• 15.5.2003

    Příznivci pěší turistiky se v sobotu znovu vydají na nejznámější pochod v zemi z Prahy do Prčice na Benešovsku. Na túru vyrazí také prezident Václav Klaus, který půjde 23 kilometrů. Organizátoři připravili letos pro příznivce pěší turistiky v jarní přírodě celkem 12 tras. Nejdelší má 70 kilometrů.

  • 14.5.2003

    Americké letadlo C5 Galaxy přepravilo v noci na středu do Kuvajtu poslední materiál armádní 7. polní nemocnice, která se nyní buduje v jihoirácké Basře a v neděli by měla přijmout první pacienty. ČTK to řekl mluvčí česko-slovenského kontingentu v Kuvajtu Luděk Lávička. Přeprava nemocnice do oblasti se tak zpozdila přibližně o dva týdny. Do Perského zálivu bylo potřeba dostat 254 vojáků a asi 1965 tun materiálu. První část zdravotnického zařízení odletěla do Kuvajtu 17. dubna. Tehdy letadlem Tu-154 české armády letěl předsunutý a průzkumný tým. Od 18. do 23. dubna převážely materiál i personál nemocnice letouny An-124 Ruslan ukrajinské firmy Volga-Dněpr. Letěly celkem šestkrát. Od pondělí 28. dubna pak přepravu zabezpečovali Američané letouny C5 Galaxy a C17 Globemaster. Právě Spojené státy hradí náklady na dopravu nemocnice do oblasti. Od konce dubna působí první čeští lékaři u bývalé vojenské nemocnice v Basře v polním obvazišti, kde ale nejsou schopni poskytnout místním lidem veškerou péči. Nemocnici jako takovou by měl v neděli slavnostně otevřít první náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka. Vyslání polní nemocnice schválila sněmovna v polovině dubna. Lazaret by se v budoucnosti měl stát součástí mezinárodních stabilizačních sil v Iráku a představitelé ministerstva obrany dali najevo, že čeští vojenští lékaři by v oblasti mohli působit i rok a půl.

  • 14.5.2003

    Ústřední vojenskou nemocnici v Praze Střešovicích opustil první z trojice vojáků zraněných v pátek při nehodě v Iráku. Sdělil to ředitel nemocnice Miroslav Bartoš. Ve chvíli, kdy mluvil s tiskem, operovali lékaři druhému vojákovi rameno. V nemocnici pobude ještě asi týden. Nejhůře zraněný z trojice je stále připojen na podpůrné přístroje. "Pacient, který utrpěl nejvážnější poranění hlavy a horní končetiny, byl napojen na přístroje k podpoře dýchání," vysvětlil Bartoš. V několika dnech ale už bude podle něj schopen dýchat sám. V ohrožení života už voják není, zpět k životu tohoto muže musel ale přímo na silnici v Iráku přivést jeden z příslušníků české skupiny speciálních sil. Vojáci byli zraněni při dopravní nehodě nedaleko městečka Alí al-Gharbí, ležícího asi 150 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. Svá zranění nejhůře poraněný z trojice utrpěl, když vypadl při havárii z automobilu. "Jsme optimisté a předpokládáme, že v řádu několika týdnů by měl být v pořádku," dodal Bartoš.

    Vojáky v pondělí přivezlo české armádní letadlo. Nehodu vyšetřuje vojenská policie. Podle nedávného vyjádření šéfa česko-slovenského kontingentu v Kuvajtu Dušana Lupuljeva může za nehodu zřejmě místní řidič nákladního auta, který z místa havárie ujel.

  • 14.5.2003

    Současná informační kampaň vlády na podporu vstupu České republiky do Evropské unie je podle odborníků oslovených ČTK kvalitně provedená a dobře časově naplánovaná. Za jediný stín na kampani považují to, že byl dán prostor pouze pro pozitivní informace. "Kampaň, která je netradičně založená na zkušenostech lidí z EU, je udělaná velice dobře," řekl ředitel největší reklamní agentury Young & Rubicam Petr Havlíček. Podle něj ale není dobré ovlivňovat veřejnost pouze jedním názorem. Pokud by vláda dala prostor i pro "ne", lidé by se mohli o hlasování rozhodnout na základě vlastního názoru. Že se stát snaží lidi přimět, aby v červnovém referendu hlasovali pro vstup do unie, si podle průzkumu společnosti TNS Factum myslí téměř polovina Čechů. Přesvědčení, že jim stát ponechává dostatečný prostor pro jejich vlastní rozhodování, zastává 35 procent lidí. "Kampaň upozorňuje, že se dostaneme do lepší společnosti a že být mimo tuto společnost se nevyplácí," uvedl ředitel Asociace komunikačních agentur Jiří Mikeš. Většina lidí si podle něj myslí, že by Česká republika měla v EU být. "Teď jde o to, aby přišli hlasovat," řekl Mikeš s tím, že vládní kampaň by měla vrcholit právě zvoláním, aby lidé nezapomněli k hlasování přijít.

    Podle prognózy společnosti TNS Factum by vstup země do EU mělo podpořit v České republice 83 procent lidí, tedy zhruba osm lidí z deseti. Podle podobného dubnového výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění by pro vstup hlasovalo 70 procent z více než tří čtvrtin voličů, kteří by se referenda zřejmě zúčastnili. Referendum o vstupu země do Evropské unie se bude konat 13. a 14. června. Vláda na informační kampaň před referendem vyčlenila 200 milionů korun.

  • 14.5.2003

    Město Praha je poměrně bohatý region, a po vstupu České republiky do EU na peníze z některých strukturálních fondů nedosáhne. Bude ale moci dostat prostředky na projekty podpory malých a středních podniků a na regeneraci průmyslových zón v některých částech města. Možná podpora se bude týkat také rekvalifikace a vzdělání lidí, řekl šéf delegace Evropské komise v Praze Ramiro Cibrian. Zástupci hlavního města v této souvislosti hovoří o statistickém prokletí. Praha má hrubý domácí produkt na obyvatele vyšší, než je průměr v unii. "To je krutost statistiky. Čísla neumějí zachytit padesátiletý vnitřní dluh," řekl primátorův náměstek Jan Bürgermeister. Podle informací tiskové konference by mohla Praha získat ze strukturálních fondů v příštích dvou letech 125 milionů eur (asi 3,9 miliardy korun). Bude mít podle Cibriana také právo na podporu z kohezního fondu pro projekty důležité dopravní a ekologické infrastruktury. "Bude možné spolufinancovat vnější obchvat," uvedl Cibrian.

  • 13.5.2003

    Česká republika musí mít podle ministra zahraničí Cyrila Svobody podíl v mezinárodních stabilizačních silách v Iráku. Svoboda to řekl na společné tiskové konferenci s českou koordinátorkou pomoci v Iráku Janinou Hřebíčkovou. Podle ministra účast pouze v silách zajišťujících klid v Iráku umožní účinný podíl Česka na obnově a rekonstrukci země. Vláda podle něj požádá sněmovnu o vyslovení souhlasu s českou účastí ve stabilizačních silách. Příslušný materiál nyní vzniká na ministerstvu obrany. Ve stabilizačních silách by podle Svobody působili nejspíše vojenští policisté. S otázkou bezpečnosti přitom souvisí i termín otevření českého velvyslanectví v Bagdádu. Také česká zástupkyně u Úřadu pro obnovu a humanitární pomoc Iráku (ORHA) Janina Hřebíčková upozornila, že česká účast by zajistila jí a jejím lidem dostatečnou bezpečnost, ale také možnost pohybovat se a pracovat v Iráku.

  • 13.5.2003

    Češi, kteří pracují při Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc Iráku (ORHA), se budou podílet na projektech přímo v terénu, ale budou také radit budoucím nejvyšším představitelům irácké vlády. Uvedla to Janina Hřebíčková, česká zástupkyně u ORHA, která minulý týden jednala v Bagdádu s Iráčany i představiteli USA. Čeští odborníci by se podle ní mohli uplatnit například při zavlažování a obnově ropných rafinerií. V budoucnosti by mohli také pracovat na iráckých ministerstvech a dalších státních úřadech. Česko počítá až s účastí 20 svých občanů při práci ORHA na obnově Iráku. Podle Hřebíčkově Češi najdou uplatnění v petrochemickém průmyslu, zavlažování, školství, zdravotnictví i v energetice. Územně se přitom Česko chce soustředit především na oblast jižního Iráku s hospodářským centrem Basrou, kde začíná působit i česká vojenská polní nemocnice.

  • 13.5.2003

    Čeští vojáci během úterý budovali jádro 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře. Jde o centrální část tzv. nemocničního koridoru, ke kterému budou postupně připojovány další speciální moduly. Činnost nemocnice by měla být zahájena v neděli dopoledne. Slavnostně otevřít by ji měl první náměstek ministra obrany Miroslav Kostelka a náčelník Generálního štábu generálporučík Pavel Štefka. I když nemocnice ještě celá nestojí, čeští zdravotníci nezahálejí. Před budovou je rozvinuta polní převazovna, kde čeští lékaři denně poskytnou odbornou péči v průměru 50 osobám. Nemocnice měla původně být otevřena už 6. května, kdy Basru navštívil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Problémy s leteckou dopravou jejího materiálu z České republiky, ale i nutnost upravit plochu před vlastní stavbou, ale její otevření opozdily.

  • 13.5.2003

    Tři čeští vojáci, kteří byli zraněni při dopravní nehodě v Iráku, už jsou v České republice. Vojenský speciál Tu-154, který je převážel z Kuvajtu, přistál na starém ruzyňském letišti v pondělí krátce před 23:00. Jednoho ze zraněných přenesli vojáci na nosítkách do přistaveného vrtulníku, který ho dopravil do Ústřední vojenské nemocnice. Jeho stav je podle podplukovníka Ludvíka Bůžka z ministerstva obrany vážnější a lékaři ho při letu udržovali v utlumeném stavu. Další dva zranění vojáci prošli obvyklou letištní kontrolou, do nemocnice je odvezla sanitka. Zraněné vojáky v letadle doprovázel tým českých lékařů. Armádní speciál byl rovněž vybaven jednotkou intenzivní péče. Z Kuvajtu, kde mají čeští vojáci základnu, se v letadle vrátilo také dalších 79 příslušníků české protichemické jednotky, jimž končí účast v operaci Trvalá svoboda.

  • 13.5.2003

    Armádní chemici, vracející se v těchto dnech z Kuvajtu, odjíždějí z letiště přímo do Těchonína na Ústeckoorlicku. Zhruba dvoudenní zpoždění na cestě k rodinám a na libereckou základnu jim však nevadí. Z těchonínského armádního Centra biologické ochrany odjíždějí s vědomím, že se z mise vracejí zdrávi. U žádného z více než sta chemiků, kteří se v minulých dnech vrátili z Kuvajtu, nezjistili lékaři žádné onemocnění. Prvními vojáky, kteří absolvovali zevrubné prohlídky v Těchoníně bezprostředně po návratu, byli příslušníci nemocnic působících v Afghánistánu. Do konce května, kdy by mělo skončit stahování celého protichemického kontingentu z Kuvajtu, projde centrem na 400 chemiků. Kromě jistoty, že jsou po návratu zdrávi, získá armáda i srovnávací vzorky do sérové banky. Díky porovnání vzorků odebraných před odjezdem a po návratu jsou odborníci schopni rozlišit, zda případnou chorobou onemocněl voják během mise, nebo jí trpěl již před odjezdem.

Pages