• 28.4.2003

    Českým koordinátorem v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc v Iráku se zřejmě stane Janina Hřebíčková. Po vyřízení všech formalit bude první z týmu asi 20 odborníků, které Česko do Iráku vyšle. Experti tam budou pomáhat úřadům a obyvatelům a také radit vedení českých podniků, které mají zájem podílet se na poválečné obnově země. Kompletní tým českých expertů by měl být znám do 15. května.

    Janina Hřebíčková pracovala v uplynulých 11 letech u různých mezinárodních organizací, převážně OSN, a bylo to většinou v krizových oblastech: na Blízkém východě v Izraeli, potom v Jižní Koreji a posledního osm a půl roku ve všech republikách bývalé Jugoslávie. V Iráku byla před 13 lety jako novinářka.

    V Iráku už nyní působí v rámci humanitární pomoci čeští lékaři. Ministerstvo zahraničí už také poskytlo dva miliony korun Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Česká republika byla byla společně se zástupci USA, Austrálie, Velké Británie, Španělska a Polska přizvána na schůzku o sestavení prozatímní irácké vlády. Na jednání se chystá česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Má tam předávat české zkušenosti z přechodu od totality k demokracii.

  • 28.4.2003

    Británie by uvítala případný český příspěvek při ověřování nálezů zbraní hromadného ničení v Iráku, řekl v Londýně britský ministr obrany Geoff Hoon. Hoon v nedávném rozhovoru v BBC uvedl, že ověřovat nemusejí nutně inspektoři OSN, ale že je nutné objektivní ověření případných nálezů.

    Hoon se ve středu sejde v Praze s prezidentem republiky, předsedou vlády, ministrem zahraničí a ministrem obrany. Chce hovořit vedle spolupráce v NATO také o Iráku a o nadzvukových stíhačkách. Praha požádala Británii, zda by byla s to dodat letouny Tornado F3 tak, aby mohly dočasně nahradit sovětské MiG-21, které doslouží v prvním čtvrtletí roku 2005. Ministr odmítl říci, jaké konkrétní návrhy do Prahy veze. Spolupráci Británie a České republiky kolem stíhaček označil za velmi těsnou. Hoon také řekl, že pro vztahy mezi oběma zeměmi nebude klíčové, zda si Praha vybere britské nebo americké stíhačky. Vedle tornad se nyní hovoří také o možnosti získat americké stíhačky F-16.

  • 28.4.2003

    Do konce června by mělo být jasné, jak bude střežen vzdušný prostor České republiky. Bezpečnostní rada státu ministru obrany Jaroslavu Tvrdíkovi uložila, aby vládě do 30. června předložil koncepci vzdušné obrany země. Z ní vyplyne, jak a s jakými stíhačkami bude střeženo české nebe. Premiér ani Tvrdík neuvedli, jaké vojenské stroje by armáda mohla v budoucnu využívat. Tvrdík chce přeložit několik alternativ k ostraze vzdušného prostoru. Vláda by měla jednu z nich vybrat a schválit.

  • 28.4.2003

    Po neshodách kolem řešení iráckého konfliktu se pro NATO znovu rýsuje podstatná role. Evropané by přitom měli sledovat zájem, aby Spojené státy postupovaly na mezinárodním poli v rámci aliance, soudí náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra. "Pokud nechceme, aby Američané jednali samostatně, tak nemáme k dispozici lepší organizaci," řekl Vondra ČTK a zdůraznil, že v rámci aliance se vážně diskutuje o zvýšení její role v Afghánistánu. Zároveň začaly seriózní rozhovory o možné úloze NATO při zabezpečení obnovy v Iráku. Vondra vystoupil na semináři s názvem NATO po pražském summitu, které uspořádalo české velvyslanectví a kontaktní velvyslanectví NATO v Rakousku.

  • 28.4.2003

    Rozšíření Evropské unie, příprava společné evropské obranné politiky a situace v Iráku - to byla hlavní témata, o kterých spolu na Pražském hradě hovořili prezident Václav Klaus a francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin. Prezident poznamenal, že obecně nemá nic proti tomu, když se v Evropě vytvářejí koalice států podle zájmů. Česká republika ale bude trvat na posilování transatlantické vazby, a proto nebude podporovat nic, co by tuto vazbu oslabilo, dodal prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa.

    Česká republika a Francie se liší v názoru na to, jak by mělo v rozšířené Evropě vypadat předsednictví v Evropské unii. Zatímco francouzský ministr zahraničí Diminique de Villepin hovořil o zavedení stabilního předsedy, jeho český kolega Cyril Svoboda prosazuje zachování principu pravidelného rotujícího předsednictví. Jen to podle Svobody zajistí rovný přístup i menších členských zemí. Podle de Villepina však stálý předseda posílí pozici Evropské unie a spolu se silnější komisí, radou a parlamentem EU umožní rychlejší rozhodování.

  • 28.4.2003

    Bezpečnostní rada státu odvolala první stupeň ochrany důležitých objektů v Česku. Důvodem je stále se zklidňující situace v Iráku, s níž klesá riziko teroristického útoku v zemi. Občané změnu poznají především podle toho, že z ulic zmizí vojenské hlídky střežící důležité objekty. "Vracíme se tedy do mírového života," zdůraznil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Ostraha sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), pražského ruzyňského letiště, zastupitelských úřadů a židovských objektů však zůstane na stejné úrovni.

    Od začátku války v Iráku byla zavedena přísnější bezpečnostní opatření po celé zemi. Nepřetržitě byly sledovány jaderné elektrárny, přísná bezpečnostní opatření platila také na vodních dílech. Hrozbu teroristického útoku nepodceňovaly ani některé firmy.

  • 28.4.2003

    Česká republika zvýší pro Američany poplatky za pracovní víza a víza pro pobyt delší než 90 dnů. Do tří měsíců pobytu občané Spojených států nadále vízum nepotřebují. Ministr zahraničí Cyril Svoboda nepřímo potvrdil, že česká strana tímto reaguje i na zpřísněný režim vydávání turistických víz pro Čechy a také řekl, že náklady na chod konzulátů se zvyšují. Americké velvyslanectví nyní požaduje, aby k pohovorům chodili všichni čeští žadatelé, když dříve to byla třetina, a navíc zavedlo placenou linku, kde se rozhovor dojednává.

    Zpřísnění režimu pro české občany kritizovali i někteří senátoři a poslanci. Šéfa sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku to rozzlobilo natolik, že hovořil o nutnosti reciprocity, tedy buď oboustranně bezvízovém styku s USA či zavedení víz pro Američany. Česko-americký vízový vztah je nevyvážený: Češi vízum pro cesty potřebují, Američané pro maximálně tříměsíční turistický pobyt nikoli. Americké velvyslanectví zpřísnění režimu vysvětluje světovými bezpečnostními riziky a také tím, že za oceánem pracuje nemalé množství Čechů bez potřebného povolení.

  • 28.4.2003

    Přibližně stovka především starších klientů Union banky na pražském Malostranském náměstí požadovala navrácení celých vkladů, které si uložili v tomto krachujícím peněžním ústavu. Protestující obviňovali z pádu banky vedoucí představitele ministerstva financí a České národní banky. Petice také požaduje řádné prošetření celé kauzy a vyjadřuje obavy z možného vytunelování banky. Někteří klienti v bance přišli o celoživotní úspory a odmítají vlastní spoluzodpovědnost za výběr banky.

    Výplaty pojištěné části vkladů začnou 17. května a klienti ze zákona získají 90 procent vkladů, maximálně však necelých 800.000 Kč.

  • 28.4.2003

    Rekordních 100 uprchlíků z Čečenska požádalo v sobotu na hraničním přechodu v Českém Těšíně o azyl. Stejně jako předchozí běženci přišli z Polska do České republiky za lepšími životními podmínkami v uprchlických táborech. "V neděli jsme zaznamenali pouze tři cizince; od poloviny dubna hranice překročilo téměř 600 Čečenců," řekla mluvčí severomoravské cizinecké a pohraniční policie Daniela Vlčková. Kapacita střediska ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomísteckuje je dávno překročena a ubytovaní spí v kulturních místnostech či dokonce v kuchyních. "Situace je neúnosná," komentoval stav pracovník tábora. Česko a Polsko zatím nejsou schopny situaci vyřešit.

    Čečenští běženci do Polska přijíždějí bez jakýchkoliv administrativních překážek. Země teprve v polovině roku zavede vízovou povinnost pro obyvatele zemí bývalého Sovětského svazu. Do té doby ale Čečenci s pomocí tamních prostředníků přijíždějí v celých skupinách na polsko-běloruské hranice, které pak bez potíží legálně překračují. Jak vyplývá ze zkušeností polského cizineckého úřadu, většina z těchto žadatelů jsou typičtí ekonomičtí imigranti.

  • 28.4.2003

    Čeští žáci jsou sice živější, otevřenější, více si dovolí a možná jsou i drzejší než děti před několika lety. Učitele jako autoritu ale většinou respektují. Případy, kdy žák napadl kantora, se sice vyskytují, ale jsou jen ojedinělé. Situace v českých školách je tak mnohem klidnější než ve vzdělávacích ústavech na západ od českých hranic. Podle předsedy Asociace základního školství a ředitele základní školy Karla Bárty nejsou nyní děti agresivnější než před 20 lety, jsou ale svobodnější ve svých projevech. Bárta má za to, že hodně záleží na učiteli a jeho autoritě.

    Někteří učitelé pro sebe žádají statut veřejného činitele, protože se cítí ohroženi. V únoru napadli příbuzní některých žáků z jihlavské základní školy učitelku i ředitele. Útoku před časem čelila i učitelka ze zvláštní školy na jižní Moravě, agresivního žáka museli ze školy odvézt policisté. Jiní učitelé se dožadují, aby byly povoleny tělesné tresty.

Pages