Zprávy

Autentické fotografie ve Státním ústředním archivu na pražském Chodově objektivně a někdy nelichotivě až drasticky dokumentují všechny stránky pražského povstání v květnu 1945. Na výstavě Skončeno a podepsáno - drama pražského povstání ve fotografii, která byla v archivu otevřena, zaujmou hlavně snímky málo známé či dosud nezveřejněné. "Poprvé od války někdo takto jasně sestavil obraz pěti dnů konce války v Praze, obraz událostí, k nimž vlastně neexistují písemné dokumenty," řekla ČTK pracovnice archivu Emilie Benešová. Pro povstání, jež bylo spontánní akcí lidí, jsou fotografie jediným objektivním pramenem k poznání oněch dnů, dodala. Expozice je zajímavá v tom, že vedle sebe řadí fotografie, které umějí mluvit a jsou realistickým obrazem té doby, soudí Benešová. Nebyly totiž vybrány jen záběry, které se "hodí", jak bylo donedávna zvykem. K vidění jsou například snímky dokládající účast vlasovců na povstání. Jiné ukazují mrtvé Němce, s nimiž si lidé vyřizovali účty, i další excesy, které jsou z pohledu tehdejších dramatických událostí i omluvitelné, uvedla Benešová.

Do Perského zálivu odletěl v pondělí ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Nejdříve zavítal do Kuvajtu mezi vojáky česko-slovenské protichemické jednotky na základně v Dauhá. V úterý má navštívit rovněž Basru. Česká polní nemocnice tam měla být otevřena právě 6. května, v den jeho návštěvy. Lékaři ale zatím stále pracují v provizorním polním obvazišti u vchodu do místní irácké nemocnice. Denně ošetří desítky lidí. Pacienti přicházejí s popáleninami, průjmy a neléčenými chronickými nemocemi. O přepravu polního lazaretu se od minulého pondělí starají Američané. Předtím měla přesun na starost rusko-ukrajinská společnost Volga-Dněpr. Celou dopravu nyní hradí Spojené státy a Česko s USA vyjednává také o úhradě předchozích letů.

Pětadvacetiletý Roman Noel Sagmany pracuje jako překladatel pro vojáky sedmé polní nemocnice v jihoirácké Basře. Mladý muž, jehož matka pochází ze Slovenska, pomáhá s komunikací mezi místními lidmi a vojáky a lékaři, kteří pracují na polním obvazišti. Je to zatím jediná fungující část budoucího českého zdravotnického zařízení. Je to mnohdy náročná práce. Lidé jsou často netrpěliví, tlačí se u zábran před vstupem do prostoru, kde ve stanu a speciálně upravené nákladní tatře pracují čeští lékaři a zdravotní sestry. Iráčané mají přitom ve zvyku třeba si bez okolků sednout přímo doprostřed jediného závorou přehrazeného vchodu a neuhnout skoro za žádných okolností. "Mnoho místních prostších lidí si myslí, že právě jejich případ je ten nejdůležitější," popisuje Roman své zážitky. Pořád dokola musí opakovat, že v polní ošetřovně nedokáží ani nejlepší lékaři pomoci úplně každému. Odkazuje proto lidi do bývalé irácké vojenské nemocnice, kde jsou místní doktoři. Napsaný nápis nestačí, mnoho pacientů je negramotných. A i ti, kteří číst dokáží, se mnohdy pokouší svou léčbu usmlouvat. Přímo při ošetřování pacientů ale Roman není, s lékaři pracuje český překladatel do arabštiny.

Doplněné seznamy spolupracovníků bývalé Státní bezpečnosti (StB) vydá ministerstvo vnitra v nákladu 2000 dotisků v druhé půli května či začátkem června. V dotisku přibude dva až tři tisíce nových jmen, několik jmen naopak proti původní verzi ubude. Na dotaz ČTK to řekl ředitel odboru spisové a archivní služby Jan Frolík. Jsou tam i nové rozsudky a vyjádření lidí, poznamenal Frolík. Jedna publikace původní verze zahrnovala tucet dílů o celkovém počtu 5000 stran a vážila osm kilogramů. Seznam obsahoval 75.000 jmen spolupracovníků komunistické tajné služby a 3150 jmen lidí, kteří komunistické rozvědce dávali informace ze zahraničí. Podle zákona do něj mohli být zařazeni jenom ti agenti, kteří mají nyní české občanství. Právě to je také hlavním argumentem, jímž vnitro čelí kritickým hlasům oponentů, kteří v oficiálních seznamech postrádají značný počet jmen.

Občanské sdružení Archivy například odhaduje, že v seznamu spolupracovníků bývalé kontrarozvědky schází nejméně 10.000, spíše však přes 33.000 jmen. Zdaleka úplný není podle sdružení ani seznam týkající se svazků vedených bývalou I. správou SNB - rozvědkou. Aktivisté Archivů zde postrádají 312 jmen. Z objektových svazků operativní korespondence, jichž bylo do 28. prosince 1989 podle Archivů založeno 1486, vnitro v seznamu zveřejnilo pět.

Archivy upozornily ministra vnitra Stanislava Grosse a příslušný orgán Poslanecké sněmovny ČR také na několik tisíc nezveřejněných jmen lidí vedených v podsvazcích objektových svazků. Stanovisko sdružení, v jehož předsednictvu jsou spolu s dalšími i publicista a bývalý disident Petr Uhl a advokát Milan Hulík, má ČTK k dispozici.