Zprávy

Vláda chce v nejbližší době zrekonstruovat infekční oddělení nemocnice Bulovka v Praze, aby mohlo sloužit k léčbě lidí zasažených všemi dosud známými nebezpečnými biologickými látkami a toxiny. Rekonstrukce oddělení je prvním krokem k vybudování celostátního systému ochrany před nebezpečnými látkami, který by měl vzniknout do roku 2004. Nejmodernější pracoviště svého druhu v Česku se pak stane hlavním pilířem celostátního systému ochrany obyvatel před nebezpečnými biologickými látkami a toxiny. Infekční oddělení na Bulovce je jedním ze dvou speciálních zdravotnických pracovišť v zemi, kde jsou nyní hospitalizováni lidé s podezřením na smrtelně nebezpečný druh zápalu plic - SARS.

S potravinovou pomocí vyjely v neděli do Bosny a Hercegoviny dva kamiony humanitární organizace ADRA. Téměř 22 tun potravin, především mouky a brambor, bude v následujících dnech rozděleno mezi sociálně slabé rodiny z této balkánské země. Dalších část pomoci tvoří umývadla, dveře, okna a jiné vnitřní a vnější vybavení pro domácnost. Pomoc z Česka činí téměř 300.000 korun. V průběhu léta chce ADRA začít v Bosně a Hercegovině s výstavbou domků pro místní obyvatele.

Občanské sdružení ADRA působí v zemích bývalé Jugoslávie již od začátku válečných konfliktů v 90. letech. V oblasti je dnes asi 700.000 uprchlíků, kteří jsou ubytováni většinou v kolektivních centrech. Nemají prostředky na vlastní zdravotní, ani sociální péči.

Pro tři české vojáky, kteří se v pátek zranili při dopravní nehodě v Iráku, bude v pondělí vypraven vojenský speciál. Zranění budou ještě týž den umístěni v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde bude pokračovat jejich léčba. ČTK to sdělil plukovník Vladimír Palán z českého ministerstva obrany.

Odlet speciálu TU-154 z Prahy je plánován na pondělní ráno. V letadle bude připravena jednotka intenzivní péče a speciální lékařský tým. Letadlem se z Kuvajtu, kde mají čeští vojáci základnu, vrátí také dalších 80 vojáků českého kontingentu, jimž končí účast v operaci Trvalá svoboda, řekl plukovník Palán.

O vyslání speciálu v zájmu zajištění nejlepší možné péče o zraněné rozhodl ministr obrany Jaroslav Tvrdík na základě doporučení velitele českého kontingentu generála Dušana Lupuljeva a náčelníka 7. polní nemocnice plukovníka Mojmíra Mrvy.

Vojáci se zranili při návratu z mise v Bagdádu, když jejich vozidlo sjelo z cesty a převrátilo se. Dva už byli propuštěni z kuvajtské vojenské nemocnice a jsou v péči českých lékařů na základně Dauhá. Třetí, jehož zranění jsou těžká, je stále hospitalizován. Plukovník Palán na dotaz ČTK potvrdil, že jeho stav je stabilizovaný. Příčinou nehody mohla být únava řidiče.

Desetitisíce, možná statisíce lidí se zřejmě budou ucházet o nějakých šest tisíc míst úředníků institucí Evropské unie, která budou v příštích letech obsazena občany z nových členských zemí. První vlna konkurzů bude vyhlášena v nejbližších dvou týdnech. Na Čechy vyjde zhruba 600 postů.

Podle dánského ředitele Evropského úřadu pro výběr zaměstnanců (EPSO) Erika Halskova by se měli hlásit jenom ti, kdo jsou si jisti dokonalou znalostí jednoho z pracovních jazyků EU, tedy angličtiny, francouzštiny nebo němčiny. Nezbytnou podmínkou je také požadované vzdělání - vysokoškolský diplom pro posty "administrátorů" a ukončení středního vzdělání pro "asistenty".

Halskov má očividně hrůzu z davové psychózy, jež by se mohla zmocnit některých zemí. Je si dokonale vědom toho, že do zimního konkurzu na prvních 1000 míst, navíc jen do dočasného poměru, se z 10 vstupujících zemí přihlásilo 25.000 lidí. Tentokrát bude v sázce pětkrát tolik zlatem vystlaných židlí....

Úspěšné aspiranty totiž čekají slušné mzdy - od 2000 eur (60.000 korun) v nejnižší kategorii D4 (poslíček), přes běžné mzdy pro vysokoškolsky vzdělané mladé úředníky mezi čtyřmi a šesti tisíci eur (120.000-180.000 korun) až po 15.000 eur (450.000 korun), které berou nejzasloužilejší generální ředitelé. Z těchto příjmů se platí pouze "evropská" daň, jež dosahuje zhruba deseti procent.

Stovka zaměstnanců EPSO nyní chystá první várky "předvýběrových" testů, zkoumá možnosti konkurzů v různých zemích, jejich materiální zabezpečení a řízení. "Půjde-li všechno jako ve snu, nabídneme institucím okamžitě po vstupu seznam dokonalých vybraných kandidátů. Může ovšem nastat i katastrofický scénář - hrozné problémy, nezvládnuté řízení konkurzů, krach počítačových systémů. Nebo takový nával, že to prostě nebude možné v jednom kole udělat." O vyhlášení konkurzů se dovědí zájemci na webové stránce EPSO (http://europe.eu.int/epso/). Tam budou vyvěšeny přihlašovací formuláře a další dokumentace; vyplňovat se bude všechno přímo na obrazovce. Každý řádně přihlášený adept dostane vlastní identifikační číslo, které bude používat při veškeré další komunikaci, jež se povede pouze po internetu. Odtud se také dozví, kdy a kam se mají dostavit - pro Čechy budou zkoušky uspořádány v Praze a v Brně, zřejmě někdy v říjnu. Kdo si nebude jist, že chápe, oč jde, bude mít možnost vytočit jedno z deseti bruselských telefonních čísel; operátoři jsou momentálně proškolováni, aby uměli odpovídat.

První "předvýběrový" test se bude skládat ze dvou částí. V první každý uchazeč odpoví na tři série otázek - jedna bude o Evropské unii, druhá prověří jeho logické uvažování a psychiku, třetí bude odpovídat jeho specializaci (obecná, právní, ekonomický, auditorská). Poté absolvuje písemnou zkoušku, která předpokládá delší projev v jednom z vyjmenovaných jazyků a shrnutí v mateřštině. Tato část konkurzu bude vzata do úvahy pouze u těch zájemců, kteří vyjdou úspěšně z počítačového vyhodnocení zmíněných tří testů. Bude se zkoumat jak obsah sdělení, tak, a především, jazyková úroveň. "Ti lidé musejí být schopni pracovat od prvního dne. To znamená, že musejí perfektně rozumět a komunikovat. Nějaká dodatečná výuka jazyků nepřichází v úvahu," vysvětlil Halskov.

Ti, jejichž písemný projev bude shledán adekvátním, dostanou pozvánku k ústním pohovorům, při kterých bude výhodné se blýsknout znalostí dalších jazyků. Šťastlivci pak skončí na seznamu, z něhož si budou vybírat Evropská komise, Evropský parlament, Rada ministrů EU, ale také Evropský soudní dvůr, Hospodářský a sociální výbor i Výbor regionů. Halskov si představuje, že volná místa rezervovaná pro občany nových zemí budou obsazována postupně od května příštího roku. Maratón konkurzů musejí absolvovat i ti, kterým už EU místa nabídla. Z většiny bruselských misí vstupujících zemí budou v příštích týdnech odcházet diplomaté specializovaní na regionální politiku nebo na zemědělství; nastupují do příslušných generálních ředitelství Evropské komise, která potřebují odborníky z nových zemí daleko před rozšířením. Jako občané nečlenských zemí mají však jen dočasné smlouvy a podmínkou stálého pracovního poměru je absolvování normálního konkurzu.

Tento první "odliv mozků" ze stálých misí kandidátských zemí by mohl být předzvěstí daleko závažnější vlny odchodů. Český velvyslanec Pavel Telička, ale například i slovenský Juraj Migaš se obávají, že při pomalém tempu přípravy lidí doma a "krvácení" v Bruselu nedokáží po personální stránce připravit přeměnu misí ve stálá zastoupení členských států při EU. Na druhé straně jsou si vědomi, že obsazení postů v institucích schopnými vlastními lidmi bude pro jejich země jednoznačně výhodné. Ředitel EPSO upozorňuje na varovný nedostatek tlumočníků a specializovaných překladatelů, zejména tzv. právníků-lingvistů, které nutně potřebuje Evropský soudní dvůr a právní služby dalších institucí. Konkurzy na tato místa již částečně běží, ale nekoná se žádná tlačenice. Naopak se zhmotňují obavy, že unie nebude po rozšíření schopna dál zajišťovat do a ze všech 20 jazyků standardní tlumočnické a překladatelské služby jako dosud.

Na podzim pak EPSO vypíše konkurzy na obsazení míst šéfů odborů a oddělení, tzv. střední řídící článek. Nebude se naopak starat o výběr generálních ředitelů či ředitelů - zde bude kandidatury posuzovat vedení té či oné instituce, a to v přímém politickém dialogu s vládou každé zainteresované země.