojeneckých armád bylo ošetřeno 98 a v nemocnici jich zůstalo delší dobu 20, včetně dvou civilních zaměstnanců. Mezi nimi byli především britští vojáci, kteří se v Basře stávají nejčastějšími terči teroristických útoků a přepadů. Ročenka ministerstva obrany za rok 2002 uvádí, že při loňské práci 6. polní nemocnice v Afghánistánu v rámci operace ISAF bylo pro vojáky z mise provedeno 1440 různých vyšetření, včetně 62 operací. V nejchudších oblastech Kábulu bylo ošetřeno ambulantně 7403 lidí a při výjezdech sanitek do vzdálenějších míst dalších 4771 osob. Tuto polní nemocnici, působící v oblasti od konce dubna, pak v říjnu vystřídala 11. polní nemocnice, která do konce roku ošetřila dalších 4000 lidí a provedla 90 operací.

Výjezdy za pacienty, známé z Afghánistánu, nebyly v Iráku prováděny. Podle Chmátala především proto, že Irák má vybudovanou síť vlastních zdravotnických zařízení, kterým sice mnohdy chybí materiál, lékaři jsou ale obyvatelům k dispozici. "Je tady ale jiná kultura a zdravotnictví je především obchod. Má sice svá pravidla, ale je to obchod," popsal situaci místních doktorů i pacientů Chmátal. Nevyjíždělo se ale také kvůli ošemetné bezpečnostní situaci. Například jeden z britských vojáků usmrcený při výbuchu nastražené nálože byl řidičem označeného sanitního vozu.

Koaliční vláda Vladimíra Špidly zůstává u moci. Podle očekávání v pátek přežila hlasování Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry, které iniciovala opoziční ODS. Pro vyjádření nedůvěry hlasovalo 98 občanských demokratů a komunistů. Stokrát zazněla z vládního tábora slova "proti návrhu". Pouze Josef Hojdar, který již v létě vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD kvůli finanční reformě, se hlasování zdržel. Opozici se nepodařilo na svoji stranu přetáhnout alespoň tři vládní zákonodárce, a tak vládu sesadit. Občanští demokraté nicméně tvrdí, že kabinet definitivně ztratil křehkou většinu, kterou dosud ve sněmovně měl. "Zdá se být zřejmé, že vláda se na 101 hlasů spoléhat nemůže," prohlásil šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Nejsilnější opoziční strana navíc krátce po klíčovém hlasování obvinila vládní koalici, že si většinu udržela jen zastrašováním a nátlakem. Hojdar novinářům řekl, že jedním z důvodů, proč se zdržel hlasování, byl průběh pátečního zasedání sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Komise konstatovala, že nemá zatím důkazy, že by severočeského poslance ČSSD kontrarozvědka sledovala či odposlouchávala. Hojdar to odmítá a trvá na tom, že dvě auta, která ho sledovala a jejichž státní poznávací značky si zaznamenal, patřila BIS. Místopředseda ODS Petr Nečas prohlásil, že tato podezření jsou vážná, posilují nedůvěru jeho strany ve vládu a je třeba je objasnit na půdě příslušných parlamentních orgánů. Hojdar vládu výslovně nepodpořil také proto, že o jeho pozměňovacích návrzích k finanční reformě sněmovna ještě nerozhodla, a tudíž prý nemohl hlasovat ani ano, ani ne.

Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) dnes hájil dosavadní působení své vlády a odmítl hospodářské a politické recepty opozice. V projevu k poslancům mimo jiné slíbil, že v roce 2006 bude mít republika stabilizované finance a zřejmě už nový důchodový systém. Špidla reagoval na drtivou kritiku, kterou ho v předchozích projevech zahrnuli předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý a šéf KSČM Miroslav Grebeníček. Oba míní, že kabinet škodí zemi a měl by odejít. O návrhu ODS vyslovit vládě nedůvěru bude dolní komora hlasovat v pátek. Zatím se zdá, že opozice nebude mít na svržení kabinetu dost hlasů. Grebeníček vládu vyzval, aby odešla sama.

Špidla se ale k ničemu takovému zjevně nechystá. Řekl, že občanští demokraté ve svém reformním plánu Modrá šance nabízejí jen "prázdno, nedefinované prázdno". Za dnešními ekonomickými problémy je navíc podle něj chybná ekonomická politika do roku 1996, kdy občanští demokraté politické scéně dominovali. ODS v té době zasadila státu takovou ránu, že se "otřásl a setřásl tuto vládu", uvedl premiér. Menšinové vládě ČSSD se pak sice podle něj podařilo vyvést republiku z krize, ale byla třeba zaplatit další skryté dluhy. Špidla nedoporučuje ani recepty KSČM, v Grebeníčkově projevu slyšel návrh na novou socialistickou revoluci. Tradiční postup komunistů si podle něj Česká republika už vyzkoušela a neudělala s ním dobrou zkušenost.

Premiér mimo jiné znovu slíbil boj proti šedé ekonomice. Opozici obvinil, že předvádí politické divadlo, čímž prý poškozuje ekonomické zájmy státu. Současná vládní reforma se podle něj snaží udržet koncepci sociálního státu a schopnost ČR být "v první lize" evropských zemí. Tlustý dnes mimo jiné řekl, že za vládním termínem reforma se skrývá zdražování všeho, co se dá. Vládu obvinil, že vyjednala nejhorší podmínky pro vstup země do Evropské unie a že hájí zájmy Bruselu v Praze, a ne naopak. Prohlásil, že ODS je připravena podílet se na hledání východiska ze situace, do níž se země dostala. Přiznal, že ODS nemá sílu vládu svrhnout a že v pátečním hlasování o nedůvěře kabinetu riskuje prohru. Při hodnocení vládní politiky ale připomněl výrok Jana Wericha, že souboj s hloupostí nelze vyhrát, ale ani s ním nelze přestat, protože jinak by hloupost vyhrála.