• 28.5.2003

    Český premiér Vladimír Špidla varuje před tím, aby se Evropská unie stala vojenskou supervelmocí, jež by měla konkurovat Spojeným státům. Špidla soudí, že kdyby se EU stala protiváhou USA, byla by to tragická chyba. Tendence, že by se tímto směrem mohl vývoj ubírat, prý cítí. Na Parlamentním shromáždění NATO v Praze premiér ve středu řekl, že Evropská unie potřebuje vybudovat svoji obrannou a zahraniční politiku, ale nikoli na úkor oslabení transatlantických vazeb. "Úspěch Severoatlantické aliance po řadu desetiletí jejího trvání spočíval v tom, že stála pevně na dvou nohách - jednou v Evropě a jednou na severoamerickém kontinentu," řekl premiér. Podobný názor v pondělí vyslovil i český ministr zahraničí Cyril Svoboda, podle kterého je vznik zcela samostatné obrany EU nepřijatelný.

  • 28.5.2003

    V referendu o vstupu do Evropské unie budou Češi odpovídat na otázku, jaká jim nebyla ještě nikdy položena. Bude to otázka, která se týká dalšího osudu jejich země a také každého z nich osobně, otázka zvláštní kategorie, soudí předseda Evropského parlamentu Pat Cox. "Lidé jsou žádáni, aby provedli velké rozhodnutí pro svou zemi a také velkou osobní volbu, ba mezigeneračně také pro své děti a budoucnost svého národa. Otázka nestojí, zda mají, nebo nemají rádi vládu, zda mají, nebo nemají rádi prezidenta. Je to jiný druh otázky. To je třeba zdůrazňovat," řekl Cox v Bruselu v rozhovoru pro ČTK pár hodin před začátkem své předreferendové návštěvy v ČR. Setká se při ní s premiérem Vladimírem Špidlou, s prezidentem Václavem Klausem, s předsedy obou sněmoven parlamentu a s dalšími činiteli. Hlavně se však vydá na "venkov", do obce Chvalšiny na Českokrumlovsku, do Rožnova pod Radhoštěm a do Ostravy. Vedle účasti na konferencích si přeje setkání s občany.

  • 28.5.2003

    Návrh na zapojení až 400 českých vojáků do stabilizačních sil v Iráku schválila česká vláda. Do mezinárodních jednotek přispívajících k uklidnění situace v Iráku tak hodlá Česko zapojit kontingent sestávající z příslušníků 7. polní nemocnice, 50 vojenských policistů a 15 vojáků jednotek pro civilně-vojenskou spolupráci CIMIC. Kabinet schválil i opatření k ochraně českých pracovníků Úřadu pro obnovu a rekonstrukci Iráku (ORHA), sdělila ČTK vládní mluvčí Anna Stárková. K rozhodnutím vlády se budou muset ještě vyjádřit zákonodárci.

    Česká polní nemocnice se svou posílenou ochranou už působí v jihoirácké metropoli Basře, dosud ale na základě jiného mandátu. Zapojení zdravotnického zařízení a roty Vojenské policie do práce stabilizačních sil, zřejmě v britském sektoru Iráku, je podle dřívějších vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody podmínkou českého podílu na obnově země po desítkách let režimu Saddáma Husajna, mezinárodním embargu a anglo-americkém útoku. Obnovu koordinuje právě ORHA, v němž už jsou i čeští zástupci a to jak v iráckém hlavním městě Bagdádu, tak přímo v terénu, převážně v Basře a okolí. Koordinátorkou je Janina Hřebíčková. Ochranu by jí a jejím kolegům mělo zajišťovat 15 až 20 vojenských policistů.

  • 28.5.2003

    Vláda rozhodla o rozdělení 420 milionů korun z rezervy Fondu solidarity Evropské unie mezi kraje postižené loňskou povodní. ČTK to sdělila mluvčí Anna Stárková. Téměř polovina rezervy by měla směrovat na obnovu pražského Karlína a Libně, dalších sto milionů by měl dostat Terezín. Na opravu kanalizační sítě v Plzni je z rezervy vyčleněno zhruba 53 milionů a pro záchranu archiválií počítá ministerstvo financí s devíti miliony korun. Na škody vzniklé na zařízení pro výrobu a dodávky energií půjde 37 milionů, poskytnutí těchto prostředků soukromým subjektům však musí ještě schválit antimonopolní úřad. Zbývajících 19 milionů korun je určeno na kurzovou rezervu a jejich čerpání bude záležet na pohybu kurzu koruny vůči euru, uvedlo ministerstvo. Z celkové částky Fondu solidarity EU (zhruba čtyři miliardy korun) již byly na odstranění následků povodňových škod ze srpna 2002 rozděleny mezi kraje a ústřední orgány prostředky ve výši 3,666 miliardy korun.

  • 28.5.2003

    Vláda schválila návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která má sladit české mediální právo s legislativou Evropské unie. Sněmovna už tuto normu jednou projednávala, ale rozdílem jediného hlasu ji neschválila. Česká republika potřebuje podle ministerstva kultury novelu k uzavření přístupové kapitoly audiovize. Dolní komora euronovelu neschválila v dubnu po několikaměsíčním projednávání. Vládní návrh do sněmovny původně putoval v podobě čistě harmonizační novely, ovšem poslanci do ní navrhli zapracovat i řadu jiných, poměrně významných změn. Pro výslednou podobu textu se pak po sporu opozice a vládních poslanců nepodařilo najít dost hlasů potřebných ke schválení. Ministr kultury Pavel Dostál je přesvědčen, že i tentokrát někteří poslanci vystoupí s "nesmyslnými" návrhy, které do novely nepatří.

  • 28.5.2003

    Zoologické zahrady budou mít některé daňové výhody. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců přehlasovala prezidentské veto. Opětovně schválený zákon předpokládá, že zoologické zahrady nebudou muset platit daň z darů a z reklamy. Prezident Václav Klaus v případě tohoto zákona vůbec poprvé využil svého práva vetovat zákon. Klaus sněmovně zákon vrátil právě kvůli tomu, že nesouhlasil s daňovými úlevami. Se stejnou výtkou neprošel zákon Senátem, ale i veto horní komory poslanci v dubnu přehlasovali. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa zatím nedokázal říci, zda bude Klaus na svém vetu trvat, a obrátí se například se stížností na Ústavní soud. "Přehlasování veta pana prezidenta nepřekvapilo, očekával to," řekl ČTK. Prezidentovi na zákonu mimo jiné vadilo, že zavádí mimořádné daňové úlevy vybrané skupině prospěšných činností, a ostatní obory tak bezdůvodně diskriminuje. Bál se také toho, že by mohl vést k daňovým únikům. Klausovi dále vadilo, že norma je jednoúčelová, což prý vede k nepřehlednosti právního řádu.

  • 28.5.2003

    Ve sněmovní vyšetřovací komisi, která se pokusí objasnit okolnosti prohrané arbitráže s firmou CME, budou každou ze stran zastupovat dva členové. Šéfa komise by měla sněmovna vybrat asi na červnové schůzi. Dolní komora zřídila tuto komisi 21. května. Někteří poslanci sice pochybují o tom, zda má smysl, nakonec se ale v parlamentu dost hlasů pro její vznik našlo. Senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný už oznámil, že je připraven předložit veškeré doklady, které má k dispozici. Česká republika musela zaplatit CME více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do televize Nova. Opozice a koalice se přou o interpretaci arbitráže a o to, kdo za ni nese odpovědnost. Komise má sněmovně výsledky své práce předložit do konce roku.

  • 28.5.2003

    Poslanecká sněmovna hladce zvolila všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise k projektu dálnice D47. Komise má zkoumat okolnosti uzavření a následného vypovězení smlouvy o výstavbě dálnice z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím s firmou Housing&Construction (H&C). Jsou v ní zastoupeni vždy dva poslanci z každé strany. Předsedu komise by měla sněmovna zvolit ze členů zřejmě na červnové schůzi. Výsledky šetření by komise měla sněmovně předložit do konce listopadu.

    Dálnici měla podle smlouvy z loňského června postavit firma H&C, o níž předchozí vláda Miloše Zemana rozhodla bez výběrového řízení. Současná vláda Vladimíra Špidly koncem letošního března rozhodla smlouvu s uvedenou firmou vypovědět s tím, že projekt uskuteční sama. Namísto 125 miliard korun plánovaných H&C by měl projekt vyjít o 40 miliard levněji a doba zprovoznění by se měla zkrátit o rok. H&C by měla získat 600milionové odstupné.

  • 28.5.2003

    Veřejný ochránce práv, jednasedmdesátiletý Otakar Motejl byl v úterý večer převezen s horečkami do nemocnice v Brně. V nemocnici zůstal na pozorování. Lékaři se snaží zjistit, co horečky způsobilo. ČTK to řekly Motejlova zástupkyně Anna Šabatová a ombudsmanova mluvčí Marcela Horáková. Šabatová uvedla, že Motejl byl nachlazen. V úterý večer se mu přitížilo, dostal vysoké horečky a byl převezen do nemocnice v Brně. Podle jejího vyjádření se Motejl podrobil celkovému vyšetření, při němž se lékaři snaží zjistit, co vysoké horečky způsobilo. Šabatová informovala o Motejlově hospitalizaci Poslaneckou sněmovnu, kde měl Motejl odůvodnit pravidelnou roční zprávu o své činnosti. Místo něho musela před dolní komorou vystoupit Šabatová.

  • 28.5.2003

    V řadě měst, v nichž se při dvoudenní návštěvě Pardubického kraje zastavil prezident Václav Klaus, viděli hlavu státu naposled po vzniku samostatného Československa. Klaus je tak po Tomášovi Garrigue Masarykovi druhým prezidentem, který se zapíše například do historie Vysokého Mýta či Svitav. V Lanškrouně na Ústeckoorlicku byl dokonce prezident vůbec poprvé. "Poslední panovník který se v Lanškrouně zastavil byl císař František Josef I. v roce 1894," řekl ČTK pracovník místního muzea. Pro Svitavy zase zůstane Klaus prvním prezidentem, který k místním občanům promluvil česky. Před ním zde byl v roce 1929 pouze Masaryk, který ještě v tehdy Němci osídlených Svitavách strávil půl dne a pronesl projev německy. Přes nadšení, které Klausova návštěva u většiny obyvatel měst Pardubického kraje vzbudila, se neobešla bez incidentu. V Poličce na Svitavsku se po mítinku poprali Klausovi odpůrci s jeho příznivci, kteří chtěli zničit transparenty s hanlivými nápisy. Šarvátku ukončila policie. Prezidentskému páru, který nebyl incidentu přítomen, však podle mluvčího Tomáše Klvani ani tato nepříjemnost nepokazila dobrou náladu.

Pages