• 4.5.2003

    Památku šesti milionů obětí holokaustu za druhé světové války i výročí 60 let od povstání ve varšavském ghettu si v neděli připomnělo zhruba 250 účastníků shromáždění v brněnské synagoze v ulici Skořepka. Zapálili sedm svící. "Tato symbolika bývá interpretována různě. Zjednodušeně šest svící za šest milionů obětí, sedmá za všechny ostatní, kteří zahynuli," řekl novinářům Petr Weber z Židovské obce v Brně. Sedmou svíci zapálil izraelský velvyslanec Arthur Avnon.

    Rabín Karol Sidon podotkl, že s realitou holokaustu se nelze nikdy zcela vyrovnat, odmítá ovšem představu Židů jen jako obětí. V historii Židů byly chvíle šťastné i tragické, uvedl. Téměř 60 let od konce druhé světové války je v Česku stále malý počet židovských obcí i jejich členů, podotkl. Jen z Brna bylo za druhé světové války deportováno 13.000 obyvatel židovského původu do koncentračních táborů, kde téměř všichni zahynuli.

    Weber upozornil, že i dnes se lze v Česku setkat s antisemitismem, přestože se jeho signály neobjevují na rozdíl od minulosti tak často na veřejnosti. "I když i takové věci máme - zhanobené památky, pomníky pomalované hákovými kříži," uvedl. Mnohem rafinovanější a nebezpečnější projevy antisemitismu se však podle něj v poslední době objevují v elektronických médiích, zejména na internetu. Tyto materiály jsou anonymní, a proto těžko nebo vůbec postižitelné, podotkl.

    Nedělní tryzny k uctění památky obětí holokaustu se za mírně zvýšených bezpečnostních opatření zúčastnil i jihomoravský hejtman Stanislav Juránek a představitelé magistrátu. Přišli také představitelé jiných církví i zástupci Islámské nadace, reprezentující muslimské věřící.

  • 4.5.2003

    Češi a Němci podél česko-bavorských a česko-saských hranic chtějí vymyslet společný postup, který by uplatňovali při úklidu měst a zajišťování zimní údržby. Více než 50 zástupců měst, obcí a podniků se proto sejde v úterý a ve středu na Německo-českých Dnech úklidu v německém Hofu. Přeshraniční projekt, který iniciovala města Aš, Cheb a Hof ve spolupráci s informačním a dokumentačním centrem IDOR, financují sponzoři a bavorská větev Euregia Egrensis.

    "Základní myšlenkou je dosáhnout stejných standardů v péči o čistotu a pořádek ve všech městech v příhraničí s ohledem na blížící se vstup do EU," uvádí dokument IDOR.

    Hlavním tématem diskuse bude právní rámec ochrany životního prostředí na komunální úrovni a financování úklidu měst podle bavorských a saských modelů. Účastníci chtějí dále najít účinná preventivní opatření k likvidaci černých skládek ve městech. V areálu kongresové centra v Hofu budou Němci svým partnerům předvádět ukázky zásahů vozidel a strojů na úklid měst a zimní údržbu. V Hofu budou přednášet zejména experti z Karlových Varů, Plzně, saského Schwarzenbergu a bavorských měst Regensburg a Hof.

  • 4.5.2003

    Přechod planety Merkur přes sluneční kotouč bude možné 7. května dopoledne pozorovat běžným dalekohledem, který přibližuje alespoň dvacetkrát, řekl Miloš Tichý z hvězdárny na Kleti na Českokrumlovsku. Bude ale bezpodmínečně nutné si k němu koupit sluneční filtry, které odstiňují podstatnou část slunečního světla, zdůraznil.

    Nejlepší pozorovací podmínky budou mít přátelé vesmíru na hvězdárnách. Přístupná bude podle Tichého i hvězdárna na Kleti. Od rána bude otevřená i Štefánikova hvězdárna na pražském Petříně.

    Přechod Merkuru přes Slunce začne dotykem okrajů obou těles v 07:12 a skončí ve 12:32. Bude se jevit jako malá skvrnka, která se bude pomalu pohybovat přes sluneční disk. Protne ho zhruba v jedné osmině průměru od horního okraje.

    Jde o poměrně vzácný úkaz. Přechodů Merkuru přes Slunce, kdy jde vlastně o částečně zatmění, lze napočítat průměrně 13 za století. Z téhož místa na Zemi je možné jich spatřit zhruba polovinu. Naposled bylo možné úkaz v Česku pozorovat celý 10. listopad 1973 a jeho závěrečnou část těsně po východu Slunce 13. listopadu 1986. Příští bude 9. května 2016.

    Letos bude možné 16. května pozorovat zatmění Měsíce a 31. května zatmění Slunce. Proto hovoří astronomové o květnu jako o měsíci stínů. Oba úkazy nastanou v ranních hodinách, takže si na ně bude potřeba přivstat.

  • 4.5.2003

    Pátého května roku 1945 sice nebyl na plzeňské radnici žádný německý voják, ale i tak přilákal dnešní inscenovaný boj o vládu v první budově města téměř 2000 lidí. Pětadvacet Američanů za 20 minut přemohlo 40 nacistů. Za potlesku okolostojících lidí je pak odvedli před fiktivní vojenský tribunál. Přesto byl pohled na renesanční radnici s obrazem Adolfa Hitlera a červenou vlajkou s hákovým křížem pro některé občany Plzně nepochopitelný.

    "To když vidí komunisté, tak se jim musí zvedat žaludek," uvedl v davu jeden starší Plzeňan. "Na jedné straně náměstí němečtí turisté s knedlíky v restauracích, na druhé jsou odváděni jejich vojáci - to je fakt síla," doplnil další přihlížející boje o budovu současného magistrátu.

    "O radnici se nebojím, je to její propagace. Je dobré, když se lidi baví," uvedl primátorův náměstek Vladimír Duchek. Podle něj ale show, zorganizovaná výhradně vojenskými spolky, neodpovídá historické realitě, neboť o plzeňskou radnici se nikdy nebojovalo. Podle Duchka byl pouze na sousední věži chrámu sv. Bartoloměje německý odstřelovač.

    "Silně jsme improvizovali. Byl to ale krásný pocit osvobozovat město od zbytků nacistických okupantů a končit v Plzni tu náročnou cestu z Normandie," řekl Ivan Rollinger z Klubu 2. pěší divize Plzeň, který byl velitelem americké čety. Všechny podstatné německé dokumenty byly podle něj zajištěny, i když je Němci vyhazovali z oken na dvůr do ohně.

    "Příště vyhrajeme my," prohlašoval jeden ze zatčených okupantů. "Tohle už se nesmí opakovat," kontroval Michal Kindl, iniciátor celé akce, velitel jednotky okupantů a šéf plzeňského Klubu vojenské historie. Podle něj takovou akci město ještě nezažilo. "Na radnici jsme nic nezničili, ani jsem si ale ty pěkné kanceláře nestačil prohlédnout," dodal Kindl.

    Němci v Plzni kapitulovali 5. května 1945 brzy ráno. Na radnici ale nacisté nebyli, v posledních dnech války tam působila pouze revoluční rada. Poslední německý výstřel padl v západočeské metropoli z pušky německého odstřelovače v 08:45 z bartolomějského chrámu, ale bez vědomí vedení kapitulující jednotky.

  • 4.5.2003

    V divoké, bažinaté krajině, kterou suplovala mokřina rozlévající se kolem potoka se zbořeným mlýnem v pozadí, a přitom jen několik metrů od frekventované silnice z Benešova na Tábor, vznikaly o víkendu jedny z posledních záběrů celovečerního snímku Želary. Mlhu suploval rozptýlený umělý kouř a maďarský herec György Cserhalmi v zablácených mokrých kalhotách a zašlém vaťáku si po vydařené scéně s chutí zapálil cigaretu.

    Kolem postávali komparzisté oblečení do uniforem ruských vojáků s plnou polní na zádech a také maskéry zkrvavení "vesničané", dílem dovezení až ze Slovenska. Tam se filmový štáb režiséra a producenta Ondřeje Trojana vydá v polovině měsíce, aby do 25. května v nádherných scenériích obce Zázrivé poblíž Malé Fatry film dokončil. Je příběhem dívky (hraje ji Anna Geislerová), kterou v době druhé světové války tlak událostí donutí ze dne na den opustit město i partnera a ukrýt se na venkově u cizího muže, který je jí odporný. Zprvu nenávistný vztah přerůstá kdesi v horách na samém kraji civilizace v silné citové pouto. Autorem scénáře byl podle námětu Květy Legátové Petr Jarchovský.

    Když si někde rozloží nádobíčko filmaři, je to pokaždé stejné. Přilehlé komunikace zaplaví desítky osobních vozů a mikrobusů, nákladní auta s technikou, autobusy pro kompars a karavany pro hvězdy. Nechybí přívěs s občerstvením, mobilní toalety, elektrický agregát i velké stany, do nichž vhánějí teplo naftové fukary. Statisté obého pohlaví, včetně dětí, v nich za nepřízně počasí čekají na svou minutu slávy, kdy se mihnou na stříbrném plátně.

    Při natáčení Želar byli na "place" i Jaroslava Adamová, Jaroslav Dušek a Iva Bittová. Trojan do filmu dále obsadil Miroslava Donutila, svého bratra Ivana a také Jana Třísku, který bude koncem května natáčet na Slovensku.

    "Jeho účast jsem domluvil před dvěma lety na plzeňském filmovém Finále, kde byl předsedou poroty. Objeví se v nepříliš velké roli a dost jsem přemýšlel, jak mu ji taktně nabídnout," řekl režisér. Poslal mu do Ameriky scénář s tím, že role je jen epizodní. Právě jeho ztvárněním však nabyla na významu, míní Trojan.

    Specialitou Želar je, že se natáčejí už rok, počet filmovacích dnů však jen o málo přesáhne 60. Příběh totiž vyžaduje všechna roční období. A tak štáb zažil dvacetistupňové mrazy, při nichž se v kameře lámal materiál, i třicetistupňové vedra. Zajímavý je i věkovým rozpětím herců - od čtrnáctidenního novorozence po devadesátiletou Zitu Kabátovou.

    Zimu zakusila i Geislerová. "Nejvíc jsem si vytrpěla právě tady v těch bažinách při natáčení sekvence, která bude na plátně trvat třeba jen tři minuty. Točili jsme ji týden. Hasiči mě kropili vodou a já jsem vždycky jen přes clonu hustého deště zahlédla, jak jsou všichni v péřovkách, vaťácích, pláštěnkách a u fukarů, zatímco jsem tady lítala jen v těch válečných hadérkách jako ztracená a zoufalá žena v lese," řekla herečka.

    Želary vznikají ve společnosti Total HelpArt v koprodukci s Barrandovem, Českou televizí a partnery v Rakousku a na Slovensku. Získaly granty českého fondu na podporu kinematografie a fondu Eurimages. Podle Trojana rozpočet tohoto na české poměry dosti drahého projektu nepřesáhne 50 milionů korun. Premiéra filmu bude 4. září.

  • 4.5.2003

    Moderní atletický stadion, kde by se mohly konat prestižní mezinárodní závody, chce vybudovat AC Turnov. Hlavním problémem současného sportoviště jsou nemoderní tribuny a špatné zázemí pro závodníky. "Již v příštím roce by se však situace měla změnit," řekl v neděli tajemník AC Turnov František Svoboda. Po rekonstrukci stadionu by přibyla krytá tribuna, moderní šatny, prostory pro masáže a další zázemí. Ovál s osmi drahami a všechny sektory již vyhovují požadavkům Mezinárodní atletické federace (IAAF). Pokrývá je nejrychlejší světový povrch značky Mondo.

    Atleti zažádali na přestavbu stadionu o státní dotaci a podle Svobody získali příslib, že ji příští rok dostanou. "Na rekonstrukci potřebujeme 40 milionů korun," prohlásil Svoboda. Státní dotace by přinesla 30 milionů, další 4,5 milionu by přidalo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. O zbylé peníze by se postaralo město Turnov, jemuž sportoviště patří.

    Na stadionu, kam se přesně za 14 dní sjede světová diskařská špička na Memoriál Ludvíka Daňka, chybí především dostatek sprch, šaten a WC. Stará sokolovna za stadionem už pro stovky závodníků nestačí. Nevyhovují ani ochozy pro 3500 diváků. Většina z nich musí stát, hlediště není kryté.

    Po rekonstrukci stadionu by se Turnov rád zařadil k atletickým centrům evropského významu a ucházel se o pořádání mítinku IAAF.

  • 4.5.2003

    Tituly mistrů republiky v badmintonu získali v neděli v Brně Jan Fröhlich z Benátek nad Jizerou a Markéta Koudelková ze Sokola Radotín. Koudelková do své sbírky přidala ještě prvenství ve smíšené čtyřhře, kterou vyhrála spolu s Petrem Koukalem.

    Fröhlich musel ve finálovém duelu s Janem Vondrou odvracet v druhém setu dva mečboly. Vondra však ani jednu výhodu neproměnil a do rozhodující třetí sady kvůli zranění lýtka nenastoupil. Koudelková ve finále porazila první hráčku českého žebříčku Evu Brožovou 2:1 na sety.

  • 4.5.2003

    Kanoista Martin Doktor nechyběl ani v jednom ze tří závodů úvodního dílu Světového poháru na stupních vítězů. Na regatě v Hazewinkelu po sobotním třetím místě na kilometru přidal další bronz i na druhé olympijské trati pětistovce a v závěrečném sprintu na 200 metrů získal stříbro. Belgickým úvodem seriálu proplul bez zaváhání olympijský vítěz, mistr světa a Evropy Andreas Dittmer.

    V Hazewinkelu se sešla vynikající konkurence, Doktor postrádal tradičně pouze 'ruskou raketu' Maxima Opaleva, který stejně jako v minulých letech starty na mimošampionátových závodech šetří. "Až na něj prakticky nikdo nechyběl. Na první závody můžu být spokojený," řekl Doktor.

    K úplné spokojenosti mu chybělo porazit na kilometru Kubánce Karla Aguilara, od kterého ho dělila necelá desetina sekundy, a na pětistovce pak Bulhara Stanimira Atanasova, který odolal jeho náporu v závěrečných metrech o tři desetiny.

  • 4.5.2003

    Už jen jedno volné místo pro hráče do pole má trenér české hokejové reprezentace Slavomír Lener na mistrovství světa. Před nedělním osmifinálovým zápasem s Německem se totiž rozhodl doplnit tým o obránce pražské Slavie Pavla Kolaříka, který by již měl také již nastoupit.

    Třicetiletého Kolaříka tak čeká premiéra na světovém šampionátu. V Helsinkách se s mužstvem stále připravují i útočník Milan Michálek a třetí brankář Jiří Trvaj.

    Dopsáním Kolaříka na soupisku trenéři pravděpodobně zavrhli, že by čekali na obránce Minnesoty Filipa Kubu. Ten by na sever Evropy mohl přiletět nejdříve ve středu, a to za předpokladu, že by tým Wild vypadl v pondělí ze Stanleyova poháru.

  • 3.5.2003

    V České republice by mohli být rozmístěni američtí vojáci. Poučení z dějin ukazuje, že bez USA v Evropě není zajištěná bezpečnost. Řekl to v sobotu v Řecku český ministr zahraničí Cyril Svoboda.

    Reagoval tak na výroky prezidenta Václava Klause, který se v rozhovoru pro sobotní vydání německého listu Süddeutsche Zeitung vyslovil proti rozmístění amerických vojsk na území České republiky. "Na základě naší historie jsme velmi citliví, když jde o cizí vojenské jednotky na našem území," řekl v rozhovoru pro německý list Klaus.

    Svoboda, který je na neformální schůzce ministrů zahraničí zemí Evropské unie a vstupujících států, uvedl, že rozmístění vojáků by bylo předmětem další diskuse. Podle něho je nutné brát evropský prostor jako celek a nerozlišovat, kde konkrétně kteří vojáci jsou. Zároveň řekl, že je nutné brát českou bezpečnost jako bezpečnost celoevropskou.

    Postoj dalších českých politiků k možnému umístění amerických jednotek na území ČR je zatím nejednoznačný. Premiér Vladimír Špidla řekl, že posoudit výhody a nevýhody vojenské přítomnosti USA v České republice si vyžádá čas. Jasně proti jsou komunisté, zatímco Klausova mateřská ODS i ministr obrany Jaroslav Tvrdík by Američany uvítali.

    Klausův stranický kolega, stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil soudí, že prezidentova slova pro Süddeutsche Zeitung nelze interpretovat jako odmítnutí případného přesunu Američanů z Německa do Česka. "Spíše se zamýšlel nad tím, jaké by to mohlo vyvolat nálady ve veřejnosti," uvedl. Zahradil se rovněž domnívá, že pokud by Spojené státy skutečně uvažovaly o přemístění některých jednotek na východ, měla by o takové nabídce Česká republika vážně uvažovat. "Je to dobré řešení," řekl.

    Příznivcem amerických základem je i ministr obrany Tvrdík. "Pokud by nás NATO a EU oslovily, že chtějí mít některé síly a velitelství na území České republiky, nebyl bych proti, naopak bych to uvítal," citovala ministra sobotní Mladá fronta Dnes. Tvrdík argumentuje tím, že americká účast by zvýšila bezpečnost země i zaměstnanost.

    Naopak rezolutně proti je KSČM. "Naše republika už má s takzvaným dočasným pobytem zahraničních vojsk na svém území zkušenosti. Měli bychom si své vlastní území zabezpečit sami," řekla místopředsedkyně komunistů Zuzka Rujbrová.

Pages