Zprávy

Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach se domnívá, že velvyslankyně České republiky při Radě Evropy Vlasta Štěpová by byla dobrou kandidátkou do Evropské komise. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK. V dosavadních konzultacích mezi politiky podle něj padají různá jména, konkrétnější představu a koaliční jednání očekává v pondělí. Škromach řekl, že se Štěpovou ani nikým jiným nejednal, to je podle něj věc předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly. "Kdyby sociální demokraté navrhli paní Štěpovou, KDU-ČSL by k tomu s největší pravděpodobností neměla výhrady," řekl v sobotu ČTK místopředseda lidovců Jan Kasal. Dodal však, že KDU-ČSL takový návrh od ČSSD nedostala ani neprojednávala. Současně ale vyzdvihl dlouholeté zkušenosti Štěpové s mezinárodní politikou. Někdejší ministryně obchodu a cestovního ruchu Štěpová se k případné kandidatuře zatím nechce vyjadřovat. "Tak to já absolutně odmítám jakkoli komentovat," uvedla v rozhovoru pro sobotní vydání deníku Právo.

Opoziční ODS má stále zájem nominovat na funkci evropského komisaře bývalého ministra životního prostředí Bedřicha Moldana. Místopředseda ODS a její stínový ministr zahraničí Jan Zahradil v sobotu ČTK řekl, že trvá jak zájem ODS nominovat Moldana, tak zájem Moldana tuto nominaci přijmout. Moldana jako kandidáta na eurokomisaře navrhovala ODS již předtím, než vláda a především ČSSD prosadily do nové funkce poslance za ČSSD Miloše Kužvarta, ten ale v pátek rezignoval údajně kvůli tomu, že mu ministerstvo zahraničí dělalo problémy. Vláda proto teď bude muset hledat nového kandidáta. Zatím není jasné, kdo to bude. Spekuluje se ale o tom, že nového kandidáta bude znovu prosazovat především ČSSD. Hovoří se mimo jiné o bývalé ministryni a poslankyni ČSSD, nyní velvyslankyni České republiky při Radě Evropy Vlastě Štěpové. "Myslím, že určitě by byla vhodným člověkem, který má mimořádné zkušenosti s prací v evropských strukturách," řekl v sobotu na dotaz ČTK místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Štěpová možnost, že by mohla být kandidátkou na evropskou komisařku, podle sobotního Práva odmítla komentovat. Vládní koalice by o novém kandidátovi měla jednat v pondělí odpoledne.

Jiří Ruml byl známým novinářem, dramatikem, rozhlasovým pracovníkem, disidentem i politikem. Ve známost vešel především jako šéfredaktor samizdatových Lidových novin (LN), přičemž po sametové revoluci se zasadil o obnovu tohoto deníku. Publicistice se Ruml díky svým pravidelným příspěvkům věnoval až do pozdního věku. V pátek po dlouhé a těžké nemoci tento novinář zemřel ve věku nedožitých 79 let. Na obnově LN začal Ruml pracovat v roce 1987, vzápětí se stal šéfredaktorem samizdatu "Lidovek" (1988 až 1989). V říjnu 1989 byl ale zatčen a obviněn z pobuřování. Po převratu na podzim téhož roku stanul v čele obnovených LN a v této funkci setrval až do června 1990. Tehdy byl totiž zvolen za Občanské fórum poslancem Federálního shromáždění. Pracoval zde i jako předseda parlamentní komise pro vyšetření událostí 17. listopadu 1989.

Ruml po absolvování reálného gymnázia v Plzni vstoupil v roce 1945 do KSČ. Po únoru 1948 přesídlil do Prahy a pracoval jako redaktor a zpravodaj Československého rozhlasu, Večerní Prahy (v roce 1955 ji spoluzakládal) a Československé televize. Postupně opouštěl pozice radikálního stalinismu. Podílel se i na založení týdeníku Reportér, kde působil až do zákazu v roce 1969. V období takzvaného Pražského jara se angažoval jako člen předsednictva Československého svazu novinářů. Na otázku, proč ze strany po "prohlédnutí" nevystoupil, Ruml před časem pro tisk odpověděl: "Měl jsem jako ostatní mindrák, že jsme tomu pomáhali, a myslel jsem, že ve straně musím zůstat, abych ji polidštil." Z KSČ nakonec Rumla vyloučili po roce 1968. Tehdy se z něj stal jeden z aktivních disidentů a odpůrců režimu. Živil se jako úředník, ale také například jako jeřábník. Od poloviny 70. let Ruml publikoval v samizdatu. Jako jeden z prvních podepsal Chartu 77 a v roce 1984 se stal jejím mluvčím.

Ústecký autor František Roček dokončil knihu Legenda o utrpení rodiny Červeňákových. Mapuje historii odchodu této známé romské rodiny z Ústí nad Labem na Slovensko počátkem 90. let, její návrat i soudní při s městem o přidělení původně opuštěných bytů. Roček původně počítal, že by publikaci mohlo vydat město Ústí nad Labem ve své historické edici, protože podle něj jde o historický dokument. "Město je ale s Červeňákovými stále ještě v soudním sporu, tak by to asi nebylo vhodné," řekl v sobotu ČTK Roček. Proto se poohlédne po jiném nakladatelství, které by jeho dvousetstránkovou knihu vydalo. Rodina Červeňákových se na počátku roku 1993 odstěhovala na Slovensko, protože jim v Ústí údajně vyhrožovali jiní Romové. Protože neměli peníze, magistrát jim zaplatil jízdenky. Po několika dnech se ale rodina začala vracet, protože na Slovensku prý neměla kde bydlet a co jíst. Do svých bytů se nastěhovat nemohli, protože byly zcela zdevastované. Město pro ně jiné bydlení prý nemělo, a tak nechalo opravit jeden dům. Do něho se Červeňákovi nastěhovali. Poté se několik let soudně domáhali lepších bytů, ale neuspěli. Kvůli údajným soudním průtahům se obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Stát jim loni na podzim poslal 900.000 korun jako odškodnění v rámci mimosoudního vyrovnání, které posvětil i štrasburský soud. Červeňákovi se nadále soudí s městem Ústí nad Labem o osm milionů korun za újmu a utrpení, které prý vytrpěli při údajně násilném vystěhování na Slovensko.