Zprávy

O tři miliardy korun z původních 118 miliard snížil kabinet Vladimíra Špidly plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2004. Na snížení schodku vláda přesunula tři miliardy z celkem zhruba 11 miliard, které ministerstvo nedávno objevilo. Zbývající částka z této rezervy byla rozdělena mezi priority - dopravní infrastrukturu, vysoké školství a zemědělce. Podmínkou k udržení výše schodku je ale přijetí reformních zákonů. Klíčovými zákony pro příjmy rozpočtu jsou podle ministra financí Bohuslava Sobotky zákon o spotřební dani a o dani z přidané hodnoty. Ve sněmovně se pro ně bude muset vyslovit všech 101 poslanců vládní koalice. Spotřební daně sněmovně vrátil Senát, který požaduje nižší zdanění nafty a zrušení bezcelních obchodů do konce letošního roku. Reformu DPH poslancům vrátil prezident Václav Klaus. Sněmovna bude oba zákony projednávat 23. září.

Necelých deset miliard korun bude moci Česká republika získat od Evropské unie v rámci programu Rozvoj lidských zdrojů. Peníze, které mají sloužit k boji proti nezaměstnanosti, bude možné čerpat dnem vstupu do unie, tedy od 1. května 2004. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Petra Dimuna jsou tyto prostředky určeny do roku 2006. Cílem programu je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti. Důraz je kladen na aktivní politiku zaměstnanosti, rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce a na rozvoj celoživotního vzdělávání. Jednou z priorit je také začlenění sociálně ohrožených skupin obyvatelstva. O peníze se mohou ucházet podnikatelé, neziskové organizace, stát nebo samospráva. Maximální příspěvek EU činí 75 procent nákladů projektu. V letech 2004 až 2006 bude moci Česká republika z EU získat až 2,3 miliardy eur (asi 72 miliard korun). V roce 2004 může požádat o 657,6 milionu eur, o rok později o 733,7 milionu eur a v roce 2006 o 936,2 milionu eur.

Český premiér Vladimír Špidla ve středu přesvědčoval lotyšské studenty, důchodce i lidi střední generace, že vstup do Evropské unie nebude pro jejich zemi znamenat ztrátu národní suverenity. V městečku Dobele, ležícím 80 kilometrů od hlavního města Rigy, řekl místním obyvatelům, že v žádné jiné organizaci nemají malé státy takový vliv, jako právě v EU.

Lidé se předsedy české vlády ptali na klady a zápory evropské integrace, zajímali se o to, kdy hodlá Česko zavést euro nebo jak je to s vývozem českého piva do zahraničí. K uvolněné atmosféře přispěl i Špidla, který přítomným vyprávěl o knížkách Bohumila Hrabala. Když se mluvilo o pivu, prohlásil, že je docela dobrým znalcem tohoto pěnivého moku.

Lotyše čeká referendum o vstupu do unii tuto sobotu jako poslední z obyvatel kandidátských zemí. Velká část veřejnosti se obává, že sotva se Lotyšsko dostalo z područí sovětské moci, má vstoupit do jiného nadnárodního celku. Průzkumy zatím uvádějí, že ano EU chce v plebiscitu vyjádřit jen kolem 50 procent voličů. V českém referendu bylo pro vstup 77 procent hlasujících.

Špidla prohlásil, že srovnávat Sovětský svaz s Evropskou unií je mylné. EU je mezinárodní dohoda založená na jednoduchém principu, že některé věci je lepší dělat společně než každý sám. Právě pro Česko a Lotyšsko, menší evropské státy ležící mezi silným Německem a Ruskem, země s podobnou historickou zkušeností, je členství v takovém uskupení jedinečnou příležitostí, řekl premiér. "Evropská unie samozřejmě není rájem na zemi a nevyřeší všechny problémy, ale když sečtete plusy a minusy, je vstoupit lepší než zůstat mimo," prohlásil v zaplněném sálu kulturního domu. Po hodinové diskusi ho obyvatelé okresního města odměnili potleskem, na památku dostal knihu a květiny.

V komplexu pasovského vydavatelství večer Klaus debatoval o Evropě s německým kancléřem Gerhardem Schröderem, polským exprezidentem Lechem Walesou a dalšími politiky. Skutečnost, že od svého letošního zvolení do čela státu je v Německu už počtvrté, prezident označil za důkaz, jak důležité jsou pro něj vztahy s touto zemí.

Klaus si umí představit, že by ČR dva až tři roky po vstupu do EU také začala uplatňovat schengenskou smlouvu, na jejímž základě západní země chrání své vnější hranice proti nelegální migraci a kriminalitě a odbourávají hraniční kontroly mezi sebou. Vstup do schengenského prostoru podle něj nastane dříve než převzetí eura jako měnové jednotky v ČR. Před novináři opakoval svou skepsi vůči euru, které podle něj nemělo pozitivní vliv na růst ekonomiky zemí EU. Prezident se zároveň vyslovil pro "vážnou diskusi" o budoucí evropské ústavě na nadcházející mezivládní konferenci v Itálii, která nyní předsedá EU. Rozptyloval přitom obavy větších zemí, zejména Německa, že otevíráním dalších debat bude narušen pracně dosažený konsens. Zejména menší státy, včetně kandidátských, usilují o některé změny v návrhu ústavy, aby měly v budoucí EU větší váhu.