Zprávy

Nebývalý zájem nakonec vyvolala možnost zapojení českých firem do obnovy Iráku. Jejich konečný seznam z 15. května obahuje přes 600 podniků. Jak uvedl ředitel vládní agentury Czechtrade Martin Tlapa, informace o firmách se předávají zastupitelským úřadům České republiky ve Washingtonu a Kuvajtu a odtud přímo do databází Americké agentury pro mezinárodní rozvoj USAID a do amerického úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc ORHA. Na projekty českých firem v Iráku vláda v nejbližších třech letech vyčlenila 520 milionů korun. Uvedené prostředky nejsou podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana primárně určeny na financování vývozů zboží, ale měly by spíše sloužit pro vyslání a pobyt odborníků firem v Iráku.

Podmínkou českého podílu na obnově Iráku je podle ministra zahraničí Cyrila Svobody účast ČR ve stabilizačních silách. Příslušný návrh by vláda mohla schvalovat už příští týden. Češi by do těchto sil poskytli svou polní nemocnici umístěnou v jihoirácké metropoli Basra, jednotku úpraven pitné vody a její přepravy a 50 až 70 vojenských policistů a 15 odborníků z center pro civilně- vojenskou spolupráci. Svou prací by Češi mohli pomoci při obnově petrochemickém průmyslu, zavlažování, školství, zdravotnictví i energetiky. Velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková však upozornila, že v současné době chybí v Iráku místní partner, se kterým by bylo možné věrohodně jednat.

Spojené státy a Severoatlantická aliance se obrátily na Českou republiku s nabídkou, aby se ujala výstavby prvního mnohonárodního praporu NATO na ochranu proti zbraním hromadného ničení, který bude zařazen do budovaných sil rychlé reakce NATO. Sdělil to v Bruselu ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vyložil, že prapor by měl být budován okamžitě, aby fungoval od ledna a aby v polovině příštího roku dosáhl operační schopnosti. Česká vláda se bude nabídkou zabývat v červnu; ministr ji hodlá jednoznačně prosazovat jako prestižní záležitost. Projekt by měli konkretizovat ministři obrany NATO na zasedání v první půli června. "Je to první viditelný výsledek české vojenské reformy; kdyby se nám podařilo profilovat v tomto směru v alianci i v EU, dál prohloubit tuto národní specializaci české armády, byl by to viditelný úspěch, viditelný příspěvek České republiky ke společné obranné politice EU," řekl Tvrdík na okraj zasedání ministrů obrany unie věnovaného právě této politice. Schůzky se zúčastnil spolu s dalšími ministry z kandidátských zemí. Tvrdík podotkl, ČR pociťuje odpovědnost za tuto oblast a má odpovídající schopnosti; bude mít tedy zájem tuto výzvu přijmout. Jakmile by se Česko stalo v oblasti boje proti zbraním hromadného ničení první silou v NATO, mohlo by na stejné postavení aspirovat také v Evropské unii. Dokud nebude členem EU, nemůže se stát koordinátorem pracovní skupiny pro ochranu proti zbraním hromadného ničení, ale jen jejím přispěvatelem.

Ministři obrany EU rozhodli zřídit několik pracovních skupin, které se budou zabývat konkrétními projekty zaměřenými na odstranění nedostatků, mezer a zpoždění ve vybavení a jiných schopnostech evropských ozbrojených sil. Vedle ochrany proti chemickým a biologickým zbraním bude ČR podle Tvrdíka aktivní také ve skupinách zabývajících se zdravotnickými kapacitami a pasivními sledovacími systémy.

Vláda na uzavřeném jednání přijala rezignaci ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiřího Růžka a šéfa Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Tomáše Kadlece, kteří se rozhodli minulý týden odejít ze svých funkcí. V čele kontrarozvědky i bezpečnostního úřadu budou do jmenování stálých ředitelů stát nynější náměstci BIS a NBÚ Jiří Lang a Jan Mareš. Premiér Vladmír Špidla řekl, že o nástupcích Růžka a Kadlece bude nejprve jednat sněmovní komise pro kontrolu BIS, jak to kabinetu ukládá zákon. Do té doby nebude o kandidátech hovořit. Rozhodnout by se mělo v řádu týdnů. Premiér již dříve potvrdil, že by dosavadní náměstek ředitele BIS pro operativní složky Lang mohl definitivně převzít řízení tajné služby. Poslanci nemohou vládě ve jmenování šéfa BIS zabránit.

Česká republika a Estonsko uzavřely kulturní dohodu. Ministr kultury Pavel Dostál vidí její největší význam především v bodech týkajících se školství. Umožní podle něj stipendia a výměnu studentů a zlepší podmínky pro studium bohemistiky či naopak estonštiny; to vše pak může například později ovlivnit bohatší ediční činnost. "Konkrétní umělecká výměna zůstane především na umělcích samotných a na organizacích a institucích," upozornil Dostál na tiskové konferenci po podpisu dokumentu a po setkání s estonským ministrem kultury Urmasem Paetem. Dohoda ovšem dává podle obou politiků kulturním, školským a vědeckým výměnám důležitý rámec. Po vstupu do Evropské unie půjde podle českého ministra vše ještě jednodušeji. "Budeme mít kulturně k sobě blíže; na platnosti dohod se nic nezmění," řekl Dostál na dotaz ČTK, jak se promítne do kulturní výměny předpokládaná evropská integrace obou zemí. Jak dodal, oba státy také budou mít přístup ke stejným evropským kulturním fondům; budou tak moci dělat "společné akce". Českou i Estonsko jsou členy programu EU s názvem Kultura 2000.